| Chlorečnan sodný | |
|---|---|
 Prášková forma | |
 Vzorec | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorečnan sodný |
| Ostatní názvy | Travex |
| Anglický název | Sodium chlorate |
| Německý název | Natriumchlorat |
| Sumární vzorec | NaClO3 |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7775-09-9 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-887-4 |
| Indexové číslo | 017-005-00-9 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 106,441 g/mol |
| Teplota tání | 255 ± 6 °C |
| Teplota varu | rozklad |
| Hustota | 2,49 g/cm3 (15 °C) 2,487 g/cm3 (25 °C) |
| Rozpustnost vevodě | 79,89 g/100 g (0 °C) 95,57 g/100 g (20 °C) 125,59 g/100 g (50 °C) 137,72 g/100 g (60 °C) 165,96 g/100 g (80 °C) 200,69 g/100 g (100 °C) |
| Relativnípermitivita εr | 5,76 (28 °C) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −3,97·10−6 cm3g−1 |
| Povrchové napětí | 88,9 mN/m (290 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=657 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −372,3 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 212 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 129,7 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −274,4 kJ/mol |
| Izobarickéměrné teplo cp | 0,983 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS07  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H271H302H411 |
| R-věty | R9,R22,R51/53 |
| S-věty | S2,S13,S17,S46,S61 |
| NFPA 704 |  0 1 2 |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Chlorečnan sodný jeanorganická sloučenina schemickým vzorcem (NaClO3). V čisté podobně jde o bílýkrystalický prášek snadnorozpustný vevodě. Jehygroskopický. Při teplotě 250 °C se rozkládá nakyslík achlorid sodný.
Chlorečnan sodný se průmyslově vyrábíelektrolýzou horkéhochloridu sodného.Vyrábí se v elektrolyzérech bez diafragmy (polopropustné přepážky) za zvýšené teploty (do 70 °C). Používá sekatoda z nízkouhlíkatéoceli aanoda z aktivovanéhotitanu. Na katodě vznikávodík:
Na anodě vzniká chlor, který s vodou reaguje na kyselinu chlornou a současně reaguje shydroxylovými ionty vzniklými na katodě:
Vzniklý chlornanový aniont reaguje při vyšších teplotách s kyselinou chlornou za vzniku chlorečnanu:
Probíhá i nežádoucí redukce chlornanového na chloridový aniont, která se téměř zcela potlačí přídavkem cca 3 g chlornanu na 1 lelektrolytu.
Z výsledného roztoku se chlorečnan získává vkrystalické formě odpařením, přičemž nejprve krystalizuje chlorid sodný.
Chlorečnan sodný lze syntetizovat také průchodemplynnéhochloru horkým roztokemhydroxidu sodného. Poté se čistíkrystalizací.
Chlorečnan sodný se používá jako neselektivníherbicid. Je považován zafytotoxický pro všechny části zelenýchrostlin. Může je ničit také absorpcí přeskořeny.
Chlorečnan sodný lze použít proti těmto rostlinám:
Herbicid se používá hlavně na nesečenou plochu pro ohniskovou aplikaci a pro úplné odstraňování vegetace na krajnicíchsilnic, oploceních, příkopech a podobně.
Chlorečnan sodný se používá také jakodefoliant adesikant pro tyto rostliny:
V kombinaci satrazinem se zvyšuje perzistence účinku. Použití v kombinaci s 2,4-D účinek posiluje. Chlorečnan sodný způsobuje neplodnost půdy. Míšení s jinými herbicidy ve vodných roztocích je do určité míry možné, pokud nejsou tyto herbicidy náchylné na oxidaci.
Chemický generátor kyslíku se používá například v dopravních letadlech – poskytujekyslík v nouzových situacích (pokles tlaku v prostoru pro cestující). Funguje na bázikatalytického rozkladu chlorečnanu sodného. Jako katalyzátor se obvykle používáželezný prášek. Při rozkladu vzniká také menší množstvíchloru, to se odstraňujeoxidem barnatým.[2]
Chlorečnan sodný se v některých letadlech používá jako zdroj doplňkového kyslíku. Železný prášek se smísí s chlorečnanem sodným a zažehne se výbojem, který se aktivuje vytažením kyslíkové masky. Reakce produkuje více kyslíku, než je potřeba na spalování.
Podle zjištěníAgricultural Research Service může podávání malých dávek chlorečnanu sodnéhoprasatům askotu významně snížit množstvíbakteriíSalmonella typhimurium aEscherichia coli v jejichzažívacím traktu. Uvedené bakterie majíenzymrespiratorní nitrátreduktázu, který mění chlorečnan na baktericidníchloritan. Uvažuje se o podávání před transportem zvířat na jatka nebo do napájecí vody na jatkách.[3]
Vzhledem ke svéoxidační povaze je chlorečnan sodný velmi škodlivý při požití. Oxidační účinek nahemoglobin vede ke tvorběmethemoglobinu následovanédenaturacíglobinovébílkoviny a prokříženímembránových bílkovin v červených krvinkách, což vede k poškození membránovýchenzymů. Permeabilita membrány se sníží a dochází k vážnéhemolýze. Denaturace hemoglobinu překračuje kapacitumetabolické dráhyG6PD. Navíc je tento enzym přímo denaturován chlorečnanem a omezuje se tak jeho účinek.
Účinná může být léčbakyselinou askorbovou amethylenovou modří. Ovšem protože methylenová modř vyžaduje přítomnostNADPH, pro kterou je potřeba normální funkce systému G6PD, je méně účinná než za jiných podmínek oxidace hemoglobinu. Může nastat vážná akutní hemolýza s multiorgánovým selháním, včetnědiseminované intravaskulární koagulace aselhání ledvin.
Chlorečnan sodný se dodává jako prášek,sprej nebo granule. Smíšení suchého chlorečnanu s jinými látkami, zejménaorganickými materiály (včetně ostatních herbicidů),sírou,fosforem, práškovýmikovy a silnýmikyselinami, je nebezpečné a může vést kpožáru čivýbuchu. Zejména při smíšení scukrem vzniká nebezpečnávýbušnina. Dojde-li k náhodnému smíšení chlorečnanu s některou z takových látek, neponechávejte směs doma, v garáži apod.[4]
Komerční výrobky obsahujízpomalovač hoření, ale ten má jen malý účinek při silném vznícení. Většina komerčních přípravků protiplevelu obsahuje přibližně 53 % chlorečnanu sodného. Zbývající část je zpomalovač hoření, napříkladdioxoboritan sodný nebofosforečnan amonný.
Chlorečnan sodný jako aktivní složka je obsažen v řadě komerčních herbicidů. Mezi ně patří například Atlacide, Defol, De-Fol-Ate, Drop-Leaf, Fall, Harvest-Aid, Kusatol, Leafex, nebo Tumbleaf. Sloučeninu lze použít v kombinaci s dalšími herbicidy, např. atrazinem, 2,4-D,bromacilem,diuronem nebo dioxoboritanem sodným. VeVelké Británii existuje mnoho značek přípravku proti plevelu s chlorečnanem sodným – například Doff nebo Wilkinsons. VItálii je obsažen v přípravcích značky Zapi prodávaných jako "Grasskiller Liquid". VČeské republice se dříve prodával přípravek Travex.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSodium chlorate na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuchlorečnan sodný na Wikimedia Commons