Chinampa | |
---|---|
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Chinampa je starámezoamerická technologie získávání nového území především prozemědělské účely výstavbouumělých ostrovů ve vodách jezer. Výraz chinampa se používá přímo i pro tyto ostrovy, které vznikaly v jezerechMexického údolí (zejména jezeraXochimilco aChalco) dávno před příchodemŠpanělů v16. století.
Slovochinampa, které vzniklo zaztéckého výrazuchinamitl, můžeme dočeštiny volně přeložit jako „koš či plot z kmenů a stvolů“.[1]Do současnosti zachované chinampas se nacházejí vCiudad de México vměstské částiXochimilco a jsou zapsány na seznamusvětového kulturního dědictvíUNESCO.[2] Chinampas z Xochimilca představovaly pro aztéckou říši významný zdroj potravy, kterými bylo zásobováno nedaleké hlavní městoTenochtitlán. Stabilní zemědělská produkce poskytovala Aztékům důležitou potravinovou základnu, která jim umožnila budovat infrastrukturu, vést války a rozšiřovat své impérium.[3]
Vybudování umělého ostrova začalo zaražením kůlů do dna jezera. Mezi tytopiloty byly následně vplétány větve, pruty, stébla či rákosí. Tím vznikl rozměrnýproutěnýplot, který vymezoval vnitřní prostor budoucího ostrova.[4] Vnitřní prostor byl následně vyplněn organickou hmotou rostlin a vysoce úrodnýmbahnem, které se vyzvedávalo ze dna jezera v prostoru kanálu mezi dvěma sousedními ostrovy. To jednak zvyšovalo produkční schopnost vzniklého ostrova, zároveň se i udržovala splavnost dělicího kanálu.[4]
Ostrovy chinampas měly obdélníkový protáhlý tvar většinou o rozměrech cca 2,5 × 30 m.[5] Vznikaly souběžně vedle sebe, oddělené kanálem dostatečně širokým, aby po něm mohly plout obslužné kánoe. Konečná výška ostrova byla maximálně 1 m nad vodní hladinou, nebylo tedy nutné dodatečné zavlažování, rostliny čerpaly vodu kořeny přímo z vlhké zeminy. Po obvodu ostrůvků se vysazovaly vodomilné stromySalix bonplandiana aTisovec Montezumův (Taxodium mucronatum), které svým kořenovým systémem bránilyerozi půdy a zároveň poskytovaly stín a ochranu před prudkým slunečním zářením. Nejčastější pěstované plodiny bylykukuřice,fazole,rajče jedlé akvětiny.[6]