Cher, rodným jménemCherilyn Sarkisian (*20. května1946El Centro,Kalifornie) jeamerickázpěvačka,skladatelka, tanečnice,herečka,producentka a módní symbolarménského původu. Někdy také označována jako bohyněpopu, byla popsána jako ztělesnění ženské nezávislosti v oboru ovládaném muži. Je známa svým výrazným kontrastním hlasem a činností v mnoha oblastech zábavního průmyslu, různorodostí stylů i vystoupení během své více než šedesátileté kariéry.
Cher získala popularitu v roce 1965 vefolk-rockovém manželském duuSonny & Cher poté, co se jejich píseň „I Got You Babe“ dostala na první místo v žebříčcích populární hudby na obou stranách Atlantiku. Do konce roku 1967 se prodalo 40 miliónů alb na celém světě. Zároveň Cher zahájila sólovou dráhu a v roce 1966 vydala píseň „Bang Bang (My Baby Shot Me Down)“, která jako první z jejích písniček dosáhla milionu prodaných desek. V sedmdesátých letech se z ní stala televizní star se showCher aSonny & Cher Comedy Hour, kterou sledovalo více než 30 milionů diváků týdně v průběhu tří let. V té době se stala také módní ikonou díky nápaditému oblečení, v němž vystupovala v televizních pořadech. Během práce v televizi se stala sólovou umělkyní se singly „Gypsys, Tramps & Thieves“, „Half-Breed“ a „Dark Lady“. V roce 1975 se se Sonnym Bonem rozvedla. O čtyři roky později se vrátila sdisko albemTake Me Home a v letech 1980–1982 vydělávala 300 000 dolarů týdně s vlastní sérii koncertů vLas Vegas.
V roce 1982 debutovala naBroadwayi ve hřeCome Back to the Five a Dime, Jimmy Dean, Jimmy Dean a hrála ve filmové adaptaci stejného titulu. Později získala zásadní uznání za své výkony ve filmech jakoSilkwoodová (1983),Maska (1985) aPod vlivem úplňku (1987), v posledně jmenovaném filmu získalaOscara za nejlepší ženský herecký výkon. Následně oživila svou hudební kariéru vydánímrockových albCher (1987),Heart Of Stone (1989) aLove Hurts (1991), ze kterých vzešla řada úspěšných hitů. V roce 1998 dosáhla absolutního vrcholu s albemBelieve, jehož titulní skladba se stala ve Velké Británii nejprodávanějším singlem všech dob od ženy umělkyně. Zde také průkopnicky použilaAuto-Tune, známý také jako „Cher efekt“. Její turné, probíhající v letech 2002–2005,Living Proof: The Farewell Tour se stalo jedním z nejvýnosnějších koncertních turné všech dob s 250 miliony dolarů. V roce 2008 podepsala na tři roky smlouvu na pozici hlavní hvězdy v Colosseu paláce Caesars v Las Vegas za 180 miliónů dolarů. Po osmileté přestávce od posledního filmuBurlesgue se v roce 2018 znovu vrátila na plátna kin v romantickém muzikáluMamma mia! Here we go again. AlbumDancing Queen, inspirované filmem, zahájilo třetí pozicí v žebříčku Billboard 200 a navázalo na úspěch jejího albaCloser to the Truth z roku 2013 s nejlepším umístěním na amerických žebříčcích populární hudby.
Cher získala cenyGrammy,Emmy, Oscara, třikrátZlatý glóbus, cenu nafilmovém festivalu v Cannes, zvláštní ocenění CFDA Fashion Award a další ocenění. Během své kariéry prodala 100 miliónů alb a stala se jedním z nejprodávanějších umělců hudebního průmyslu v historii. Je jediným umělcem, jehož píseň obsadila první příčku v žebříčku Billboard v každém desetiletí od 60. let do roku 2010. Kromě své hudby a herectví je známa svými politickými názory,filantropickými snahami a společenským aktivismem, včetně právLGBT a prevenceHIV/AIDS.
Cher se narodila jako Cherilyn Sarkisian 20. května 1946 v El Centro v Kalifornii. Její otec, John Sarkisian, bylřidič kamionu arménsko-amerického původu, který měl problémy s drogami a hazardními hrami. Její matka Georgia Holt (pravým jménem Jackie Jean Crouch), byla příležitostnou modelkou a herečkou a prohlašovala, že je irského, anglického, německého ačerokíjského původu. Otec Cher býval zřídkakdy doma, a její rodiče se rozvedli, když bylo Cher pouhých čtrnáct měsíců. Její matka se později provdala za herce Johna Southalla, s nímž měla dceru.[1]
Matka Cher začala vystupovat, když žila a pracovala jako servírka vLos Angeles. Změnila si jméno na Georgie Holt a hrála drobné role ve filmech a v televizi. Získala také herecké role pro své dcery v komparzu v televizních pořadech jakoThe Adventures of Ozzie aHarriet.[2] Vztah její matky se Southallem skončil, když bylo Cher devět let, ale považuje ho za svého otce a vzpomíná si na něj jako na „dobrotivého muže, který se změnil, když příliš pil“.[3] Georgia Holt se znovu několikrát vdala a rozvedla a stěhovala svou rodinu po celé zemi (včetněNew Yorku,Texasu aKalifornie).[2] Často měli málo peněz a Cher si pamatuje, že musela používat gumičky, aby udržela pohromadě rozpadající se boty. Jednou musela matka umístit Cher na několik týdnů do sirotčince. Ačkoliv se setkávaly každý den, pro obě byla tato zkušenost traumatizující.[3]
Když byla Cher v páté třídě, zorganizovala provedení muzikáluOklahoma! pro svou třídu a učitele. Dala dohromady skupinu dívek a ujala se režie a taneční choreografie. Protože se jí nepodařilo přesvědčit chlapce, aby se zúčastnili, hrála a zpívala mužské role. V devíti letech měla nezvykle hluboký hlas.[4] Fascinovaly ji filmové hvězdy, vzorem jí byla herečkaAudrey Hepburnová, zejména kvůli roli ve filmuSnídaně uTiffanyho z roku 1961. Začala přejímat její nekonvenční oblékání a chování. Byla zklamána absencí tmavovlasých hollywoodských hereček, které by mohla napodobit. Chtěla být slavná již od dětství, ale cítila se neatraktivní a netalentovaná., jak později uváděla: „Nemohla jsem přijít na nic, co bych mohla dělat ... Nemyslela jsem si, že bych mohla být zpěvačkou nebo tanečnicí. Pouze jsem si říkala, že budu slavná, to byl můj cíl.“[5]
V roce 1961 se její matka vdala za bankovního manažera Gilberta LaPiera, který přijal Cher (pod jménem Cheryl LaPiere) i její nevlastní sestru a zapsal je na Montclair College Preparatory School, soukromou školu vEncino, kde studenti byli většinou z bohatých rodin. Škola vyšší společenské třídy znamenala pro Cher výzvu; autorka životopisu Connie Bermanová napsala: „Lišila se od ostatních nápadným vzhledem a otevřeností.“ Bývalý spolužák poznamenal: „Nikdy nezapomenu, jak jsem viděl Cher poprvé. Byla tak zvláštní ... Byla jako filmová hvězda ... Říkala, že bude filmová hvězda a my jsme věděli, že bude.“ I když nebyla vynikající studentkou, podle Bermanové byla inteligentní a kreativní. Měla dobré známky, byla vynikající ve francouzštině a angličtině. Jako dospělá zjistila, že mádyslexii. Cher byla nápadná nekonvenčním chováním: v polední přestávce zpívala studentům a překvapila své vrstevníky, když horní díl jejího oblečení odkrýval břicho. Později vzpomínala: „Nikdy jsem nebyla myšlenkami ve škole, vždycky jsem přemýšlela o tom, jak vyrostu a budu známá.“[5]
V šestnácti letech Cher opustila školu i matčin dům a přestěhovala se s přítelem doLos Angeles. Chodila do hereckých kurzů a snažila se zaujmout, tancovala v malých klubech na hollywoodskémSunset Strip a představovala se umělcům, manažerům a agentům. Podle Connie Bermanové „[Cher] neváhala oslovit kohokoliv, o kom si myslela, že by jí mohl pomoci prorazit, získat nový kontakt nebo se dostat na konkurz“. SeSonnym Bonem, umělcem pracujícím pro producenta Phila Spectora, se setkala v listopadu 1962. Kamarád Cher se odstěhoval a ona přijala Sonnyho návrh, aby se stala jeho hospodyní. Představil ji Philu Spectorovi, který ji použil ve vokálech na mnoha nahrávkách, včetně „Be My Baby“ dívčí skupiny Ronettes a „You've Lost That Lovin' Feelin“ skupiny Righteous Brothers.[6] Spector produkoval její první komerčně neúspěšný singl „Ringo, I Love You“, který Cher natočila pod jménem Bonnie Jo Mason.[7]
Cher a Sonny se stali blízkými přáteli, později milenci a 27. října 1964 se vzali při neoficiálním svatebním obřadu v hotelu vTijuaně v Mexiku.[8] Ačkoli Sonny zamýšlel pro Cher sólovou kariéru, přesvědčila ho, aby s ní vystupoval, protože trpěla velkou trémou. Její nervozita se vždy snížila, když se podívala na Sonnyho; později poznamenala, že zpívala lidem skrze něj. V roce 1964 vystupovali jako duo Caesar & Cleo, a vydali singly „Do You Wanna Dance?“, „Love Is Strange“ a „Let The Good Times Roll“, které neměly dobrou odezvu.[9]
Cher koncem roku 1964 podepsala smlouvu se společnostíLiberty Records a Sonny se stal jejímproducentem. Singl „Dream Baby“, který vyšel pod názvem „Cherilyn“, byl vysílán v Los Angeles. Povzbuzena společností Imperial pracovala Cher se Sonnym na svém druhém sólovém singlu, na písniBoba Dylana „All I Really Want To Do“,[7] která v roce 1965 obsadila 15. místo v žebříčku ve Spojených státech. Ve stejné době skupinaByrds vydala vlastní verzi stejné skladby. Když začala soutěž na singlových hitparádách mezi Cher a Byrds, nahrávací společnost skupiny začala prosazovat B-stranu singlu Byrds. Roger McGuinn z Byrds to komentoval: „Milovali jsme verzi Cher ... Nechtěli jsme se hádat. Tak jsme jen otočili desku na druhou stranu.“[10] Debutové album CherAll I Really Want To Do (1965) dosáhlo ve Spojených státech 16. místa. Tim Sendra později album naAllmusic popsal jako „jednu z nejsilnějších folk-popových nahrávek té éry“.[11]
Začátkem roku 1965 se Caesar a Cleo přejmenovali naSonny & Cher.[12] Po nahrávce písně „I Got You Babe“ odjeli na radu skupinyRolling Stones v červenci 1965 do Anglie; Cher vzpomíná, „řekli nám ... že Američané nás prostě nevzali a že pokud chceme uspět, budeme muset do Anglie“.[13] Podle spisovatelky Cintry Wilson „se angličtí fotožurnalisté objevili, když byli Sonny & Cher v noci vyhozeni z londýnského hotelu Hilton kvůli svému oblečení a tak se stali – doslova přes noc, hvězdami. Londýn se zbláznil do nevídaného zjevu Sonny & Cher, který nebyl ani módní ani rokerský“.[14]
„I Got You Babe“ se dostalo na první místo v hitparáděBillboard Hot 100 a podle Bruce Edera z AllMusic se píseň stala „jedním z nejprodávanějších a nejoblíbenějších pop/rockových hitů poloviny 60. let“.[7] ČasopisRolling Stone uvedl v roce 2003 píseň mezi 500 největších písní všech dob.[15] Jakmile píseň vyřadila skupinuThe Beatles z vrcholu britské hitparády, angličtí teenageři začali napodobovat módní styl Sonnyho & Cher jako jsou zvony, pruhované kalhoty, košile s rukávy, průmyslové zipy a kožené vesty. Po návratu do Spojených států duo uskutečnilo několik vystoupení v pořadech pro teenageryHullabaloo aShindig! a uspořádalo turné po největších koncertních halách v USA.[2] Jejich show přitahovalo také mnoho dívek, které začaly Cher napodobovat – „dívky si žehlily a barvily vlasy na černo a nosily vesty a kalhoty do zvonu“. Cher rozšířila svůj kreativní rozsah tím, že navrhla oděvní značku.
Debutové album Sonny & CherLook At Us, vydané v roce 1965 pro společnostAtco Redords pod divizíAtlantic Records, bylo osm týdnů na druhém místě na Billboard 200 za albem The BeatlesHelp!.[16] Jejich písně byly populární a duo v té době úspěšně soupeřilo s dominantním britským hudebním vlivem zvanýmBritish Invasion a zvukem společnostiMotown. Sonny & Cher se v letech 1965 až 1972 dostali desetkrát mezi 40 top amerických singlů, z toho pětkrát do první desítky: „I Got You Babe“, „Baby Don't Go“, „The Beat Goes On“, „All I Ever Need Is You“ a „A Cowboy's Work Is Never Done“.[17] V jednom okamžiku měli současně pět skladeb v Top 50, což se podařilo pouze The Beatles aElvisu Presleyovi.[18] Do konce roku 1967 prodali 40 milionů alb po celém světě.
Následující sólové počiny Cher byly plně srovnatelné s jejími výsledky spolupráce se Sonnym.The Sonny Side of Chér (1966) obsahuje singl „Bang Bang (My Baby Shot Me Down)“, který dosáhl druhé pozice v Americe a stal se jejím prvním singlem, kterého se prodalo milión kusů. AlbumChér, které bylo také vydáno v roce 1966, obsahuje kompoziciBurta Bacharacha aHala Davida „Alfie“, která se stala se prvnícountryovou populární skladbou.With Love, Chér (1967) obsahuje skladby popsané životopiscem Markem Begem jako „příběhy o malé mýdlové opeře v rockovém kabátku“, jako třeba americký hit z Top 10 „You Better Sit Down Kids“.[19]
1967–1970: Nezájem mladší generace, první manželství
Koncem šedesátých let se hudba Sonnyho & Cher začala vytrácet z hudebních žebříčků. Podle Connie Bermanové „proti silnému a hlasitému zvuku skupin jako jeJefferson Airplane aCream zní folk-rocková muzika Sonnyho & Cher mdle“. Cher později poznamenala: „Milovala jsem nový zvukLed Zeppelin,Erica Claptona, kapel založených na elektrické kytaře, kdyby bylo po mém, změnila bych styl hudby v té době, protože se mi opravdu líbila, ale nelíbila se Sonnymu – a tak bylo rozhodnuto.“[20] Jejichmonogamní životní styl během období sexuální revoluce a protidrogová stanoviska v době vrcholu drogové kultury způsobil, že ztratili spoustu mladých fanoušků. Podle Bega, „navzdory jejich revolučnímuunisex oblečení byli Sonny a Cher celkem ′féroví′, když se jednalo o sex a drogy“.[21] Ve snaze znovu získat mladé publikum duo produkovalo a vystupovalo ve filmuGood Times (1967), který byl komerčně neúspěšný.[22]
Následující album CherBackstage z roku 1968, kde se vydala různými hudebními směry včetně brazilskéhojazzu a válečnýchprotestsongů, nebylo komerčním úspěchem. V roce 1969 byla odešla z Imperial Records a Sonny & Cher museli odejít z Atco Records; nicméně tato společnost chtěla podepsat smlouvu s Cher na další sólové album.[23] Album z roku 19693614 Jackson Highway vzniklo bez vlivu Sonnyho a zahrnuje experimenty sesoulovou hudbou; Mark Deming z Allmusic prohlásil, že je to „nejlepší album její kariéry“.[24] Sonny byl ale s albem3614 Jackson Highway nespokojený a zabránil Cher, aby vydávala další nahrávky pro Atco.
Mezitím se Sonny začal scházet s jinými ženami a koncem šedesátých let jejich vztah začal chřadnout. Podle časopisuPeople se „[Sonny] marně snažil získat ji zpět, když jí řekl, že se s ní chce oženit a založit rodinu“. Oficiálně se vzali poté, kdy Cher 4. března 1969 porodila Chastity Bono (která si v dospělosti změnila pohlaví a stala se Chazem Bono).[25] V tomtéž roce utratili 500 000 dolarů a zatížili svůj důmhypotékou, aby natočili filmChastity. Napsal a režíroval ho Sonny, který se ve filmu neobjevil. Film vypráví příběh mladé ženy, kterou hraje Cher a která hledá smysl života.[26] Umělecký film komerčně propadl a dostal pár do dluhů ve výši 190 000 dolarů. Někteří kritici však poznamenali, že Cher vykazuje známky potenciálu v herectví a časopisCue napsal: „Cher má úžasnou kvalitu, která často způsobuje, že zapomenete na souvislosti, které slyšíte.“[22]
Na samém dně své kariéry sestavili Sonny & Cher rutinní program pro noční kluby, který se spoléhal na dospělejší přístup, co se zvuku a stylu týče. Podle spisovatelky Cintry Wilsonové: „Jejich vystoupení bylo tak depresivní, že lidé na ně začali pokřikovat a Cher na ně poté začala křičet také. Sonny ji napomenul a ona pak začala křičet i na něj.“[14] Tohle pokřikování se však stalo zlatým hřebem jejich vystoupení a začalo přitahovat diváky. Televizní manažeři vzali duo na vědomí a tak začali vystupovat jako hosté v hlavním vysílacím čase, kdy předváděli „nový, sofistikovaný a zralý projev“. Cher začala nosit svůdné, dlouhé šaty s hlubokým výstřihem, které se staly jejím charakteristickým oblečením.[26]
1971–1974: Průlom televizní kariéry, první hudební comeback
Programový ředitelCBS Fred Silverman nabídl duu jejich vlastní televizní program poté, kdy je v roce 1971 viděl hostovat v programuMerv Griffin Show. Jejich pořadThe Sonny and Cher Comedy Hour měl premiéru 1. srpna 1971 a měl šest dílů. Protože dosáhli vysoké sledovanosti, v prosinci se vrátili a program pokračoval další tři roky.[27]
Týdně je sledovalo více než 30 miliónů diváků po celou dobu vysílání programu.[28] PořadThe Sonny & Cher Comedy Hour byl chválen za komediální načasování, Cher si s kamennou tváří dělala legraci ze Sonnyho vzhledu a malé postavy. Podle Connie Bermanové „vyzařovali auru tepla, hravosti a péče, která jen zvýšila jejich přitažlivost. Diváci byli dále okouzleni, když se na pódiu objevila i malá Chastity, společně vypadali jako dokonalá rodina.“ Cher vybrousila své herecké umění v komediálních rolích jako je drzá hospodyně Laverne, cynická servírka Rosa a historické upírky, včetněKleopatry a slečny Sadie Thompsonové.[29] Oblečení, které navrhoval pro Cher Bob Mackie, bylo součástí přitažlivosti show a její styl ovlivňoval módní trendy sedmdesátých let.
V roce 1971 podepsali Sonny & Cher smlouvu s divizíKapp Records, společnostíMCA Records, a Cher vydala singl „Classified 1A“, ve kterém zpívá píseň z pohledu vojáka, který vykrvácí veVietnamu. Píseň napsal Sonny, který měl pocit, že její první sólový singl u společnosti musí být dojemný a aktuální. Singl však byl odmítnut rozhlasovými stanicemi jako nekomerční.[30]
Cher(vpravo) aFarrah Fawcett v pořaduThe Sonny & Cher Comedy Hour v roce 1976
Jelikož Sonnyho první pokusy o oživení nahrávací kariéry jako dua také nebyly úspěšné, divize Kapp Records najalaSnuffa Garretta, aby s nimi spolupracoval. Produkoval první americký singl, který se umístil na prvním místě v žebříčcích „Gypsys, Tramps & Thieves“ a který prokázal, že „... Garrett věděl více o hlasu Cher a její osobnosti zpěvačky než Sonny“, jak napsal Bego.[30] Píseň byla uvedena na albu z roku 1971Chér (později znovu vydáno pod názvemGypsys, Tramps & Thieves), které bylo oceněno zlatou deskouRecording Industry Association of America (RIAA). Druhý singl „The Way Of Love“ dosáhl sedmého místa v žebříčkuBillboard Hot 100 a etabloval přesvědčivější image Cher jako zpěvačky.[7]
V roce 1972 vydala Cher romantické albumFoxy Lady, které podle Bega demonstruje vývoj jejích vokálních schopností. Po vydání alba opustil Snuff Garrett pozici producenta, neboť nesouhlasil se Sonnyho představou o písních, jaké by Cher měla nahrávat. Na Sonnyho naléhání vydala Cher v roce 1973 album standardních písní s názvemBittersweet White Light, které bylo komerčně neúspěšné.[31] V tomtéž roce textařka Mary Dean přinesla Garrettovi píseň „Half-Breed“ o dceřičerokízské matky a bílého otce, kterou napsala speciálně pro Cher. Ačkoli Cher nebyla v té době Garrettovou klientkou, byl přesvědčen, že „je to hit pro Cher a pro nikoho jiného“, takže si ponechal skladbu, dokud nezískal Cher zpátky. Píseň „Half-Breed“ byla uvedena nastejnojmenném albu a stala se jejím druhým americkým hitem číslo jedna. Album a singl získaly zlaté ocenění od asociace RIAA. Jejím třetím americkým hitem číslo jedna byla píseň „Dark Lady“, vydaná v roce 1974 také nastejnojmenném albu.[32] Později v tomtéž roce vydala albumGreatest Hits, které podle časopisu Billboard prokázalo, že je „jedním z nejvíce konzistentních hitmakerů posledních pěti let“ a také „osvědčená superstar s nejvyššími prodeji“.[33]
Od roku 1971 do roku 1973 vydali Sonny & Cher čtyři alba, která byla vydána pod Kapp Records a MCA Records:Sonny & Cher Live (1971),All I Ever Need is You (1972),Mama Was A Rock And Roll Singer, Papa Used To Write All Her Songs (1973) aLive In Las Vegas Vol. 2 (1973). Cher později komentovala toto období takto: „Mohla jsem udělat celé album ... za tři dny ... dařilo se nám ... a dělali jsme Sonny & Cher Show.“[34]
1974–1979: Rozvod se Sonnym Bonem, druhé manželství, pokles popularity
Sonny & Cher měli manželské problémy od konce roku 1972, ale zdánlivě se jim to povedlo skrývat až do roku 1974. „Veřejnost si stále myslí, že jsme manželé,“ napsal v té době Sonny do svého deníku, „a tak to má být“.[35] V únoru 1974 podal Sonny žádost orozvod, přičemž uvedl „neslučitelné rozdíly“. O týden později se Cher dostavila k soudu a nařkla Sonnyho z „nedobrovolného otroctví“ a tvrdila, že jí nevydával peníze a připravil ji o oprávněný podíl na výdělku. Pár bojoval u soudu ohledně financí a péče o dceru Chastity, kterou nakonec dostala do péče Cher.[36] Jejich rozvod byl definitivně dokončen 26. června 1975.[37]
V roce 1974 získala Cher za vystupování v pořaduThe Sonny & Cher Comedy HourZlatý glóbus pro nejlepší herečku v oblasti televizní a hudební zábavy. V témže roce představil Sonny sólovou show naABC,The Sonny Comedy Revue, za kterou stál stejný tým jako za show Sonny & Cher. Show skončila za 13 týdnů.
Během rozvodového řízení měla Cher dvouletý romantický vztah s výkonným ředitelemDavidem Geffenem, který ji osvobodil od stávajícího obchodního uspořádání, podle kterého byla povinna pracovat výhradně pro firmu Cher Enterprises, kterou Sonny vedl. David Geffen zajistil pro Cher dohodu ve výši 2,5 milionu dolarů sWarner Bros. Records a v roce 1975 začala pracovat na svém prvním albu pod touto značkou. Podle Bega „bylo jejich záměrem, aby [toto album] zajistilo, aby ji milióny fanoušků po celém světě začaly brát vážně jako rockovou hvězdu a ne jen jako popovou zpěvačku“. Navzdory snahám Cher rozvíjet svůj hudební rozsah posloucháním umělců jako jsouStevie Wonder,Elton John,James Taylor,Carly Simon,Joni Mitchell aBob Dylan, výsledné albumStars neuspělo komerčně, ani u kritiky.[38] Janet Maslin zThe Village Voice napsala: „Cher prostě není žádná rockerka ... Image, ne hudba, je hlavní ingrediencí Cher v hudbě i televizi.“ Album se od té doby stalo kultovní klasikou a je obecně považováno za jedno z jejích nejlepších alb.[34]
Cher v pořaduThe Sonny and Cher Show, 1977
16. února 1975 se Cher vrátila do televize se sólovou show na staniciCBS. Nazvaná prostěCher začala show jako vysoce hodnocený speciál s hosty jako Flip Wilson, Elton John neboBette Midler. Show byla produkována Davidem Geffenem a soustředěna na skladby Cher, její monology, komediální vystoupení a variace oblečení, což bylo pro týdenní televizní show významné. Zpočátku byly kritiky příznivé;Los Angeles Times uvedly, že „Sonny je bez Cher katastrofou. Cher bez Sonnyho by na druhou stranu mohla být nejlepší věc, která se v této sezóně přihodila týdenní televizní show.“[39] Show trvala méně než rok, nahradilo ji nové představení, ve kterém se profesně opět setkala s bývalým manželem Sonnym. Tehdy řekla: „Dělat show sama bylo víc, než jsem dokázala zvládnout.“
30. června 1975, čtyři dny po rozvodu se Sonnym, se Cher vdala za rockového hudebníkaGregga Allmana, spoluzakladateleThe Allman Brothers Band.[40] O devět dní později podala návrh na rozvod kvůli jeho problémům sheroinem a alkoholem, za měsíc se však usmířili.[41] Mají spolu syna Elijaha Blue, narozeného 10. července 1976. Televizní návrat Sonnyho & Cher v pořaduThe Sonny and Cher Show nastal na stanici CBS v únoru 1976 – byla to první show, kdy hráli rozvedený pár. Ačkoli byla show zpočátku úspěšná, jejich urážlivé škádlení na obrazovce o rozvodu, její údajně extravagantní životní styl a problematický vztah s Greggem Allmanem vyvolávaly negativní reakci diváků a nakonec byla show v srpnu 1977 zrušena.[42]
Následující alba Cher,I'd Rather Believe in You (1976) aCherished (1977), která se na naléhání Warner Bros. vrátila zpět k popovým melodiím, byla komerčně neúspěšná. V roce 1977 pod názvem „Allman and Woman“ natočila spolu s Greggem Allmanem debutové albumTwo The Hard Way.[41] Jejich vztah skončil po vydání alba a rozvod byl dokončen v roce 1979. V roce 1978 začal její dvouletý vztah s členem skupinyKiss,Genem Simmonsem.[43] V témž roce legálně změnila své jméno z Cherilyn Sarkisian La Piere Bono Allman na Cher, aby se zbavila užívání čtyř příjmení.[44] Vrátila se do televize se speciálemCher ... Special (1978) aCher ... And Other Fantasies (1979).
1979–1982: Druhý hudební comeback, přesun ze stylu disco na rock
Cher, svobodná matka se dvěma dětmi, si uvědomila, že musí zvolit nový směr své pěvecké kariéry. Když se rozhodla dočasně opustit svou touhu stát se rockovou zpěvačkou, podepsala smlouvu sCasablanca Records a zahájila návrat se singlem „Take Me Home“ astejnojmenným albem, které využily v té době velmi oblíbenédisco. Album a singl byly okamžitě úspěšné a zůstaly nejprodávanějšími tituly po více než polovinu roku 1979 a od asociace RIAA získaly Zlatou desku. Prodej alba byl posílený spoře oblečenou Cher ve vikingském oblečení na obalu desky. Přes svůj počáteční nedostatek nadšení pro disco hudbu změnila Cher po úspěchu názor a uvedla: „Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy chtít dělat disco ... [ale] je to úžasné! Je to skvělá hudba k tanci. Myslím, že taneční hudba je to, co chce každý.“[45]
Povzbuzeni popularitou albaTake Me Home plánovali producent alba Bob Esty a společnost Casablanca další disco album, Cher se však chtěla vrátit krockové hudbě. Výsledkem bylo albumPrisoner z roku 1979. Zahrnovalo jak rockové, tak disko písně, což způsobilo, že tento disko-rockový mišmaš nefungoval a vedlo to k jejímu komerčnímu selhání. Na obalu alba je Cher v poutech jako „vězeň tisku“, což způsobilo polemiku mezifeministickými skupinami kvůli vnímání jejího portrétu jako sexuálního otroka. Album doprovázel singl „Hell on Wheels“, který byl uveden v soundtracku k filmuRoller Boogie a odrážel osobní náklonnost Cher k jízdě nakolečkových bruslích, kterou koncem 70. let pomohla zpopularizovat.[34]
V roce 1980 Cher spolu s italským nahrávacím producentemGiorgiem Moroderem napsala pro filmFoxes její poslední disco nahrávku pod Casablancou „Bad Love“. Se svým tehdejším milencem a kytaristouLesem Dudkem založila rockovou kapelu Black Rose. Ačkoli Cher byla vedoucí zpěvačkou, nebylo její jméno uvedeno na obalu desky a díky tomu ani nedostala špičkovou odměnu. Chtěla vytvořit dojem, že všichni členové kapely jsou si rovni, byla však při hraní s kapelou snadno rozpoznávána, ačkoli její vzhled byl pozměněn dopunkové podoby zkrácením jejích dlouhých vlasů. Navzdory vystoupení v televizi se skupině nepodařilo zrealizovat turné. Jejich albumBlack Rose získalo nepříznivé recenze; Cher řekla časopisuRolling Stone: „Kritici nás napadali a oni vlastně neútočili na nahrávku, napadali mě. Bylo to jako: Jak se opovažuje Cher zpívat rock & roll?“[28] Během aktivního období kapely zpívala Cher současně v rezidenční show vLas Vegas,[46] kde vydělávala 300 000 dolarů týdně (její televizní speciál odsudCher ... Celebration in Caesars byl vysílán v dubnu 1983). Skupina Black Rose se rozpadla v roce 1981. V tom samém roce vydala duet s hudebníkemMeatem Loafem nazvaným „Dead Ringer For Love“, který dosáhl 5. místa v Anglii a později ho Donald A. Guarisco popsal jako „jeden z nejispirativnějších rockových duetů osmdesátých let“.[47] V roce 1982 vydala společnost Columbia Records albumI Paralyze, které později Bego označil za „nejsilnější a nejdůslednější sólové album za poslední léta“, také Cher byla na novou hudbu patřičně pyšná. Album i singly z něj však propadly.
S poklesem prodeje alb a nedostatkem komerčně úspěšných singlů se Cher rozhodla dále rozvíjet svou hereckou kariéru. Ačkoliv se už dávno předtím toužila stát herečkou, měla na svém filmovém kontě jen kriticky a komerčně neúspěšné filmyGood Times (1967) aChastity (1969),Hollywood ji jako herečku nebral vážně. V roce 1982 se přestěhovala doNew Yorku a plánovala chodit na kurzy herectví k Lee Strasbergovi, zakladateliActors' Studio, nakonec k němu ale nechodila, protože její plány změnily.[14] Přišla na konkurz režiséraRoberta Altmana a následně byla přijata do jehobroadwayského představeníCome Back to the Five a Dime, Jimmy Dean, Jimmy Dean, kde hrála členku klubu fanouškůJamese Deana, který slavil 20. výročí založení. Tentýž rok se Altman rozhodl natočit filmovou adaptaci tohoto díla.[48] Cher vděčí Altmanovi za svou hereckou kariéru: „Bez Boba [Roberta Altmana] bych nikdy neměla filmovou kariéru. Všichni mu říkali, aby mě nevzal... Jsem přesvědčena, že Bob byl jediný, kdo měl odvahu to udělat.“
RežisérMike Nichols, který viděl Cher na scéně v Jimmy Deanovi, jí nabídl roli Dolly Pelliker, spolupracovnice a lesbické spolubydlícíMeryl Streepové ve filmuSilkwood. Když měl film v roce 1983 premiéru, publikum zpochybňovala schopnost Cher jako herečky. Vzpomíná si, že při premiéře filmu se diváci smáli, když viděli její jméno v závěrečných titulcích. Za svůj výkon však Cher získala cenuZlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon a také nominaci naOscara.[48]
V roce 1985 založila Cher filmovou produkční společnost Isis. Následující filmMaska (1985) dosáhl druhého místa v žebříčku návštěvnosti a byl prvním úspěchem Cher jako přestavitelky hlavní role u kritiky i u diváků. Za roli motorkářky s dospívajícím synem, který má vážnou fyzickou obličejovou deformaci, získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon vCannes.[48] Během natáčení filmu se však střetla s režisérem Petrem Bogdanovičem a nakonec se nedostala do seznamu nominací naOscara. Účastnila se pak udílení 58. ročníku cen akademie v kostýmu podobnémtarantuli, aby tak ukázala „své opovržení pro tento systém“.[49] Tato kontroverze jí ale přinesla velkou publicitu.[50]
V roce 1987 se Cher dostala do pozornosti díky svému kontroverznímu životnímu stylu, včetnětetování, plastických operací, exhibicionistického oblékání a pletkám s mladšími muži. Měla romantické vztahy s herciValem Kilmerem,Ericem Stoltzem aTomem Cruisem, hokejistouRonem Duguayem, filmovým producentem Joshem Donenem, kytaristou z Bon JoviRichiem Samborou a Robem Camillettem, 18letým mladším pekařem, jejichž vztah trval mezi lety 1986–1989.[51]
V roce 1987 hrála Cher ve třech filmech. VSuspect hrála veřejnou obhájkyni, kde ačkoliv okolnosti svědčí proti jejímu klientovi, postupně zjišťuje, že se stal nevinnou obětí. Spolu seSusan Sarandon aMichelle Pfeifferovou si v komediálním hororuThe Witches Of Eastwick zahrála jednu ze tří rozvedených žen z maloměsta, které se zapletou s tajemným a bohatým návštěvníkem z pekla. V romantické komediiNormana JewisonaMoonstruck hrála italskou vdovu zamilovanou do mladšího bratra svého snoubence. Oba tyto filmy se řadí mezi deset nejlepších filmů v roce 1987.[52] Za svůj výkon vMoonstruck získala Cher Oscara i Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon. Do roku 1988 se tak stala jednou z nejuznávanějších a nejlépe placených hereček desetiletí, vydělávající milión dolarů za film.[48] V tomto roce vydala svůj první parfém nazvaný Uninhibited, který v prvním roce prodeje vydělal zhruba 15 milionů dolarů.
V roce 1987 Cher podepsala smlouvu sGeffen Records a oživila svou hudební kariéru tím, že pod touto společností vydala v následujících čtyřech letech tři velmi úspěšná studiová alba. Všechny se nesou hudebně v rockovém stylu, poprvé za svojí kariéru byla přijata jako rocková zpěvačka.Michael Bolton,Jon Bon Jovi,Desmond Child aRichie Sambora produkovali její první album pro Geffen, nazvané prostěCher, které bylo asociací RIAA oceněno platinovou deskou za milión prodaných nosičů. Pilotním singlem se stala píseň „I Found Someone“, její první singl v americké Top 10 za posledních osm let.[34]
Cher 19. studiové albumHeart Of Stone (1989) bylo oceněno trojnásobnou platinou RIAA. Hudební video pro druhý singl „If I Could Turn Back Time“ vyvolalo kontroverzi kvůli Cher na námořní válečné lodi a odhalující kostým, který ukazoval její potetované hýždě. Skladba se držela v Austrálii na 1. místě po dobu sedmi týdnů, dosáhla čísla tři v americkém Billboard Hot 100 a stala se jednou z nejúspěšnějších singlů Cher vůbec.[53] Další skladby zHeart Of Stone, které se dostaly do první desítky v USA, byly „After All“, duet sPetrem Ceterou, a „Just Like Jesse James“. Na cenáchPeople's Choice Awards získala Cher ocenění „Nejoblíbenější ženská hvězda“. V roce 1990 se vydala naHeart Of Stone Tour. Většina kritiků si oblíbila nostalgickou povahu turné a obdivovala velkolepou show. Televizní speciálCher: Live At Mirage (1991) bylo natočeno během koncertu v Las Vegas.[54]
Ve svém dalším filmuMermaids (1990) se Cher inspirovala vlastní matkou. Je to příběh o ženě, která se vždy po skončení milostného vztahu přestěhuje se svámi dvěma dcerami do jiného města.[55] Cher se ale neshodla s prvními dvěma režiséry filmuLasse Hallströmem aFrankem Oz, které nahradil Richard Benjamin. Všichni věřili, že Cher bude hvězdnou atrakcí filmu, a tak jí producenti umožnili se na filmu tvůrčím způsobem podílet. Mermaids byl divácky úspěšný, ale získal smíšené recenze.[56] Jedna ze dvou písní Cher zaznamenaných pro soundtrack filmu, „The Shoop Shoop Song (It's In His Kiss)“, setrval na špici britské hitparády po dobu pěti týdnů.
Finální studiové album Cher pro Geffen Records,Love Hurts (1991) zůstalo po dobu šesti týdnů na vrcholu v Anglii a vyprodukovalo britský Top 10 singl „Love And Understanding“. Album získalo zlato od asociace RIAA. V pozdějších letech Cher uvedla, že toto období (také často nazývané jako „hit years“) a kontrakt s Geffen pro ni byl zvlášť významný „protože jsem mohla dělat skladby, které jsem opravdu milovala ... písně, které mě opravdu reprezentovaly a byly oblíbené!“[34] V roce 1991 vydala knihu o cvičeníForever Fit, následovalo video z roku 1992CherFitness: New Attitude aCherFitness: Body Confidence. V roce 1992 se vydala na turnéLove Hurts. Tentýž rok vyšla pouze v Evropě kompilaceGreatest Hits: 1965–1992 a v Anglii se dostal na první místo po dobu sedmi týdnů. Obsahuje tři nové skladby: „Oh No No My Baby“, „Whenever You're Near“ a živou verzi písně „Many Rivers To Cross“.[57]
1992–1997: Zdravotní a profesionální problémy, režijní debut
Částečně také kvůli natáčení filmuMermaids (1990) Cher odmítla hlavní roli v takových filmech jakoVálka Roseových neboThelma & Louise. Podle Bermana „po úspěchu Moonstruck se tak strachovala o další hereckou roli, že byla až příliš opatrná“. Na počátku devadesátých let zápasila svirem Epstein-Barrové a vyvinul se u nísyndrom chronické únavy, který ji zanechal příliš vyčerpanou, aby udržela svou hudební a filmovou kariéru.[58] Vzhledem k tomu, že potřebovala vydělat peníze a nebyla dostatečně zdravá na to, aby mohla pracovat na jiných projektech, natáčelateleshoppingy nabízející zdraví, krásu a diety, které jí vydělaly téměř 10 milionů dolarů.[59] Teleshoppingy byly parodovány v populárním pořaduSaturday Night Live a byly často také strhávány kritikou. Mnozí naznačovali, že herecká kariéra Cher skončila.[60] Ona sama se vyjádřila časopisuLadies' Home Journal: „Najednou jsem se stala královnou teleshoppingů a nikdo už nevěnoval pozornost mojí hudbě a filmům.“
Cher se objevila ve filmechRoberta AltmanaThe Player (1992) aPrêt-à-Porter (1994). Během roku 1994 začala podnikat se svým katalogovým portálem Sanctuary, zaměřující se na produkty s gotickou tematikou. Přispěla rockovou verzí „I Got You Babe“ pro animovanou sériiBeavis a Butt-head z hudební televizeMTV. VedleChrissie Hynde,Neneh Cherry aErica Claptona dobyla 1. místo britské hitparády s charitativním singlem „Love Can Build A Bridge“.[61] Později podepsala smlouvu se značkou WEA a společností Warner Music UK a vydala albumIt's A Man's World (1995), které vyšlo z její myšlenky natočit mužské písně z pohledu ženy.[62] Obecně kritici album chválili za jeho vliv naR&B a někteří tvrdili, že se její hlas zlepšil. Stephen Holden zThe New York Times napsal, že „z uměleckého hlediska tato oduševnělá sbírka dospělých popových písní ... je vrcholem její nahrávací kariéry“.[63] Album dosáhlo 10. místa ve Velké Británii a doprovázel jej britský Top 10 singl „One By One“. Skladby byly zremixovány pro americké vydání alba (které vyšlo na začátku následujícího roku), opouštějící původní rockový zvuk ve prospěch stylu přístupného americkému rozhlasu, kde deska dosáhla čísla 64 v Billboard 200.
V roce 1996 si Cher zahrála manželku podnikatele, který najme vraha, aby ji zavraždil v černém komediálním filmuFaithful. Ačkoli film získal od kritiků negativní recenze, Cher byla za svou roli chválena. Odmítla však film propagovat s tím, že dopadl „strašně“. Poprvé jako režisérka debutovala v části antologie s tématem potratů,If These Walls Could Talk (1996), ve kterém si také zahrála roli doktorky. Televizní film získal nejvyšší hodnocení původního filmu v historiiHBO.[64]
1998–2000: Smrt Sonnyho Bona, čtvrtý hudební comeback
Po smrti Sonnyho Bona v lyžařské nehodě v roce 1998 se Cher zúčastnila pohřbu, na kterém měla velmi emotivní řeč a nazvala ho „nezapomenutelnou osobností“.[65] Vzdala mu hold ve speciálním pořadu staniceCBSSonny & Me: Cher Remembers, která byla odvysílána 20. května 1998. Tentýž měsíc získaliSonny & Cher hvězdu nahollywoodském chodníku slávy za televizní tvorbu.[66] Později v roce publikovala knihuThe First Time, sbírku autobiografických esejů o „prvotřídních“ událostech v jejím životě, kterou kritici chválili za to, že autorka odhalila, že je nohama na zemi a upřímná. Ačkoliv byl rukopis téměř hotový, po Sonnyho tragické nehodě se nemohla rozhodnout, zda do své knihy zahrnout i jeho smrt. Obávala se totiž, že bude kritizována za to, že zneužívá tuto událost ve prospěch své knihy. Později řekla časopisuRolling Stones: „Nemohla jsem to ignorovat, mohla bych? Mohla bych, kdybych se více starala o to, co lidé myslí, než o to, o čemž vím, že je pro mě správné.“[67]
Cher 22. studiové albumBelieve (1998) pro ni znamenalo hudební odklon, protože zahrnuje taneční popové písně, z nichž mnohé zachycují „esenci disko-éry“.[34] Cher řekla: „Není to tak, že bych si myslela, že se jedná o album ze 70. let, ale je to nit, konzistence procházející přes to, co mám ráda.“ Album Believe bylo asociací RIAA oceněnou čtyřnásobnou platinovou deskou za čtyři milióny vyexpedovaných kopií a v dalších 39 zemích získalo zlato nebo platinu. Celkově se alba prodalo 12 miliónů kusů, což je nejvíce z celé její dosavadní diskografie. Titulní skladba alba dosáhla čísla jedna ve více než 23 zemích a prodalo jí se přes 10 miliónů kopií po celém světě. Stalo se nejprodávanějším singlem v letech 1998 a 1999 ve Spojeném království a v USA, a nejúspěšnějším singlem Cher. Singl „Believe“ setrvalo na 1. místě ve Spojeném království po dobu sedmi týdnů a stal se nejprodávanějším singlem všech dob od ženského umělce ve Velké Británii, kterého se v listopadu 2013 prodalo přes 1,7 milionu kopií. V Americe v Billboard Hot 100 se na 1. místě octlo po dobu čtyř týdnů a v prosinci 1999 se ho prodalo více než 1,8 milionu kusů. Dodnes drží singl rekord za nejstarší ženskou umělkyni na vrcholu žebříčku, Cher bylo tehdy přes 52 let.[68] Píseň získala oceněníGrammy za nejlepší taneční nahrávku.
V lednu 1999 Cher zazpívala americkou hymnu „The Star-Spangled Banner“ v poločaseSuper Bowl XXXIII.[69] O dva měsíce později zpívala v televizním speciálu staniceVH1Divas Live 2, který přilákal 19,4 milionu diváků. Podle VH1 to byl nejpopulárnější a nejsledovanější pořad v historii televizní sítě, neboť Cher přítomnost byla „obrovskou součástí toho, jak se to přesně dělá“. TurnéDo You Believe? probíhalo v letech 1999 a 2000 a bylo vyprodané v každém americkém městě, ve kterém probíhalo. Koncert vidělo přes 1,5 milionů fanoušků po celém světě.[70] Doprovodný televizní záznamCher: Live in Concert z MGM Grand v Las Vegas (1999), byl nejlépe hodnoceným původnímHBO programem v letech 1998–99 a zaznamenal hodnocení 9,0 u dospělých (18–49) a 13,0 v HBO universe[71] v přibližně 33 milionech domácnostech. V listopadu 1999 Cher vydala kompilační albumThe Greatest Hits, kterého se v lednu 2000 prodalo tři miliony výlisků mimo USA.
Cher byla časopisemBillboard jmenována tanečním umělcem roku 1999 číslo jedna.[72] NaWorld Music Awards 1999 získala ocenění Legend Award za svůj „celoživotní přínos hudebnímu průmyslu“. Její příští film režírovanýFranco ZeffirellinimTea With Mussolini (1999)[73] měl sice smíšené recenze, ale za roli bohaté a okázalé americké socialistky, která není mezi anglickými ženami v Itálii vítána, si vysloužila chválu od filmových kritiků. Jeden recenzent napsal veFilm Comment: „Hned poté, co se ve filmu objevila, si uvědomujete, jak dlouho Cher na filmovém plátně chyběla! Protože Cher je hvězda, která umí hvězdný trik, že hraje zároveň svojí postavu a přitom vám nedovolí zapomenout, že: tohle je Cher.“[74]
Na albuNot.com.mercial (2000) napsala většinu skladeb sama Cher poté, co se zúčastnila konference skladatelů v roce 1994. Jednalo se o první pokus psaní si písní pro své album. Ačkoliv bylo v roce 1994 odmítnuto její nahrávací společností s tím, že je nekomerční, rozhodla se o šest let později album prodávat pouze na svých internetových stránkách. V písni „Sisters Of Mercy“ kritizovala jeptišky jako „kruté, bezcitné a bezbožné“, které zabraňovaly matce, aby ji vzala z katolického sirotčince.Katolická církev píseň odsoudila.[75]
2001–2013: Úspěšné turné, rezidence ve Vegas, návrat do filmu
Cher velmi očekávaný taneční následovník veleúspěšného albaBelieve vyšel v listopadu 2001. Jeho název jeLiving Proof a dostalo se až na 9. místo amerického Billboard 200, později bylo asociací RIAA oceněno zlatem za 500 tisíc prodaných výtisků. Album obsahuje britský singl „The Music's No Good Without You“ a píseň „Song For The Lonely“ je věnována „odvážným lidem New Yorku“ poútoku z 11. září.[76] V květnu 2002 účinkovala během benefičního koncertuVH1Divas Las Vegas. Na Billboard Awards v roce 2002 získala ocenění Dance/Club Play Artist Of The Year a společně s cenou Artist Achievement Award byla oceněna Stevene Tylerem za to, že „pomohla znovu definovat populární hudbu s obrovským úspěchem na žebříčcích Billboardu“.[77] V tomto roce bylo její jmění odhadováno na 600 milionů dolarů.[78]
V červnu 2002 Cher zahájila turnéLiving Proof: The Farewell Tour, které mělo být jejím posledním koncertním turné vůbec, i když slibovala, že bude dál pokračovat v nahrávání hudby a filmování.[79] Turné vyzdvihovalo její úspěchy jak v hudbě, tak i v televizi a filmu, představující videoklipy od šedesátých let a propracovaná pozadí a scénky. Původně bylo naplánováno 49 koncertů, nakonec však bylo celosvětové turné několikrát prodlouženo. V října 2003 se stalo nejúspěšnějším turné pořádané ženou, s výdělkem 145 milionů dolarů a 200 zastávkami pro 2,2 milionu fanoušků.[80] Album živých skladeb z turné vyšlo v roce 2003 pod titulemLive! Farewell Tour. StaniceNBC vysílala speciálCher – The Farewell Tour (2003), který přilákal 17 milionů diváků. Jednalo se o nejlépe hodnocený koncertní speciál z roku 2003 a získala oceněníEmmy v kategorii Outstanding Variety, Music, or Comedy Special.[81]
Po opuštění společnosti Warner UK v roce 2002 Cher podepsala v září 2003 celosvětovou dohodu s americkou divizí společnostiWarner Bros. Records.The Very Best Of Cher (2003) je sbírka s největšími hity, která zachycuje celou její kariéru, vyvrcholila na čísle čtyři v americkém Billboard 200 a byla oceněna dvojnásobnou platinou.[82] Zahrála si také sama sebe v komediiStuck On You (2003), kde se posmívá svému veřejnému obrazu, když se v posteli objeví s mnohem mladším přítelem.[83] Její 326štacové turnéThe Farewell Tour skončilo v roce 2005 jako jedno z nejvýnosnějších koncertních turné všech dob, které vidělo přes 3,5 milionů fanoušků a vydělalo 250 milionů dolarů.[84] V roce 2008 započala tříleté angažmá v rezidenci v Colosseu v paláci Caesars v Las Vegas, za kterou získala 60 milionů dolarů ročně. Angažmá sčítalo 200 koncertů. Název byl prostěCher a produkce představovala nejmodernější videa a speciální efekty, propracované designérské návrhy, 20 tanečníků a více než 20 kostýmových změn.[85]
Cher se vrátila na filmová plátna v roce 2010 v hudebním filmuBurlesque, kde hraje majitelku upadajícího nočního klubu, do kterého se hodlá zapůsobit mladá hollywoodská naděje. Jedna ze dvou písní, které natočila pro soundtrack filmu, mocná balada „You Haven't Seen The Last Of Me“, dosáhla číslo jedna v Billboard Dance Club Songs v lednu 2011. Cher se tak stala jedinou umělkyní, mající v žebříčku Billboard singl číslo jedna v každém desetiletí od šedesátých let až do roku 2010.[86] V listopadu 2010 měla tu čest umístit své stopy do cementu na nádvoří před Graumanovým čínským divadlem v Hollywoodu. Následující rok propůjčila svůj hlas Janetině lvové v komediiZookeeper. Dokumentární filmDear Mom, Love Cher byl o její matce Georgia Holt, vysílal se na stanici Lifetime v květnu 2013.[87]
Closer To The Truth je 25. studiové album Cher a první od roku 2001, kdy vydala taneční deskuLiving Proof. V říjnu 2013 se v americkém žebříčku Billboard Hot 200 hned v prvním týdnu umístilo na 3. místě, což je její nejvyšší tamní pozice vůbec.[16] Michael Andor Brodeur zThe Boston Globe poznamenal, že „Cher – bohyně popu zní v 67 letech více přesvědčivě nežJennifer Lopez neboMadonna“. Pilotní singl „Woman's World“ měl živou premiéru ve finále čtvrté řady talentové showThe Voice, což bylo její první živé televizní vystoupení za více než deset let. Později vstoupila do páté sezóny pořadu jako týmový poradce Blakea Sheltona.[88]
30. června 2013 se Cher zúčastnila každoroční beneficeDance On The Pier, probíhající běhemGay Pride. Tento ročník se stal jejich prvním vyprodaným ročníkem za posledních pět let.[89] V listopadu 2013 se objevila jako hostující umělec a porotce v sedmnácté sezóněDancing With The Stars programu televizeABC, a to během osmého týdne, který jí byl věnován. V březnu 2014 se vydala na turnéDressed To Kill Tour, a to téměř deset let poté, co oznámila své rozlučkové turnéThe Farewell Tour. Během představení o tom vtipkovala a prohlásila, že tohle je už její skutečně poslední turné. První část turné zahrnovalo 49 vyprodaných koncertů v Severní Americe a vydělalo 54,9 milionu dolarů.[90] V listopadu 2014 zrušila všechny zbývající data kvůliinfekčnímu onemocnění ledvin.
7. května 2014 Cher potvrdila spolupráci s americkou hiphopovou skupinouWu-Tang Clan na jejich albuOnce Upon A Time In Shaolin. Používá zde pseudonym „Bonnie Jo Mason“, který vznikl v roce 1964 pro její úplně první singl. Byla vyrobena pouze jedna kopie alba a v listopadu 2015 bylo prodána online aukcí.[91] Poté, co se objevila jako host po bokuMarca Jacobse na módní akciMet Gala v roce 2015, stala se tváří pro kampaň kolekce pro podzim/zimu. Módní designér uvedl: „Toto byl velmi, velmi dlouho můj sen“.[92]
Cher poprvé zmínila plány nabroadwayský muzikál založený na jejím životě a hudbě v červnu 2012. V té době odhalila, že v představení budou tři herečky hrát jí samou v různých fázích jejího života. V roce 2015 se stále pracovalo na projektu a spisovatelRick Eliseh byl vyzván k vytvoření scénáře. Koncem roku 2016 bylo oznámeno, že seJason Moore upsal režii, zatímco Flody Suarez a Jeffrey Seller budou na projektu pracovat jako producenti.
Rok 2017 byl ve znameníClassic Cher. Jednalo se o sérii koncertů ve spolupráci s AEG Live v nově postaveném Park Theatre v Monte Carlo Resort and Casino v Las Vegas a v divadle resortu MGM National Harbor ve Washingtonu.[93] První koncert se uskutečnil 8. února. Dne 21. května 2017 Cher získala cenuBillboard Icon Award za „jednu z nejvýraznějších osobností v oblasti hudby a zábavy po více než šest desetiletí“. Na udílení cen Cher vystoupila se singly „Believe“ (1998) a „If I Could Turn Back Time“ (1989).
V roce 2017 Cher taktéž nahrála čtyři nové skladby: „Prayer For This World“ (pro soundtrack dokumentuCries From Syria), „Ooga Boo“, „You Do You Boov“ (z animované pohádkyHome: Adventures with Tip & Oh) a silnou baladu „Walls“ (pro charitativní akci za svobodu zvířatFree The Wild foundation). Pro reklamní šot oděvní značkyGap rovněž nazpívala cover verzi písně „Everyday People“.
Po téměř deseti letech se Cher vrátila k filmu ve snímkuMamma Mia! Here We Go Again (2018), je to hudební romantická komedie na motivy písní skupinyABBA, která navazuje na filmMamma Mia! z roku 2008. Hraje Ruby Sheridanovou, matku Donny (Meryl Streep) a babičku Sophie (Amanda Seyfried).[94] Pro soundtrack k filmu nahrála dvě písně skupiny ABBA, „Fernando“ a „Super Trouper“. 280]Björn Ulvaeus ze skupiny ABBA prohlásil: „Díky její interpretaci je teď ‚Fernando‘ její vlastní píseň.".[95]
Při propagování filmu oznámila, že pracuje na albu coververzí skupiny ABBA. AlbumDancing Queen, vydané v září 2018, debutovalo na třetím místě žebříčkuBillboard 200, čímž se vyrovnalo albuCloser to the Truth z roku 2013 a stalo se tak nejlépe prodávaným sólovým albem Cher v USA. S prodejem 153 000 kusů v prvním týdnu dosáhlo nejvyššího týdenního prodeje pro popovou zpěvačku za rok 2018 a zároveň také nejvyššího týdenního prodeje pro Cher od roku 1991.[96] Album se dočkalo také širokého uznání kritiky.
Turné Cher Here We Go Again probíhalo od roku 2018 až do jeho odložení na neurčito v roce 2020 kvůlipandemiei covidu-19.[97] Jukeboxový muzikál o jejím životěThe Cher Show měl premiéru vChicagu v červnu 2018 a naBroadwayi se hrál od prosince 2018 do srpna 2019. Později procestovalVelkou Británii,Irsko a USA. Dne 2. prosince 2018 obdržela Cher ocenění Kennedyho centra za mimořádný přínos kultuře.[98]
Během pandemie covidu se v roce 2020 zaměřila na projekty, které mohla dokončit z domova. V květnu 2020 vydala svou první španělsky zpívanou píseň, coververzi písně „Chiquitita“ od skupiny ABBA, jejíž výtěžek byl věnován organizaciUNICEF.[99] Později téhož roku se připojila k charitativní skupiněBBC Radio 2 Allstars, která nazpívala coververzi písně „Stop Crying Your Heart Out“ od skupinyOasis. Nahrávka pořízená na podporu charitativní organizace Children in Need se umístila v první desítce britských singlů.[100]
Na přelomu desátých a dvacátých let 21. století Cher spolupracovala s významnými módními značkami jakoGap, Dsquared2, MAC Cosmetics,Versace a Balmain. V roce 2023 navázala vztah s o 40 let mladším hudebním manažerem Alexanderem Edwardsem. Jejich věkový rozdíl vyvolal kritiku na internetu, na kterou Cher reagovala tweetem: „Láska nezná matematiku“.[101]
2023 – současnost: vánoční album, uvedení do síně slávy a paměti
První vánoční album Cher,Christmas (2023), obsahuje duety seSteviem Wonderem,Darlene Love,Michaelem Bublé,Tygou aCyndi Lauper.[102] Dostalo se na první místo v žebříčku Billboard Top Holiday Albums, a také do první desítky v Rakousku, Německu a Velké Británii. Hlavní singl alba, „DJ Play a Christmas Song“, se v prosinci 2023 dostal na první místo žebříčků Billboard Adult Contemporary a Dance/Electronic Digital Song Sales,[103] čímž Cher prodloužila svůj dosavadní rekord jako jediná sólová umělkyně se singly na prvním místě žebříčkuBillboardu v sedmi po sobě jdoucích dekádách (60. léta 20. století až 20. léta 21. století).
Dne 19. října 2024 byla Cher uvedena doRokenrolové síně slávy a stala se tak první umělkyní, která získalaOscara za herectví a vstoupila do síně slávy.[104] V listopadu 2024 vydala první část dvoudílné autobiografieCher: The Memoir, která zahrnuje její dětství, počátky kariéry a manželství se Sonnym Bonem a Greggem Allmanem.[105] Vznikala sedm let a debutovala na prvním místě žebříčku bestsellerůThe New York Times, kde se udržela tři týdny. Vydání druhé části je naplánováno na rok 2025. Na oslavu šedesáti let v hudební branži Cher vydala album největších hitůForever (2024), které je k dispozici ve standardní edici s 21 skladbami. Digitální ediceForever Fan se 40 skladbami obsahuje písně Sonny & Cher a méně známé skladby.[106]
Cher se věnujefilantropii prostřednictvím nadace Cher Charitable Foundation, která se zaměřuje na boj proti chudobě, podporu lékařského výzkumu, zlepšování zdravotní péče a podporu práv zranitelných skupin, jako jsouveteráni, děti,LGBTQ osoby, starší lidé a zvířata.
Je hlasitou podporovatelkou amerických vojáků, vracejících se veteránů a komunit postižených válkou. V roce 1993 se připojila k humanitární misi vArménii, kde do válkou zničeného regionu dodávala potraviny a zdravotnické potřeby.[107] Podporovala operaci Helmet, která poskytovala vojákům vIráku aAfghánistánu zdarma sady pro vylepšení přileb, a přispěla do fondu Intrepid Fallen Heroes, který pomáhá vojákům težce zraněným při válečných operacích.[108]
Od roku 1990 působila Cher jako dárkyně a národní předsedkyně a čestná mluvčí Dětské kraniofaciální asociace, jejímž posláním je „posilovat a dávat naději dětem s kraniofaciálními vadami a jejich rodinám.“ Podporuje také nadaci Get A-Head Charitable Trust, jejímž cílem je zlepšit kvalitu života lidí s onemocněním hlavy a krku.[108]
Cher je dárkyní, fundraiserem a mezinárodní mluvčí organizace Keep a Child Alive, která se snaží bojovat protiAIDS, včetně poskytování antiretrovirových léků dětem a jejich rodinám.[108] V roce 1996 pořádala spolu sElizabeth Taylor na filmovém festivalu v Cannes benefiční akci Americké nadace pro výzkum AIDS (amfAR). V roce 2015 obdržela cenu za inspiraci amfAR za „schopnost a ochotu využít svou slávu pro dobročinné účely“ a za to, že je „jedním z velkých propagátorů boje proti AIDS“.[109]
Působila jako čestná národní předsedkyně iniciativy „Raise the Roof“ organizace Habitat for Humanity, zaměřené na podporu výstavby a oprav cenově dostupných domů pro rodiny v nouzi. V roce 2007 se stala hlavní podporovatelkou školy Peace Village School vkeňské Ukundě, která poskytuje výživnou stravu, lékařskou péči, vzdělání a mimoškolní aktivity pro více než 300 sirotků a zranitelných dětí. Její podpora umožnila škole získat pozemek a vybudovat trvalé bydlení a školní zařízení a ve spolupráci s organizací Malaria No More a dalšími organizacemi pilotně podpořila snahu o odstranění nemocnosti a úmrtnosti na malárii u dětí, jejich pečovatelů a okolní komunity.[108]
V roce 2016, po zjištění kontaminace pitné vody ve městě Flint ve státěMichigan olovem, věnovala Cher městu více než 180 000 lahví vody. Během pandemie covidu-19 spolu s Dr. Irwinem Redlenerem, vedoucím Centra pro zdroje a reakci na pandemie Kolumbijské univerzity, zahájila iniciativu CherCares Pandemic Resource and Response Initiative (CCPRRI), aby prostřednictvím Nadace zábavního průmyslu (Entertainment Industry Foundation, EIF) rozdělila 1 milion dolarů „chronicky opomíjeným a zapomenutým lidem“.[99]
V roce 2017 se Cher zasloužila o ochranu práv starších lidí, když produkovala dokumentární filmEdith+Eddie o postarším páru, který byl nominován na Oscara za nejlepší dokumentární film (krátký film).[110] V témže roce spoluzaložila mezinárodní charitativní organizaci Free the Wild, která se zabývá ochranou divokých zvířat v zajetí.[111] V roce 2020 Free the Wild navázala spolupráci s organizací Four Paws International.
Starší dítě Cher, Chaz Bono, se poprvé přiznalo k lesbické orientaci v 17 letech, což nejprve vyvolalo v Cher pocit viny, strachu a bolesti. Brzy však Chazovu sexuální orientaci přijala a došla k závěru, že LGBTQ lidé nemají stejná práva jako všichni ostatní a že to není spravedlivé. V roce 1997 vystoupila jako hlavní řečník na celostátním sjezdu organizace Parents, Families, & Friends of Lesbians and Gays (PFLAG) a od té doby se stala jednou z nejhlasitějších obhájkyň LGBTQ komunity.[112] V květnu 1998 obdržela cenu GLAAD Vanguard Award za to, že „významně přispěla k prosazování rovných právlesbiček agayů“. Dne 11. června 2009 se Chaz přiznal k transgenderu a jeho přechod z ženy na muže byl právně dokončen 6. května 2010.[113]
V září 2013 Cher odmítla pozvání k vystoupení na zahajovacím ceremoniáluZimních olympijských her 2014 v Rusku kvůli kontroverzní legislativě proti LGBTQ, která zastínila přípravy na tuto událost.[114]
Cher se zasazovala o zvyšování povědomí oarménské genocidě. Na premiéře válečného filmuThe Promise (Příslib) z roku 2016, který genocidu zobrazuje, kritizovala odmítáníTurecka uznat genocidu a zdůraznila nedostatečnou informovanost široké veřejnosti. Hovořila také o svém arménském původu a o tom, že její prarodiče genocidu přežili. V roce 2021 na Twitteru pogratulovala Joe Bidenovi k tomu, že jako první prezident USA oficiálně uznal genocidu Arménů.[115]
Poruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vyjádřila Cher podporu Ukrajině a prostřednictvím svého účtu naTwitteru vyzvala k pomoci Ukrajincům. Ruského prezidenta Vladimira Putina označila za despotu, který chce obnovitSovětský svaz, a oznámila, že plánuje poskytnout útočiště ukrajinským uprchlíkům ve svém domě.[116]
Jako sólová umělkyně prodala Cher po celém světě 100 milionů desek a stala se tak jedním z nejprodávanějších hudebních umělců všech dob.[117] Je jedním z mála umělců bavičů, kteří získali cenyEmmy,Grammy aOscara,[118] a jedním z pěti herců zpěváků, kteří měli v USA singl číslo jedna a získali hereckého Oscara. Její průlomový singl „I Got You Babe“ od Sonny & Cher je uveden do Síně slávy Grammy[119] a v roce 2003 byl zařazen na seznam500 nejlepších písní všech dob časopisuRolling Stone. Její singl „Gypsys, Tramps & Thieves“ z roku 1971 označilBillboard za „jednu z nejlepších písní 20. století“. Píseň „Believe“ z roku 1998 je ve Velké Británii nejprodávanějším singlem všech dob od ženské interpretky.[120] V anketě BBC z roku 2003 byla zvolena osmou nejoblíbenější písní na světě a je jedinou americkou písní na tomto seznamu. V roce 2021 se objevila na revidovaném seznamu časopisu Rolling Stone 500 nejlepších písní všech dob.[121] V roce 1988 se Cher stala prvním interpretem, který ve stejném roce získal Oscara za herecký výkon a zlatou desku s certifikací RIAA.
Cher je jedinou sólovou umělkyní, která měla první singl v žebříčku časopisuBillboard v sedmi po sobě jdoucích desetiletích, od 60. let 20. století do roku 2020.[122] V roce 2010 se jí dostalo pocty umístit otisky svých rukou a nohou před Graumanovým čínským divadlem v Hollywoodu.[123] Její jméno je jako součást dua Sonny & Cher na hvězdě na Hollywoodském chodníku slávy.[124] V roce 2018 jíWhoopi Goldberg předala vyznamenání Kennedyho Centra, nejvyšší uznání za kulturní úspěchy v USA.[98] V roce 2024 byla Cher uvedena doRock and Roll Hall of Fame.[104]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuCher na anglické Wikipedii.
↑ In a Broken Land.web.archive.org [online]. 2016-12-27 [cit. 2025-01-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-27.
↑abcPARISH, James Robert; PITTS, Michael R.Hollywood songsters: singers who act and actors who sing; a biographical dictionary. Vol. 1: Allyson to Funicello. 2. ed. vyd. Svazek 1. New York, NY: Routledge, 2003. 332 s.ISBN978-0-415-94332-1. S. 147. Dále jen Parish & Pitts (2003).
↑abcdEDER, Bruce. Cher | Biography & History |.AllMusic [online]. 2016-02-01 [cit. 2025-01-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01.
↑ Cher divorces Sonny.web.archive.org [online]. 2021-09-09 [cit. 2025-01-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-09.
↑BEGO, Mark.Cher: If you believe. [s.l.]: Taylor Trade Publications, 2001.Dostupné online.ISBN0-8154-1153-7. S. 29–30. Dále jen Bego (2001).
↑ All I Really Want to Do - Cher | Songs, Reviews, Credits | AllMusic.web.archive.org [online]. 2016-01-28 [cit. 2025-01-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
↑abcWILSON, Cintra. Cher.web.archive.org [online]. 2016-02-01 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01.
↑ Sonny and Cher, 'I Got You Babe' - 500 Greatest Songs of All Time.Rolling Stone [online]. 2015-01-02 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-02.
↑ab Cher Earns Highest-Charting Solo Album Ever on Billboard 200 | Billboard.web.archive.org [online]. 2016-01-17 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-17.
↑ Sonny & Cher - Chart history.web.archive.org [online]. 2016-01-31 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-31.
↑ STYLE OVER SUBSTANCE - Got You Babe - Cher Reclaims Her History - NYTimes.com.web.archive.org [online]. 2016-02-07 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-07.
↑ 3614 Jackson Highway - Cher.AllMusic [online]. web.archive.org, 2016-01-28 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
↑ Sonny on Cher.web.archive.org [online]. 2016-12-26 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-26.
↑ab Cher facts, information, pictures.Encyclopedia.com [online]. web.archive.org, 2016-12-26 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-26.
↑ Cher | Biography, Movie Highlights and Photos.AllMovie [online]. web.archive.org, 2016-02-11 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-11.
↑ Cher marries Greg Allman - Jun 30, 1975.web.archive.org [online]. 2016-01-06 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-06.
↑ab Gregg Allman and Cher's troubled marriage.web.archive.org [online]. 2015-11-17 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-17.
↑Hochman, Steve (1999).Popular Musicians. Salem Press.ISBN0-89356-990-9. S. 1004
↑ Cher's Life With Gene.web.archive.org [online]. 2016-12-26 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-26.
↑VILADEGUTT, Mauricio. Cher was 'shocked’ to discover real name after birth certificate mistake.Newsweek [online]. 2024-11-25 [cit. 2025-01-21].Dostupné online. (anglicky)
↑ Cher Can, and Does, Turn Back Time - The New York Times.web.archive.org [online]. 2024-12-17 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-17.
↑ Dead Ringer for Love - Meat Loaf.AllMusic [online]. web.archive.org, 2016-01-26 [cit. 2025-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-26.
↑ The Making of Cher’s Oscar Revenge Dress.Vanity Fair [online]. web.archive.org, 2022-02-04 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-04.
↑ BBC News - Talking Shop: Designer Bob Mackie.web.archive.org [online]. 2016-01-31 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-31.
↑ Cher Finds a New Life.web.archive.org [online]. 2016-10-19 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-19.
↑ 1987 Yearly Box Office Results.web.archive.org [online]. 2016-03-07 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.
↑ Cher's Biggest Billboard Hits.Billboard [online]. web.archive.org, 2017-01-05 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-05.
↑ A Potpourri Of Cher's Mood Swings.NYTimes.com [online]. web.archive.org, 2016-01-27 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-27.
↑ Cher: Starred and Feathered.Vanity Fair [online]. web.archive.org, 2016-01-13 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-13.
↑ Mermaids (1990) - Rotten Tomatoes.web.archive.org [online]. 2019-05-20 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-20.
↑ Cher | full Official Chart History.Official Charts Company [online]. web.archive.org, 2016-01-02 [cit. 2025-01-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-02.
↑ Cher plots her next comeback | EW.com.web.archive.org [online]. 2016-02-24 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-24.
↑ The Beat Doesn't Go On: Where The Heck Is Cher? - tribunedigital-orlandosentinel.web.archive.org [online]. 2016-02-01 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-31.
↑ Cher: Is her movie career dead? | EW.com.web.archive.org [online]. 2016-01-20 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-20.
↑Chart Beat: 2Pac Finally Wins 'Against The World’. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 100 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 6gsEAAAAMBAJ.
↑Cher Changes Approach For Her 'Man's World’ On Reprise. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 128 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: uA0EAAAAMBAJ.
↑ POP/JAZZ - Queen of the Comeback, Cher Tries Yet Again.NYTimes.com [online]. web.archive.org, 2015-11-18 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-18.
↑ HBO climbing another ‘Walls’.web.archive.org [online]. 2016-02-06 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-06.
↑ Sonny & Cher | Hollywood Walk of Fame.web.archive.org [online]. 2016-03-08 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-08.
↑Chart Beat: Did She Or Didn't She? Cher She Did!. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 120 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 6A0EAAAAMBAJ.
↑ A Reason To Believe.sunsentinel [online]. web.archive.org, 2016-02-01 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01.
↑Believe it. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 144 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: sA0EAAAAMBAJ.
↑ SUNDAY'S MADONNA'S NIGHT..web.archive.org [online]. 2016-02-20 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-20.
↑Backstreets, Cher, TLC Among Those Up For Record of the Year. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 140 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 1A0EAAAAMBAJ.
↑ Tea With Mussolini.www.rottentomatoes.com [online]. [cit. 2025-01-23].Dostupné online. (anglicky)
↑ `I've Got E, Babe' - Chicago Tribune.web.archive.org [online]. 2012-11-05 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-05.
↑Warner's Cher Offers 'Living Proof'. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 104 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 9Q8EAAAAMBAJ.
↑ 2002 BILLBOARD MUSIC AWARDS | Billboard.web.archive.org [online]. 2015-05-20 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-20.
↑ In pictures: Cher empties wardrobe.web.archive.org [online]. 2016-01-31 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-31.
↑The Beat. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 92 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: aQ4EAAAAMBAJ.
↑ Cher's tour is the most successful ever by a woman.web.archive.org [online]. 2016-04-02 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-02.
↑ Cher - The Farewell Tour.web.archive.org [online]. 2015-12-22 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22.
↑ Cher's 'Farewell' Tour Beats On | Billboard.web.archive.org [online]. 2016-01-31 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-31.
↑ Farrelly brothers' comedy chops come unglued in 'Stuck on You'.chicagotribune [online]. web.archive.org, 2015-05-05 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-05.
↑ With Strong Demand For Tickets, Will Cher's Dressed To Kill Tour Really Be Farewell? - Forbes.web.archive.org [online]. 2014-04-29 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-29.
↑ Cher Announces Final Shows of Three Year Residency at The Colosseum at Caesars....web.archive.org [online]. 2016-02-01 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01.
↑ Cher Shines with No. 1 in Sixth Consecutive Decade | Billboard.web.archive.org [online]. 2016-02-01 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-01.
↑ Cher to Celebrate Release of New Single 'Woman's World’ With Performance on Final Episode of NBC's 'The Voice' on Tuesday, June 18th.web.archive.org [online]. 2017-07-21 [cit. 2025-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-21.
↑ Cher Chews Out a Contestant on 'The Voice' | Rolling Stone.web.archive.org [online]. 2016-01-12 [cit. 2025-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-12.
↑ It's a 'Woman's World’ for Cher -- and ALL her fans! - Chicago Tribune.web.archive.org [online]. 2013-09-28 [cit. 2025-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-28.
↑ Cher Tour Grosses $55 Million (So Far) | Billboard.web.archive.org [online]. 2016-01-29 [cit. 2025-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-29.
↑ New Details Emerge On Wu-Tang Clan Secret Album Sale.web.archive.org [online]. 2017-09-21 [cit. 2025-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-21.
↑ Cher stars in new Marc Jacobs ad - NY Daily News.web.archive.org [online]. 2016-01-28 [cit. 2025-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-28.
↑ Legendary Superstar Cher Announces Additional 2018 Vegas Dates.web.archive.org [online]. 2020-07-27 [cit. 2025-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.
↑ Grandma Cher, No Meryl? What We Learned From the MAMMA MIA! 2 Trailer!.web.archive.org [online]. 2018-05-11 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-11.
↑ Mamma Mia 2: Cher makes Abba's music 'sound like hers' - BBC News.web.archive.org [online]. 2020-08-23 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-23.
↑ Cher Ties Solo-Career-Best Rank on Billboard 200 as 'Dancing Queen' Debuts at No. 3 | Billboard.web.archive.org [online]. 2020-07-25 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
↑ Cher Announces Here We Go Again Tour in Support of ABBA Tribute LP – Rolling Stone.web.archive.org [online]. 2023-07-25 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-25.
↑abc Kennedy Center 2018 Honorees Include Cher and ‘Hamilton.’ Will President Trump Attend? - The New York Times.web.archive.org [online]. 2020-04-06 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-06.
↑ab How Cher Is Combatting Coronavirus: Exclusive | Billboard.web.archive.org [online]. 2020-05-30 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30.
↑ All-star BBC Children in Need charity single announced.web.archive.org [online]. 2020-11-10 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-10.
↑ Cher, 76, defends dating 36-year-old: "I wasn't born yesterday".Newsweek [online]. 2022-11-07 [cit. 2025-03-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ Cher’s ‘Christmas’ Album Drops First Single ‘DJ Play a Christmas Song’ – Rolling Stone.web.archive.org [online]. 2023-10-06 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-06.
↑ Cher’s ‘DJ Play a Christmas Song’ Is No. 1 on Adult Contemporary Chart – Billboard.web.archive.org [online]. 2023-12-26 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-26.
↑ab Cher | Rock & Roll Hall of Fame.web.archive.org [online]. 2024-08-25 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-25.
↑ Cher's Memoir to Be Released in Two Parts, First in November.web.archive.org [online]. 2024-07-25 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-25.
↑ Offensive Songs? Rolling Stones, Cher Are Censoring Old Hits.web.archive.org [online]. 2024-11-21 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-21.
↑ In a Broken Land.web.archive.org [online]. 2016-12-27 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-27.
↑abcd Cher Presents 'Love Sees No Color' Premiere at Los Angeles Fundraiser Party -- re> LOS ANGELES, Nov. 12 /PRNewswire/ --.web.archive.org [online]. 2016-01-06 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-06.
↑ab CHER, FELIPE DINIZ and JEAN PAUL GAULTIER HONORED AT FIFTH ANNUAL INSPIRATION GALA SÃO PAULO :: The Foundation for AIDS Research :: HIV / AIDS Research.web.archive.org [online]. 2016-01-31 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-31.
↑ Cher on 'Edith+Eddie': "They Were Not Treated Like People" | Hollywood Reporter.web.archive.org [online]. 2020-08-07 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-07.
↑ FREE THE WILD - Fundraiso.web.archive.org [online]. 2024-12-07 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-07.
↑ Chaz Bono Granted Name, Gender Change - CBS News.web.archive.org [online]. 2024-05-27 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-27.
↑ Cher: I won't play Winter Olympics due to Russia's anti-gay laws | Music | The Guardian.web.archive.org [online]. 2016-01-14 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-14.
↑ Cher responds to Biden calling mass killing of Armenians a genocide.web.archive.org [online]. 2023-12-23 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-23.
↑ Singer Cher spoke out in support of Ukraine - Perild.web.archive.org [online]. 2022-04-17 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-17.
↑ Forever Cher | Vanity Fair.web.archive.org [online]. 2016-01-20 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-20.
↑ EGOTs on deck: Who will win an Emmy, Grammy, Oscar and Tony award next - LA Times.web.archive.org [online]. 2016-01-04 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-04.
↑ GRAMMY Hall Of Fame | GRAMMY.org.web.archive.org [online]. 2011-01-22 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-19.
↑ Flashback 1998: Cher's Believe leads a classic-filled Top 40.web.archive.org [online]. 2020-06-19 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-19.
↑ 500 Best Songs of All Time - Rolling Stone.web.archive.org [online]. 2021-09-15 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-15.
↑ Cher Continues No. 1 Spot Reign on Billboard Charts for Seventh Decade in a Row with ‘DJ Play a Christmas Song’.People.com [online]. [cit. 2025-03-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ Cher Immortalized in Cement | Advocate.com.web.archive.org [online]. 2014-10-06 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06.
↑ Sonny & Cher | Hollywood Walk of Fame.web.archive.org [online]. 2016-03-08 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-08.
↑Smith Leads A More Polished WMAs. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 116 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: ig0EAAAAMBAJ.
↑ And the Fashion Award Goes to . . . Cher? - Los Angeles Times.web.archive.org [online]. 2012-06-18 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-18.
↑Award Is Living Proof Of Success. [s.l.]: Nielsen Business Media, Inc. 104 s.Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: Og0EAAAAMBAJ.
↑ Fergie, Cher, Others Celebrate At Glamour Women Of The Year Event - MTV.web.archive.org [online]. 2016-08-09 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-09.
↑ Cher Speculates On Why Gay Men Love Her So Much.HuffPost [online]. 2013-10-21 [cit. 2025-03-13].Dostupné online. (anglicky)
↑ Cher, Graciela Daniele, Jeffrey Seller, and Flody Suarez to be Honored at the 2019 Chita Rivera Awards | Playbill.web.archive.org [online]. 2022-11-13 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-13.
↑ The Day - Cher to be honored with the Spirit of Katharine Hepburn Award from the Kate - News from southeastern Connecticut.web.archive.org [online]. 2020-09-04 [cit. 2025-03-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-04.
.jpg)
