| Chara | |
|---|---|
 | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Honicí psi (Canes Venatici) |
| Rektascenze | 12h33m44,54482s |
| Deklinace | +41° 21′ 26,9248″ |
| Paralaxa | 0,11849" |
| Vzdálenost | 27,53±0,05ly (8,44±0,01pc) |
| Barevný index(U-B) | 0,05 |
| Barevný index(B-V) | 0,61 |
| Barevný index(V-R) | 0,52 |
| Barevný index(R-I) | 0,31 |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 4,26 |
| Absolutní hvězdná velikost | 4,64 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | −704,702 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | 292,155 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Povrchová teplota | 5 846 K |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 109358 |
| Bonner Durchmusterung | BD +42° 2321 |
| Bright Star katalog | HR 4785 |
| 2MASS | 2MASS J12334454+4121270 |
| SAO katalog | SAO 44230 |
| Katalog Hipparcos | HIP 61317 |
| Katalog Tycho | TYC 3020-2541-1 |
| General Catalogue | GC 17127 |
| Glieseho katalog | GJ 475 |
| Bayerovo označení | β CVn |
| Flamsteedovo označení | 8 CVn |
| Synonyma | ASCC 409308, CCDM J12337+4121AB, FK5 470, GCRV 7563, GJ 475, IRAS 12313+4137, IRC +40236, LFT 924, LHS 2579, LTT 13552, 2MASS J12334454+4121270, NLTT 31117, PLX 2895, PPM 53064, UBV 11286, WDS J12337+4121Aa,Ab; Chara |
| (V) – měření provedena veviditelném světle Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Chara je název hvězdy β souhvězdí Honicích psů (Beta Canum Venaticorum). Chara máhvězdnou velikost +4,3m aspektrální třídu G0. OdSlunce je vzdálen 27,53 světelných let. Je druhou nejjasnější hvězdousouhvězdí Honicích psů. Spolu s jasnější hvězdouCor Caroli je jižnější z dvojice psů v tomto souhvězdí, které představuje lovecké psy.
β Canum Venaticorum (latinizováno na Beta Canum Venaticorum) jeBayerovo označení hvězdy.
Tradiční název Chara byl původně aplikován na „jižního psa“, později se však používal konkrétně pro označení Beta Canum Venaticorum. Chara (χαρά) znamená v řečtině „radost“.[1] V roce 2016 uspořádalaMezinárodní astronomická unie pracovní skupinu pro jména hvězd (WGSN),[2] jejímž cílem bylo katalogizovat a standardizovat vlastní jména hvězd. První bulletin WGSN z července 2016[3] obsahoval tabulku prvních dvou šarží jmen schválených WGSN; který zahrnoval jméno Chara pro tuto hvězdu.
V systému tradičních čínských souhvězdí spadá Chara do souhvězdí 常 陳 (Cháng Chén, česky: Imperiální stráže), které se dále sestává z hvězdAlfa Canum Venaticorum,10 Canum Venaticorum,6 Canum Venaticorum,2 Canum Venaticorum, a67 Ursae Majoris.[4] Čínské jméno pro samotnou Charu je pak 常 陳 四 (Cháng Chén sì, česky: Čtvrtá hvězda imperiální stráže.)
Chara máspektrální klasifikaci G0 V, a je hvězdahlavní posloupnosti typu G. Od roku 1943 slouží spektrum této hvězdy jako jeden ze stabilních kotevních bodů, podle nichž jsou klasifikovány další hvězdy.[5] Spektrum této hvězdy ukazuje velmi slabé emisní čáry jednotlivě ionizovaného vápníku (Ca II) z chromosféry, což z ní činí užitečnou referenční hvězdu pro referenční spektrum pro srovnání s jinými hvězdami v podobné spektrální kategorii.[6] (Emisní čáry Ca-II jsou snadno pozorovatelné a lze je použít k měření úrovně aktivity vchromosféře hvězdy.)
Beta CVn je považována za chudou hvězdu na kovy,[7] což znamená, že má ve srovnání se Sluncem poněkud nižší část prvků těžších než helium. Z hlediska hmotnosti, věku a vývojového stavu je však tato hvězda velmi podobná Slunci.[8] V důsledku toho se nazývá solární analog. Je o 3 procenta hmotnější než Slunce,[9] s poloměrem o 12 procent větším než Slunce a o 15 procent větší jasností.
Složky vesmírné rychlosti této hvězdy jsou (U, V, W) = (–25, 0, +2) km/s.[8] V minulosti se předpokládalo, že se může jednat ospektroskopickou dvojhvězdu. Nezdá se však, že by další analýza údajů tuto skutečnost potvrdila.[10] Navíc při hledáníhnědého trpaslíka na oběžné dráze kolem této hvězdy v roce 2005 se nepodařilo objevit žádného takového společníka, alespoň na hranici citlivosti použitého nástroje.[11]
V roce 2006 označila astronomkaMargaret Turnbullová Charu za nejlepšího kandidáta na hvězdný systém, kde lze hledatmimozemské formy života.[12] Vzhledem ke svým vlastnostem slunečního typu ji astrobiologové zařadili mezi nejvíce astrobiologicky zajímavé hvězdy do vzdálenosti 10 parseků od Slunce.[8] U hvězdy však nebyly objeveny žádné planety.[9]