| Chan Chan | |
|---|---|
| Světové dědictvíUNESCO | |
.jpg) Nejzachovalejší část – palác Nik An (2023) | |
| Smluvní stát | Peru Peru |
  Chan Chan | |
| Souřadnice | 8°6′38″ j. š.,79°4′30″ z. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iii |
| Odkaz | 366(anglicky) |
| Oblast | Latinská Amerika a Karibik |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1986 (10. zasedání) |
| V ohrožení | 1986– |
Chan Chan jearcheologická lokalita vPeru pokrývající plochu okolo 20 km². Na této ploše se nacházejí pozůstatky jednoho z nejvýznamnějších centerpředkolumbovské Ameriky, bývalé metropole království Čimú. Lokalita se nachází u pobřežíTichého oceánu mezi obcí Huanchaco a městemTrujillo v regionuLa Libertad na severozápadě Peru. Od roku 1986 je Chan Chan zapsán na seznamusvětového dědictvíUNESCO i naseznamu světového dědictví v ohrožení. Pokračujícíeroze totiž vážně ohrožuje celou lokalitu.[1]
Toto první[zdroj?] předkolumbovské město založil podle legendy bůhNaymlap, přicházející z oceánu. Kdysi bylo pokryto zlatem a překrásně zdobené. Chan Chan bylo vybudováno neznámým národem kolem roku 900 n. l. Poté přibližně kolem roku 1300 n. l. se stalo hlavním městemříše Čimú. Ta se rozpínala podél pobřeží Peru až na úroveňEkvádoru s rozlohou více než 1000 km². Největší rozkvět můžeme pozorovat v 15. století, těsně před vpádemInků, kteří začali s dobýváním říše Čimú po roce 1470. Před sedmi sty lety bychom toto město zařadili mezi jedno z největších na světě.
Město se rozkládá na 20 km², přičemž jeho střed pokrývá 6 km². Je rozděleno na devět okrsků, obehnaných zdmi s devíti velkými citadelami. V každém komplexu byly obytné čtvrti, zahrady, nádrže a cesty. Zdi citadel dosahují výšky až 10 m a jsou postaveny znepálených cihel. Tyto zdi byly bohatě zdobené, sloužily k obraně a jakovětrolamy a izolace. V létě udržovaly chlad a v zimě teplo. Na střechách staveb jsou pravidelné otvory, jimiž prochází vítr a fungují tak jako klimatizace. Zdobení na zdech je tvořeno obrazy jejich bohů, mezi nimiž najdeme i ryby, pelikány a jiné mořské ptáky. Nechybí zde ani geometrické vzory.
Zajímavé je, že každá z citadel patřila jinému vládci, přičemž všechny poukazují na zajímavé zvyky původní kultury. Ve zvyku panovníka totiž bylo, že po své smrti si s sebou do hrobu odnese všechen svůj majetek i služebnictvo. Pouze jejich právoplatné manželky mohly dožít. Proto zde neexistovalo žádné dědictví. Z dochovaných motivů na zdech je patrné, že lidé Čimú uctívali přírodu, především vodu. Život jejich kultury byl závislý na plodech moře a zemědělství, kde využívali důmyslné vodní kanály k samozavlažování.
Díkynepáleným cihlám, ze kterých je město postaveno, je většina staveb značně poničena přívalovými dešti a tornády tzv.El Niño. Obyvatelé si tyto jevy spojovali s hněvem bohů, což je přimělo k opuštění řady sídel. Tyto katastrofy lze dodnes rozeznat v sedimentech.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématuChan Chan na Wikimedia Commons| Peruánské památky na seznamu světového dědictví UNESCO | |
|---|---|
MěstoCuzco • Historická chráněná oblastMachu Picchu • Archeologické nalezištěChavín de Huántar •Národní park Huascarán • Archeologické nalezištěChan Chan •Národní park Manu • Historické centrumLimy •Národní park Río Abiseo •Geoglyfy na planině Nazca a Pampas de Jumana • Historické centrumArequipy • Posvátné městoCaral-Supe •Qhapaq Ñan • Archeo-astronomický komplexChankillo | |
