| Chajim Korfu חיים קורפו | |
|---|---|
 Chajim Korfu חיים קורפו (2. listopadu 2018) | |
| 19. ministr dopravy Izraele | |
| Ve funkci: 5. srpna1981 – 22. prosince1988 | |
| Předseda vlády | Menachem Begin Jicchak Šamir Šimon Peres Jicchak Šamir |
| Předchůdce | Chajim Landau |
| Nástupce | Moše Kacav |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud (dříveGachal) |
| Narození | 6. ledna1921 Jeruzalém,Britský mandát Palestina |
| Úmrtí | 23. února2015 |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Kneset | 7.,8.,9.,10.,11.,12. |
| Alma mater | Hebrejská univerzita |
| Profese | politik a fotbalista |
| Commons | Haim Corfu |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Chajim Korfu (hebrejsky: חיים קורפו, narozen6. ledna1921 –23. února2015) bylizraelský politik za pravicové stranyGachal aLikud, který v 80. letech zastával postministra dopravy. Vzděláním právník, byl před svou politickou kariérou členemIrgunu a fotbalistouBejtaru Jeruzalém.
Narodil se v Jeruzalémě a studoval v náboženských školách,ješivách a navštěvoval semináře pro učitele náboženství. V roce 1937 vstoupil doIrgunu a stal se velitelem jeruzalémského velitelství tétosionistické podzemní organizace. V této době hrál rovněž jakofotbalový útočník zaBejtar Jeruzalém.[1] Elektrikářských znalostí, kterých nabyl, využíval k výrobě dopisových bomb, výbušných čokoládových bonboniér a výbušných svrchníků.[2] Byl zodpovědný za bombový útok na daňový úřad ze dne 26. února 1944.[3] Následně byl Brityinternován v Africe, kde rovněž využil své elektrikářské schopnosti při pokusu o útěk.[4]
Povzniku Izraele vystudovalprávo naHebrejské univerzitě v Jeruzalémě a stal se certifikovaným právníkem. V letech 1967 až 1969 byl členem jeruzalémské městské rady.
Vevolbách v roce 1969 byl zvolen poslancemKnesetu za stranuGachal. Opětovně byl zvolen v letech 1973, 1977, 1981, 1984 a 1988, tedy do osmého až dvanáctého Knesetu (od roku 1977 však za stranuLikud, která byla následníkem Gachalu). Během sedmého a osmého Knesetu byl členem parlamentního finančního výboru a během osmého Knesetu též členem podvýboru pro armádní rozpočet. Během devátého až dvanáctého Knesetu byl členem výboru pro zahraniční a obranné věci a během dvanáctého Knesetu byl předsedou výboru pro bydlení.
V devatenácté až dvaadvacátéizraelské vládě zastával postministra dopravy. Podporoval konsolidaciIzraelských drah seSprávou přístavů.[5] V roce 1986 byl pozván na dopravní konvenci v Maroku a stal se tak prvním izraelským ministrem, který byl přizván na konferenci v arabské zemi, jiné nežEgypt.[6] V roce 1987 hlasoval pro zákon, který měl udělit amnestii vězňům někdejšího židovského podzemí.[7] V dubnu 1992 rezignoval na svůj poslanecký mandát a stal se předsedouSprávy letišť, kterým byl až do roku 1996. Zemřel roku 2015 ve věku 94 let.[8]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHaim Corfu na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuChajim Korfu na Wikimedia Commons| Ministři dopravy Izraele | |
|---|---|
| |
| Členové jedenáctého Knesetu zvolenéhoroku 1984 | |
|---|---|
| Ma'arach |
|
| Likud | |
| Techija | |
| Národní náboženská strana | |
| Chadaš | |
| Šas | |
| Šinuj |
|
| Rac | |
| Jachad | |
| Progresivní kandidátka za mír | |
| Agudat Jisra'el | |
| Moraša | |
| Kach | |
| Tami | Abuchacira (sloučeno sLikudem) |
| Omec | |
| poznámka: |
|
