| Chajim-Moše Šapira חיים משה שפירא | |
|---|---|
 | |
| 2., 4. a 6. ministr vnitra Izraele | |
| Ve funkci: 10. března1949 – 24. prosince1952 | |
| Předchůdce | Jicchak Gruenbaum |
| Nástupce | Jisra'el Rokach |
| Ve funkci: 29. června1955 – 3. listopadu1955 | |
| Předchůdce | Jisra'el Rokach |
| Nástupce | Jisra'el Bar Jehuda |
| Ve funkci: 17. prosince1959 – 16. července1970 | |
| Předchůdce | Jisra'el Bar Jehuda |
| Nástupce | Golda Meirová |
| Ve funkci: 2. listopadu1961 – 12. ledna1966 | |
| Předchůdce | Jisra'el Barzilaj |
| Nástupce | Josef Burg |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní náboženská strana (dříveSjednocená náboženská fronta,ha-Po'el ha-Mizrachi) |
| Narození | 26. března1902 Grodno,Ruské impérium(nyníBělorusko) |
| Úmrtí | 16. července1970 (68 let) Izrael  Izrael |
| Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
| Kneset | 1.–7. |
| Profese | politik |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Haim-Moshe Shapira |
Mezi jeho další ministerské funkce patřil post ministra pro náboženské záležitosti, ministra sociálních věcí a ministra imigrace. | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Chajim-Moše Šapira (hebrejsky: חיים משה שפירא, žil26. března1902 –16. července1970) bylizraelský politik a signatářizraelské deklarace nezávislosti. Byl klíčovou politickou postavou v počátcích izraelské státnosti a zastával četné ministerské posty. V různých ministerských funkcích sloužil, s krátkou přestávkou v 50. letech, od založení státu v roce 1948 až do své smrti v roce 1970.
Narodil se vGrodnu vcarském Rusku (dnešníBělorusko) a studoval vchederu aješivě, kde zorganizoval mládežnickou skupinu s názvemBnej Sijon (doslova „Synové Sijónu“). Pracoval ve školském a kulturním odboru Židovské národní rady vKaunasu (dnešníLitva) a v roce 1919 vytvořil skupinu Mladí Mizrachi, kteří se stali klíčovým hráčem vnábožensky-sionistickém mládežnickém hnutí v Litvě. V roce 1922 začal učit vultraortodoxní židovské škole veVilniusu a stal se členem mizrachi rady města. V letech 1923 a 1924 byl aktivní ve skupině Mladí Mizrachi veVaršavě a v letech 1924 a 1925 navštěvovalrabínský seminář vBerlíně.
V roce 1925 byl delegátem naSvětovém sionistickém kongresu, kde byl zvolen do výkonné komise. Ve stejný rok podniklaliju domandátní Palestiny. V roce 1928 byl zvolen do ústřední komise hnutíha-Po'el ha-Mizrachi a byl taktéž členem výboru Světových Mizrachi.
V roce 1936 byl zvolen členem sionistického vedení a vedoucím odboru imigraceŽidovské agentury (druhou zmíněnou funkci zastával až do roku 1948). V roce 1938 byl vyslán na speciální misi doRakouska, kde se poanšlusuTřetí říší pokoušel zachránitrakouské Židy.
Šapira byl jedním ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti a bezprostředně po jejím podpisu byl jmenovánministrem zdravotnictví a ministrem imigrace vprozatímní vláděDavida Ben Guriona.
Vprvních parlamentních volbách v roce 1949 byl zvolen poslancem zaSjednocená náboženskou frontu, alianci stranAgudat Jisra'el,Poalej Agudat Jisra'el,Mizrachi a jeho strany ha-Po'el ha-Mizrachi. Do volbách byl opětovně jmenován do výše uvedených ministerských postů a nadto byl jmenovánministrem vnitra (někdy též ministr pro vnitřní záležitosti).
Povolbách v roce 1951, ve kterých Hapoel ha-Mizrachi kandidovala jako nezávislá strana, byl Šapira jmenován ministrem vnitra a ministrem pro náboženské záležitosti. Po změnách ve vládě v roce 1952 přišel o první uvedené portfolio, ale výměnou za něj získal postministra sociálních věcí. V rámci dalších vládních změn o rok později opět získal post ministra vnitra.
V následujícíchvolbách v roce 1955 se ucházely strany Mizrachi a ha-Po'el ha-Mizrachi o hlasy voličů v jednotném bloku pod názvem Národní náboženská fronta, která později vešla ve známost pod názvemNárodní náboženská strana. V nové vládě byl opět jmenovánministrem náboženství a ministrem sociálních věcí. V roce 1957 byl vážně zraněn poté, coMoše Dwek vhodil do Knesetu ruční granát při útoku na ministerského předsedu Ben Guriona a ministryniGoldu Meirovou. V červenci 1958 rezignoval společně se všemi ministry za Národní náboženskou stranu (jednalo se o jediné období, kdy nezastával ministerskou funkci).
Povolbách v roce 1959 se opět vrátil do úřadu ministra vnitra. Povolbách v roce 1961 se opět stal ministrem zdravotnictví. Po následujícíchvolbách v roce 1965 se stal „pouze“ ministrem pro vnitřní záležitosti a v této funkci setrval i po dalšíchvolbách v roce 1969. Zemřel v úřadě ve dne 16. července 1970 ve věku 68 let.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuHaim-Moshe Shapira na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuChajim-Moše Šapira na Wikimedia Commons| Ministři sociální péče a sociálních služeb Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři zdravotnictví Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři vnitra Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři absorpce imigrantů Izraele | |
|---|---|
| |
| Ministři náboženských služeb Izraele | |
|---|---|
| |
| Členové čtvrtého Knesetu zvolenéhoroku 1959 | |
|---|---|
| Mapaj | |
| Cherut | |
| Mafdal | |
| Mapam | |
| Všeobecní sionisté | |
| Achdut ha-avoda | |
| Chazit datit toratit | |
| Progresivní strana | |
| Maki | |
| Kidma ve-pituach | |
| Šituf ve-achva | |
| Chakla'ut u-fituach | |
| poznámka: |
|
| Členové prvního Knesetu zvolenéhoroku 1949 | |
|---|---|
| Mapaj |
|
| Mapam | |
| Sjednoc. náb. fronta | |
| Cherut |
|
| Všeobecní sionisté | |
| Progresivní strana | |
| Maki | |
| Sefard. a orient. komunity | |
| Dem. kand. Nazaretu | |
| Kandidátka bojovníků | |
| Jemenitské sdružení | |
| Mezin. žen. sion. org. | |
| poznámka: |
|
