Cesmína (Ilex) je jediný rod čeledicesmínovité (Aquifoliaceae)vyšších dvouděložných rostlin. Cesmíny jsou stálezelené nebo opadavé keře a stromy, rostoucí na všech kontinentech. Některé druhy a jejich kultivary jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. V Česku cesmína přirozeně neroste. Od anglického názvu cesmíny "holly" je odvozenHollywood.
Cesmíny jsou opadavé nebo stálezelené dvoudomé keře a stromy se střídavými nebo výjimečně i vstřícnými listy. Listy jsou tuhé nebo měkké, na okraji celokrajné, pilovité nebo ostnité, s drobnými opadavými nebo vytrvalýmipalisty, lysé nebo zřídka i pýřité.Řapík je většinou přítomen, výjimečně jsou listy přisedlé. Květy jsou jednotlivé nebo častěji uspořádané v chudých úžlabníchvrcholících čisvazečcích. Květy jsou jednopohlavné, pravidelné a drobné, obvykle čtyř až osmičetné.Kalich je vytrvalý,koruna na bázi srostlá, nejčastěji bílá nebo žlutavá, řidčeji zelená, žlutá, růžová nebo červená. Samčí květy obsahují stejný počettyčinek jako je počet kališních a korunních lístků, v samičích květech je svrchnísemeník srostlý ze 4 až 8 plodolistů, se 4 až 8 komůrkami obsahujícími po 1 vajíčku.Blizna je obvykle přisedlá, bezčnělky. Samčí i samičí květy obsahují zbytky druhého pohlaví. V samičích květech jsou šípovitá nebo srdčitástaminodia, v samčích zakrnělý semeník. Plodem je kulovitá dužnatápeckovice obsahující obvykle 4 až 6 semen. Zralé plody jsou obvykle červené, hnědé nebo černé, výjimečně zelené. Semena obsahují hojný olejnatý endosperm.[1][2]
Květy jsou opylovány obvykle hmyzem, lákanýmnektarem z nektárií uložených na bázi korunních lístků. Plody jsou šířeny ptactvem.[2]
Rod zahrnuje asi 500 až 600 druhů a je zastoupen na všech kontinentech. Roste v tropických, subtropických a v menší míře i mírných oblastech na obou polokoulích.[1] Největší druhové zastoupení je v tropické Americe (asi 300 druhů)[2] a v jihovýchodní a východní Asii (v Číně asi 200 druhů).[1] V Africe a na Madagaskaru je rod zastoupen jediným druhem (Ilex mitis), podobně v Austrálii (Ilex arnhemensis). NaKanárských ostrovech aMadeiře roste endemická cesmínaIlex canariensis.[2][3] V Evropě rostou dva blízce příbuzné druhy:cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) acesmína kolchická (Ilex colchica).[4] Dalším příbuzným druhem je kavkazskýendemitIlex stenocarpa.[5] V ČR žádný druh cesmíny přirozeně neroste ani nezplaňuje.[6]
Cesmíny rostou spíše na vlhčích stanovištích a jsou rozšířeny od nížin do horských oblastí. VAndách vystupují do nadmořské výšky až 4000 m.[2] Množství druhů roste jako endemity na vrcholech venezuelskýchstolových hor.[7]
Cesmíny jsou jedovaté rostliny a v plodech obsahují poměrně širokou paletu účinných látek ze skupiny saponinů, nitrilů (menisdaurin), pentacyklických triterpenů, laktonů, purinových alkaloidů (theobromin, theofyllin) aj. Za účinnou látku v plodechcesmíny ostrolisté icesmíny temné je považován glykosidilicin. Příznaky otravy se většinou omezí na zvracení a průjem. Požití 20 až 30 bobulí cesmíny ostrolisté vede k ospalosti, srdečním arytmiím a k zánětu gastrointestinálního traktu. Otrava může být i smrtelná. Listycesmíny paraguayské a druhuIlex guayusa obsahujíkofein.[8][9]
Dříve byly do čelediAquifoliaceae řazeny rodyOncotheca,Phelline aSphenostemon, v současném systému jsou první dva rody řazeny do samostatných čeledí na různých místech větveAsterids, zatímco rodSphenostemon byl vřazen do čelediParacryphiaceae.
Dalším členem čelediAquifoliaceae byl v minulosti severoamerický rod nitkokvětec (Nemopanthus), zahrnující jediný druh: nitkokvětec bodlinatý (Nemopanthus mucronatus). Pro blízkou příbuznost s cesmínami byl vřazen do roduIlex jakoIlex mucronata.[2][10]
Jako okrasné dřeviny jsou u nás pěstovány nejčastěji různé kultivary cesmíny ostrolisté, případně její kříženec scesmínou vrásčitou (Ilex rugosa),cesmína modrá (Ilex x meserveae).[5] Ve sbírkách botanických zahrad jsou mimoto nejčastěji zastoupenycesmína rohatá (Ilex cornuta),cesmína vroubkovaná (Ilex crenata),cesmína temná (Ilex opaca) a jejich kultivary, z opadavých druhů pakcesmína přeslenitá (Ilex verticillata).[12]
_-_DSC03696.JPG)
