Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Cesium-137

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cesium-137 ( 137
55
 Cs
nebo137Cs) jeradioizotopcesia, který vzniká jako jeden z hlavních produktůštěpení jaderuranu-235 a jiných štěpitelných nuklidů v jaderných reaktorech ajaderných zbraních. Patří k nejproblematičtějším z produktů s krátkým až středním poločasem přeměny, jelikož se v přírodě snadno šíří díky dobré rozpustnosti většiny solí cesia ve vodě.

Přeměna

[editovat |editovat zdroj]
Gama spektrum cesia-137. Charakteristický vrchol na 662 keV nepochází přímo z cesia-137, ale z barya-137, které vzniklo jeho přeměnou, konkrétně z přeměny jeho vyššího energetického stavu na stabilní formu.

137Cs mápoločas přeměny okolo 30,08 let.[1] Přibližně 94,6 % se měnípřeměnou beta minus najaderný izomerbarya137mBa, který se následně mění na stabilní základní stav137Ba (zbylých 5,4 % se přeměňuje přímo na základní stav137Ba). Poločas přeměny137mBa je přibližně 2,55 minuty (153 s), uvolněná energie činí 661,7 keV.[1]

Použití

[editovat |editovat zdroj]

Cesium-137 má několik možností využití. V malých množstvích se používá ke kalibraci přístrojů k měření ionizujícího záření,[2] v lékařství se využívá v radioterapii,[2] v průmyslu je součástí zařízení na měření průtoku či tloušťky[2] a také některých vlhkoměrů.[3]

Cesium-137 nemá velké využití v průmyslové radiografii, protože je značně reaktivní a jeho skladování je tedy obtížné. Jeho soli jsou navíc rozpustné ve vodě, co ztěžuje zajištění bezpečnosti při skladování. V radiografii se upřednostňujekobalt-60 (60Co), jelikož je mnohem méně reaktivní a uvolňujegamafotony s vyšší energií než jaké poskytuje137Cs.

Jelikož je137Cs zcela umělým nuklidem, tak jej lze použít k datování vína a odhalování padělků[4] a rovněž k relativnímu datování usazenin vytvořených po roce 1945.[5]

Cesium-137 se také využívá v geologii jako radioaktivní značkovač za účelem měření eroze a ukládání půdy.[6]

Zdravotní nebezpečnost radioaktivního cesia

[editovat |editovat zdroj]

Cesium-137, stejně jako ostatní izotopy cesia, reaguje s vodou za vzniku rozpustnéhohydroxidu cesného. Cesium má podobné biologické vlastnosti jakodraslík[7] arubidium. Jakmile se dostane do organismu, tak se více či méně distribuuje po celém těle, přičemž nejvyšší koncentrace jsou v měkkých tkáních.[8]Biologický poločas cesia je poměrně krátký (kolem 70 dnů).[9]

Při pokusu provedeném v roce 1972 na psech, u nichž proběhlo zatížení celého těla 140 MBq/kg, tedy přibližně 44 μg 137Cs/kg (tedy absorbovanou dávkou 9,5 až 14 Gy) uhynuli psi během 33 dnů, zatímco psi zasažení poloviční dávkou přežili rok.[10]

Následky náhodného pozření cesia-137 lze omezit pomocíberlínské modři, která se váže na cesium a zkracuje jeho biologický poločas na 30 dnů.[11]

Radioaktivní cesium v životním prostředí

[editovat |editovat zdroj]

134Cs a137Cs se uvolňují do okolí při téměř všechtestech jaderných zbraní a také při některýchjaderných haváriích, jako jsou napříkladčernobylská havárie ahavárie elektrárny Fukušima I.

Od roku 2005 je a bude cesium-137 hlavním zdrojem radioaktivity v uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny.137Cs bylo společně s 131I,134Cs a90Sr (a řadou dalších izotopů) rozptýleno při výbuchu reaktoru.

V Německu se úroveň kontaminace cesiem-137 pohybuje od 2 000 do 4 000 Bq/m2, čemuž odpovídá asi 1 mg/km2 a tedy přibližně 500 g na celém německém území. Ve Skandinávii byl u některých sobů a ovcí překročen norský limit (3 000 Bq/kg) i 26 let po havárii.[12] Do roku 2016 se přeměnila polovina uvolněného cesia-137, ovšem na některých místech může být jeho koncentrace působením různých vlivů mnohem vyšší.

Po havárii elektrárny Fukušima I byly v dubnu 2011 také nalezeny zvýšené koncentrace137Cs v životním prostředí. V červenci 2011 bylo maso jedenácti krav z prefektury Fukušima posláno do Tokia a byly v něm naměřeny koncentrace137Cs v rozmezí 1 530 až 3 200 Bq/kg, které značně převyšovaly tehdejší japonský zákonný limit (500 Bq/kg).[13] V březnu 2013 byla u ryby chycené nedaleko elektrárny naměřena koncentrace přibližně 740 000 Bq/kg která vládní limit (100 Bq/kg) převyšovala více než 7 000krát.[14]

V článku z roku 2013 publikovaném v časopiseScientific Reports bylo uvedeno, že v lese vzdáleném od elektrárny 50 km byly nalezeny vysoké koncentrace cesia-137 v hrabance a houbách, avšak u býložravců byly koncentrace mnohem nižší.[15] Ke konci roku 2014 bylo radioaktivní cesium z Fukušimy rozptýleno po celé severozápadní části Tichého oceánu. Koncentrace byly měřeny do hloubky 200 až 400 m.[16]

Téměř všechno cesium-137 v přírodě vzniklo v důsledku lidské činnosti. Vzniká přištěpení jaderuranu aplutonia a přeměňuje se na baryum-137.[17] Před vytvořením prvního umělého jaderného reaktoru roku 1942 se nenacházelo v přírodě ve významném množství. Pozorováním charakteristickéhozáření gama vydávaného tímto izotopem lze určit, zda byla příslušná uzavřená nádoba vyrobena v době před prvním testem jaderné zbraně (jaderný test Trinity), nebo až po něm. Po tomto výbuchu se do atmosféry dostala část vzniklého137Cs a ve stopových množstvích se tento izotop rozšířil po celé Zemi. Tohoto je možné využít při testování pravosti některých druhů vín vyrobených před zmíněným jaderným testem.[18] Měřením aktivity cesia-137 lze rovněž datovat půdu a povrchové usazeniny.

Cesium-137 absorbují všechnyhouby včetně běžně sbíraných. Výrazně vyšší schopnost akumulovat ho má houbajelenka obecná (Elaphomyces granulatus). Dostává se do potravního řetězce prostřednictvím divokých prasat, která jelenku vyhrabávají a konzumují, zejména na podzim a v zimě, když nemají dostatek pastvy. Na Šumavě jsou proto prasata kvůli nadlimitním hodnotám pravidelně vyšetřována.[19]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuCaesium-137 na anglické Wikipedii.

  1. ab Nudat 2.www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2021-02-03].Dostupné online. 
  2. abcCDC Radiation Emergencies | Radioisotope Brief: Cesium-137 (Cs-137) [online]. CDC [cit. 2013-11-05].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. Cesium | Radiation Protection | US EPA [online].EPA, 3 June 2012 [cit. 2015-03-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 September 2015. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. How Atomic Particles Helped Solve A Wine Fraud Mystery [online]. NPR, 3 June 2014 [cit. 2015-03-04].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. WILLIAMS, H. F. L. Assessing the impact of weir construction on recent sedimentation using cesium-137.Environmental Geology. 1995, s. 166–171.ISSN0943-0105.doi:10.1007/BF00768738.Bibcode1995EnGeo..26..166W. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. LOUGHRAN, Robert. The measurement of soil erosion.Progress in Physical Geography. 1 June 1989, s. 216–233.Dostupné online [cit. 14 October 2018]. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. AVERY, Simon V. Caesium accumulation by microorganisms: uptake mechanisms, cation competition, compartmentalization and toxicity.Journal of Industrial Microbiology. 1995, s. 76–84.ISSN0169-4146.doi:10.1007/BF01569888. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. DELACROIX, D.; GUERRE, J. P.; LEBLANC, P.; HICKMAN, C.Radionuclide and Radiation Protection Data Handbook 2002. 2nd. vyd. [s.l.]: Nuclear Technology Publishing, 2002.ISBN 1-870965-87-6. Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. R. Nave.Biological Half-life [online].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. H.C. Redman. Toxicity of 137-CsCl in the Beagle. Early Biological Effects.Radiation Research. 1972, s. 629–648.doi:10.2307/3573559.PMID5030090.JSTOR3573559. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. CDC Radiation Emergencies | Facts About Prussian Blue [online]. CDC [cit. 2013-11-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 20 October 2013. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. Michael Sandelson; LYNDSEY SMITH.Higher radiation in Jotunheimen than first believed [online]. The Foreigner, 21 May 2012 [cit. 2012-05-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-02. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. High levels of caesium in Fukushima beef [online]. Independent Online, 9 July 2011.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. Fish Near Fukushima Reportedly Contains High Cesium Level [online]. Huffington Post, 17 March 2013.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. MURAKAMI, Masashi; OHTE, Nobuhito; SUZUKI, Takahiro; ISHII, Nobuyoshi; IGARASHI, Yoshiaki; TANOI, Keitaro. Biological proliferation of cesium-137 through the detrital food chain in a forest ecosystem in Japan.Scientific Reports. 2014.ISSN2045-2322.doi:10.1038/srep03599.Bibcode2014NatSR...4E3599M. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. KUMAMOTO, Yuichiroat al.. Special Articles : Radiation and Analytical Chemistry – Five Years since the Fukushima Daiichi Nuclear Power Plant Accident.BUNSEKI KAGAKU. 2017, s. 137–148.Dostupné online [cit. 12 May 2017].doi:10.2116/bunsekikagaku.66.137. (Japanese, English) Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  17. Takeshi Okumura.The material flow of radioactive cesium-137 in the U.S. 2000 [online]. US Environmental Protection Agency, 21 October 2003.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  18. News Analysis: Christie's Is Counterfeit Crusader's Biggest Target Yet | Collecting News | Collecting [online]. Wine Spectator [cit. 2013-11-05].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  19. PETŘÍKOVÁ, Petra. Na Šumavě žijí radioaktivní divočáci, může za to houba jelenka. In:iDnes.cz [online]. 23. prosince 2011 [cit. 10. 8. 2023]. Dostupné z:https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/na-sumave-ziji-radioaktivni-divocaci-rika-vyzkum-brnenskych-vedcu.A111223_113610_budejovice-zpravy_pp

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuCesium-137 na Wikimedia Commons
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Chemie |Fyzika |Medicína
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cesium-137&oldid=23335274
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp