Ceratopsia (nebo také „Ceratopia“) byli skupinouptakopánvých rohatýchdinosaurů, žijících v období svrchníjury až nejsvrchnějšíkřídy na území dnešníSeverní Ameriky aAsie. První zástupce této skupiny byl formálně popsán z území současného státuMontana paleontologemEdwardem D. Copem již roku1872, a to pod dnes již neplatným jménemAgathaumas sylvestris. Pravděpodobně se jednalo o fosilie roduTriceratops.[1]
První zástupci skupiny byli drobné, dvounohé formy, podobné rodůmYinlong,Beg neboPsittacosaurus.[2] Mezi nejprimitivnější formy patří čínský rodYinlong nebo mladší evropskýStenopelix.[3] Pozdější formy mohly dosahovat obřích rozměrů a byly téměř výhradně čtyřnohé. Největší evoluční rozmach této skupiny nastal v období svrchní křídy, asi před 80 miliony let. Ačkoliv v té době již převažovaly velké formy ceratopsů, relativně primitivní zástupci menších rozměrů (jako byl rodLeptoceratops) se dožily až samotného konce křídy před 66 miliony let.[4]
Rohatí dinosauři patří k relativně početným vývojovým skupinám dinosaurů, celkem je k červenci roku2020 známo asi 114 druhů těchto ptakopánvých dinosaurů. To z nich činí čtvrtou nejpočetnější skupinu druhohorních dinosaurů, poteropodech (486),sauropodomorfech (373) aornitopodech (216).[5]
Nejznámějším a zároveň jedním z největších zástupců je severoamerickýrodTriceratops, jehož délka dosahovala až 9 metrů. Pozdější ceratopsidi byli čtyřnozí býložravci s charakteristicky rohatými hlavami a výraznými krčními „límci“. V průběhu evoluce se výrazně zpevňoval také čelistní aparát rohatých dinosaurů, což jim umožňovalo mechanicky zpracovávat i velmi tuhou rostlinnou potravu.[6] Stejně jako ostatní neptačí dinosauři vymřeli všichni ceratopsiani na úplném koncikřídy (přihromadném vymírání na konci křídy), před 66 miliony let.
Nejtypičtějším a nejvíce charakteristickým znakem této skupiny je mohutná lebka s výrazným "límcem" (s výjimkou některých primitivních forem bývá velmi dobře vyvinutý a značně nápadný). Díky tomuto anatomickému prvku se někteří rohatí dinosauři stali suchozemskými živočichy s největší známou lebkou vůbec. Velmi dlouhou lebku najdeme například u rodůTitanoceratops (2,65 m),Torosaurus (2,77 m) neboEotriceratops (3,0 m).[7]
Největší zástupci této rozsáhlé skupiny byli obřími živočichy, většími než rekordně velké exemplářeslonů afrických. Největším známým jedincem mohl být původce fosilní stopy, popsané formálně jako ichnodruhCeratopsipes goldenensis. Až 80 cm široká stopa byla popsána roku1995 ze sedimentůsouvrství Laramie vColoradu a mohla patřit velkému exempláři triceratopse nebo torosaura o délce až 12 metrů a hmotnosti přes 12 tun.[8]
Podle výzkumu z roku2020 se zdá být pravděpodobné, že mnozí rohatí dinosauři kladli vajíčka s měkkou, kožovitou skořápkou (nikoliv pevnou skořápkou, jakou mají vejce současných ptáků). To by také vysvětlovalo praktickou absenci přítomnosti fosilních vajec ceratopsidů ve fosilním záznamu.[9]
U rohatých dinosaurů byla také pozorována značná morfologická variabilita, související s jejich pohlavím. Pohlavní dvojtvárnost se projevuje zejména ve stavbě jejich páteře (zejména výběžcích obratlů), pánve a kostí končetin, nejvíce nápadná je ale na lebce.[10]
Odborná práce publikovaná v červnu roku2022 ukázala, že rohatí dinosauři roduPsittacosaurus měli na břiše rýhu po "pupeční šňůře", kterou byli vyživováni jako zárodky ve vyjíčku. Jedná se o první doložený objev jakéhosi "pupíku" u dinosaurů.[11]
↑Leonardo Maiorino, Andrew A. Farke, Tassos Kotsakis, Pasquale Raia & Paolo Piras (2017). Who is the most stressed? Morphological disparity and mechanical behavior of the feeding apparatus of ceratopsian dinosaurs (Ornithischia, Marginocephalia).Cretaceous Research. doi:https://doi.org/10.1016/j.cretres.2017.11.012