| Celesta | |
|---|---|
 | |
| italskycelesta německycelesta anglickycelesta francouzskycelesta | |
| Klasifikace | |
Celesta (z italštinycelesta – nebeská < lat.caelestis) jeklávesovýbicíhudební nástroj. PodleSachs-Hornbostelova dělení patří celesta mezi úderovéidiofony. Na jeho ovládaní se používáklaviatura. Klávesy jsou spojeny s kladívky, které rozeznívají soustavukovových plátků (nejčastějiocelových), pod kterými se nacházejí dřevěnérezonátory. Pedál se používá na modifikaci zvuku.
Nástroj vynalezl roku1886pařížský výrobceharmóniíAuguste Mustel. První model však měl místo plechových plátků kovovéladičky. Jeho zvuk byl však příliš jemný naorchestrální použití.
Celesta má podobný zvuk jakozvonkohra, ale barva zvuku je o mnoho jemnější. Kvalita zvuku dala nástroji i jméno, italské slovocelesta znamená v češtině „nebeská“. V současnosti používané celesty mají rozsah čtyři oktávy (francouzské) nebo pět oktáv (německé). Celesta se notuje vždy o jednu oktávu níž než její skutečný zvuk.
Je součástí symfonickéhoorchestru. Navzdory tomu, že je považovaná za bicí nástroj, na ni hrává většinou pianista.
Ruský skladatelPetr Iljič Čajkovskij hovořil o celestě jako o svém oblíbením hudebním nástroji. Je použitá v jeho poslední symfonické básniVojvoda (1891) i vbaletuLouskáček (1892). Celesta se objevuje i v dílech dalších skladatelů, např.Nikolaje Rimského-Korsakova,Gustava Mahlera,Dmitrije Šostakoviče,Bély Bartóka,Maurice Ravela (Bolero) a jiných.
V současné hudbě se čelesta vyskytla v písních interpretů jako jsouThe Velvet Underground (skladba „Sunday Morning“),The Stooges,Björk (albaSelmasongs,Vespertine aDrawing Restraint 9) aSigur Rós (albumTakk).
Celestu lze slyšet i ve filmové hudbě, zejména ve filmech oHarrym Potterovi, ve kterých hudbu složil John Williams.
Slovníkové heslocelesta ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématucelesta na Wikimedia Commons
