Capella (deminutivum klat.capra = koza, tj. malá koza),Alhajoth (arab.al `ajjūq - nápadný, výrazný) čiAlfa Aurigae (α Aur/α Aurigae) je vícenásobná hvězda zdánlivé jasnosti 0,08m, nejjasnější vsouhvězdí Vozky a šestá nejjasnějšíhvězda na noční obloze.
V českých zeměpisných šířkách je Capella cirkumpolární, ale při dolní kulminaci se dostává velmi nízko nad obzor a při hornatějším horizontu za něj na krátkou dobu i zapadá. Capella je také jedním z vrcholůasterismuZimní šestiúhelník, který usnadňuje orientaci na zimní obloze. Jako jediná hvězda tohoto asterismu je cirkumpolární.
Porovnání velikosti hvězd systému Capella seSluncem
Capella je čtyřhvězda. Primární složkou jespektroskopická dvojhvězda tvořená dvojicíobrů Capella Aa a Capella Ab. Sekundární složkou je dvojicečervených trpaslíků Capella H a Capella L (někdy též označovaní Capella Ha a Capella Hb).
Vzdálenost Capelly od Země je přibližně 43 světelných let.
Capella A je jedna z nejznámějšíchspektroskopických dvojhvězd. Hlavní složka ježlutýobr spektrálního typuK0,třídy svítivosti III. Má podobnou povrchovou teplotu jako Slunce, avšak průměr 12násobně a svítivost 80násobně větší než Slunce. Průvodcem je takéobr, spektrální klasifikaceG1,třídy svítivosti III.
Obě složky, hvězdy zdánlivé jasnosti 0,08m a 1,0m, obíhají kolem společného těžiště, vzdálené od sebe 0,74 AU, jednou za 104 dní. Pro pozorovatele zeZemě se jedná o dvojhvězdu bez zatmění, tj. jedna hvězda neprochází před druhou.
Dvojici obrů obíhá ve vzdálenosti cca 10 000AU[3] systém tvořený dvojicíčervených trpaslíkůspektrální třídyM. V úhlových jednotkách činí vzdálenost od hlavního systému 721 (Capella H) respektive 725 (Capella L) úhlových vteřin.[4]
Oběžná doba této dvojice trpaslíků kolem hlavního systému je odhadována řádově na desetitisíce let.[3]
Capella má několik dalších vizuálních průvodců označovaných Capella B, C, D, E, F a G. Tyto hvězdy se však pouze nacházejí ve stejném hvězdném poli, nemají fyzické vazby na systém.
Capella symbolizuje kozuAmaltheu, která podle řecké mytologie kojila maléhoDia na ostrověKréta. Tam ho jeho matkaRheia skrývala před jeho otcemKronem, který polykal krátce po narození všechny své děti. Chtěl tím předejít naplnění věštby, podle níž ho jeho vlastní syn svrhne z vladařského trůnu a zabije ho. Když se narodilZeus, podstrčila jeho matka Rheia svému manželovi místo dítěte zavinutý kámen. Svého syna pak Rheia ukryla v jeskyni v pohoříÍda na Krétě. Před jeskyní předváděli kněží ohlušující pekelné tance, aby Kronos neslyšel dětský pláč. Zeus později z vděčnosti umístil Amaltheu na oblohu a proměnil ji na nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí. JménoAmalthea nese také jeden z Jupiterových měsíců.
↑abcdefghiTORRES, Guillermo; CLARET, Antonio; YOUNG, Patrick A. BINARY ORBIT, PHYSICAL PROPERTIES, AND EVOLUTIONARY STATE OF CAPELLA (α AURIGAE).The Astrophysical Journal. Roč. 2009, čís. 700 (2).Dostupné online [cit. 2015-12-13].ISSN0004-637X.doi:10.1086/116995. (anglicky)
↑abSolar Phenomena in Stars nad Stellar Systems. Proceedings of the NATO Advanced Study Institute held at Bonas, France August 25 – September 5, 1980. Příprava vydání Bonnet, R. M, Dupree, A. K.. Dordrecht: D. Reidel Publishing Company, 1981. (NATO Advanced Study Institutes).ISBN978-94-009-8481-3. S. 417.
↑abT. R. Ayres.Cool Stars, Stellar Systems, and the Sun. Příprava vydání Sallie L. Baliunas, Lee Hartmann. Berlin/Heidelberg: Springer-Verlag, 1984. (Lecture Notes in Physics; sv. 193).ISBN978-3-540-12907-3.doi:10.1007/3-540-12907-3_204. Kapitola Rotation and Activity in Main Sequence Stars, s. 202–204.
