Nálezy zdoby bronzové a kruhovámohyla z obdobíneolitu potvrzují, že v oblasti Canterbury existovalo osídlení již v dávných dobách. Před ovládnutím BritánieŘímany byla osadaDurovernon (anglicky duro – „opevnění“, verno – „bažina“) nejdůležitějším střediskem v Kentu.
Canterbury (latinsky Durovernum Cantiacorum) se stalo římským administrativním centrem. Nacházelo se na křižovatce tří cest vedoucích zpřístavůRegulbium (Reculver),Dubris (Dover) aLemanis (Lympne). Centrum se nacházelo v místě, kde je nyníWatling Street. Pozůstatky městských hradeb a jedné z městských bran se dochovaly do současnosti.
Jméno Canterbury pochází ze staroanglickéhoCantwarebyrig, které znamenalopevnost obyvatel Kentu. Krátce po vpáduNormanů byla v Canterbury vybudovánatvrz, která byla brzy nahrazena kamennýmhradem jehož pozůstatky se dochovaly doposud.
Roku596papežŘehoř I. Veliký vyslal mnichaAugustina aby obrátil obyvatele Anglie kekřesťanství. Od roku431, kdy papežCelestýn I. vyslal Paládia aby totéž provedl vIrsku, to byla již druhá papežská mise na Britské ostrovy. Král Kentu Aethelbert povolil roku597 Augustinovi postavitpřevorství na místě kde stojí současná katedrála. Dal rovněž vybudovatopatství mimo hranice města za jeho hradbami, kde byl po své smrti jako i jiní prvníarcibiskupové pohřben. Ačkoli papež Řehoř původně předpokládal rozdělení Anglie na dvě arcibiskupství s centry vLondýně aYorku, Augustinův úspěch v Canterbury vedl k tomu, že sídlo arcibiskupství bylo v tomto městě. Augustin také nechal s podporou krále postavitkostel svatého Martina, který je používán do dnešní doby a je považován za nejstarší stále používaný kostel v Anglii. Canterburská diecéze byla hlavním primariátem Anglie od roku597 až do smrti posledního katolického arcibiskupa kardinála Olea roku1558. Opatství, katedrála a kostel svatého Martina jsou součástíSvětového dědictví.
Pozůstatky Canterburského hradu
Canterburská katedrála je místem, kde je pohřbenJindřich IV. aEduard IV., ale nejznámější je jako místo kde byl roku1170 zavražděnTomáš Becket. Na základě této události se Canterbury stalo významným poutním místem a bylo inspirací proCanterburské povídkyGeoffrey Chaucera. Nemocnice svatého Tomáše byla využívána jako ubytovna pro poutníky a město bylo také počátkem nebo koncem poutí (např. Via Francigena) z Canterbury doŘíma. Město je také spojeno s rodinouThomase Mora (jeho hlava je pohřbena v kostele svatého Dunstana, zatímco jeho tělo v londýnskémToweru).
Opatstvísvatého Augustina bylo zničeno v průběhurušení anglických klášterů na příkazJindřicha VIII. poté, co se nepohodl s Římem. Dochovaly se pouze jeho trosky. V té době se na základě toho, že bylo Canterbury primariátem katolické církve, stalo i centrem nově vytvořené Anglikánské církve. V té době byla také obnovena církevní škola King's School.Francouzští protestantští uprchlíci se v průběhu16. století usídlovali ve městě a položili základ výrobyhedvábí.
Roku1461 se město stalo statutárním hrabstvím. Roku1888 při správní reformě se město stalo samosprávným hrabstvím. Bylo nejmenším z těchto hrabství a počet obyvatel nikdy nepřekročil 50 000 (výsledky sčítání obyvatel z roku1971 uvádí počet 33 175). Po další správní reformě z roku1972 se město stalo součástí Canterburského obvodu Kentu.
V průběhudruhé světové války bylo město vážně poškozeno při bombardování německým letectvem. Poválečná obnova centra Canterbury a hlavně nejvíce poškozené východní části města (nyní je tato oblast označována jako Whitefriar's development), začala nedlouho po válce. Byl vybudován i obchvat města, který měl snížit problémy vznikající s narůstajícím dopravním provozem.
Canterbury v současnosti přitahuje především turisty. Canterburskou katedrálu navštívilo v roce2001 asi 1,2 miliónů turistů. Ve městě je dále zachováno mnoho historických budov a moderní výstavba uvnitř středověkého centra města podléhá přísné kontrole a regulaci. V letech2004 až2005 proběhla výrazná rekonstrukce oblastiWhitefriars, doprovázenáarcheologickými výzkumy. Canterbury tak má nyní moderní obchodní centrum, lákající turisty k nákupům, na druhé straně v některých obvodech města zůstaly opuštěné domy, poté co obchodní řetězce přemístily svá sídla do nově rekonstruované oblastiWhitefairs.
Správní jednotkaCity of Canterbury má rozlohu asi 13 krát větší než samotné Canterbury a zahrnujeHerne Bay aWhitstable. Canterbury je rozděleno na 5 volebních obvodů do městské rady –Barton,Northgate,St Stephens,Westgate aWincheap a částUniversity of Kent (která přesahuje hranice města). Canterbury je zastoupeno v radě správní jednotky 14 radních z celkového počtu 50 radních.
Na jihozápadním okraji města existuje obec Thanington Without, zatímco ostatní části nejsou spravovány jako samostatné obvody. Canterbury je zastoupeno vparlamentu jedním poslancem.
V Canterbury se nacházejí dvěželezniční stanice – Canterbury západ a Canterbury východ. Paradoxem je, že Canterbury západ se nachází na severním okraji východní části města. Železniční dopravu zajišťuje společnostSoutheastern. Na Canterbury západ zastavují především vlaky z vyjíždějící londýnskéhoCharing Cross (a jen několik spojů ze stanice Victoria) a pokračují dále naRamsgate aMargate. Vlaky ze staniceVictoria projíždí na Canterbury východ (cesta z Londýna trvá asi 88 minut, v roce 2009 má být město spojeno s Londýnem rychlovlaky s délkou spojení asi 30 až 40 minut) a pokračují naDover. Stanice Canterbury západ je starší. Byla zprovozněno společnostíSouth Eastern Railway6. února1846 a13. dubna byla dokončena trať do Ramsgate. Canterbury východ je mladší a byla otevřena společnostíLondon, Chatham and Dover Railway9. července1860.
Canterbury bylo také konečnou stanicí železniční tratiCanterbury and Whitstable Railway která byla uvedena do provozu v roce1830 a uzavřena roku1953. Tato trať byla první pravidelnou linkou na světě dopravující cestující soupravou taženou parní lokomotivou. Obsahovala první významný železniční tunel a první železniční most na světě.Lokomotiva, která byla původně používána pro dopravu na této lince,Invicta, byla ještě nedávno vystavena v místním muzeu, ale nyní je umístěna v Národním železničním muzeu vYorku. Část původní železniční trati je možno prohlédnout poblížTyler Hill.
Canterbury je nyní v dosahu dálniceA2 vedoucí z Londýna do Doveru. Je asi 72km od obchvatu Londýna tvořeného dálnicíM25 a asi 100 km od jeho centra. Další významnou silnicí vedoucí městem jeA28 zAshfordu do Ramsgate a Margate. Canterbury je legendární pro dopravní zácpy po většinu dne a rada města investovala obrovské prostředky do systémuPark-and-Ride – podpory zaparkování aut na okraji města a pokračování dále do centra použitím prostředkůměstské hromadné dopravy. Autobusová doprava do a zLondýna je zajišťována s frekvencí jedné hodiny dálkovýmiautobusy společnostiNational Express. Spojení je realizováno mezi Victoria Coach Station a centrálním stanovištěm autobusů v Canterbury a cesta trvá typicky 2 hodiny.
Nejvýznamnějším divadlem a koncertním sálem v Canterbury jeMarlowovo divadlo.
Mezi místní rozhlasové stanice patříkmfm vysílající pro Canterbury, Whitstable a Herne Bay, sídlící v St Georges Place v Canterbury. Další místní stanicí má být studentská nekomerčníCSR FM jejíž studia se nacházejí vUniversity of Kent aCanterbury Christ Church University a jejíž program se má skládat z jedné poloviny z mluveného slova a druhou polovinu má tvořit hudební složka[1]. V Canterbury také vysílá nemocniční rozhlasová staniceCanterbury Hospital Radio jejíž vysílání je určeno pro pacientyKent and Canterbury Hospital[2].
Zástupce soukromých středních škol ve městě představujíSt Edmund's School,Kent College a jedna z nejstarších škol –King's School.
Státem zřizované střední školství zastupujíArchbishop's School,Barton Court Grammar School,Chaucer Technology School,Simon Langton Grammar School for Boys,Simon Langton Grammar School for Girls,Canterbury High School aSt Anselm's Catholic School.
Ian Fleming (*1908 – †1964), námořní důstojník, novinář, bankovní úředník, pobočník šéfa tajné služby v britském námořnictvu a spisovatel, tvůrce Jamese Bonda
