| CESNET | |
|---|---|
 | |
| |
| Vznik | 1996 |
| Typ | zájmové sdružení právnických osob |
| Právní forma | zájmové sdružení právnických osob |
| Sídlo | Praha,Česko |
| Souřadnice | 50°5′56,04″ s. š.,14°23′18,6″ v. d. |
| Působnost | pokročilé síťové technologie a aplikace pro vědu a výzkum |
| Členové | veřejné vysoké školy,Akademie věd České republiky |
| Ředitel | Ing. Jakub Papírník |
| Hlavní orgán | valná hromada |
| Předsednictví | prof. Ing. Miroslav Tůma, CSc.; Ing. Radek Holý, Ph.D.; Mgr. František Potužník; Mgr. Michal Bulant, Ph.D.; RNDr. Alexander Černý; Ing.Jan Gruntorád, CSc.; doc. RNDr. Pavel Satrapa, Ph.D. |
| Aktiva | 1,2 mld. Kč (2021) 970,3 mil. Kč (2020) |
| Počet zaměstnanců | 333 |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | gn35eaq |
| IČO | 63839172 (VR) |
| LEI | 315700BATEFCY0YBW762 |
 | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
SdruženíCESNET založily v roce1996 veřejnévysoké školy aAkademie věd České republiky. CESNET (Czech Education and Scientific NETwork) buduje, provozuje a rozvíjí českou národní e-infrastrukturu určenou pro potřeby vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání.Významnou součástí činnosti sdružení CESNET je vlastní výzkum a vývoj v oblasti pokročilých síťových technologií a aplikací, které je využívají.V České republice plní CESNET roliNREN (National Research and Education Network) aNGI (vizMetacentrum). Zastupuje ČR v mezinárodních organizacích jako GÉANT Association (vznikla sloučenímTERENA aDANTE),EGI nebo GLIF. CESNET se podílí na realizaci projektu celoevropské páteřní sítěGÉANT.V rámci České republiky plní CESNET roli koordinátora velkých infrastruktur v oblastiinformačních technologií.
E-infrastruktura CESNET je komplexní systém nástrojů, které jsou vzájemně provázány a poskytují široké spektrum služeb pro přenos, ukládání a zpracování dat. Jde například o výkonné výpočetní clustery vybavené programy pro celou řadu oborů, velká datová úložiště pro ukládání a sdílení dat, prostředky pro multimediální komunikaci usnadňující spolupráci distribuovaných týmů a další služby.Tyto moderní IT služby jsou využívány pro vědeckou a výzkumnou práci a pro řešení problémů z celé řady vědních oborů, jež se neomezují na přírodní vědy, jako je matematika, fyzika, chemie či informatika, ale zahrnuje například i vědy humanitní a umění.Rozsáhlou e-infrastrukturu tvoří čtyři základní logicky ucelené komponenty:
Mezi uživatelské instituce e-infrastruktury CESNET patří veřejné, státní a soukromé vysoké školy, ústavy Akademie věd České republiky, fakultní nemocnice, vědecké a další knihovny, technologická a inovační centra a vědeckotechnické parky, významné kulturní instituce a řada dalších vědeckých a výzkumných institucí. Celkový počet individuálních uživatelů v České republice, kteří mají přístup ke službám e-infrastruktury CESNET, dosahuje cca 450 tis. osob.Prostřednictvím přímého propojení do evropské páteřní sítě pro vědu, výzkum a vzděláváníGÉANT a jejím prostřednictvím i do výzkumných sítí v dalších světových regionech (Internet2 aESnet v USA, AfricaConnect v Africe, TEIN v Asii a Tichomoří aCLARA v Latinské Americe), umožňuje e-infrastruktura CESNET vzájemně spolupracovat, provozovat náročné a unikátní aplikace a sdílet data i v nadnárodním prostředí a mezinárodní vědecké komunitě. Počet potenciálních individuálních uživatelů v mezinárodním měřítku se blíží 40 miliónům.E-infrastruktura CESNET je zařazena do Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
První pokus o připojení České republiky k Internetu byla neúspěšná žádost podaná partou nadšenců v čele s Janem Gruntorádem v roce 1987 k akademické sítiEARN (European Academic Research Network), která byla zamítnuta z politických důvodů (vizŽelezná opona).[1]Po politických změnách v listopadu 1989 bylo možné žádost podat znovu, tentokrát již úspěšně. V průběhudevadesátých let 20. století vznikly ve většině evropských zemí tzv. „národní sítě pro vědu, výzkum a vzdělávání“, jejichž cílem bylo sloužit specifickým požadavkům vědecké a akademické komunity. V tehdejším Československu vnikl zárodek akademické sítě v roce 1991, kdy byl ve výpočetním centru pražskéhoČVUT instalován sálový počítač, který byl následně připojen do zmíněné akademické sítěEARN. Oficiální předvedení funkčního připojení veřejnosti bylo dne13. února 1992.[1] Pevná linka vedla do rakouskéhoLince a její počáteční datová propustnost byla 9,6 kbit/s. Později byla rychlost zvýšena na dvojnásobek (19,2 kbit/s) a zároveň byla rozdělena na dva nezávislé kanály. Jeden sloužil nadále pro síť EARN a druhý byl určen pro přístup k Internetu. Zájem o připojení byl v akademické komunitě značný. Zástupci vysokých škol a ústavů Akademie věd se scházeli a diskutovali nad technickým řešením sítě, která by jejich instituce propojila. Výsledkem byl projekt FESNET (Federal Education and Scientific NETwork)[2], jehož garantem bylo ministerstvo školství. Po rozdělení federace došlo k úpravě projektu na CESNET a počátkem roku 1993 byla síť CESNET uvedena do provozu. V roce2017 je po 25 letech rychlost připojení akademické sítě CESNET k Internetu desetmiliónkrát vyšší.[1]
E-infrastruktura CESNET je cíleně budována podle specifických potřeb výzkumné, vědecké a akademické komunity v České republice (které se významně liší od požadavků na běžnou korporátní ICT podporu). Vývoj a postupná modernizace e-infrastruktury je z velké části dílem vlastního výzkumu a vývoje sdružení CESNET.Výsledkem původních technických řešení je několik národních patentů, jeden patent evropský a tři patenty registrované u United States Department of Commerce –United States Patent and Trademark Office (USPTO). CESNET je držitelem 18užitných vzorů a autorem několika funkčních vzorů,prototypů a autorizovaného software.CESNET jakonezisková organizace realizoval přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe také založením spin-off společností INVEA-TECH a.s. a Comprimato Systems s.r.o., a uzavřenímlicenčních smluv se společnostmi OPTOKON a. s., RLC Praha a.s. a MONTABRAS s.r.o.
