| CA Vélez Sarsfield | |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Název | Club Atlético Vélez Sarsfield | ||
| Přezdívka | „El Fortín“ | ||
| Země | Argentina | ||
| Město | Buenos Aires | ||
| Založen | 1910 | ||
| |||
| Soutěž | 1. argentinská liga | ||
| 2018-2019 | 6. místo | ||
| Stadion | Stadion José Amalfitani, Buenos Aires | ||
| Souřadnice | 34°38′5,93″ j. š.,58°31′10,91″ z. d. | ||
| Kapacita | 49 540 diváků | ||
| Vedení | |||
| Předseda |  Sergio Rapisarda | ||
| Trenér | Mauricio Pellegrino | ||
| Oficiální webová stránka | |||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||
CA Vélez Sarsfield jefotbalový klub hrající1. argentinskou fotbalovou ligu. Sídlí vBuenos Aires. Patří mezi nejúspěšnější argentinské kluby mimo tzv. „Velkou pětku“.[1]V roce 1994 vyhráliPohár osvoboditelů.
Za Vélez Sarsfield hráli mnozí významní fotbalisté – např.Carlos Bianchi,Diego Simeone,Oscar Ruggeri nebo legendární gólmanJosé Luis Chilavert. Legendou klubu je i dlouholetý předsedaJosé Amalfitani.
Ke konci 60. let se do týmu zapracoval útočníkCarlos Bianchi, pozdější legenda klubu. Vítěznému Campeonato Nacional v roce 1968 sice příliš nepomohl, ale další roky se z něj stal elitní forvard. Campeonato Metropolitano roku 1971 se týmu nepodařilo opanovat navzdory Bianchiho 36 gólům v 36 zápasech.[2]Koncem roku 1971 se Vélez Sarsfield přiblížil zisku trofeje v šampionátu Metropolitano, když vedl před posledním kolem o jeden bod předIndependiente. Domácí prohra sHuracánem však titul vložila do rukou Independiente.
Mezi roky 1990 a 1992 táhl tým hvězdnýOscar Ruggeri.
Pod vedením koučeMarcela Bielsy dosáhl klub na titul během Clausury 1998, který stavěl na hráčích jakoPablo Cavallero nebo góly střílejícím brankářiChilavertovi.
Po dobytí Clausury v roce 1998 trvalo sedm let než se Vélez dočkal další trofeje. Vítězná Clausura 2005 Vélez kvalifikovala doCopa Libertadores. Ve skupině Copy na sebe upozornil výhrou 5:0 v zápase proti uruguayjskému celkuRocha FC,[3]celkově skončil skupinu na první příčce s 16 body za 5 výher a 1 remízu.KoučMiguel Ángel Russo dovedl mužstvo úspěšně přes osmifinálový souboj sNewell's Old Boys (4:2 a 2:2), ve čtvrtfinále ale Argentinci nestačili na mexickouGuadalajaru (0:0 a 1:2).[4]V tomto období táhl tým svými gólyargentinský útočníkMauro Zárate.
Koncem roku 2008 se kormidla chopil bývalý hráč VélezuRicardo Gareca. Ten následující rok dovedl mužstvo k dalšímu vítězství v Clausuře, které se Vélez zmocnil po čtyřech letech. Gareca do obrany zapracovalNicoláse Otamendiho, který se stal oporou defenzívy. V závěrečném zápase protiHuracánu se jako jediný prosadilMaximiliano Moralez a Vélez tak předskočil svého soupeře v konečné tabulce.[5]
V roce 2011 Vélez poosmé opanoval Clausuru, tu si zajistil ještě v předposledním kole proti Huracánu výhrou 2:0. Během následujících týdnů přišel o záložníkaRicarda Álvareze, kterého ulovilInter Milán.[6]Postup vCopě Libertadores 2011 skončil semifinálovým dvojzápasem s uruguayskýmCA Peñarol, který do finále postoupil jen díkypravidlu venkovních gólů.[7]
Po změně formátuargentinské ligy zApertury aClausury naInicial aFinal se stal Vélez Sarsfield – nadále trénovaný Garecou[8]– prvním vítězem Inicialu 2012/13 a nakonec i Superfinalu 2012/13. Začátkem roku 2013 posílil tým hostujícíFernando Gago,[9]ale odehrál pouze 8 utkání.
V prosinci 2017 se stal trenéremGabriel Heinze, dříve reprezentant Argentiny.[10]
Ludovico Avio (1956–1959)Carmelo Simeone (1955–1961)Carlos Bianchi (1967–1973, 1980–1984)Nery Pumpido (1981–1983)José Luis Cuciuffo (1982–1987)Diego Simeone (1987–1990)Oscar Ruggeri (1990–1992)José Basualdo (1993–1995, 2001–2002)
José Luis Chilavert (1991–2001)
Obrázky, zvuky či videa k tématuCA Vélez Sarsfield na Wikimedia Commons
