| CA Newell´s Old Boys | ||||
|---|---|---|---|---|
 | ||||
| Název | Club Atlético Newell´s Old Boys | |||
| Přezdívka | „Los Leprosos“ | |||
| Země | Argentina | |||
| Město | Rosario,Santa Fe | |||
| Založen | 3. listopadu1903 | |||
| ||||
| Soutěž | Primera División (nejvyšší argentinská liga) | |||
| 2024 | 25. místo(souhrnná tabulka) | |||
| Stadion | Estadio Marcelo Bielsa, Rosario,Santa Fe | |||
| Kapacita | 42 000 diváků[1] | |||
| Vedení | ||||
| Prezident | Eduardo Bermúdez | |||
| Trenér | Gabriel Heinze | |||
| Oficiální webová stránka | ||||
| Největší úspěchy | ||||
| Ligové tituly | 6× | |||
| Údaje v infoboxu aktuální k 22. červenec 2021 | ||||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | ||||
CA Newell's Old Boys, zkráceněNewell's Old Boys, jefotbalový klub hrající nejvyšší argentinskou ligovou soutěžPrimeru División, v níž několikrát triumfoval. Sídlí ve městěRosario, domácí zápasy hraje na stadionuEstadio Marcelo Bielsa, pojmenovaném po úspěšném trenéroviMarcelu Bielsovi. Samotný klub je pojmenován po svém zakladateli, AngličanuIsaacu Newellovi.
V klubové historii i v argentinské reprezentaci a Evropě hráli výraznou roli vlastní odchovanci –Abel Balbo,Gabriel Batistuta,Gabriel Heinze neboMaximiliano „Maxi“ Rodríguez. Odchovancem byl rovněžLionel Messi. Krátce zde působilDiego Maradona, ten však nepocházel z Rosaria.
Rivalem Newell's Old Boys je klubRosario Central. Přestože jsouOld Boys tradičně úspěšnější a dvakrát dosáhli finálePoháru osvoboditelů (Copa Libertadores), elitní soutěž jihoamerických klubů nevyhráli.
U zrodu Newell's Old Boys stál Angličan jménem Isaac Newell, který v Rosariu roku 1884 založil univerzitní kolej a skrze ni představil místním fotbal. Jeho syn Claudio byl u organizace prvních týmů a akcí, jichž se mimo jiné účastnili také právě studenti a učitelé. Dne 3. listopadu 1903 byl oficiálně založen fotbalový klubAtlético Newell's Old Boys.[2] V roce 1905 siOld Boys uzurpovali rosarijskou ligovou soutěž (Liga Rosarina) mimo jiné na úkorRosaria Central, které na své cestě překonali. Do 40. let působil klub na amatérské a posléze poloprofesionální úrovni, během nichž se v roce 1925 stal prvním v zemi prodávajícím hráče do Evropy, kdyžOld Boys poslali doTurína FCJulia Libonattiho.[2] V roce 1939 se klub připojil k profesionálníargentinské lize ustanovené o osm let dříve.
Roku 1974 získali Newell's Old Boys první mistrovský titul v profesionální soutěži – Torneo Metropolitano po remíze 2:2 s Rosariem Central. Vítězný tým zahrnoval napříkladRubéna Gallega aJorgeho Valdana, pozdějimistra světa.[2]
Po dvojím umístění těsně pod vrcholem v letech 1986 a 1987 se mladé mužstvoOld Boys kolem odchovancůNorberta Scoponiho (brankář),Jorgeho Theillera (obránce),Fabiána Basualda (krajní obránce),Roberta Sensiniho (defenzivní univerzál),Gerarda Martina (záložník),Juana Manuela Llopa (také záložník) čiAbela Balba (útočník) pod vedením trenéraJosého Yudicy vzmohlo následující rok na ligový triumf, který dvě kola před koncem zaručila květnová výhra 6:1 nadIndependiente.[2][3] Na podzim se mužstvo prodíraloPohárem osvoboditelů, kde jej až ve finále zastavilNacional a to až v rozhodujícím třetím zápase, neboť obě mužstva vlastní domácí zápas vyhrála.[4]
V roce 1990 vystřídal Josého Yudicu na trenérském postuMarcelo Bielsa, který se dvěma tituly v letech 1991 a 1992 zapsal do klubové historie. Bielsův specifický koučink sice jednou vyústil v nečekaný debakl 0:6 protiCA Colón,[5] byl to však právě Bielsa, kdoOld Boys znovu dovedl do finále Poháru osvoboditelů. Soupeř v podoběSão Paulo FC byl ale nad jejich síly.[6] Přestože tým São Paulu podlehl ve druhém zápase finále 0:1 a neuspěl následně v penaltovém rozstřelu, předcházela tomu řada 14 zápasů bez porážky v této soutěži. JenSporting Cristal z Peru držel neporazitelnost v historii Poháru osvoboditelů déle (17 zápasů).[7]
V roce 1993 zde krátce působilDiego Maradona, dalších deset let se klub hledal. Strádání spjaté s ekonomickou krizí ve druhé polovině 90. let a zvolení klubového prezidenta Eduarda Lópeze v roce 1994 situaci ztížily, tím spíše, když vzešla na povrch Lópezova korupce, krácení daní a podobné aktivity.[8] Pátý mistrovský titul v roce 2004 zařídil trenér a zároveň bývalý hráč Rubén Gallego, jehož sestava zahrnovalaÁriela Ortegu.[2]
První zápas rosarijského clásica (Clásico Rosarino) byl odehrán 18. června 1905 a byl to amatérský tým Newell's Old Boys, který ovládl tehdejší oblastní soutěž po výhře 1:0 nad svým budoucím rivalem.[9] Hanlivá označení „svině“ a „lepry“ pochází z legendy týkající se zápasu ve 20. letech. Přátelský zápas měl údajně posloužit charitativním účelům – lidem trpícímleprou, hráči Rosaria se však údajně odmítli podílet. Od roku 1982 se nestalo, aby hráč jednoho z klubů přestoupil do druhého.[9]
V roce 1971 se oba kluby střetly v semifinále Torneo Nacional naEstadio Monumental, ve kterém hráči Newell's podlehli 0:1 a nezabránili nakonec úspěšné cestě rivala za prvním titulem v argentinské soutěži a prvním pro celek mimoBuenos Aires. V roce 1974 se titulu mistra v již profesionální lize Torneo Metropolitano dočkali hráči Newell's. Ti v závěrečném kole potřebovali s Rosario Central uhrát remízu a dosáhli ji navzdory počátečnímu manku 0:2 dvěma svými góly, z nichž druhý vsítilMario Zanabria.[9]
V průběhu 80. let se derby v důsledku sestupu Rosaria dočkalo dvouleté pauzy. Po jeho návratu mezi elitu v sezóně 1986/87 Tornea Metropolitano se hráčům Newell's Old Boys nezdařilo vyhrát ani jedno ze dvou derby i díky čemuž rival dokráčel k titulu. V červnu roku 1996 a v listopadu roku 1997 byla derby ukončena předčasně. V prvním případě vedli hráči Newell's na stadionu rivala 2:0, načež jim byla rozhodčím přidělena možnost zvýšit náskok z penalty. Domácí příznivci, paradoxně vedení oficiálně jako hosté, vtrhli na trávník a zápas tak skončil. Ve druhém vyhrávalo Rosario půlhodinu před koncem 4:0, avšak zápas se nedohrál kvůli nízkému počtu hráčů jejich soupeře, který po čtveřici vyloučených přišel ještě o dalšího hráče kvůli zranění.[9]
S dalším sestupem Rosaria roku 2010 se derby nekonalo tři roky.[9]
Nejlepšími střelci derby jsouSantiago Santamaría (Newell's Old Boys) aEdgardo Bauza (Rosario Central), oba s devíti góly. Zanabria a právě Santamaría jsou rekordmany svého klubu v počtu odehraných derby se 31 zápasy, celkovým držitelem rekordu je ovšem hráč Rosaria, UruguayecJorge José González, který si derby zahrál ve 45 případech.[9]
Primera División, argentinská nejvyšší ligová soutěž (6× vítěz)[10]
Copa Nacional (1× vítěz)[2]
Pohár osvoboditelů (2× poražený finalista)[4][6]
Obrázky, zvuky či videa k tématuCA Newell's Old Boys na Wikimedia Commons
