Možná hledáte:Burlaci – tahači lodí nebo vorů proti proudu řeky v carském Rusku..
Zabajkalští Burjati kolem r.1840Zimní jurta (dřevěná, se střechou zateplenou drny) – z expozice Etnografického muzea národů Zabajkalska
Burjati jsou jednou z etnických skupinMongolů, avšak považovaní za samostatnou národnost. Tvoří přibližně 25 % obyvatelstvaRepubliky Burjatsko v rámciRuské federace. Burjati se tradičně věnují pastevectví, ale i zemědělství a rybolovu, na rozdíl od ostatních mongolských etnik jsou Burjati většinou usedlí a i mimo města bydlí v dřevěných domech, nikoli v kočovnickýchjurtách. Většinou vyznávajítibetský buddhismus, někteří z nich, hlavně na západ odBajkalu, jsou ipravoslavní křesťané a zachoval se mezi nimi i tradičníšamanismus. Celkový počet Burjatů se odhaduje okolo 620 000.
Původ jména Burjatů je odvozován od mongolského znění slovesa „utéci“. To proto, že jde o potomky uprchlíků z vlastního Mongolska, kteří se na útěku při kmenových válkách plavili po řekách (Selenga,Onon) na sever. Od počátku17. století byla většina Burjaty obývaných oblastí obsazena ruskýmikozáky, čímž se dostala do sféry vlivuRuského impéria. Tuto skutečnost potvrdila v roce1689 rusko-čínskáNěrčinská smlouva.
Na začátku20. století část Burjatů v důsledku ruských revolucí přesídlila doVnějšího Mongolska. Burjati hráli významnou roli v době sovětizace Mongolska, odpovídající byly ale i jejich oběti v době komunistických čistek ve 30. a 60. letech20. století (a to jak v Mongolsku, tak vSovětském svazu), kdy bylo zavražděno mnoho duchovních, představitelů politiky a inteligence, utrpěla tradiční kultura a byla zničena i většina klášterů.
Михайлов Т. М. Буряты // Народы и религии мира. Энциклопедия. Главный редактор В. А. Тишков. — М.: Научное издательство «Большая Российская энциклопедия», 1998
Жамбалова С. Г. «Профанный и сакральный миры ольхонских бурят (XIX—XX вв.).» — Новосибирск, 2000
