Bundeswehr (českySpolková obrana) jsouozbrojené síly(Streitkräfte)Spolkové republiky Německo a souvisejících civilních složek. Vznikl roku1955 a k roku 2025 čítá přibližně 183 tisíc vojáků.[6] Německé ozbrojené síly jsou počtem 5. největší v Evropě a 4. největší vSeveroatlantické alianci (NATO),[7] německý rozpočet na obranu je celosvětově 4. nejvyšší.[8] Do roku 2041 by Německo mělo jen do nákupů zbraní investovat 350 miliard eur.[9] Počet vojáků by měl v budoucnu dosáhnout cílového stavu přes 270 tisíc.[10]
Bundeswehr se má výrazně podílet na obraně tzv. východního křídla NATO, vLitvě je od roku 2024 trvale rozmístěna 45. obrněná brigáda, která by měla být plně bojeschopná v roce 2027,[11] desítky německých vojáků se mají podílet na opevňování východní hranice vPolsku.[12]
Bundeswehr se skládá z ozbrojených sil a civilních složek.Vrchním velitelem Bundeswehru je z historických důvodů (vliv na rozpoutání obou světových válek) v době míru ministr obrany, nikoli prezident, v případě války přebírá veleníspolkový kancléř.[15] Ozbrojené složky (181 672 vojáků) se dělí na:[2]
Bývalénacistické Německo bylo v reakci nadruhou světovou válku od roku 1945 okupovánospojeneckými vojsky a navzdory naprosté porážce německých ozbrojených sil panovala v západní Evropě nadále nedůvěra k obnovení německé branné moci. Přímým důsledkem této nedůvěry byl v březnu 1947 podpis tzv.Dunkerské smlouvy a následný vznikBruselského paktu, který do založení Severoatlantické aliance v dubnu 1949 poskytoval pěti zemím západní Evropy mj. kolektivní obranu.[16]
Vznik samostatného státu –Německé spolkové republiky (Západního Německa) ani výrazná kvantitativní převaha a stále patrnější hrozba útokuSovětského svazu a jeho satelitů ovšem kvůli obavám evropských států až do poloviny 50. let nevedly k přizvání Západního Německa do NATO a obnovení jeho ozbrojených sil.[17] V samotném Západním Německu v reakci na chybějící prostředek k obraně vznikla ilegálnípolovojenská jednotkaSchnez-Truppe podle velitele Aberta Schneze, v tajnosti tolerovaná a financována vládou.[18][19]
Země do NATO nakonec vstoupila v květnu 1955. Bundeswehr pak byl založen koncem roku 1955, k zavedení povinnézákladní vojenské služby a prvním odvodům došlo v roce 1956. Předpoklady, že početní stavy rychle dosáhnout 500 tisíc vojáků, se nakonec nevyplnily a k přiblížení se k této hranici došlo až na přelomu 60. a 70. let.[20] Ke snížení potřebného počtu vojáků mělo přispět rozmístění americkýchjaderných zbraní, které bylo navzdory kritice veřejnosti schváleno v roce 1958.[20] K nelibosti západoněmeckých politiků všakvojenská strategie aliance až do roku 1962 nepočítala s obranou celého území státu, ale v případě střetu sVaršavskou smlouvou pod vedením Sovětského svazu předpokládala stažení za řekuRýn.[21]
Již v roce 1956 zároveň začaly přípravné práce na tanku západoněmecké výrobyLeopard 1, kterých bylo od poloviny 60. let vyrobeno 4 744 kusů (bez specializovaných verzí).[22]
Zásadním problémem byla volba velitele Bundeswehru, který by zároveň byl zkušeným vojákem, ale zároveň nebyl zdiskreditovánválečnými zločiny a přehnanou oddanostínacistickému režimu. Nakonec byl vedením pověřen Hans Speidel a až do poloviny 60. let se pak ve vedení Bundeswehru střídaligenerálové, kteří předtím sloužili veWehrmachtu.[23] Bývalédůstojníky Wehrmachtu, kteří usilovali o vstup do Bundeswehru, posuzovala jednotlivě speciálně zřízená komise. Postupem času došlo k odvolání původně platného pravidla nepřijímat do Bundeswehru bývalé členyWaffen SS (s výjimkou strážcůkoncentračních táborů).[23]
Bundeswehr se nedokázal zcela očistit od příznivců nacistické ideologie a průběžně docházelo k excesům. V jednom z nich během 70. let opilí nižší důstojníci Bundeswehru zpívaliPíseň Horsta Wessela, hymnuNSDAP, a vyklřikovali hesla o upalováníŽidů.[23] V roce 1976 pak byl na sraz veteránůLuftwaffe pozvánHans-Ulrich Rudel,letecké eso a nadále zatvrzelý nacista, který na akci prodával knihu svých vzpomínek a rozdával autogramy, čímž způsobil politický skandál.[24]
Během druhé polovinystudené války byl Bundeswehr páteří konvenčních silNATO ve střední Evropě s téměř 500 tisíci vojáky a 170 tisíci civilními pracovníky.[25] Zpočátku však neměl velkou důvěru západoněmeckého obyvatelstva.[25] Bundeswehr se snažil svůj obraz vylepšit například humanitární misí vMaroku, postiženém rozsáhlýmzemětřesením v roce 1960.[20]
Poznovusjednocení Německa byl Bundeswehr i přes pohlcení částiozbrojených silNDR (50 tisíc vojáků) výrazně početně redukován, zprvu na 370 tisíc vojáků, později na zhruba 210 tisíc.[25] Problém představovala zastaralost východoněmecké vojenské infrastruktury i výzbroje, která byla následně rozprodávána či sešrotována, ale i politická angažovanost bývalých důstojníků Nationale Volksarmee, kteří byli propouštěni.[26]
Eurofighter Typhoon; v letech 2017–2018 mělo německé letectvo kvůli podfinancování akutní nedostatek provozuschopných strojů
Tlak na modernizaci německých ozbrojených sil a větší zapojení Německa v bezpečnostních otázkách vyvolalaválka na Ukrajině, probíhající od roku 2014, která poukázala na hrozbu nové konvenční války v Evropě. Vzhledem ke koncentraci na malé expediční síly a zdánlivé absenci akutních vojenských hrozeb trpěl Bundeswehr dlouhodobou podfinancovaností (pokles výdajů na obranu až pod 1,2 % HDP) a nedostatkem provozuschopné techniky.[29] V roce 2018 mělo dleSpiegelu německé letectvo v jednu chvíli provozuschopné pouze čtyři z více než stovky stíhacích letounůEurofighter Typhoon.[30] Výrazným posílením mělo projít předevšímpozemní vojsko (Heer).[31]
Bundeswehr se zapojil do zvládání rozsáhléuprchlické krize v roce 2015 na území Německa, zejména v poskytování pracovních sil pro registraci uprchlíků, ubytovacích kapacit a zajištění lékařské péče.[32]
Navzdory probíhající modernizaci nebyl Bundeswehr po zahájení plnohodnotnéruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zdaleka připraven na možnou plnohodnotnou konvenční válku vysoké intenzity.Německý kancléřOlaf Scholz v reakci na největší konflikt v Evropě od druhé světové války vyhlásilZeitewende (změnu epochy), znamenající obrat od důrazu Německa na obchodně orientovanou diplomacii k aktivnější roli Německa v otázkách bezpečnosti.[34] Scholz zároveň vyčlenil jednorázově 100 miliard eur na posílení Bundeswehru a přislíbil navýšení rozpočtu na obranu na 2 % HDP.[35]
Tank Leopard 2, hlavní úderná síla pozemního vojska
Bundeswehr plánuje nakoupit až 1 000 tankůLeopard 2 a až 2 500 kolových obrněných vozidelBoxer, které by mohly vytvořit až 11 nových tankovýchbrigád.[36] Německé ozbrojené síly by dále měly obdržet 35 letounůF-35 (objevily se i spekulace o nákupu dalších 15 kusů),[37] desítky letounů Eurofighter Typhoon[38] nebo 8 protiletadlových fregattřídy F127.[39] Zásadním posílením by v reakci na vývoj na Ukrajině měla projítprotivzdušná obrana, která by nově měla být schopna čelit všem druhům hrozeb oddronů pobalistické rakety; kromě dokoupení osmi nových palebných jednotek kompletůMIM-104 Patriot a mobilníchIRIS-T SLS je zaváděn rovněž výkonný protiraketový systémArrow 3.[40] Bundeswehr plánuje posílení role odstrašení a schopni strategických úderů na dlouhou vzdálenost, kvůli čemuž se chystá dokoupit až tisícstřel s plochou dráhou letuTaurus.[41] Kromě samotných zbraní se předpokládají rozsáhlé nákupy také podpůrného vybavení včetně více než 1 400 logistických vozidel nebo munice.[9][42]
Bezprecedentní investice do posílení německých ozbrojených sil mají zároveň směřovat primárně do domácíhozbrojního průmyslu a nakopnout stagnujícíněmeckou ekonomiku.[43] Problémem v naplňování ambiciozních plánů na posílení Bundeswehru je však dlouhodobě nízký zájem o službu v německých ozbrojených silách, kvůli čemuž je zvažována i varianta obnovení povinné vojenské služby.[44]
NázevBundeswehr jako první navrhl bývalý generál a liberální politikHasso von Manteuffel.[45] Bundeswehr se vzhledem k problematické minulosti německých ozbrojených sil nepovažoval za nástupce aniReichswehru (1921–1935)Výmarské republiky, aniWehrmachtu (1935–1945) a nehlásil se k tradicím žádné bývalé německé vojenské organizace.[chybí zdroj] Jeho oficiální étos je založen na třech hlavních tématech:
Mezi symboly, které navazují na starší období německé branné moci, patříŽelezný kříž(Eisernes Kreuz) po roce 1945 přestal být udělován jakovyznamenání, ovšem slouží jako logo a výsostné označení německé bojové techniky. Černý kříž (SchwarzesKreuz) je odvozen od insignie černého křížeŘádu německých rytířů; od roku 1813 se tento symbol používá k označení vojenského vyznamenání pro všechny hodnosti.
Jednou z obnovených tradic jeVelké čepobití(Großer Zapfenstreich). Jedná se o formální vojenský ceremoniál, který má svůj původ v éřelancknechtů, obnovený v roce 1952 ještě před založením Bundeswehru. Dnes se na něm podílí vojenská kapela se 4 fanfárovými trubači a tympány, sbor bubnů, až dvě doprovodné roty bundeswehru sWachbataillon (nebo jiné zastoupené jednotky) a nosiči pochodní.Zapfenstreich se provádí pouze při národních oslavách nebo slavnostních veřejných vzpomínkách. Může vyznamenat přítomné významné osobnosti, jako jeněmecký spolkový prezident, nebo poskytnout závěr velkých vojenských cvičení.
Další důležitou tradicí v moderních německých ozbrojených silách jeGelöbnis: slavnostnípřísaha, prováděná sloužícími profesionálními vojáky a rekruty (a dříve branci) během základního výcviku. Existují dva druhy přísahy: slib pro rekruty a slavnostní slib pro zaměstnance na plný úvazek.
Slib se s odkazem na neúspěšný atentát na Hitlera skládá každoročně 20. července. Rekruti skládají svůj slib v Bendlerblocku v Berlíně, sídlu odboje a místě popravy pčastníků atentátu. Od roku 2011, kdy byla branná povinnost pozastavena, je znění slavnostního slibu pro rekruty na plný úvazek a dobrovolnický personál:
„Ich gelobe, der Bundesrepublik Deutschland treu zu dienen und das Recht und die Freiheit des deutschen Volkes tapfer zu verteidigen.“
„Slibuji, že budu loajálně sloužit Spolkové republice Německo a statečně bránit práva a svobodu německého lidu.“
Německo dlouhodobě neplnilo závazek členských státůNATO, aby výdaje na obranu činily alespoň 2 % státního rozpočtu. Poruské invazi na Ukrajinu se německé vládní i opoziční strany shodly na vytvoření zvláštního zbrojního fondu ve výši 100 miliardeur, který bude stát mimorozpočet a jehož čerpání bude nezávislé naaktuální vládě. Potřebnou úpravuněmecké ústavy schválil v červnu 2022 nejprveSpolkový sněm a následně iSpolková rada.[47][48]
Prostředky by dále měly do roku 2029 vyšplhat až na 3,5 % HDP, tedy zhruba 180 miliard eur.[49] V březnu 2025 byl novelizován Základní zákon (Ústava), který uvolnil dluhovou brzdu pro výdaje na obranu (obrana, civilní ochrana, zpravodajské služby, kybernetická bezpečnost). Půjčky jsou nyní povoleny pro výdaje v těchto oblastech přesahující 1% HDP.[50]
↑General Carsten Breuer ist neuer Generalinspekteur [online]. 17 March 2023 [cit. 2024-01-29].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abWie groß ist die Bundeswehr? [online]. Bundeswehr.de, 30 November 2023 [cit. 2024-01-29].Dostupné online. (německy)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Auftrag de Bundeswehr [online]. Bundeswehr.de [cit. 2024-01-29]. (německy)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abDeutschland investiert in Verteidigung und stärkt das Bündnis [online]. 2025-11-26 [cit. 2026-01-13].Dostupné online. (německy)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Defence Expenditure of NATO Countries (2014-2025) [online]. nato.int, 2025-06-03 [cit. 2025-09-22].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TRUCHLÁ, Helena. Technika jako ve hře, láká Bundeswehr mladé. Ne všem se to zamlouvá.ČT24 [online].Česká televize [cit. 2025-09-28].Dostupné online.
↑The Military Balance 2025. Příprava vydání James Hackett. 1. vyd. London: International Institute for Strategic Studies, 2025.ISBN978-1-041-04967-8. S. 52-53.
↑BOLLFRASS, Alexander K.; DOLS, Amnnemiek. Investment in nuclear sharing continues despite European doubts about US extended deterrence.iiss.org [online]. The International Institute for Strategic Studies, 2025-12-01 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
↑JONÁŠ, Martin. Německý sen o jaderné bombě je zpět.Seznam Zprávy [online]. 2025-07-25 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
↑DIENSTBIER, Jakub.Vrchní velení ozbrojeným silám z hlediska ústavního práva. 1. vyd. Praha: Leges, 2023.ISBN978-80-7502-689-7. S. 35.
↑GALATÍK, Vlastimil; KRÁSNÝ, Antonín; ZETOCHA, Karel.Vojenská strategie. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR – Prezentační a informační centrum, 2008.Dostupné online.ISBN978-80-7278-475-2. S. 97.
↑PEJČOCH, Ivan.Střední tanky: 1. díl. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2018.ISBN978-80-7573-036-7. S. 431-442.
↑abcNationale Volksarmee vs. Bundeswehr (2025), s. 10–12.
↑Nationale Volksarmee vs. Bundeswehr (2025), s. 17.
↑abcdCHALUPA, Kristián. Spolková republika Německo a Bundeswehr.Armádní noviny [online]. 2020-09-23 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
↑Nationale Volksarmee vs. Bundeswehr (2025), s. 9.
↑HORÁK, Jan. Německo i Francie odmítají účast v Iráku.Novinky.cz [online]. 2003-07-13 [cit. 2026-02-02].Dostupné online.
↑ČTK. V Německu skončila povinná vojenská služba.Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-07-01 [cit. 2019-12-08].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Bundeswehr se probouzí: Němci přidají armádě 20 %.Armádní noviny [online]. 2016-04-03 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
↑NOVÁK, František. Němci modernizují letectvo, kromě stíhaček F-35 kupují další eurofightery. Chtějí pomoci evropským firmám.Hrot24.cz [online]. 2024-06-08 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Německá armáda radikálně posiluje.Armádní noviny [online]. 2017-04-24 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
↑VLK, Ondřej. Bundeswehr jako nástroj zvládání uprchlické krize.Armádní noviny [online]. 2017-02-01 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑JABŮREK, Václav. Skandál v elitním komandu: ve skladech německého KSK chybí desítky kilogramů výbušnin a tisíce nábojů.iRozhlas.cz [online]. 2021-03-05 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑FISCHER, Petr. Zeitenwende. Německou společností rezonuje epochální bod zlomu.E15.cz [online]. 2022-12-12 [cit. 2026-01-11].Dostupné online.
↑BUCHAR, Jan. Skomírající Bundeswehr: Nezachrání ho ani sto miliard, řešení musí být dlouhodobé.Armádní noviny [online]. 2022-12-09 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Německý plán na obrněnou sílu NATO: šest mechanizovaných a tankových divizí.Armádní noviny [online]. 2025-07-07 [cit. 2026-01-11].Dostupné online.
↑ČTK. Německé ministerstvo obrany popřelo zprávu Politico o koupi dalších F-35.České noviny [online]. 2025-07-11 [cit. 2026-01-11].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Německo investuje do Eurofighteru: moderní radary, zbraně i manned-unmanned teaming.Armádní noviny [online]. 2025-10-09 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Od fregaty ke křižníku: F127 výrazně posiluje protiraketové schopnosti Německa.Armádní noviny [online]. 2025-12-26 [cit. 2026-01-11].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Raketový meč a štít Německa. Střely s doletem 2000 kilometrů, hypersonika a varování před ruskými raketovými údery.Armádní noviny [online]. 2024-07-26 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Tisíc střel s plochou dráhou letu Taurus pro Bundeswehr.Armádní noviny [online]. 2025-08-15 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑ Bundeswehr objednává více než 1000 logistických vozidel za 770 milionů eur.Armádní noviny [online]. 2025-08-04 [cit. 2026-01-11].Dostupné online.
↑BOHUSLAV, Tomáš. Německou ekonomiku mají místo Green Dealu nakopnout masivní investice do infrastruktury a obrany. Dle analytiků z nich bude těžit i Česko.Euro.cz [online]. 2025-03-20 [cit. 2026-01-11].Dostupné online.
↑POLÁK, Pavel. Německé problémy s armádou.iRozhlas.cz [online]. 2025-10-13 [cit. 2026-01-24].Dostupné online.
↑ALEXANDER, Nicole. Deutscher Bundestag - Diese Woche im Plenum des Bundestages.Deutscher Bundestag [online]. [cit. 2024-01-29].Dostupné online. (německy)
↑Nationale Volksarmee vs. Bundeswehr (2025), s. 10.
↑ Vrtulníky i letadla F-35 a Eurofighter. Německá armáda dostala díky změně ústavy velký zbrojní fond.iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-10 [cit. 2022-06-11].Dostupné online.
↑ Německo změnilo ústavu, armáda díky tomu dostane velký zbrojní fond.České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2022-06-10 [cit. 2022-06-11].Dostupné online.
↑GROHMANN, Jan. Německý zbrojní průmysl se přepíná do válečné výroby.Armádní noviny [online]. 2025-11-29 [cit. 2026-01-10].Dostupné online.
_(8739401110).jpg)
.jpg)
