Bukurešť (rumunskyBucurești, do roku 1904Bucuresci[2]) je největší a zároveň hlavní městoRumunska. Nachází se na jihovýchodě země. Město leží na březích řekyDâmbovița, přibližně 50 kilometrů jižně tečeDunaj, který zároveň tvoří hranici sBulharskem.
První písemné zmínky o Bukurešti pocházejí z roku 1459. V roce 1862 se stala hlavním městem Rumunska a zároveň tak centrem rumunských médií, kultury a umění. Architektura Bukurešti je velmi pestrá, nalezneme zde například budovyklasicistní asecesní, i z meziválečného období například ve styluart deco. V Bukurešti je významná také architektura komunistického období. Právě v období mezi válkami si vysloužilapřezdívku „Paříž východu“ či „Malá Paříž“. Mnoho památek bylo ovšem zničeno vedruhé světové válce a další za vládyNicolae Ceauşesca. Spousta z nich ovšem přežila a porumunské revoluci byla zrekonstruována. V posledních letech město zažívá kulturní a hospodářský rozmach.[3] PodleFinancial Times a dalších ekonomických deníků je město jedním z nejrychleji se rozvíjejících vEvropě.[4]
V roce 2016 bylo centrum Bukurešti zapsáno jako ohrožené na seznam Světového památkového fondu.[5] V roce 2017 byla Bukurešť dleMastercard evropským městem s nejvyšším růstem počtu turistů, kteří ve městě přespávají jednu noc.[6] Podle sčítání lidu z roku 2011 žije ve městě 1 883 425 obyvatel, což je pokles oproti roku 2002. Dohromady s okolními městy tvoří Bukurešť aglomeraci, ve které žije 2,27 milionu obyvatel.
Ekonomicky je Bukurešť nejbohatším městem vRumunsku. Ve městě se nachází řada velkých kongresových, vzdělávacích, kulturních i nákupních zařízení. Město je rozdělené do 6 sektorů a každý z nich má svéhostarostu.
O původu názvu Bukurešti existuje několik teorií. Legenda tvrdí, že město založil bájný pastevec Bucur, podle něhož se město jmenuje. Vrumunštině existuje slovobucurie, což znamená radost. Proto se také někdy Bukurešti říká město radosti. Další teorie tvrdí, že název pochází z „Bukovie“, což znamenábučina (bukový les).[7]
V dějinách města se střídala období rozvoje a úpadku.
Podlelegendy založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce1459, kdy se stalo sídlem valašského knížeteVlada III. Draculy.[8] Jiné zdroje tvrdí, že město stálo již v roce1368, a to pod názvemCastrum Dombovitza. V polovině 16. století se stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku1595 byla Bukurešť obsazena vojskyOsmanské říše a ta město vyplenila. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobylaHabsburská monarchie – poprvé v roce 1716 běhemVelké turecké války, pak i v roce 1737 a 1789. V roce 1813 město zasáhla poslední velkámorová epidemie na evropské půdě.[9] V letech 1768–1806 bylo město třikrát dobyto iRuskem. Od roku 1828 doKrymské války bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce1862 se stalo hlavním městemRumunského knížectví, které vzniklo spojením Valašska a Moldávie.
Bukurešť v 18. století
V roce 1881 se Bukurešť stala politickým centremRumunského království. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvají tažených koňmi a postupné elektrifikace města. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkýmpovodním jako té v roce 1865.[10] Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si Bukurešť vysloužila přezdívku „MaláPaříž“ a bulvárCalea Victoriei získal přezdívku „BukurešťskáChamps-Élysées“.
Na počátkudruhé světové války, když byloRumunsko členemOsy, bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu navýchodní frontu. Roku1944 zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranuRudé armády. Město bylo poté poškozeno německými jednotkamiLuftwaffe při neúspěšném pokusu o to získat ho zpět.
Po nastoleníkomunismu v Rumunsku se začala ve velkém stavětpanelová sídliště. Během vládyNicolae Ceauşesca byla velká část historického jádra Bukurešti zbourána.Zemětřesení v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku kdemolici čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice a archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městěmetro. Po rumunské revoluci a pádu komunismu se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypuklpožár v nočním klubu Colectiv, při němž zemřelo 64 lidí. V letech 2017–2019 probíhaly ve městě protesty proti rumunské vládě.[11]
Bukurešť leží na jihovýchoděRumunské nížiny, kde dříve rostl les, který byl vykácen. Je považována za město postavené na sedmi kopcích stejně jakoŘím (Mihai Voda, Dealul Mitropoliei, Radu Voda, Cotroceni, Dealul Spirii, Vacaresti a Sfântu Gheorghe Nou).Nadmořská výška se pohybuje od 55 metrů do 91 metrů nad mořem. Celkově město zabírá plochu o rozloze 226kilometrů čtverečních. Přibližný střed města leží na Univerzitním náměstí. Městem protéká řekaDâmbovita. Donedávna byla městská předměstí výhradně venkovská. Porevoluci v roce 1989 se začala budovatpředměstí taková, jaká známe zPaříže čiLondýna.
Pohled na BukurešťUniverzitní náměstí
Ve městě nalezneme několikjezer, z nichž nejdůležitější je Herăstrău, okolo něhož se rozkládápark, který nese stejné jméno. Dále se zde nacházískanzen. Dalšími bukurešťskými jezery jsou Floreasca a Tei, všechna leží v severní části města a rozkládají se na řece Colentina, přítoku řekyDâmbovița. Kromě těchto jezer je v centru města ještě malé umělé jezero Cișmigiu, jež je obklopeno stejnojmennými zahradami. Ty mají bohatou historii, často je navštěvují slavné osobnosti. Zahrady byly otevřeny v roce1847 podle plánů německého architekta Carla F. W. Meyera a jsou hlavním rekreačním parkem v centru města. Dále můžeme ve městě najít botanickou zahradu s 10 tisíci druhyrostlin. Další park Tineretului byl vytvořen v roce 1965 a navržen jako hlavní park pro jih Bukurešti. Nedaleko, na východ od parku, se nachází jezero Văcărești, které je unikátní tím, že na jeho místě stála kdysi vesnice, kterou nechal prezidentCeaușescu zbourat a postavit místo ní právě tuto vodní plochu. Po zbourání domů na začátku výstavby jezera však přišlarumunská revoluce, po níž bylo od stavby opuštěno.[12] Místo zůstalo nevyužité a v roce2016 se stalo přírodní rezervací. Většina plochy je zarostlá různými druhy keřů či trav. Žije zde 97 druhůptáků a 7 druhůsavců.[13]
DleKöppenovy klasifikacepodnebí řadíme Bukurešť na hranici oblastí vlhkéhokontinentálního podnebí s teplýmiléty. Letní (červenec, srpen) denní průměr se pohybuje okolo 22 °C, zimní (prosinec, leden) okolo 0 °C. Právě v létě není výjimkou, když teplota dosahuje 38 °C. Běhemjara apodzimu se denní teploty pohybují mezi 10 a 20 °C. Především díky své poloze vRumunské nížině mohou býtzimy ve městěvětrné. Roční úhrn srážek je asi 450milimetrů.[14]
Bukurešť je jediné rumunské město, které není součástí žádnéžupy. Město spravuje Generální rada, v jejímž cele stojíprimátor a dalších 55 volenýchzastupitelů. V současnosti má nejvíce zastupitelů Sociálně demokratická strana (PSD), za ní následuje Unie Zachraňme Rumunsko (USR) a Národní liberální strana (PNL), kromě těchto stran mají své zastupitele další dva subjekty. Město je dále rozděleno do šesti sektorů, z nichž každý má své vedení, které zahrnujestarostu a 27zastupitelů. Všichni starostové jsou zvoleni za Sociální demokratickou stranu. Obecně platí, že Generální rada spravujevodovody,kanalizace, hlavní městské třídy aměstskou hromadnou dopravu a vedení sektorů zodpovídá za místní vedlejší ulice, parky čiškoly. Tyto sektory jsou radiálně očíslovány, každý z nich zahrnuje několik dalších čtvrtí bez samosprávy.
Bukurešť má také policejní sbor neboli Bukurešťskou policii, která je zodpovědná zabezpečnost v celém městě. Hlavní sídlo se nachází v centru města a po celém městě jsou rozesety místní stanice. Od roku2004 má každý sektor také ve správě místní policejní síly, které hlídají bezpečnost právě v každém ze sektorů. V Bukurešti sídlí také generální inspektorátyčetnictva apolicie.
Mírakriminality v Bukurešti je ve srovnání s ostatními hlavními městy vEvropě poměrně nízká, přičemž celkový počet trestných činů klesl například mezi lety2000 a2004. Míranásilí v Bukurešti zůstává také velmi nízká, v roce 2007 došlo k 11 vraždám a dalším 983 násilným trestným činům. Přestože v roce 2013 došlo k poklesu počtu násilnýchtrestných činů o 13% oproti roku2012, bylo zaznamenáno 19vražd (z nichž 18 bylo objasněno).
Ačkoli došlo v roce 2000 k řadě policejních zásahů protigangům organizovaného zločinu, jako byl klan Cămătaru,organizovaný zločin má obecně malý dopad na veřejný život. Drobný zločin je však častější, zejména ve forměkapsářů, kteří se vyskytují hlavně vměstské hromadné dopravě. V 90. letech byly běžné například různé podvodné hry, zejména pokud jde oturisty. Tyto incidenty řešípolicie dnes už jen výjimečně. V jižní části města, zejména vsociálně vyloučené čtvrtiFerentari, je úroveň kriminality vyšší. Dříve, především v90. letech, byla velkým problémembezprizornost, nyní je už pod průměrem hlavních měst v Evropě.[15]
Dle průzkumu kvality společnostiMercer v jednotlivých světových městech z roku2019 obsadila Bukurešť 109. místo.[16] Pro porovnání – na prvním místě se umístilaVídeň,Bělehrad se umístil na 139. místě, nedalekáSofie na 116. aPraha skončila na 69. místě. V roce2001 obsadila Bukurešť 94. místo. Tato společnost své průzkumy sestavuje na základě 39 podmínek pro dobrý život, mezi které patří napříkladpolitická stabilita,bezpečnost, mediálnícenzura, kvalitavzdělávání,životní prostředí či cena bydlení. Mercer právě tímto způsobem porovnává 215 světových měst. Mnoho čtvrtí, zejména v jižní části Bukurešti, postrádá dostatek zeleně a jsou tvořeny stísněnýmipanelovými domy. Výhodou života v Bukurešti je to, že se na jeho území rozkládá mnohoparků a má hustou síťtramvají a v současnosti i pětlinekmetra.
Podle sčítání lidu v roce2011 žilo ve městě 1 883 425 obyvatel, v porovnání s rokem2002 se jedná o pokles asi o 2,2 %. Ten je způsoben nízkouporodností, ale také stěhováním do okolních měst a vesnic, jako jsou napříkladVoluntari,Buftea aOtopeni. Ve studii zveřejněnéOrganizací spojených národů se Bukurešť umístila na 19. místě mezi 28 městy s nejvyšším poklesem počtu obyvatel mezi lety1990 a2010.[17] V Bukurešti žije 8,9 % veškeré rumunské populace. Do města dojíždí spousta zaměstnanců ze sousední župyIlfov, ale oficiálnístatistiky o tomto neexistují.
Bukurešť je město s vysokouhustotou zalidnění – 8 260/km2,[18] protože většinapopulace žije v panelových domech. Počet obyvatel závisí na čtvrti – více jich nalezneme na jihu, méně pak na severu. Z hlavních měst zemíEvropské unie mají vyšší hustotu zalidnění pouzeAtény aPaříž.
Z hlediska náboženství řadíme 96,1 % obyvatel do skupinypravoslavných, 1,2 % jsouřímští katolíci a 0,5 %muslimové. Navzdory tomu pouze 18 % populace navštěvujebohoslužby alespoň jednou týdně.Průměrná délka života obyvatel Bukurešti dosahovala v roce2015 77,8 let, což je o 2,4 více než rumunský průměr.[21]
V Bukurešti nalezneme dvě mezinárodní letiště, a toletiště Henri Coanda, které je největší v Rumunsku a leží asi 16 kilometrů severozápadně od centra, a druhé menšíletiště Aurel Vlaicu.
Bukurešť má největší síť MHD vRumunsku a jednu z největších vEvropě. Je tvořenametrem a pozemní dopravou. Přestože existuje více přestupních stanic, oba systémy fungují nezávisle na sobě a provozují je dvě různé organizace (metro je provozováno společnostíMetrorex a síť povrchové dopravy společnostíSocietatea de Transport București). Od roku2007 lze zakoupit jednotnoujízdenku. Vozy jsou velmi často přeplněné.
Město má poměrně rozsáhlý systém metra skládající se ze čtyř tratí (M1,M2,M3 aM4) provozovaných společností Metrorex. Celková délka dosahuje 71,35 km (44,3 mil) a má 53stanic s průměrnou mezistaniční vzdáleností 1,5 km. Je to jeden z nejrychlejších způsobů, jak cestovat poměstě. Metro denně přepraví přibližně 720 000 osob.
Pozemní dopravu v Bukurešti provozuje Societatea de Transport Bucureşti (STB). Skládá se z rozsáhlé sítěautobusů (85 linek),trolejbusů (15 linek),tramvají (23 linek) alehkého metra (2 linky). Síť STB je jednou z nejhustších v Evropě. Denně přepraví asi 1,7 milionu cestujících. Pozemní doprava je poměrně efektivní a velmi často používaný způsob, jak se po Bukurešti pohybovat. Stejně jako u metra systém prochází rozsáhloumodernizací. Za posledních 10 let se výrazně obměnilvozový park.
Dále ve městě nalezneme dalších 5 menších nádraží provozovaných CFR (Basarab – u Gara de Nord, Obor, Băneasa a Progresul). Nejstaršímnádražím v Bukurešti je Filaret. Bylo slavnostně otevřeno v roce 1869 a v roce 1960 bylo přestavěno na autobusové.[22]
Bukurešť je hlavní křižovatkou rumunské silniční adálniční sítě. Z Bukurešti vede dálnice A1 západně do města Pitești, dálnice A2 východně do města Constanța a poslední A3 severně do města Ploiești. Bukurešť má hodně velkokapacitníchbulvárů zpravidla se 4–6pruhy. Okolo Bukurešti vedeobchvat, který má částečně dva a částečně čtyři pruhy.
Městské komunikace jsou obvykle přeplněné, protože v posledních letech město zaznamenalo vysoký nárůst počtuautomobilů, v roce2013 činil jejich počet 1 125 tisíc.[23] To má za následek opotřebení avýmoly na silnicích, a to jak na hlavních, ale především na vedlejších silnicích, což je vsoučasnosti jeden z největšíchproblémů města.
Bukurešť má mnoho významných památek. Snad nejvýznamnější z nich jePalác Parlamentu, postavený v80. letech za vládykomunistického diktátoraNicolae Ceaușesca. Je to největší budovaparlamentu na světě, vevnitř nalezneme rumunský parlament (horní i dolní komora), dále třimuzea a galerie a další instituce. Budova váží přes 4 miliardytun, což z ní dělá nejtěžší stavbu na světě (dle výpočtů).
Výškový pětihvězdičkovýhotel InterContinental Bucharest, který se nachází v blízkosti Univerzitního náměstí je také dominantou města. Je navržen tak, aby každý pokoj měl jedinečný výhled na město. Nejvyšší budovou v Bukurešti a zároveň vRumunsku je ale mrakodrap Floreasca, který měří 137metrů na výšku.
V průběhu celého roku se v Bukurešti koná řada festivalů a jiných kulturních akcí festivalů, ale většina z nich se pořádá včervnu,červenci asrpnu. Národní opera pořádá každoročně v květnu a červnu mezinárodní operní festival, na němž vystupují různé soubory aorchestry z celého světa.
Rumunská společnost Athaeneum pořádá v září každého lichého rokufestivalklasické hudby, který nese název po skladateliGeorgovi Enescu na místech po celém městě. Muzeum rumunského rolnictví a skanzen společně pořádají akce po celý rok, na kterých se mohou návštěvníci seznámit s tradičními rumunskými zvyky. Na počátku 21. století díky rostoucímu počtuČíňanů v Bukurešti se začaly konat čínské kulturní akce. První oficiálně organizovanou čínskou kulturní akcí byla oslavaČínského Nového roku v únoru roku 2005, která se konala v parku Nichity Stănescu a byla organizován městem Bukurešť.
Bukurešť je domovem největších rumunských hudebních společností a je častobydlištěm rumunských umělců. Mezi obyvateli středního věku jsou populární rumunskérockové kapely jakoIris aHolograf, jsou stále populární, zatímco od začátkudevadesátých let se rozvíjíhip-hop arap. Hip-hopové kapely z Bukurešti jsou napříkladB.U.G. Mafia,Paraziții aLa Familia.
Pop-rocková skupina Taxi si získala mezinárodní respekt, stejně jako folková kapela Spitalul de Urgență. Mnoho diskoték hraje styl tzv. manele, což je kombinace orientální a rumunské hudby, který je obzvláštěpopulární mezidělníky, město má také bohatoujazzovou abluesovou scénu.
Různédiskotéky abary jsou po celém městě, ale pomyslným centrem je uliceLipscani a čtvrť Regie.
Fotbal je v Bukurešti velmi populární, ve městě působí několik známých týmů jako např.Steaua Buçuresti,Dinamo Buçuresti aRapid Buçuresti. StadionArena Națională s kapacitou 55 600 sedících diváků je jedním z největších v jihovýchodní Evropě. Slavnostně otevřen byl 6. září 2011 a hostil finále Ligy mistrů UEFA 2012.[31]
Arena Nationalǎ
Ve městě existují iházenkářské,volejbalové,ragbyové,basketbalové ahokejové kluby, Většina rumunských atletů a gymnastů také soutěží za bukurešťské kluby. Největší indoorovou arénou jeRomexpo s kapacitou 40 000 sedících diváků. Může se používat kboxu,kickboxu, házené a tenisu.
↑Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism
↑BRITANNICA, Encyclopædia.Plague. [s.l.]: [s.n.], 1911.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-07.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Thousands of Romanians rally against ruling party's judicial overhaul.Reuters. 2017-11-26.Dostupné online [cit. 2020-06-14]. (anglicky)
↑ Delta Văcăreşti, privită de la etajul 17. Cum s-a transformat lacul lui Ceauşescu în parcul natural urban de astăzi.adevarul.ro [online]. 1402222649 [cit. 2020-06-15].Dostupné online. (rumunsky)
↑ FOTOGALERIE Cum e afectata fauna din Delta Vacaresti de incendii si distrugeri si de ce dureaza atat de mult protejarea zonei - Mediu - HotNews.ro.www.hotnews.ro [online]. 2016-03-03 [cit. 2020-06-15].Dostupné online. (rumunsky)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2011-12-08 [cit. 2020-06-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-08.
↑ Quality of living city ranking.mercer.com [online].Dostupné online.
↑INCONT. Orasele care isi pierd locuitorii. Bucurestiul, in topul localitatilor lumii cu cea mai mare rata de scadere a populatiei.incont.stirileprotv.ro [online]. [cit. 2020-06-18].Dostupné online.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2016-12-20 [cit. 2020-06-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-20.
↑ Rezultate recensamant 2011 pe Bucuresti - Infografic.Metropotam [online]. [cit. 2020-06-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-16. (rumunsky)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2012-07-19 [cit. 2020-06-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-19.
↑ Where is the highest life expectancy in Romania?.Romania Insider [online]. [cit. 2020-06-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ Poveştile gărilor din Bucureşti. Cum a vrut Ceauşescu să demoleze Gara de Nord, ridicată din ordinul Regelui Carol I. Filaret, prima gară din Bucureşti.adevarul.ro [online]. 1394259831 [cit. 2020-06-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ O maşină, la doi bucureşteni. Cum arată parcul auto din Capitală.adevarul.ro [online]. 1392120745 [cit. 2020-06-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ Saptamana Financiara | Anchete | Atacul clonelor in taximetria bucuresteana.web.archive.org [online]. 2009-02-16 [cit. 2020-06-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-16.
↑The Church of Stavropoleos Monastery | Stavropoleos [online]. [cit. 2025-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ Biserica Sfantul Anton - Curtea Veche.www.biserica-sfantul-anton.ro [online]. [cit. 2025-04-08].Dostupné online.
↑ Acasă.Muzeul Național al Satului „Dimitrie Gusti” [online]. [cit. 2025-04-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ QS World University Rankings 2020.Top Universities [online]. 2017-02-01 [cit. 2020-07-09].Dostupné online. (anglicky)
↑COTIDIANUL. Numărul studenţilor străini din România s-a dublat - Cotidianul.web.archive.org [online]. [cit. 2020-07-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-03.
↑ Mircea Sandu: „Facem inaugurarea stadionului Naţional cu Franţa”.evz.ro [online]. 2011-07-03 [cit. 2023-01-09].Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
