Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Buk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránceBuk (rozcestník).
Jak číst taxoboxBuk
alternativní popis obrázku chybí
Buk lesní (Fagus sylvatica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďbukovité (Fagaceae)
Rodbuk (Fagus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Buk (Fagus) je rod rostlin z čeledibukovité. Jsou to opadavéstromy s jednoduchými střídavýmilisty a nenápadnými, jednopohlavnýmikvěty opylovanými větrem. Plodem jsounažky uzavřené v ostnité číšce.Rod zahrnuje 13 druhů a je rozšířen vmírném pásu severní polokoule. V České republice se jakoklimaxová dřevina vyskytujebuk lesní.Buky mají význam zejména jako zdroj kvalitního dřeva a jako okrasné dřeviny.

Buk východní na arménské minci

Popis

[editovat |editovat zdroj]

Buky jsou jednodomé, opadavéstromy s hladkou kůrou. Zimní pupeny jsou dlouhé, rezavě hnědé, špičaté, kryté střechovitými šupinami.Listy jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě uspořádané, s tenkoučepelí. Postranní žilky jsou nevětvené, víceméně souběžné, končící na okraji čepele v ostrém nebo nezřetelném zubu.Palisty jsou brzy opadavé.

Květenství jsou jednopohlavná a vyrůstají v paždí listů. Samčí květy jsou sdružené ve volné, stopkaté, mnohokvětéhlávce, mají srostlé kališní lístky a obsahují 6 až 16tyčinek a zakrnělé zbytky semeníku. Okvětí nese 4 až 7 laloků. Samičí květy jsou zpravidla ve skupince po 2, podepřené jednoduchou, čtyřčetnou číškou a obklopené četnými listeny. Samičí květy mají volné kališní lístky,gyneceum je složeno ze 3 plodolistů se 3 volnými, zahnutými čnělkami. Plodem jsou 2 (1 až 3) vejcovité nebo trojhrannéoříšky uzavřené v dřevnaté číšce otevírající se zpravidla 4 chlopněmi. Číška je na povrchu pokrytá krátkými, tuhými ostny. Plody dozrávají v 1. roce po opylení.[1][2]

  • Typická borka buku lesního
    Typická borka buku lesního
  • Pupen buku velkolistého
    Pupen buku velkolistého
  • Samčí květenství buku lesního
    Samčí květenství buku lesního

Rozšíření

[editovat |editovat zdroj]

Rod buk zahrnuje 13 druhů. Je rozšířen především v mírném pásu severní polokoule, některé druhy přesahují i do horských oblastí tropů a subtropů. Areál rodu se rozpadá do 3 oblastí. Největší počet druhů roste ve východní Asii (zejména v Číně, dále v Koreji, Japonsku a Vietnamu). V Evropě se vyskytují dva druhy.Buk lesní roste v téměř celé Evropě kromě její severovýchodní části a zasahuje i doTurecka a naKavkaz.Buk východní je rozšířen v jihovýchodní a východní Evropě a jihozápadní Asii. V Severní Americe se vyskytuje jediný druh,buk velkolistý. Nominátní poddruh roste ve východní polovině USA a Kanady, druhý poddruh (F. grandifolia subsp.mexicana, někdy oddělovaný jako samostatný druhF. mexicana) je rozšířen v severním a středním Mexiku.[3][4]

Buk lesní je ve střední Evropě dominantou listnatých lesů označovaných jakobučiny čibukojedliny. Bučiny se rozkládají jako přirozená, klimaxová vegetace na hlubších a vlhčích, živinami bohatších půdách. Častými příměsmi v těchto porostech jsou zejménajedle bělokorá ahabr obecný, na rozvolněnějších suťových či skalnatých stanovištích takélípy,javory,jilmy,jasany, v jihovýchodní Evropě takébuk východní. Buk lesní je na stanovištích vyhovujících jeho nárokům považován za konkurenčně nejsilnější středoevropskou dřevinu.[5]Čínské druhy rostou převážně jako jedna ze složek horských listnatých a smíšených lesů a jen velmi zřídka v porostech dominují. Naproti tomu vJaponsku tvoří zejména na straně přivrácené kJaponskému moři hlavní složku listnatých lesů.[4]

Taxonomie

[editovat |editovat zdroj]

Buk je bazálním rodem čeledibukovité a jeho příbuznost s ostatními rody dané čeledi je dosti vzdálená.[6]DruhFagus chienii je znám pouze z typového sběru v provinciiS’-čchuan v Číně. Byl popsán v roce 1935.

Prehistorie

[editovat |editovat zdroj]
Fosilní listyFagus saxonica

Nejstarší fosílie přiřazované roduFagus pocházejí ze západních oblastíSeverní Ameriky a jsou datované do období ranéhoeocénu. Divergence amerického druhuFagus grandifolia proběhla asi před 44 milióny let. V raném období středního eocénu se rod vyskytoval i v severovýchodníČíně. V průběhuoligocénu se buky rozšířily i doStřední Asie aEvropy. K divergenci mezi evropskými druhyFagus sylvatica aF. orientalis došlo v období asi před 8,7 milióny let (svrchnímiocén).[7]

Zástupci

[editovat |editovat zdroj]

V současnosti je známo 13 druhů buku:[8]

Význam

[editovat |editovat zdroj]
Buk lesní 'Atropurpurea'

Buky jsou významným zdrojem kvalitního dřeva.Buk lesní je pěstován v řadě různých kultivarů a jako okrasná a parková dřevina. Vzácněji se jako sbírkové dřeviny pěstují v botanických zahradách a arboretech i některé jiné druhy, jako jebuk velkolistý,buk vroubkovaný nebobuk lesklý.[9]

Jádra plodů buku lesního jsou v omezeném množství jedlé. V některých oblastech Evropy z nich byl získáván jedlý olej, používaný do salátů a jako náhražka másla. Pražená jádra také sloužila jako náhražka kávy.[10]

  • Listy červenolistého kultivaru buku lesního F. sylvatica 'Atropurpurea'
    Listy červenolistého kultivaru buku lesníhoF. sylvatica 'Atropurpurea'
  • Poražené kmeny buku lesního
    Poražené kmeny buku lesního
  • Bukové dřevo
    Bukové dřevo

Přehled druhů a jejich rozšíření

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. HUANG, Chengjiu; ZHANG, Yongtian; BARTHOLOMEW, Bruce.Flora of China: Fagus [online].Dostupné online. (anglicky) 
  2. NIXON, Kevin C.Flora of North America. Fagus [online].Dostupné online. (anglicky) 
  3. abPlants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew.Dostupné online. (anglicky) 
  4. abFANG, Jingyun; LECHOWICZ, Martin J. Climatic limits for the present distribution of beech (Fagus L.) species in the world.Journal of Biogeography. 2006, čís. 33.Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-07. Archivováno 7. 2. 2016 naWayback Machine.
  5. CHYTRÝ, Milan (ed.).Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. Praha: 2013, 2013.ISBN 978-80-200-2299-8. 
  6. GRÍMSSON, Fridgeir. Cretaceous and Paleogene Fagaceae from North America and Greenland: evidence for a Late Cretaceous split between Fagus and the remaining Fagaceae..Acta Palaeobotanica. 2016, čís. 56(2). 
  7. RENNER, S.S. et al. Species relationships and divergence times in beeches: new insights from the inclusion of 53 young and old fossils in a birth–death clock model.Philosophical transactions of the Royal Society of London. Jul 2016 Jul, čís. 371(1699).Dostupné online. 
  8. Fagus L. | COL.www.catalogueoflife.org [online]. [cit. 2023-04-08].Dostupné online. 
  9. abFlorius - katalog botanických zahrad [online].Dostupné online. 
  10. HEDRICK, U.P. (ed.).Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Identifikátory taxonu
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Rostliny |Stromy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Buk&oldid=23981190
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp