Brunej,[pozn. 1] plným názvemStát Brunej Darussalam,[3][pozn. 2] je stát vjihovýchodní Asii, který se nachází na severním pobřeží ostrovaBorneo. Kromě pobřeží vJihočínském moři je zcela obklopenmalajským státemSarawak, zároveň ho tento stát rozděluje na dvě nespojené části. Brunej je jedinou suverénní zemí, která se celà nachází na Borneu; zbytek ostrova je rozdělen mezi její mnohonárodnostní sousedyMalajsii aIndonésii. Terén tvoří rovinatá pobřežní nížina, která se na východě zvedá do hornatého terénu a na západě do kopcovité nížiny. V Bruneji panujetropické rovníkové podnebí, horké avlhké po celý rok. Skládá se ze 4 diskriktů, na ploše 5 800 km² žije 460 000 obyvatel,[1] což z ní činínejméně lidnatou a čtvrtou nejmenší zemi v Asii. Hlavním městem jeBandar Seri Begawan, kde žije více než 40 % obyvatel země. Necelé tři čtvrtiny obyvatel jsouMalajci, největší etnickou menšinou jsouČíňané; úředním jazykem je malajština, přes 80 % obyvatel vyznávástátní náboženstvíislám, dále 7 %křesťanství a 6 %buddhismus.
V době největšího rozkvětubrunejského sultanátu za vlády sultána Bolkiáše (1485-1528) měl stát údajně pod kontrolou většinu Bornea, včetně dnešního Sarawaku aSabahu, a také souostroví Sulu a ostrovy u severozápadního cípu Bornea. Existují také tvrzení o jeho historické kontrole nad Seludongem, přičemž badatelé v jihovýchodní Asii se domnívají, že název dotyčné lokality ve skutečnosti odkazuje na horu Selurong v Indonésii[4] nebo na řeku Serudong ve východním Sabahu[19]. Námořní stát Brunej navštívila v roce 1521 přeživší posádkaMagellanovy výpravy a v roce 1578 bojoval protiŠpanělsku v kastilské válce.
V průběhu 19. století začala brunejská říše upadat. Sultanát postoupil Sarawak (Kuching)Jamesi Brookeovi a dosadil ho do funkcebílého rádži a Sabah postoupil britské Severobornejské charterové společnosti. V roce 1888 se Brunej stala britskýmprotektorátem a v roce 1906 jí byl přidělen britský rezident jako správce kolonie. Pojaponské okupaci běhemdruhé světové války byla v roce 1959 sepsána nová ústava. V roce 1962 bylo s britskou pomocí ukončeno malé ozbrojené povstání proti monarchii, které nepřímo souviselo s konfrontací mezi Indonésií a Malajsií a vedlo k zákazu nezávislé Brunejské lidové strany. Povstání mělo také vliv na sultánovo rozhodnutí nepřipojit se k Malajské federaci v době jejího vzniku. Britský protektorát nad Brunejí nakonec skončil 1. ledna 1984 a Brunej se stala plněsuverénním státem. V čele Bruneje stojí od roku 1967 nepřetržitě sultánHassanal Bolkiah.
Od 14. do 16. století byla Brunej součástí sultanátůSabah,Sarawak a spodní částiFilipín.
V 19. století se Brunej stala kolbištěmkoloniálních válek, terčem a sídlempirátů. V roce 1847 uzavřel sultán spojenectví sVelkou Británií a již v roce1888 se Brunej stala britskýmprotektorátem. V roce 1906 byl zaveden osídlovací systém v zemi. Britští občané mohli zemi osidlovat na základěDodatkové smlouvy o ochraně z roku1906. Zakládali zdefarmy aobchodní firmy a zavedli intenzivní pěstovánírýže a tropickéhoovoce.
V roce1959 byla sjednocena země a byla také vytvořenaústava, která zaručovala existenci místní vlády. V roce1971 byla dokončena politická stabilizace v zemi. Bylo tak dosaženo úplnénezávislosti jak ve věci mezinárodní tak i domácí.
Brunejský státní znak se skládá ze šesti částí:Bendera – vlajka na vrcholu stožáru,Payung Ubor-Ubor – královský slunečník pod ní,Sayap – křídla po stranách stožáru,Tangan (Kimhap) – dvojice rukou po stranách,Bulan –muslimský půlměsíc smottem a stuha s názvem státu.
Na půlměsíci jearabské heslo: الدائمون المحسنون بالهدى (českyVždy ve službě Boží). Na šále je arabský opis názvu státu بروني دارالسلام (malajskyBrunei Darussalam,českyBrunej, země míru).
Topografická mapa se zeměpisnými hranicemi Bruneje
Brunej je stát vjihovýchodní Asii na ostrověBorneo, který sousedí sJihočínským mořem a východníMalajsií. Její zeměpisné souřadnice jsou 4°30′ severní šířky a 114°40′ východní délky. Země je malá, její celková rozloha činí 5 765 km2, ječtvrtou nejmenší zemí v Asii. Malajsie ji rozděluje na dvě nespojité části. Má 161 km pobřeží u Jihočínského moře a s Malajsií má společnou hranici dlouhou 381 km. Má 500 km²teritoriálních vod a 200 námořních mil (370 km)výlučné ekonomické zóny.[5] Nachází se v blízkosti životně důležitých námořních cest přes Jihočínské moře spojujících Indický a Tichý oceán. Země má dvě části fyzicky oddělené Malajsií, čímž je téměř enklávou v rámci Malajsie[2].
Asi 97 % obyvatel žije ve větší západní části (diskrity Belait, Tutong a Brunej-Muara), zatímco v hornaté východní části (diskritTemburong) žije jen asi 10 000 lidí. Celkový počet obyvatel Bruneje k roku 2024 činil přibližně 455 500,[1] z toho v hlavním městě Bandar Seri Begawan žije přibližně 160 000. Dalšími významnými městy jsou přístavní město Muara, město Seria, kde se těží ropa, a sousední město Kuala Belait. V diskritu Belait žije v oblasti Panaga velké množství evropských emigrantů, a to díky bydlení společnostiRoyal Dutch Shell abritské armády, přičemž se zde nachází několik rekreačních zařízení.[6]
Většina Bruneje se nachází v ekoregionu Bornejské nížinné deštné lesy, který pokrývá většinu ostrova. Oblasti horských deštných lesů se nacházejí ve vnitrozemí.[7] V Bruneji tvoří lesní porosty přibližně 72 % celkové rozlohy, což odpovídá 380 000 ha lesa v roce 2020, což je méně než 413 000 ha v roce 1990. Přirozeně se obnovující lesy v roce 2020 zaujímaly 374 740 ha a vysázené lesy 5 260 ha. Z přirozeně se obnovujícího lesa bylo 69 % hlášeno jakoprales (tvořený původními druhy dřevin bez jasně viditelných známek lidské činnosti) a přibližně 5 % plochy lesa se nacházelo v chráněných územích, 100 % plochy lesa je ve veřejném vlastnictví.[8][9]
Brunejský politický systém se řídí ústavou a národní tradicí malajské islámské monarchie (Melayu Islam Beraja; MIB). Tři složky MIB zahrnují malajskou kulturu, islámské náboženství a politický rámec v rámci monarchie.[12] Právní systém je založen naanglickém zvykovém právu, ačkoli islámské právo (šaría) je v některých případech nadřazeno.[5] Brunej máparlament, ale nekonají se zde volby; poslední volby se konaly v roce 1962.[13]
Brunej má druhý nejvyššíindex lidského rozvoje mezi státyjihovýchodní Asie, hned poSingapuru.[16] Těžbaropy azemního plynu tvoří asi 90 % jejíhohrubého domácího produktu. Denně se vytěží asi 167 000 barelů (26 600 m3) ropy, což z Bruneje dělá čtvrtého největšího producenta ropy v jihovýchodní Asii.[14] Produkuje také přibližně 25,3 milionu m3zkapalněného zemního plynu denně, což z Bruneje činí devátého největšího vývozce plynu na světě.[14] ČasopisForbes také řadí Brunej na základě jejích ropných a plynových polí na páté místo mezi 182 nejbohatšími zeměmi.[17] Brunej se v roce 2024 umístila na 88. místě v globálním inovačním indexu.[18]
Podle vládních odhadů počet obyvatel Bruneje činil v roce 2024 činil 455 500, s ročním tempem růstu 1,1 %.[1] Z toho 76 % žije ve městech. Míra urbanizace se v letech 2010-2015 odhaduje na 2,13 % ročně. Průměrná délka života je 77,7 roku. Celkem 74 % obyvatelstva tvořili v roce 2024Malajci, 10 %Číňané a zbytek tvořily menší skupiny obyvatel.[1] V Bruneji žije poměrně početná komunita emigrantů. Většina z nich pochází z nemuslimských zemí, jako je Austrálie, Velká Británie, Jižní Korea, Japonsko, Filipíny, Thajsko, Kambodža, Vietnam a Indie.
K původním brunejským etnikům patří Belaité, brunejští Bisajové (nezaměňovat s Bisaji/Visaji z nedalekých Filipín), původní brunejští Malajci, Dusunové, Kedajané, Lun Bawangové, Murutové a Tutongové.
Oficiálním náboženstvím v Bruneji jeislám,[5] konkrétněsunnitské vyznání ašáfíovská škola islámské právní vědy. Kolem 82 % obyvatel, včetně většiny brunejských Malajců a Kedajců, se hlásí k islámu. Dalšími vyznávanými náboženstvími jsoukřesťanství (7 %) abuddhismus (6 %, především Číňané).[19]Volnomyšlenkáři, převážně Číňané, tvoří asi 2 % obyvatel. Ačkoli většina z nich vyznává nějakou formu náboženství s prvky buddhismu,konfucianismu ataoismu, raději se oficiálně prezentují jako osoby nevyznávající žádné náboženství, proto jsou v oficiálních sčítáních označováni jakoateisté. Vyznavači původních náboženství tvoří asi 2 % obyvatelstva.[20]
Brunejská kultura je převážněmalajská (což odráží její etnický původ), se silnými vlivyislámu, ale je považována za mnohem konzervativnější než kultura Indonésie a Malajsie.[21] Vlivy na brunejskou kulturu pocházejí z malajských kulturmalajského souostroví. Došlo ke čtyřem obdobím kulturních vlivů: animistickému, hinduistickému, islámskému a západnímu. Velmi silný vliv měl islám, který byl přijat jako brunejská ideologie a filozofie.[22]
Jako země, kde platí právošaría, je zakázán prodej a veřejná konzumacealkoholu,[23] nemuslimové si mohou z místa nalodění v zámoří přivézt omezené množství alkoholu pro svou soukromou spotřebu.[12]
Brunejská vláda vlastní a provozuje šest televizních kanálů a pět rozhlasových stanic. Soukromá společnost zpřístupnilakabelovou televizi (Astro–Kristal) a jednu soukromou rozhlasovou staniciKristal FM. Univerzitní rozhlasová staniceUBD FM vysílá z univerzityUniversiti Brunei Darussalam.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuBrunei na anglické Wikipedii.
↑abcde Department of Economic Planning and Statistics - Population.deps.mofe.gov.bn [online]. [cit. 2025-06-06].Dostupné online.
↑World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Brunei) [online].International Monetary Fund, 10 October 2023 [cit. 2023-10-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 November 2023.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ÚŘAD, Zeměměřický. Jména světa.ags.cuzk.gov.cz [online]. [cit. 2025-06-07].Dostupné online.
↑Abinales, Patricio N. and Donna J. Amoroso, State and Society in the Philippines. Maryland: Rowman and Littlefield, 2005.
↑abcBrunei. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑Outpost Seria [online]. [cit. 2011-12-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2012.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Brunei Darussalam Country Profile [online]. [cit. 2011-12-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2012.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Terms and Definitions FRA 2025 Forest Resources Assessment, Working Paper 194. [s.l.]: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Global Forest Resources Assessment 2020, Brunei Darussalam [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Indra Overland.Impact of Climate Change on ASEAN International Affairs: Risk and Opportunity Multiplier [online]. Norwegian Institute of International Affairs (NUPI) and Myanmar Institute of International and Strategic Studies (MISIS), 2017 [cit. 2019-04-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑OVERLAND, Indra; SAGBAKKEN, Haakon Fossum; CHAN, Hoy-Yen; MERDEKAWATI, Monika; SURYADI, Beni; UTAMA, Nuki Agya; VAKULCHUK, Roman. The ASEAN climate and energy paradox.Energy and Climate Change. December 2021, s. 100019.doi:10.1016/j.egycc.2020.100019.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abAbout Brunei [online]. Bruneipress.com.bn, 30 July 1998 [cit. 2012-03-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2002.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Brunei Darussalam : Constitution and politics [online]. [cit. 2016-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 March 2016.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcBackground Note: Brunei [online]. US Department of State [cit. 2011-12-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 June 2019.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PMO ORGANISATION CHART.Organisation Chart at the Prime Minister's Office [online]. [cit. 2012-01-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2011.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NATIONS, United.Human Development Report 2025. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online. (anglicky)
↑Forbes ranks Brunei fifth richest nation [online]. 25 February 2012.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 February 2012.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Population by Religion, Sex and Census Year [online]. [cit. 2021-03-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑2010 Brunei Statistical Yearbook. [s.l.]: Brunei Government, 2010.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-07. S. 19.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑For a discussion of religious freedom, seeBruneiArchivováno 28. 11. 2019 naWayback Machine.. International Religious Freedom Report 2006, United States Department of State.
.svg)
.jpg)
.svg)
