Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Brownův pohyb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znázornění Brownova pohybu na záznamu polohy nahodile se pohybující částice. Zobrazení téhož pohybu nezávisle v 32, 256 a 2048 krocích je znázorněno postupně světlejšími barvami

Brownův pohyb jenáhodnýpohybmikroskopickýchčástic vkapalném neboplynném médiu. Jelimitounáhodné procházky. Vysvětlením Brownova pohybu je, žemolekuly vroztoku se vlivemtepelného pohybu neustále srážejí, přičemž směr a síla těchto srážek jsou náhodné, díky čemuž je i okamžitá poloha částice náhodná. Rychlost Brownova pohybu je úměrnáteplotěsystému.

Brownův pohyb poprvé zaznamenal v roce1827 biologRobert Brown, když pozoroval chovánípylových zrnek ve vodě. Aby vyloučil možnost, že pohyb je projevem případného života, opakoval experiment s částicemi prachu. Podstatu tohoto jevu objasnil v roce1905Albert Einstein, vycházeje zkinetické teorie látek.

Souvislost s difuzí

[editovat |editovat zdroj]

Brownův pohyb má význam např. pro pochopenídifuze látek v prostředí. S přibývajícím časem, na základěstochasticképravděpodobnosti jsou molekuly neustálým nahodilým pohybem rozptylovány z místa s nejvyššíkoncentrací. Některé molekuly se v následných krocích sice nahodile vrací směrem k centru, jiné však již nikoli a soubor všech částic se tak od sebe rozptyluje. Molekuly se v důsledku náhodného pohybu rozptýlí – difundují do okolí. Celkováentropie systému se zvýší.

(To ovšem v žádném případě neznamená, že by difuze přímo vyplývala z Brownova pohybu či naopak.)

Odvození Einsteinova vzorce pro Brownův pohyb

[editovat |editovat zdroj]

Vyjdeme z Langevinovy rovnice (rovnice pro popis Brownova pohybu):

mdvdt=ξv+F(t){\displaystyle m{\frac {\mathrm {d} v}{\mathrm {d} t}}=-\xi v+F'(t)}

kdev je rychlost,F'(t)fluktuující síla,ξ jefrikční koeficient.

Pro frikční koeficient vyjdeme ze Stokesovy formule pro kouli (předpokládáme kulatou částici):Ff=ξv=6πμrv{\displaystyle F_{f}=\xi v=6\pi \mu rv}
Kdeμ jedynamická viskozita.r je poloměr částice.

Vynásobíme langevinovu rovnici souřadnicí:

mxidx˙idt=ξxix˙i+F(t)xi{\displaystyle mx_{i}{\frac {\mathrm {d} {\dot {x}}_{i}}{\mathrm {d} t}}=-\xi x_{i}{\dot {x}}_{i}+F'(t)x_{i}}

Upravíme (derivace součinu):

m[dx˙ixidtx˙ix˙i]=ξxix˙i+F(t)xi{\displaystyle m[{\frac {\mathrm {d} {\dot {x}}_{i}x_{i}}{\mathrm {d} t}}-{\dot {x}}_{i}{\dot {x}}_{i}]=-\xi x_{i}{\dot {x}}_{i}+F'(t)x_{i}}

Střední hodnota:

m<dx˙ixidt>m<x˙ix˙i>=ξ<xix˙i>+<F(t)><xi>{\displaystyle m<{\frac {\mathrm {d} {\dot {x}}_{i}x_{i}}{\mathrm {d} t}}>-m<{\dot {x}}_{i}{\dot {x}}_{i}>=-\xi <x_{i}{\dot {x}}_{i}>+<F'(t)><x_{i}>}

Souřadnice jenekorelovaná, proto vymizí ve střední hodnotě:<xi>=0{\displaystyle <x_{i}>=0}

Ekvipartiční teorém ve 3D:1/2mv2=3/2kT{\displaystyle 1/2mv^{2}=3/2kT} kdek jeBoltzmanova konstanta aT jetermodynamická teplota

Po úpravě dostaneme:

m<dx˙ixidt>3kT=ξ<xix˙i>{\displaystyle m<{\frac {\mathrm {d} {\dot {x}}_{i}x_{i}}{\mathrm {d} t}}>-3kT=-\xi <x_{i}{\dot {x}}_{i}>}

Řešení této diferenciální rovnice je (protože<xix˙i>(0)=0{\displaystyle <x_{i}{\dot {x}}_{i}>(0)=0}):

<xix˙i>=3kTξ(1exp(ξt/m)){\displaystyle <x_{i}{\dot {x}}_{i}>={\frac {3kT}{\xi }}(1-\exp(-\xi t/m))}

Provedeme trik s derivací a dosadíme do následujícího výrazu výraz výše:

1/2ddt<r2(t)>=1/2ddt<xixi>=<xix˙i>{\displaystyle 1/2{\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}}<r^{2}(t)>=1/2{\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}}<x_{i}x_{i}>=<x_{i}{\dot {x}}_{i}>}

Dostaneme:

<r2(t)>=6kTξ(1exp(ξt/m))dt=6kTξ[tm/ξ(1exp(ξt/m))]{\displaystyle <r^{2}(t)>={\frac {6kT}{\xi }}\int (1-\exp(-\xi t/m))\mathrm {d} t={\frac {6kT}{\xi }}[t-m/\xi (1-\exp(-\xi t/m))]}

Aproximace:tξ/m>>1{\displaystyle t\xi /m>>1} odpovídá Brownově pohybu. Výsledek se redukuje na:

<r2(t)>=6kTξt=kTπμrt{\displaystyle <r^{2}(t)>={\frac {6kT}{\xi }}t={\frac {kT}{\pi \mu r}}t}

Což je výsledek pro Brownův pohyb ve 3D.

Kdybychom chtěli 1D Brownův pohyb, postup by byl stejný, až naekvipartiční teorém, který v 1D zní1/2mv2=1/2kT{\displaystyle 1/2mv^{2}=1/2kT}, jelikož máme jen jedenstupeň volnosti. Dostaneme pak následující vzorec pro Brownův pohyb v 1D:

<r2(t)>=2kTξt=kT3πμrt{\displaystyle <r^{2}(t)>={\frac {2kT}{\xi }}t={\frac {kT}{3\pi \mu r}}t}

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Fyzika |Matematika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brownův_pohyb&oldid=25379789
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp