| Broučci | |
|---|---|
| Autor | Jan Karafiát |
| Původní název | Broučci |
| Jazyk | čeština |
| Žánr | pohádka |
| Datum vydání | 1876 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Broučci (1876) je česká pohádkaJana Karafiáta.
Karafiát knihu vydal r. 1876 anonymně vlastním nákladem uVáclava Horkého.[p 1] Teprve po 17 letech, v roce 1893, ji v knihovněJana Herbena objevil prozaik, kritik a novinářGustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisuČas.[p 2] V následujícím čísle také odhalil autorovu totožnost.[p 3] Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce1894 přišla první reedice. Další vydání ilustrovalVojtěch Preissig. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež; jen česky vyšlo kolem 100 vydání.
NaBroučky navazuje dvoudílnáBroučkova pozůstalost (I.Pohádky, II.Písničky svobodného) vydávaná v různých úpravách od roku 1900.
Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Kniha je oceňována pro básnický sloh a ve své době novátorské pochopení psychologie dítěte. O teologickou a morální hodnotuBroučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost,[p 4] která se právě vkalvinistickém prostředí vysoce cenila. Autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázalČeskobratrské církvi evangelické , která díky tomuto štědrému daru mohla dlouhá léta sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
Oficiální překlad komunistického ideologaArnošta Kolmana doruštiny (vydalo SPN v Praze roku1947 jakoСветлячки (Svjetljački)) vyvolal v témže roce sporČeskobratrské církve evangelické seSSSR,[zdroj?] neboť šlo o upravený, desakralizovaný text – náboženské významy byly nahrazeny odkazy poplatnými komunistické ideologii (celkem bylo upraveno nejméně 55 míst).[2]Sovětský svaz sice nepřijal překlad pořízený některými evangelíky, ale nevydal ani ten, který připravilo ministerstvo školstvíSSSR.[3][4]
Broučci posloužili jako předloha několikaanimovaných filmů:[5]
RežieLibuše Koutná, literární scénářAnna Jurásková aMilan Nápravník, technický scénář Libuše Koutná, Vladimír Dvořák a Jan Kraus, kameraJan Kraus, hudbaJiří Srnka, střihAntonín Zelenka aKarel Kohout, zvukJiří Pavlík, výtvarníkVladimír Dvořák, loutkyZdeněk Podhůrský. NamluviliDrahomíra Fialková,František Filipovský,Libuše Havelková,Karel Höger,Aťka Janoušková,Jiřina Bohdalová,Jaroslav Marvan,Karolina Slunéčková aBlanka Waleská. Premiéra 9. dubna až 28. května 1967.
Režie, animace a scénářVlasta Pospíšilová, spoluautorka scénáře:Anna Jurásková, výtvarniceJitka Walterová, hudbaEmil Viklický, zvuk Ivo Spalj a Jan Kacian, kameraVladimír Malík, vypravěčJan Hartl. Film vznikl v koprodukciStudia Jiřího Trnky,Comité Francais de Rádio Télévision, britskéJerusalem Productions a společnostiImago. Premiéra 23. prosince 1995 až 3. ledna 1996.
RežieVlasta Pospíšilová, scénářOldřich Selucký, hudbaZdeněk Zdeněk, kameraVladimír Malík, výtvarniceJitka Walterová aJarmila Fenclová, vypravěčMiroslav Donutil. Premiéra 30. prosince 2000 až 8. ledna 2001.
Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom se rádi máme.
Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.
Obrázky, zvuky či videa k tématuBroučci na Wikimedia Commons
DíloBroučci ve Wikizdrojích
DíloBroučci ve Wikicitátech
Digitalizovaná vydání dílaBroučci vČeské digitální knihovně
