Brooklyn je nejlidnatější z pěti městských obvodů(anglicky „borough“) vNew Yorku. Zároveň je územně shodný s okresemKings (anglickyKings County)amerického státuNew York. Brooklyn se rozvinul z malého, původněnizozemského města „Breukelen“ a byl samostatným městem až do roku1898, kdy se připojil k městu New Yorku. Ke dni1. července2012 měl Brooklyn 2 565 635 obyvatel.
Nizozemci byli prvníEvropané, kteří se usadili v oblasti na západním konciLong Islandu. První holandská osada, založená v roce 1634, byla nazývána Midwout (Midwood). Obec Breuckelen, pojmenovaná po městěBreukelen v provincii Utrecht v Nizozemsku, byla první samosprávnou obcí na území dnešního státuNew York. V té době byl Breuckelen součástí provincieNové Nizozemsko. Ostatní obce, které byly později začleněny do Brooklynu byly Boswijk (Bushwick), Nieuw Utrecht (Utrecht New) a Nieuw Amersfoort (Flatlands). Několik domů a hřbitovů stále svědčí o nizozemském původu čtvrti Brooklyn. Holanďané ztratili Breuckelen při britském dobytí Nového Nizozemska v roce 1664. V roce 1683 Britové reorganizovali provincii New York do dvanácti okresů, z nichž každý byl rozdělen do měst. Postupem času se vyvinul z názvu Breuckelen Brockland, poté Brocklin, poté Brookline a nakonec Brooklyn. Okres Kings byl jedním z původních okresů a Brooklyn byl jedním z šesti měst v okrese. Kraj byl pojmenován na počest králeKarla II.
V srpnu a v září 1776 se v okrese Kings bojovalabitva o Long Island (také někdy nazývána jako Bitva o Brooklyn). Bitva byla součástíamerické války za nezávislost a byla to jednou z největších bitev této války. Porážka vyvolala pochybnosti o schopnostechGeorge Washingtona, ale taktický ústup přesEast River je viděn historiky jako jeho velký praktický úspěch.
V první polovině devatenáctého století byl významný růst podél hospodářsky-strategického pobřežíEast River, naproti New York City. Brooklynská populace se rozšířila více než trojnásobně mezi lety 1800 a 1820, zdvojnásobila se opět ve dvacátých letech 18. století a opět se zdvojnásobila během třicátých let. Okres zahrnoval dvě města: Město Brooklyn a městoWilliamsburgh. K Brooklynu se připojil Williamsburgh v roce 1854.
Výstavba železniční tratě, jako je Brighton Beach Line v roce 1878 předznamenala explozivní růst. K Brooklynu se připojila města: New Lots v roce 1886, město Flatbush, město Gravesend a město New Utrecht v roce 1894, a město Flatlands v roce 1896. Brooklyn dosáhl svých přirozených hranic na hranici okresu Kings.
V roce 1883 byl dokončenBrooklynský most a přeprava na Manhattan nebyla potřebná s pomocí lodi. Brooklyn byl nyní připraven zapojit se do stále většího procesu slučování v regionu. V roce 1894 brooklynští obyvatelé hlasovali, aby se Brooklyn připojil kManhattanu,Bronxu,Queensu a Richmondu (pozdějiStaten Island). Toto referendum vstoupilo v platnost v roce 1898. Okres Kings si nicméně udržel stav jako jeden z okresů státu New York.
Brooklyn se připojil k New York City v roce 1898. Centralizovaná vláda New York City je zodpovědná za veřejné školství, nápravná zařízení, knihovny, veřejnou bezpečnost, rekreační zařízení, kanalizace, vodovody, a sociální služby.
V roce 1898 byl vytvořen úřad prezidenta čtvrti k upevnění rovnováhy centralizace s místními orgány.
Demokratická strana drží většinu veřejných úřadů. 69,7 % registrovaných voličů v Brooklynu jsou demokraté. Republikáni mají vliv v Bay Ridge a Dyker Heights.
Každý z pěti městských okresů (shodných s každou čtvrtí) má svůj vlastní systém trestního soudu a okresního prokurátora, vedoucího státního zástupce, který je přímo volen lidovým hlasováním. Brooklynská městská rada má 16 členů, největší počet ze všech pěti čtvrtí.
Brooklynské oficiální motto jeEen Draght Mackt Maght. Je napsáno ve (staré)nizozemštině, znamenáV jednotě je síla. Motto je zobrazeno na Brooklynské pečeti a vlajce. Oficiální barvy Brooklynu jsou modrá a zlatá.
44 % pracujících obyvatel Brooklynu pracuje uvnitř čtvrti. Více než polovina pracuje mimo hranice čtvrti. V důsledku toho ekonomické podmínky na Manhattanu jsou důležité pro mnoho obyvatel Brooklynu. Silná mezinárodní imigrace do Brooklynu vytváří pracovní místa v oblasti služeb, maloobchodu a stavebnictví.
Práce v této čtvrti se tradičně soustředí na výrobu, ale od roku 1975 se Brooklyn přeorientoval z výrobní ekonomiky na ekonomiku založenou na službách. V roce 2004 215 000 obyvatel Brooklynu pracovalo v sektoru služeb, zatímco 27 500 pracovalo ve výrobě. Přestože výroba klesá, podstatný základ zůstal v oděvnictví a také ve výrobních odvětví jako nábytek, kovovýroba a potravinářské výrobky. Farmaceutická společnost Pfizer má výrobní závod v Brooklynu a zaměstnává 990 pracovníků.
Stavebnictví a služby jsou nejrychleji rostoucími odvětvími. Většina zaměstnavatelů v Brooklynu jsou malé a střední podniky. V roce 2000 91 % ze zhruba 38.704 obchodních zařízení v Brooklynu mělo méně než 20 zaměstnanců. V srpnu 2008 byla míra nezaměstnanosti čtvrti 5,9 %.
Podle průzkumu v letech 2005–2007 bylo 43,7 % obyvatel běloši, 36,2 % černoši a 9,3 % Asiaté. 19,6 % z celkového počtu byli Hispánci.
Populace v Brooklynu byla rozložena takto: 26.9 % do věku 18 let, 10.3 % od 18 let do 24 let, 30.8 % od 25 do 44, 20.6 % od 45 do 64 a 11.5 % 65 roků a starší. Průměrný věk byl 33 let. Brooklyn má více žen a dívek, 88,4 mužů na 100 žen.
37,4 % populace byli narozeni v cizině, 46,1 % mluvilo doma jiným jazykem než angličtinou a 27,4 % mělo bakalářský titul nebo vyšší.
Při odhadu amerického Úřadu pro sčítání lidu je v Brooklynu 2 486 235 lidí, 880 727 domácností a 583 922 rodin. Hustota obyvatelstva byla 13480/km². Bylo tam 930 866 bytových jednotek průměrné hustoty 5090/km².
Čtvrtí prochází 18 linekmetra. 92,8 % obyvatel Brooklynu, kteří pracují na Manhattanu, tam cestuje metrem.
Veřejná autobusová síť pokrývá celou čtvrť. K dispozici je také denní expresní autobusová doprava na Manhattan. Slavné newyorské žluté taxíky jsou také v Brooklynu, ale v menším počtu.
%2c_June_1940.jpg)
