Skládá se ze tříregionů: dva jsou tvořeny skupinamiostrovůJižní Shetlandy aJižní Orkneje a třetím je území v AntarktiděGrahamova země. Společným znakem všech tří je skutečnost, že nejsou trvale osídlené a jsou z 80 až 90 % zaledněné.
Britské antarktické území, které vzniklo 3. března 1962, je přímo spravovanébritským Ministerstvem zahraničí (Foreign and Commonwealth Office). Řídí je v Londýně sídlící komisař (Commissioner), od roku 2021 to jePaul Candler.
Poznámka: Grahamova země je v tomto článku jméno regionu, tj. celéhokontinentálního území britského sektoru (mezi 20° a 80° západnízeměpisné délky) včetněAntarktického poloostrova a přilehlých ostrovů. Region dostal jméno po své části, po územíGrahamova země, která se nachází v severní části Antarktického poloostrova.
V roce 1962 bylo vytvořeno z Jižních Shetland, Jižních Orknejí a Grahamovy země Britské antarktické území, řízeno nejprve vysokým komisařem sídlícím na Falklandách. Teprve roku 1989 přešla správa území přímo pod Ministerstvo zahraničí.
Spojené království opírá svůj nárok nanabytí sporného území na základě teorieokupace. Podle ní vznikne právo na území, které nepodléhá výkonné moci žádného státu, jeho pouhým obsazením a dlouhodobým vládnutím nad ním.
Argentina a Chile vyhlašují svá práva na základě teoriegeologické kontinuity, která se opírá o skutečnost, že Antarktida je součásti původního prakontinentuGondwany, jenž zahrnoval takéJižní Ameriku a Antarktický poloostrov je vlastně pokračovánímandského pohoří.
Teprve podepsaní smlouvy na závěr Washingtonské konference dne 1. prosince 1959 zklidnilo napjatou situaci mezi Spojeným královstvím, Argentinou a Chile svářícími se o Britské antarktické území. Byla tehdy podepsána tzv.Antarktická smlouva (v ČR zákon č. 276/2003 Sb. o Antarktidě …) ve které se mj. státy mající území v Antarktidě zavázaly po dobu 50 let zachovatstatus quo a neuplatňovat práva vlastníků. Tato a navazující smlouvy, jako např.Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, stanovily práva, povinnosti a zákazy při využívání Antarktidy. Smlouvy pokrývají území odJižního pólu až k 60. rovnoběžce.
Na Britském antarktickém území nežije žádné stáléobyvatelstvo a není tam vykonávána žádnáhospodářská činnost. V průběhu místního léta se na polárních stanicích zdržuje okolo 400 vědců, přes zimní období jejich počet klesá na 50. Každoročně do těchto oblastí připlouvají na lodích tisícovkyvýletníků a mnozí i vystupují na pevninu.
První známky pro toto území nechala britská poštovní správa vytisknout v roce 1963 a byly opatřeny nápisem BRITISH ANTARCTIC TERRITORY. Vyznačovaly se stylem britských známek, náměty se vztahovaly k Antarktidě. Byly zde používány i známky tištěné pro celé britské Společenství. Od roku 1879 je území nepřímo členem UPU (Světová poštovní unie).[1]
United Kingdom - British Antarctic Territory [online]. Commonwealth Secretariat, London, UK, rev. 11.01.2002 [cit. 2012-01-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 15-08-2007. (anglicky)
British Antarctic Territory: Research and Discovery [online]. British Antarctic Territory, Polar Regions Unit, London, UK [cit. 2012-01-27].Dostupné online. (anglicky)
Antarctica [online]. Foreign & Commonweralth Office, London, UK, rev. 06.12.2012 [cit. 2012-01-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09. (anglicky)
České právo životního prostředí: 3/2003 [online]. České společnost pro právo životního prostředí, Národní třída 18, Praha, rev. 2003 [cit. 2012-01-27].Dostupné online.
Zprávy ALFA9: Přidružená území Evropské unie - Britské antarktické území [online]. Soft Books, s.r.o., Na okraji 42, Praha 6, rev. 24.09.2010 [cit. 2012-01-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Polární výzkum na MU [online]. Masarykova Univerzita, Brno [cit. 2012-01-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15.
