Branovo | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°1′25″ s. š.,18°18′22″ v. d. |
Nadmořská výška | 128 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko![]() |
Kraj | Nitranský |
Okres | Nové Zámky |
Tradiční region | Nitranský region |
![]() ![]() Branovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,3 km² |
Počet obyvatel | 580 (2023) |
Hustota zalidnění | 62,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Andrea Šulíková |
Vznik | 1410 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 035 |
PSČ | 941 31 (pošta Dvory nad Žitavou) |
Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
NUTS | 503096 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Branovo (dříve Baromlak[1]) jeobec naSlovensku vokrese Nové Zámky, ležící v mělkém údolíPodunajské nížiny. Žije zde580 obyvatel.
Území obce a okolí bylo osídleno už vneolitu, další doložené nálezy ukazují na staršídobu bronzovou,halštatskou alaténskou dobu a římské období.První písemná zmínka o vesnici pochází z roku1410, kde je uváděna jako Baromlak, v roce 1418 jako Brumlak a od roku 1948 Branovo,maďarskyKisbaromlak.[1][2] Obec náležela vícezemanským a jiným šlechtickým rodů. V roce 1556 byly uváděny dvě usedlosti. V období turecké války obec zpustla, v roce 1717 je uváděno pět usedlostí. V roce 1787 žilo v 38 domech 247 obyvatel a v roce 1828 žilo 225 obyvatel v 39 domech. V roce 1848 žilo v obci 342 osob a stály zde dva kaštely. V období 1938–1945 byla obec připojena k Maďarsku.[1][2] V roce 1956 byla zavedena elektřina, v roce 1997 dokončena plynofikace a v roce 2003 dokončen veřejný vodovod.[1]
Obec leží v Podunajské nížině na úpatíPohronské pahorkatiny. Pahorkatinné až rovinné území se rozkládá vnadmořské výšce v rozmezí 120–160 metrů, střed obce leží ve výšce 135 metrů. Povrch je převážně odlesněný, s výskytem akátů, jasanů a borovice. Naneogenním podloží jsou zpevněné hlínyaluviálních náplav a vyšší terasy pokrytéspraší.Půdním typem ječernozem.[3][4]
Celková rozloha je 9,32 km², z toho 90 % připadá nazemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 83 %orná půda, 3 %vinice, 3 %sady atd.[5] V roce 2023 výměra zemědělské půdy byla 840,31 ha, z toho 784,3 ha připadalo na ornou půdu, 14,7 ha na vinice a 32,1 ha na ovocné sady.[6]
Obec sousedí:[7]
Bešeňov | Veľké Lovce | |
![]() | Semerovo | |
Dvory nad Žitavou |
Obcí protéká Branovský potok, na jehož levostranném přítoku (Lovčanský potok) je malá vodní nádrž Branovo. Vodní nádrž má rozlohu 19 ha, je zarybněná a je využívána k zavlažování.[4]
V obci se nacházíbaroknířímskokatolickýfiliální kostel svaté Anny z roku 1739. Kostel jejednolodní stavba s polygonálním závěrem a vestavěnou věží. Vinteriéru navítězném oblouku jedatace stavby – rok 1739.Fasády kostela členílizény a segmentově zakončená okna s šambránami. Věž vystupuje ze štítovéhoprůčelí s dvojicí nárožních věžic. Je členěna průběžnými lizénami a zakončena korunní římsou s trojúhelníkovými štíty s hodinami a jehlanovou střechou. V první polovině 20. století byla změněna fasáda. V letech 2014–2016 byla provedena rekonstrukce kostela a v roce 2016 byl znovu vysvěcen.[8] V kostele jsou jednomanuákové varhany, které vyrobil František Tattinger z Nových Zámků.[9] Filiální kostel náleží podfarnost Dvory nad Žitavou,děkanát Nové Zámky,nitranské diecéze.[10][11]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuBranovo na slovenské Wikipedii.
Města a obceokresu Nové Zámky | |
---|---|
Andovce •Bajtava •Bánov •Bardoňovo •Belá •Bešeňov •Bíňa •Branovo •Bruty •Čechy •Černík •Dedinka •Dolný Ohaj •Dubník •Dvory nad Žitavou •Gbelce •Hul •Chľaba •Jasová •Jatov •Kamenica nad Hronom •Kamenín •Kamenný Most •Kmeťovo •Kolta •Komjatice •Komoča •Leľa •Lipová •Ľubá •Malá nad Hronom •Malé Kosihy •Maňa •Michal nad Žitavou •Mojzesovo •Mužla •Nána •Nová Vieska •Nové Zámky •Obid •Palárikovo •Pavlová •Podhájska •Pozba •Radava •Rastislavice •Rúbaň •Salka •Semerovo •Sikenička •Strekov •Svodín •Šarkan •Šurany •Štúrovo •Trávnica •Tvrdošovce •Úľany nad Žitavou •Veľké Lovce •Veľký Kýr •Vlkas •Zemné |