Bospor (vantice známý jakoBospor Thrácký neboBospor Cařihradský) jeprůliv meziČerným aMarmarským mořem na severozápaděTurecka. Tvoří také část hranice meziEvropou aAsií. Je dlouhý 31 kilometrů, v nejužším místě široký 700 metrů a s nejmělčí hloubkou 13 metrů. Po obou březích se v jižní části rozkládá městoIstanbul. Průliv je překlenut třemi silničními mosty.
Název je odvozen odřeckéhoBosporos (Βόσπορος). Je to složenina slovβοῦς (Bous – kráva) a πόρος (Poros – brod), tedyKravský brod. Podleřecké mytologie se bůhZeus zamiloval doÍó. Když je přistihla manželkaHéra, proměnil Zeus Íó v krávu a ta během dlouhé cesty překročila i průliv mezi Evropou a Asií. Podle ní je také pojmenovánoJónské moře. Dříve se používal i názevThrácký Bospor pro odlišení od Kimmerského Bosporu (dnesKerčský průliv). Podle Bosporu byl pojmenován průlivVýchodní Bospor uVladivostoku.
V roce 1997 byla publikována teorie amerických geologů Waltera Pitmana a Williama Ryana zKolumbijské univerzity, že průliv vznikl asi 5600 let př. n. l., kdy se vysoká hladina Středozemního moře dostala přes Bospor do níže položeného velkého sladkovodního jezera, kde je dnes Černé moře. Rozdíl mezi hladinami byl 140–160 metrů a jejich vyrovnání trvalo asi 40 let. V té souvislosti poklesla i hladina světových moří o 30 cm.[1]
Průliv byl vždy významným strategickým místem. V roce 667 př. n. l. zde kolonisté z řeckéMegary založili městoByzantion a kontrolovali tak veškerý obchod s Černomořím a do značné míry i mezi Evropou a Asií. Běhemřecko-perských válek město obsadil perský králDareios I. a při tažení protiSkytům nechal podleHérodota přes Bospor z lodí postavit provizorní most, přes který údajně přešlo až 700 000 mužů jeho armády.[2] V roce 478 př. n. l. Byzantion zpět dobyli Řekové. Kolem roku 340 př. n. l. se o jeho dobytí pokoušelFilip II. Makedonský, později bylo samostatné a pomakedonských válkách se připojilo kŘímské říši. 11. května 330 zde císařKonstantin I. Veliký začal budovat nové městoKonstantinopol jako druhé hlavní sídlo Římské říše. V roce 395 se Konstantinopol stala hlavním městemByzantské říše.
Ústí Bosporu u Černého mořeBosporský most z roku 1973Most sultána Mehmeda Dobyvatele z roku 1988
Bospor je jedinou námořní přístupovou cestou Ruska z černomořských přístavů do Středozemí. V novodobé historii se proto několikrát pokoušelo získat nad ním alespoň částečnou kontrolu. Na koncirusko-turecké války byla 3. března 1878 podepsánaSanstefanská mírová smlouva, která zaručovala svobodnou plavbu průlivem všem neutrálním lodím. PodleSèvreské smlouvy z roku 1920 měl být Bospor spolu sDardanelami demilitarizovanou zónou pod správouSpolečnosti národů. V roce 1923 musela být upravenaLausannskou smlouvou. Ta Turecku vrátila svrchovanost nad průlivy, ovšem muselo umožnit proplutí všem cizím lodím. Ani tuto smlouvu Turecko neakceptovalo. V současné době se režim v průlivech řídídohodou z roku 1936 z Montreaux, kdy je zde uznávána mezinárodní lodní trasa, ale Turecko má možnost částečně omezit námořní provoz.[3] Na konferencích během 2. světové války seJosif Stalin dožadoval poválečného zřízení sovětské základny v průlivu, přestože Turecko bylo neutrální země. Byl to jeden z důvodů, proč se Turecko rozhodlo vzdát své neutrality a v únoru 1945 vyhlásilo válku Německu. Do žádných bojových operací se však nezapojilo.
První most o délce 1 074 metrů, zvaný takéMost mučedníků 15. července, do roku 2016Bosporský most neboPrvní Bosporský most, byl přes Bospor postaven v roce 1973. V červenci 1988 byl asi 5 km severně od prvního mostu otevřenmost sultána Mehmeda Dobyvatele dlouhý 1 090 metrů. 26. srpna 2016 byl uveden do provozu třetí a nejsevernějšímost sultána Selima I. Hrozného s osmiproudou silnicí a železnicí s délkou 2 164 metrů[4] pojmenovaný po sultánuSelimu I.[5]
V říjnu 2013 byl otevřen 13,7 km dlouhý železniční tunelMarmaray v hloubce 55 metrů, který propojuje dříve oddělené části istanbulského metra a železniční sítě.[6] V roce 2012 byl postaven Bosporský vodní tunel dlouhý 5 551 metrů, který zásobuje evropskou část Istanbulu vodou zDüzcské provincie. Silniční dvoupatrový Euroasijský tunel o délce 14,5 km byl otevřen v prosinci 2016.[7]
Během roku propluje průlivem až 53 000 lodí.[8] Silné proudy jsou hlavní příčinou dopravních nehod. Při proplouvání musí každá loď 12krát prudce změnit kurz. V letech 1953–2002 zde bylo 461 lodních nehod. K největšímu neštěstí došlo v 14. března 1994, kdy kyperský tanker Nassia přepravoval z Ruska do Itálie 56 000 tun ropy. V severní části průlivu se střetl s lodí Ship Broke a do moře se dostalo 20 000 tun ropy. Při nehodě zemřelo 28 lidí. Ropa hořela pět dní, způsobila ekologickou katastrofu a Bospor musel být uzavřen. Při nehodě rumunského ropného tankeru v roce 1979 zahynulo 41 lidí.
Bosporský průliv je pro námořní dopravu považován za jeden z nejnebezpečnějších na světě.[9] Od roku 2011 turecký premiér a později prezidentRecep Tayyip Erdoğan zvažuje vybudování bezpečnějšíhoprůplavu podél Bosporu na evropské části pevniny.[10] Asi 45 km dlouhý průplav má být 450 metrů široký. Náklady na stavbu se odhadují na asi 12 miliard dolarů. Kritici nového průplavu včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglu poukazují na jeho nákladnost a neekologičnost. V místech výstavby jsou vodní rezervoáry, jejichž zničení může ohrozit zásobování Istanbulu pitnou vodou. Riziko údajně může způsobit i narušení tektonické zlomové linie, které by mohlo mít vliv na častá zemětřesení v oblasti. Plánovaný průplav sledují i země s černomořským pobřežím. Podle turecké vlády se jeho provoz nebude říditDohodou z Montreux, která omezuje proplouvání válečných lodí a naopak zajišťuje plavbu civilním lodím.[11]
↑ Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.www.libri.cz [online]. [cit. 2013-10-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01.
↑ Tunel pod Bosporem spojil v Istanbulu Asii s Evropou.TÝDEN.cz [online]. 2013-10-29 [cit. 2013-10-29].Dostupné online.
↑ V Istanbulu otevřeli tunel, který urychlí spojení Asie s Evropou.ČT24 [online]. 2016-12-20 [cit. 2020-07-02].Dostupné online.
↑ Megalomanský sen Erdogana. V Turecku staví bratříčka Bosporského průlivu.iDNES.cz [online].MAFRA, 2017-11-20 [cit. 2017-11-20].Dostupné online.
↑ Turecký Bospor - nejnebezpečnější vodní cesta světa.iDNES.cz [online].MAFRA, 2001-07-17 [cit. 2013-10-29].Dostupné online.
↑ Chystá se turecká stavba století: Nový kanál, který uleví Bosporské úžině.iHNed.cz [online]. 2011-04-27 [cit. 2013-10-29].Dostupné online.
↑KUBÁTOVÁ, Eliška. Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2020-01-11 [cit. 2020-07-02].Dostupné online.
KUBÁTOVÁ, Eliška. Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří.iROZHLAS [online]. 2020-01-11 [cit. 2020-01-11].Dostupné online.
.jpg)
