 Boldovník vonný | |
|---|---|
 Větévky boldovníku vonného | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
| Čeleď | Monimiaceae |
| Rod | boldovník (Peumus) |
| Binomické jméno | |
| Peumus boldus Molina, 1782 | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Boldovník vonný (Peumus boldus) je druhnižších dvouděložných rostlin z čelediMonimiaceae a jediný zástupce roduboldovník. Je tokeř ažstrom s tuhými oválnýmilisty a nažloutlýmikvěty. Plodem jesouplodípeckovic. Druh se vyskytuje v suchých rozvolněných lesích ve střednímChile.
Boldovník je významná léčivá rostlina s dlouhou historií použití. Slouží zejména při různýchjaterních ažlučníkových neduzích a k podpoře zažívání. Je zdrojem medicínsky využívaného alkaloiduboldinu.Plody jsou jedlé,kůra se používá k barvení,dřevo slouží k výrobědřevěného uhlí.
Boldovník je stálezelený, dvoudomýkeř nebostrom s hustou kulovitoukorunou, dorůstající výšky do 20 metrů a tloušťky kmene až 1 metr.Listy jsou jednoduché, vstřícné, 3 až 7 cm dlouhé a 1 až 5 cm široké, krátce řapíkaté, s vejčitě eliptickou, kožovitou, celokrajnou a na okraji podvinutoučepelí. Listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světle zelené, na ploše hustě žláznaté.Květy jsou nažloutlé, jednopohlavné, s miskovitoučešulí, uspořádané v úžlabníchhroznech.Okvětí je pěti až šestičetné, ve vnějším kruhu sepaloidní (připomínajícíkalich), ve vnitřním petaloidní (korunovité). Samčí květy obsahují mnohotyčinek. V samičích květech je apokarpnígyneceum, složené ze 2 až 5 volných pestíků. V každém pestíku je jedinévajíčko. Plodem jesouplodípeckovic.[2][3][4]
.jpg)
Boldovník je endemitChile. Je rozšířen ve středním Chile v oblasti odprovincie Limarí poprovincii Osorno. Vyskytuje se na výslunných svazích jako součást řídkých sklerofylních lesů rostoucích na sušších kamenitých půdách v nadmořských výškách do 1000 metrů.[3][4]
Na boldovníku parazituje poloparazitický keřNotanthera heterophylla z čelediochmetovité a příležitostně iTristerix corymbosus. ze stejné čeledi.[5]Plody vyhledávají někteří ptáci, např.papoušek patagonský (Cyanoliseus patagonus).[6]
.jpg)
Hlavní účinnou látkou boldovníku je alkaloidboldin. Je obsažen zejména v listech a v kůře. Látka podporuje tvorbužluči a trávicích šťáv, má antioxidační účinky a tlumí činnosthladkého svalstva.[7][8] Je jedním z důležitých rostlinných alkaloidů používaných současnoumedicínou.[9] Z dalších alkaloidů je obsažen zejménadehydroboldin,isoboldin,isocorydin alaurotetanin.[8] Esenciální oleje jsou v listech obsaženy v množství asi 2 %. Hlavními vonnými složkami jsouaskaridol,cymen,eukalyptol (1,8-cineol) alinalool.[10]
Alkaloidy i esenciální oleje obsažené v boldovníku jsou jedovaté. Droga může ve větším množství způsobit podrážděníledvin amočových cest, předávkování může vést i kparalýze. Užívání není doporučováno pacientům s chorobami ledvin.[11]
Druh není aktuálně ohrožen. V minulosti byl široce vyhledáván a těžen pro výrobudřevěného uhlí, starší exempláře jsou proto již v přírodě poměrně vzácné. Je územně chráněn v řadě chilských národních parků a rezervací.[4]
Boldovník má dlouhou historii jako tradičnímayská léčivá rostlina. Je používán od nepaměti zejména při léčení jaterních onemocnění. Nejstarší vykopávky svědčící o jeho užívání jsou datovány do doby před 12000 lety.[12] V současnosti je součástí tradiční medicíny nejen v Chile, ale i v jiných zemíchLatinské Ameriky, jmenovitě vPeru,Brazílii aMexiku. Je zná pod názvemboldo.[13] Z Chile se vyváží okolo 1000 tun sušeného boldového listu ročně. Do Evropy byl poprvé dovezen kolem roku 1870.[12]
Boldovník stimuluje tvorbu žluči a sekreci trávicích šťáv, uvolňuje hladké svalstvo a zpomaluje průchod tráveniny trávicím traktem. Má silnědiuretické účinky a podle medicínských studií může zvýšit tvorbu moči až o 50 %. Bylo též prokázáno ochranné působení na játra proti chemickému poškození.[12][10]Užívá se zpravidla pouze po několik týdnů, a to ve formě nálevu nebo tinktury. Při žlučníkových kamenech se často kombinuje s jinými bylinami, zejména sdřišťálem obecným abělasem viržinským. Listy se v Jižní Americe rovněž používají k léčeníkapavky. Esenciální olej získávaný z rostliny slouží k likvidaci střevních parazitů.[11] Je také používán při bolestech hlavy a revmatismu.[4]Araukánští indiáni používají boldovník zejména jako tonikum, při léčení žlučových kamenů a bolestivých onemocněních jater a žlučníku.[11]
Z rostliny je získáván alkaloidboldin, který je vlékařství používán zejména jako protizánětlivý a antioxidační prostředek a při léčenícukrovky.[12]
Máslovitá, aromatická dužnina plodů je jedlá. Má sladkou chuť a příjemnou vůni.[12][14] Listy voní po skořici a používají se v Chile k aromatizaci různých jídel, zejména ryb.[10]Kůra je zdrojemtříslovin, používá se k barvení a k tetování. Sušené a jemně rozdrcené vonné listy se vkládají mezi oblečení k odpuzování škodlivéhohmyzu. Ze sušených plodů se zhotovují korálky, které při zahřátí sluncem či tělesným teplem skořicově voní. Dřevo slouží jako palivo a vyrábí se z nějdřevěné uhlí.[11][15]Boldovník je v Jižní Americe vysazován v parcích i soukromých zahradách jako okrasná dřevina.[15]
Obrázky, zvuky či videa k tématuboldovník vonný na Wikimedia Commons
TaxonPeumus boldus ve Wikidruzích