| MUDr. Bohuslav Vrbenský | |
|---|---|
 | |
| Ministr zdravotnictví ČSR | |
| Ve funkci: 26. září 1921 – 7. října 1922 | |
| Předseda vlády | Edvard Beneš |
| Předchůdce | Ladislav Prokop Procházka |
| Nástupce | Jan Šrámek |
| Ministr veřejných prací ČSR | |
| Ve funkci: 25. května 1920 – 15. září 1920 | |
| Předseda vlády | Vlastimil Tusar |
| Předchůdce | Antonín Hampl |
| Nástupce | František Kovářík |
| Ministr výživy lidu ČSR | |
| Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 8. července 1919 | |
| Předseda vlády | Karel Kramář |
| Předchůdce | funkce vznikla |
| Nástupce | Fedor Houdek |
| PoslanecNárodního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1923 | |
| PoslanecRevolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | FČAK nár. soc. Neodv. soc. str. dělnická KSČ |
| Narození | 29. března1882 Opočnice Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. listopadu1944 (ve věku 62 let) Moskva Sovětský svaz  Sovětský svaz |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik,lékař,spisovatel,novinář a stomatolog |
| Commons | Bohuslav Vrbenský |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Bohuslav Vrbenský (29. března1882Opočnice[1] –25. listopadu1944Moskva) bylčeskýstomatolog, novinář a politik, meziválečný ministr a poslanecNárodního shromáždění; členČeskoslovenské socialistické strany, později zakladatelNeodvislé socialistické strany dělnické a nakonec politikKomunistické strany Československa.
Narodil se v obci Opočnice nedalekoPoděbrad. Studoval načeské lékařské fakultě vPraze, promoval v roce 1909.[2] V letech1904–1906 působil ve funkci předsedy Svazu českého studentstva. Předprvní světovou válkou patřil k představitelům českéhoanarchisticko-komunistického hnutí a byl jedním ze zakladatelůmFederace českých anarchistů. V letech1914–1917 byl internován rakouskými úřady.[3]
V dubnu1918 se mu podařilo převést větší část českých anarchistů donárodně socialistické strany. V letech1918–1920 zasedal vRevolučním národním shromáždění. Vparlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za socialisty (národní socialisty).[4] Působil ve funkci předsedy jejich poslaneckého klubu.
V té době došlo též k vypracování nového programu strany, který byl podstatným způsobem ovlivněn právě i anarchisty. V tomto novém programu Vrbenský mimo jiné požadoval, aby byla sféra státní moci odloučena od sféry hospodářské. Státní socialismus odmítal a předpokládal, že národ svěří znárodněné výrobní prostředky v držbu a správu bezprostředním výrobcům či jejich odborům, po případě spotřebitelům. Kromě těchto požadavků zde byly i požadavky kulturní, obsahující odlukucírkve od státu a odcírkevnění škol. S pozdějším odchodem anarchistů ze strany byl tento program v tichosti opuštěn.[3]
Zastával i četné vládní posty. V letech1918–1919 působil jakoministr výživy lidu vevládě Karla Kramáře, v roce1920 bylministrem veřejných prací vdruhé vládě Vlastimila Tusara a v letech1921–1922 zastával postministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vevládě Edvarda Beneše.[5] Podílel se mimo jiné na prosazení výstavby a koncepceStátního zdravotního ústavu Republiky československé.
Roku1923 společně s dalšími bývalými anarchisty hlasoval v Národním shromáždění s komunistickými poslanci protizákonu na ochranu republiky. Za toto rozhodnutí byl společně s ostatními3. března téhož roku ze strany vyloučen.[3] Ztratil i poslanecký mandát. Jeho křeslo ve sněmovně jako náhradnice obsadila roku1923Otilie Podzimková.[6] V letech1923–1925 se stal předsedou nově vznikléNeodvislé socialistické strany dělnické, která byla založena bývalými anarchisty. V roce1925 vstoupili její členové doKSČ.[3]
V letech1934–1939 zastával funkci předsedySvazu přátel SSSR, v letech1938–1939 byl náměstkempražského primátoraPetra Zenkla. Počátkem nacistické okupace byl krátkou dobu vězněn a po svém propuštění emigroval doSSSR, kde začala jeho úzká spolupráce sGottwaldovou skupinou. Od ledna1942 působil jako člen exilovéStátní rady československé vLondýně a delegátČeskoslovenského červeného kříže v SSSR. Podílel se na budování československých jednotek v SSSR.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématuBohuslav Vrbenský na Wikimedia Commons| Vláda Karla Kramáře | |
|---|---|
| Ministerský předseda | Karel Kramář(jmenován 14. listopadu 1918,ČsND) |
| Členové v den jmenování vlády 14. listopadu 1918 | Alois Rašín(finance,ČsND) •Adolf Stránský(obchod,ČsND) •Antonín Švehla(vnitro,RSZML) •Isidor Zahradník(železnice,RSZML) •František Staněk(veřejné práce,RSZML) •Karel Prášek(zemědělství,RSZML) •Gustav Habrman(školství a národní osvěta,ČSDSD) •František Soukup(spravedlnost,ČSDSD) •Lev Winter(sociální péče,ČSDSD) •Václav Klofáč(národní obrana,ČSNS) •Jiří Stříbrný(pošty a telegrafy,ČSNS) •Bohuslav Vrbenský(výživa lidu,ČSNS) •Mořic Hruban(bez portfeje,KNS) •Edvard Beneš(zahraniční věci, nestraník) •Milan Rastislav Štefánik(vojenství, nestraník) •Vavro Šrobár(zdravotnictví, pro správu Slovenska, nestraník) |
| Druhá vláda Vlastimila Tusara | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ministerský předseda | Vlastimil Tusar(jmenován 25. května 1920,ČSDSD) | ||||||
| Členové v den jmenování vlády 25. května 1920 | Vlastimil Tusar(národní obrana, správce,ČSDSD) •Gustav Habrman(školství a národní osvěta,ČSDSD) •Lev Winter(sociální péče,ČSDSD) •Alfréd Meissner(spravedlnost,ČSDSD) •Václav Johanis(pro zásobování lidu,ČSDSD) •Ivan Dérer(pro správu Slovenska,ČSDSD) •Jiří Stříbrný(železnice,ČSNS) •Bohuslav Vrbenský(veřejné práce,ČSNS) •Kuneš Sonntag(průmysl, obchod a živnosti,RSZML) •František Staněk(pošty a telegrafy,RSZML) •Karel Prášek(zemědělství,RSZML) •Edvard Beneš(zahraniční věci, nestraník) •Karel Engliš(finance, nestraník) •Vavro Šrobár(unifikace, veřejné zdraví a tělesná výchova, nestraník) •Rudolf Hotowetz(zahraniční obchod, nestraník) | ||||||
| Členové jmenovaní později |
| ||||||
| Vláda Edvarda Beneše | |
|---|---|
| Ministerský předseda | Edvard Beneš(jmenován 26. září 1921, nestraník) |
| Členové v den jmenování vlády 26. září 1921 | Edvard Beneš(zahraniční věcí, nestraník) •Jan Černý(vnitro, nestraník) •Augustin Novák(finance, nestraník) •Martin Mičura(pro správu Slovenska, nestraník) •Gustav Habrman(sociální péče,ČSDSD) •Antonín Srba(pošty a telegrafy a pro zásobování lidu,ČSDSD) •Ivan Dérer(unifikace,ČSDSD) •Josef Dolanský(spravedlnost,ČSL) •Jan Šrámek(železnice,ČSL) •Vavro Šrobár(školství a národní osvěta,RSZML) •František Udržal(národní obrana,RSZML) •František Staněk(zemědělství,RSZML) •Alois Tučný(veřejné práce,ČSNS) •Bohuslav Vrbenský(veřejné zdravotnictví a tělesná výchova,ČSNS) •Ladislav Novák(průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹,ČsND) |
| ¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922. | |
| Ministři veřejných prací Československa | |
|---|---|
| Ministři veřejných prací první Československé republiky (1918–1938) | |
| Ministři veřejných prací druhé Československé republiky (1938–1939) | |
| Ministři veřejných prací exilové vlády Československé republiky (1942–1945) | |
| Ministři zásobování lidu Československa | |
|---|---|
| Ministři pro zásobování lidu (výživy) první Československé republiky (1918–1933) | |
| Ministři výživy poválečné Československé republiky (1945–1967) | |
| Ministři zdravotnictví Československa | |
|---|---|
| Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) | |
| Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) | |
| Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) | |
| Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) | |
| V rámci československé federace (1969–1992) | |
