Bogota,[2] v origináleBogotá, oficiálněBogotá, Distrito Capital, zkráceněBogotá, D. C., jehlavní a největší městoKolumbie, správní střediskodepartmentuCundinamarca. Je politickým,hospodářským, administrativním a průmyslovým centrem země. Mápřibližně 8,03 milionu[1] obyvatel a je tak 5. nejlidnatějším městemAmeriky. Město se nachází v pohoříAnd (rozkládají se a tvoří východní hranici města) ve výšce zhruba 2600 m n. m., což z něj dělá poLa Paz aQuitu třetí nejvýše položené hlavní město světa. V 90. letech bylo známo vysokou mírou zločinnosti, avšak díky investicím do bezpečnosti se situace zlepšila. Centrum tvoří jak historické budovy, tak moderní kancelářské mrakodrapy a významné mnohaproudové silnice s estakádami.
Bogota byla založena jako hlavní městoKrálovství Nové Granady 6. srpna 1538 španělskýmconquistadoremGonzalem Jiménezem de Quesada poté, co dobyl civilizaciMuisků. Tento kmen původně obýval oblast současných departmentůBoyacá aSantander a byl typický svojí mírumilovností. Mluvili jazykemčibča.[3] Název „Bogotá“ vznikl zřejmě z nepřesné španělské výslovnosti jména blízké muisské vesniceBacatá. Význam tohoto slova není jistý: dle jedné teorie znamená v čibče „obdělávání půdy“,[4][5] podle druhé zase „paní And“.[6] Také mohlo jít o jménokasika, který zde vládl před příjezdem Španělů.[7] Když se pak z osady roku 1540 oficiálně stalo město, získalo názevSantafé („svatá víra“).[4]
V Bogotě sídlí prezident, kolumbijský kongres, nejvyšší soud i ústavní soud. Současně se jedná i o centrum kolumbijského obchodu s velkýmobratem aHDP, který tvoří čtvrtinu hodnoty pro celou zemi. Asi dvanáct kilometrů vzdálené letiště Eldorado, pojmenované po bájnémměstě s velkými zásobami zlata, je hodnocené jako jedno z nejlepších letišť v Jižní Americe.[8][9] V Bogotě se nachází několik vysokých škol, výzkumných center a je zde též dobré kulturní vyžití (napříkladNárodní muzeum Kolumbie). Ve městě sídlí tři prvoligové fotbalové kluby[10] a každoročně se zde koná řada festivalů, například Ibero-American Theater Festival of Bogotá, jeden z největších divadelních festivalů na světě, nebo Rock al Parque a Bogotá Film Festival.[11]
Mezi jednotlivými částmi panují velké rozdíly, hlavně mezi severní a jižní částí města. Jižní část je spíše chudá, zatímco sever je vyhrazený pro občany s vysokými příjmy. Pro střední třídu je typický střed a západ Bogoty.[12]
Nejstarší známky lidského osídlení v departmentu Cundinamarca byly nalezeny na území současných měst Pubenza a Tocaima.[13] Jednalo se o zbytky nástrojů, jejichž stáří bylo pomocíradiokarbonové metody datování odhadnuto na 16 000 let, tedy do jedné z dob ledových. Po jejím skončení se zřejmě oblast Bogoty začala hustě zalesňovat a jedinými obyvateli se stala divoká zvířata, mezi nimiž možná byli, krom králíků ajelenů, i mastodonti. Hojný výskyt zvěře pravděpodobně přilákal kmeny obývající okolí řekyMagdaleny, které se zde usadily.[13]
Okolo roku 1450 vznikla civilizace Muisků, která zabírala necelých 50 000 km2. V roce 1537 ji obývalo asi 1,2 milionů domorodců. Tehdy Andy překročilconquistadorGonzalo Jimenéz de Quesada, který vyplul zeSanta Marty s několika sty muži a kterého zaujaly ho pověsti o kmeni obchodujícím sesmaragdy a solí.[14] Za cenu velkých ztrát civilizaci dobyl[15] a 6. srpna 1538 proběhla slavnostní ceremonie, během které byla oficiálně založena Bogota. De Quesada pak společně s Nikolausem Federmannem aSebastiánem de Belalcázarem vytvořili základní infrastrukturu a osídlení pojmenovaliSeñora de la Esperanza.[16][17] Toto označení se udrželo jen krátce, než je nahradilo označeníSantafé neboSantafé de Bogotá, pro odlišení od míst stejného jména. Status města získalo od císařeKarla V. Habsburského o dva roky později – 27. července 1540.[18] Roku 1548 mu císař udělil i erb, na kterém je vyobrazen černý orel svírající v obou pařátechgranátová jablka na zlatém poli. Zároveň také bylo správním centrem Království Nové Granady a pozdějiMístokrálovství Nové Granady.[19]
Hlavními centry města byla náměstí Plaza Mayor, kde se nacházel trh, a Plaza de las Yerbas, okolo kterého byly postaveny první kostely,[17] V roce 1783 sem byla vypravena vědecká výprava pod vedenímJosé Mutise, která se věnovala studii zdejšíflóry. Podporoval ji především tehdejší místodržící Antonio Caballero y Góngora.[17] Bogotu na začátku devatenáctého století navštívil i německý přírodovědecAlexander von Humboldt.
Santafé se stalo centrem protišpanělských povstání. Svůj podíl na tom měl i fakt, že zde žila většina výrazných postav této revoluce, napříkladPolicarpa Salavarrieta neboAntonio Nariño. Vyvrcholením bylabitva u Boyacá (1819), ve kteréSimón Bolívar porazil španělské oddíly a následovalo vytvořeníVelké Kolumbie, jejímž hlavním městem se stalo právě Santafé. A zůstalo jím až do roku 1830, kdy se stát rozpadl a vznikly samostatné státyEkvádor,Venezuela, Kolumbie (a později i Panama). Bolívar také město přejmenoval naBogotu, podle muisské vesnice nacházející se nedaleko místa, kde Španělé roku 1538 založili osadu. Následnou historii Kolumbie vyplňují především občanské války, z nichž nejvýznamnější bylatisícidenní válka (1899–1902), ve které se liberálové ohradili proti narůstajícímu vlivu církve a omezenívolebního práva a pokusili se svrhnout dosavadní konzervativní vládu.[20]
V roce 1876 městská rada kompletně změnila tradiční označení ulic a číslování domů na po sobě jdoucí čísla, což se udrželo až do současnosti.[21] V roce 1889 byla otevřena první železnice, načež následoval rychlý rozvoj železniční dopravy a na konci 19. století měla Kolumbie více než 200 km železnic.[22][23] Roku 1884 začaly v Bogotě fungovat i tramvaje tažené mulami. Jak železnice, tak tramvajová doprava, měly důležitou roli v rozvoji města.[17] Naopak ztrátou pro město byl především požár archivu 20. května 1900, při kterém bylo zničeno množství historických listin.[17]
Dalším milníkem bylo otevření prvního kolumbijského letiště, zároveň prvního letiště v celé Latinské Americe ve 20. letech 20. století. S výstavbou elektrárny navíc začala být do města bez přestání přiváděna elektrická energie. Ve třicátých letech výstavba aktivně pokračovala, především v rámci oslav výročí založení města. Vznikla nová univerzitní část, národní park, stadion Nemesio Camacho El Campín…[17] Po úspěšném atentátu na prezidentaJorgeho Eliécera Gaitána v centru Bogoty vypukla řada nepokojů, které zpomalily rozvoj města a navíc způsobily hromadné stěhování bohatých rodin do okrajových částí města.[17] Další budování pokračovalo v padesátých letech běhemvojenské diktatury generálaGustava Rojasa Pinilly, jednalo se o samotné letiště El Dorado nebo dálnici v severní části Bogoty.[17]
V roce 1960 začala další občanská válka, která měla vliv i na hlavní město Kolumbie. Došlo k útoku na velvyslanectvíDominikánské republiky (1980), krádeži zbraní z vojenské základny na severu města (1978), obsazení budovy nejvyššího soudu (1985), do kterého mohl být potenciálně zapojený i Pablo Escobar, a útok na klub El Nogal (2003). Rozbroje mezipartyzány a armádou skončily na přelomu roku 2016 a 2017.[24]
Bogota se nachází v jihovýchodní části Bogotské savany v průměrné nadmořské výšce 2640 metrů.[25] Leží na úpatí horyMonserrate, která je turisticky oblíbeným místem díky výhledu na město a zdejší svatyni. Městem protékají čtyři řeky:Juan Amarillo,Salittre,Fucha aTunjuelito.
V Bogotě jeoceánické podnebí (Cfb) hraničící s podnebím středozemním (Csb).[26] Nejvyšší zaznamenaná teplota byla 30 °C a nejnižší −7.1 °C. Oba rekordy padly v okolí Guaymaralského letiště.[27]
K roce 2018 byla Bogota se svým počtem obyvatelpřibližně 8,03 milionu[1] nejlidnatějším městem Kolumbie. Představuje okolo 15 % populace celého státu.[28] Daleko za ní se nacházíMedellín s 2 529 403[29] aCali s 2 471 474[30] obyvateli. Přitom ve venkovské oblasti žije pouze necelých 16 000 obyvatel. V roce 2005 byla zdejší míranegramotnosti osob nad pět let pouze 3,4 %, což dělá z Bogoty oblast s nejnižší negramotností v celé zemi.[31] V tom samém roce mělo přístup k elektrické energii 99,4 % domácností.[31]
V roce 2005 měla Bogota podle kolumbijského statistického úřadu (DANE) 6 778 691 obyvatel a hustotu obyvatelstva přibližně 4 146 obyvatel na kilometr čtvereční. Nicméně údaje o hustotě obyvatel se liší: jiná studie uvádí průměrnou hustotu v městské oblasti 16 779,5 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejvyšších čísel mají podle této statistiky dosahovat městské části Ciudad Bolívar, Bosa, Usme a Suba s 45 000 obyvateli na kilometr čtvereční. To výrazně snižuje kvalitu života jednotlivců a přináší problémy s životním prostředím.[28] K takovému stavu přispěla hlavně občanská válka, která v Kolumbii probíhala padesát dva let a vyháněla lidi z venkovských oblastí do velkých měst, která jim měly poskytovat bezpečí. Konflikt oficiálně ukončila mírová smlouva na přelomu let 2016 a 2017.[24]
Bogota je město s množstvím turisticky atraktivních míst, například několika desítkami muzeí, knihoven a galerií. Častým cílem turistů je historické centrum La Candelaria, ve kterém se zachovaly budovy z doby kolonizace. Nedaleko se nachází moderní část města s kancelářskými mrakodrapy.[32] Světový význam má Biblioteca Luis Ángel Arango, knihovna, která se rozkládá na 45 000 metrech čtverečních a ročně ji navštíví až čtrnáct milionů uživatelů,[33] a Národní knihovna Kolumbie. Samotné město Bogota získalo roku 2007 odUNESCO titulWorld Book Capital. Zdejší Generální národní archiv je se sbírkou asi šedesáti milionů dokumentů jedním z největších archivů Latinské Ameriky.
Pohled na panorama Bogoty je možný ze dvou míst, dvou nejvyšších bodů města. První je na hoře Guadalupe se svatyní a sochouPanny Marie Guadalupské.[34] Druhé je na hoře Monserrate, na východě Bogoty, kde stojí také svatyně a kam vede přibližně tříkilometrová turistická stezka a dvě lanovky.[35][36]
Ke kultuře Bogoty patří především divadla a festivaly. Slavný open-air festivalRock al Parque v roce 2020 oslavil pětadvacáté výročí pořádání.[37]
Každoročně se pořádá Ibero-American Theater Festival of Bogotá, jeden z největších divadelních festivalů na světě a hlavní kulturní událost Kolumbie.[38] Byl založen ke 450. výročí založení Bogoty roku 1988 a samotná událost trvá celých sedmnáct dní, během nichž mají návštěvníci možnost sledovat různá představení v divadlech i na ulicích.[38]
University des Andes stojí na vrcholu pyramidy zdejšího vzdělávání.
Jedno z nejznámější míst v Bogotě je Museo del Oro (Muzeum zlata) se sbírku 20 000 zlatých předmětů uříděných podle historického období, ze kterého pocházejí.[39] Všechny byly vytvořeny původním obyvatelstvem ještě před příchodem Španělů.[40] Dalším známým místem je Museo Nacional de Colombia (Národní muzeum) se sbírkami nazvanýmiArcheologie,Etnografie,Výtvarné umění aHistorie.[32]
V Bogotě se nachází rozlehlábotanická zahrada Jardín botánico de Bogotá, která je zaměřena na flóruKordiller a vysokohorských oblastípáramo. Zároveň je centrem zdejšího botanického výzkumu.[41] Největším a nejdůležitějším parkem je Simón Bolivar Parque, který slouží i k pořádání koncertů a jako sportoviště.[42] Nachází se v centru města a zdejší akce pojmou až 130 000 lidí; v roce 2011 zde vystupovala napříkladBritney Spears[43] a o tři roky pozdějiMetallica.[44]
Před rokem 1538 bylo na území Bogoty uctíváno božstvo Muisků s nejvyšším bohem Chiminigagua. Byla jim zasvěcena například jezeraGuatavita,Siecha aTota. Několik let po příjezdu Španělů, 22. března 1564, byla založenaarcidiecéze bogotská. Zdejší arcibiskup má sídlo v katedrále nanáměstí Simóna Bolívara – Catedral Primada de Colombia (též Catedral Basílica Metropolitana y Primada de Bogotá). Katedrála je považována za jednu z nejkrásnějších v Americe. Tvoří ji pět lodí, vnitřní prostory vneoklasicistním stylu jsou bohatě zdobené obrazy a sochami. Budovy arcidiecéze jsou na severu města, v bohatší čtvrti.[45] Za nejstarší dochovaný kostel ve městě je považován Iglesia de San Francisco zasvěcenýFrantiškovi z Assisi.[40]
V tomto článku byly použitypřeklady textů z článkůBogotá na anglické Wikipedii aBogotá na španělské Wikipedii.
↑abcNárodné administratívne oddelenie pre štatistiku:Proyecciones de población municipal.Dostupné online. [cit. 2024-12-31].
↑BOHÁČ, Pavel et al.Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 3., rozšíř. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2019, s. 41. Geografické názvoslovné seznamy OSN. ČR = UNO gazetteers of geographical names. CZ.ISBN 978-80-88197-20-1.
↑ZELENÝ, Mnislav.Trocha archeologie nikoho nezabije: Kolumbie – země velkého falu [online]. Hospodářské noviny, 2012-05-17 [cit. 2020-06-01].Dostupné online.
↑abHistoria de Bogotá [online]. Archivo de Bogotá [cit. 2020-06-01].Dostupné online. (španělsky)
↑¿Cuál es el origen del nombre de “Bogotá”? [online]. National Geographic, 2018-08-06 [cit. 2020-06-01].Dostupné online. (španělsky)
↑abCHACÓN, Mateo.Ni Santa Fe ni Bacatá: estos fueron los primeros nombres de Bogotá [online]. Bogotá: RCN Radio, 2018-08-06 [cit. 2020-06-01].Dostupné online. (španělsky)
↑BARROS, José Agustín Blanco.Historia de Bogotá [online]. Sociedad Geográfica de Colombia [cit. 2020-06-01].Dostupné online. (španělsky)
↑Letiště Bogota El Dorado [online]. Cestuj Levně [cit. 2020-06-01].Dostupné online.
↑Bogotá Culture [online]. Destination Bogotá [cit. 2020-06-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04. (anglicky)
↑Tourism in Bogota: a city for experiencing culture [online]. Bogotá: Colombia [cit. 2020-06-01].Dostupné online. (e)
↑Bogota Culture [online]. Pionero [cit. 2020-06-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-04. (anglicky)
↑abMENDOZA, Jorge Augusto Gamboa; BERNAL, Alejandro.Los muiscas en los siglos XVI y XVII : miradas desde la arqueología, la antropología y la historia. 1. vyd. Bogotá D.C.: Universidad de Los Andes, 2008. 317 s.Dostupné online.ISBN978-958-695-348-1,ISBN958-695-348-3.OCLC317410350 S. 8–10. (španělsky)
↑Muzeum, které sídlí v bance [online]. Hospodářské noviny [cit. 2020-06-05].Dostupné online.
↑Municipios colombianos. 1. vyd. Bogotá: Senado de la República de Colombia, 1989. S. 172–175. (španělsky)
↑abcdefghLEÓN SOLER, Natalia.De paso por la capital [online]. Revista Credencial, 2011-09 [cit. 2020-06-05].Dostupné online. (španělsky)
↑Real Cédula 1 de 1540 Bogotá Colonial [online]. Alcaldía Mayor De Bogotá [cit. 2020-06-04].Dostupné online. (španělsky)
↑MÜNERO, Alfonso.El Caribe colombiano en la república andina: [online]. Biblioteca Luis Ángel Arango [cit. 2020-06-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-04. (španělsky)
↑Tisícidenní válka [online]. Co je co, 2000-03-14, rev. 2006-11-23 [cit. 2020-06-04].Dostupné online.
↑DE LA ROSA, Moisés.De la Rosa, Moisés. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1938. S. 21–23. (španělsky)
↑Seguimento a proyectos de infrastructura [online]. Cámaro Colombiana de la Infrastructura [cit. 2020-06-05].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-26. (španělsky)
↑abCARVAJAL, Dayra.As Colombia Emerges from Decades of War, Migration Challenges Mount [online]. Migration Polic Institute, 2017-04-13 [cit. 2020-06-04].Dostupné online. (anglicky)
↑Bogotá una Metrópoli Latinoamericana [online]. Portal Bogotá, 2012-11-09 [cit. 2020-05-31].Dostupné v archivu. (španělsky)
↑ Bogota climate: Average Temperature, weather by month, Bogota weather averages - Climate-Data.org.en.climate-data.org [online]. [cit. 2020-05-31].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑Promedios 71-00 [online]. IDEAM [cit. 2020-05-31].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-17. (španělsky)
↑abEstudio sobre la Habitabilidad en Bogotá [online]. Encolombia [cit. 2020-06-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04. (španělsky)
↑OSORIO, Eliana.Los Festivales al Parque escriben la historia musical de Bogotá. [online]. Rock al Parque, 2020-05-28 [cit. 2020-06-03].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. (španělsky)
↑abIbero-American Theater Festival of Bogotá [online]. Bogotá: Colombia Travel [cit. 2020-06-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ab¿Qué ver y visitar en Bogotá? [online]. Encolombia [cit. 2020-06-03].Dostupné online. (španělsky)
↑Bogotá: La Ciudad que Debes Visitar [online]. Encolombia [cit. 2020-06-03].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. (španělsky)
↑Parque Metropolitano Simón Bolívar [online]. Instituto Distrital de Recreación y Deporte [cit. 2020-06-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. (španělsky)
↑DALTON, Natalie.Britney Spears ready to rock Bogota [online]. Bogotá: Colombia Reports, 2011-10-24 [cit. 2020-06-19].Dostupné online. (anglicky)
↑GRUPP, George W.The churches of Bogotá: their art and architecture. 1. vyd. Washington: U.S. G.P.O., 1940.Dostupné online.OCLC77328566 S. 85. (anglicky)
