| Bohdan I. Zakladatel | |
|---|---|
| Narození | 1306 |
| Úmrtí | 1367 (ve věku 60–61 let) Rădăuți |
| Pohřben | Chrám svatého Mikuláše v Bogdaně |
| Potomci | Lacko Moldavský, Štěpán Bohdanovič a Markéta Moldavská |
| Příbuzní | Anastasia of Moldova[1] (vnučka) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Bogdan I., neboBohdan I., téžBogdan Zakladatel (rumunsky:Bogdan Întemeietorul) byl prvním nezávislým vládcemMoldavského knížectví, poté co okolo roku1359 setřásluherský vliv.
Jeho rané mladí a původ jsou obestřeny nejasnostmi a jsou předmětem sporů historiků. První záznamy o jeho osobě říkají, že vládl na panství vMaramureși (patrně zde byl voleným náčelníkem), kde se vzbouřil protiLudvíku I. Uherskému. Bogdan a jeho poddaní odešli z Maramureșe doMoldávie. Rok je nejistý, stalo se tak někdy mezi lety 1359 až 1365. Proč Bogdan odešel právě tam není jasné, ale podle některých historiků měl Bogdan zprávy o tom, že místníValaši jsou naladěni proti Uhrům (uherské zdroje skutečně zaznamenaly povstání místních Valachů v roce 1360). I Moldávie byla v tu chvíli pod Ludvíkovou vládou, ale Bogdan násilím vyhnal k Uhrům loajálního vojvodu Balca a zmocnil se trůnu. Ludvík I. si nedokázal Moldavsko znovu podrobit (mj. kvůli oslabení v důsledku konfliktu sKarlem IV.) a pouze v odplatě zabavil Bogdanovy statky v Maramureși (1365) a daroval je Balcovi a jeho bratrům.[2] Tím se z Moldavského knížectví stal druhý rumunský stát (vedleValašského knížectví). Ludvík vedl proti Moldávii za Bogdanova života několik válek (jistě v letech 1366, 1368 a 1370), ale nikdy neuspěl. Podle historika Laurenţiua Rădvana Bogdanova říše zahrnovala oblast meziKarpaty a řekouDněstr, možná až k řeceČeremoš (dnes naUkrajině). Královské sídlo bylo vSiretu. Bogdan zemřel v roce 1365 nebo 1367. Byl pohřben v klášteře svatého Mikuláše (dnes Bogdanův klášter) vRădăuţi. Na trůně ho vystřídal jeho syn Laţcu (Lacko Moldavský) nebo Petru I.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuBogdan I of Moldavia na anglické Wikipedii.