Boeing 747 (často přezdívánJumbo Jet, nebo takéQueen of the sky) je dálkovýširokotrupýčtyřmotorovýproudovýdopravní anákladní letoun. Byl prvním vyráběným širokotrupým letadlem a jeho výrazné druhé patro v přední části jej učinilo jedním z nejznámějších letadel.[5] Vyvinut byl společnostíBoeing veSpojených státech a původně měl mít o 150 procent větší kapacitu než velký komerční letoun šedesátých let –Boeing 707.[6] Do služby vstoupil v roce 1970 a po dobu 37 let držel rekord kapacity cestujících.[7]
Část délky letounu zaujímá dvoupodlažní konfigurace. K dispozici je v osobních, nákladních a dalších verzích. Boeing horní palubu navrhl jako vyvýšeninu, aby sloužila jako salónek pro první třídu, případně další místa, a aby bylo letoun možné snadno přestavět na nákladní odstraněním sedadel a instalací předních nákladních dveří. Boeing očekával příchodnadzvukových letounů, jejichž vývoj byl ohlášen na začátku 60. let 20. století, a tedy zastarání typu 747 a dalšíchpodzvukových dopravních letadel, zatímco poptávka po podzvukových letadlech do budoucna zůstávala silná.[8] Ačkoli se očekávalo, že se 747 stane zastaralým po prodeji 400 kusů,[9] dosáhla výroba v roce 1993 počtu 1 000 letounů.[10] Do června 2019 bylo vyrobeno 1 554 letadel, přičemž 20 strojů varianty 747–8 bylo objednaných.[11] Do ledna 2017 bylo během nehod, při kterých zahynulo celkem 3 722 lidí,[12] ztraceno 60 letounů.
Boeing 747-400 je nejobvyklejší variantou ve službě. Disponuje vysokou podzvukovou cestovní rychlostí 0,85–0,855 Machu (až 570 mph nebo 920 km/h) a mezikontinentálním doletem 13 450 km (7 260 námořních mil).[13] 747-400 může přepravit 416 cestujících v typickém uspořádání o třech třídách, 524 cestujících ve dvou třídách nebo 660 cestujících v jedné třídě s vysokou hustotou míst.[14] Nejnovější varianta 747-8 získala certifikaci v roce 2011. Dodávky nákladní verze 747-8F byly zahájeny v říjnu 2011 a verze pro cestující 747-8I začaly v květnu 2012. Poslední vyrobený kus opustil produkční linku 6. prosince 2022.[15][16]
Operace Šalamoun ustavila dne 24. května 1991 světový rekord přepravy cestujících jedním letem, když Boeing 747 společnostiEl Al převezl 1 122 cestujících doIzraele (bylo registrováno 1 087 cestujících, ale matky ukryly desítky dětí ve svých volných šatech).
Konkrétní problémy:Proč tu chybí info o vývoji 747, a místo toho tu je historieBoeing E-4?
Kokpit Boeingu 747-200 společnostiIran AirVeřejnosti byl prototyp poprvé představen 30. září 1968
Jumbo Jet zahájil civilní provoz na linceNew York–Londýn 21. ledna 1970 se společnostíPan Am. V roce 2010 se konal první let nejnovější verze Boeingu 747,Boeing 747-8.
První čistě vojenská variantaE-4A/B je používána jako létající velitelské stanoviště proamerického prezidenta a generalitu v případě atomové války.Zálet E-4A (výr. č. 20682/202) odvozeného z typuB747-200B proběhl 13. června1973 a 16. července jižletoun převzala jednotka 1.ACCS, 55.SRW na základně Offutt v Nebrasce. Druhý exemplář E-4A (výr. č. 20683/204) poháněla stejná čtveřice motorů Pratt & Whitney JT9D-7W, která stroj 11. září 1973 poprvé vynesla do vzduchu. Třetí letoun E-4A (výr. č. 20684/232) zalétaný 6. června1974 měl instalované pohonné jednotky General Electric GE CF6-50-E2. Po převzetíUSAF byly všechny tři dosud nevybavené stroje postupně předány do dílen společnosti E-Systems, kde v průběhu roku 1974 proběhla instalace avioniky. Požadavek na standardizaci pohonných jednotek následně vedl k náhradě motorů JT9D prvních dvou letounů za výkonnější F103-GE-100.
První plně vybavený Boeing E-4A byl předán na marylandské základně Andrews AFB v prosinci1974, druhý a třetí stroj převzalo velitelství NEACP počátkem následujícího roku. Čtvrtý vyrobený stroj byl vybaven třinácti komunikačními systémy se 46 anténami a zesíleným palubním elektrickým systémem. Jeho označení bylo změněno na E-4B (výr. č. 20949/257) a první let vykonal 29. dubna1975. Po prověření operačních schopností E-4B podepsalo velitelství USAF v červnu 1980 kontrakt na modifikaci tří předchozích E-4A na standard E-4B. Letouny byly postupně dohotoveny v období let1983 až1985.
V pozdějších letech se dalším uživatelem Boeingu 747SP stal dopravceUnited Airlines.
Dne 3. září1973 byl společností Boeing oficiálně oznámen přímý vývoj letounuBoeing 747SP, který měl konkurovat dálkovým třímotorovým proudovým strojůmMcDonnell Douglas DC-10-30. Výroba prvního letounu s kapacitou 321 pasažérů byla zahájena v dubnu1974 a skončila 19. května1975 roll-outem v Everetu. Verze SP, určená pro velmi dlouhé tratě, měla v porovnání se základní 747 zkrácený trup o 14,3 m. Maximální povolená přistávací hmotnost tím byla snížena o 50 tun, a tak bylo možné instalovat na odtokovou hranu křídla místo složitých tříštěrbinovýchvztlakových klapek jednoduché klapky. Pro pohon byla vybrána čtveřicedvouproudových dvourotorových motorůPratt & Whitney JT9D-7A nebo -7F o tahu 209 kN nebo 213 kN.
První let se uskutečnil 4. července 1975 a certifikace k provozu byla udělena od 4. února 1976. V rámci letových zkoušek Boeingu 747-100SP bylo provedení přistání a vzletu z nejvýše položeného letiště na světě v bolivijskémLa Paz. V rámci testů byl rovněž proveden let bez mezipřistáníMexico City-Bělehrad v bývaléJugoslávii o délce 11 600 km. Na pravidelné linky byla nová verze 747 nasazena v dubnu1976, všech 12 objednaných strojů pak bylo dodáno do července. Prvním odběratelem se stala dopravní společnost Pan Am, která své stroje nasadila na linkáchNew York aLos Angeles-Tokio bez mezipřistání. Druhý dodaný stroj z celkem pěti dopravci Pan Am, pojmenovaný „Clipper Liberty Bell“, byl využit k propagační akci obletu světa pouze s dvěma mezipřistáními. Zletiště JFK stroj se 130 cestujícími odstartoval 1. května 1976 doDillí přesTokio zpět doNew Yorku, kdeClipper Liberty Bell přistál 3. května. Čistá doba letu činila 39 hodin 25 minut 53 sekundy, za řízením se střídali kapitán Walter H. Mullikin, další dva piloti Albert A. Frink a Lyman G. Watt, palubními inženýry byli Frank Cassanti a Edward Schields. Výkony tohoto etapového letu se dostaly také do oficiálních tabulek FAI.
Druhým zákazníkem 747SP se stal dopravceSouth African Airways, který své letouny nasadil na linkuJohannesburg-Londýn. Letecká společnost Iran Air 747SP používala na linceTeherán-New York, Syrian Air pak 747SP využívala na tratiDamašek-Londýn.
747-400ER První vzlet 31. července2002 z továrního letiště Paine Field v Everettu. Za řízením stroje (výr. č. 32909, N747ER) byli vedoucí zkušební piloti Boeingu pro program B747 Joe MacDonald a Mark Fuerstein, kteří letoun přelétli na letiště Boeing Field v Seattlu. Po testech a certifikaci byl předán australské dopravní společnosti Qantas (VH-OEE).
Boeing 747-8 je nejnovější verze Boeingu 747, oficiálně byla představena v roce 2005 a její první let se konal v roce 2010. Největšími novinkami bylo prodloužení, větší kapacita a o 32 % úspornější provoz oproti Boeingu 747-400. Do listopadu 2016 dostala společnost 124 dodávek, přičemž již bylo 109 strojů bylo dodáno.
Podrobnější informace naleznete v článku Boeing VC-25.
Letadlo VC-25A je schopno uletět 12 600 km (7 800 mil), což je délka jedné třetiny obvodu Země, bez doplnění paliva (na stránkáchBílého domu se však uvádí, že letadlo dokáže obletět až jednu polovinu obvodu Země). Letadlo je možnétankovat za letu. Může pojmout víc než 70 pasažérů. Každý z těchto letounů stál přibližně 325 milionů USD. V roce 2015 bylo rozhodnuto o náhradě strojů novějšími letouny, založenými na modernější verziBoeing 747-8. Vyrobeny byly 2 kusy.
Boeing 747 vojenské verzeVC-25A využívá americký prezident pod názvem „Air Force One"
Seznam největších současných uživatelů v listopadu 2016, kteří vlastní více než 10 strojů. Celkově bylo v červenci 2016 v provozu 515 letounů tohoto typu:
Diagramy variant Boeingu 747 . Od shora: 747-100 (hřbetní pohled, průřez a pohled zepředu). Ze strany, sestupně: 747SP, 747-100, 747-400,747-8I s747LCF.
↑Boeing: Commercial Airplanes - 747 - About the 747 Family [online].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 2, 2012.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑THOMAS, Geoffrey.The 1,574th - And Last- Boeing 747 Rolls Out [online]. 2022-12-07 [cit. 2023-03-11].Dostupné online. (anglicky)
↑NEGRONI, Christine.747: The World's Airliner [online]. July 2014 [cit. 2015-01-02].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑"A380 superjumbo lands in Sydney."BBC, October 25, 2007. Retrieved: August 3, 2010. Quote: "The superjumbo's advent ends a reign of nearly four decades by the Boeing 747 as the world's biggest airliner."
↑Boeing 747 Statistics [online]. Flight Safety Foundation.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑"747". The Boeing Company. Retrieved: January 9, 2012.
↑JOSEPHS, Leslie. Boeing's last 747 has rolled out of the factory after a more than 50-year production run.CNBC [online]. 2022-12-06 [cit. 2022-12-10].Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
