Postaven byl v letech1705–1724 jako dar anglického národa pro vojevůdce a politikaJohna Churchilla,vévodu z Marlborough po jeho důležitém vítězství nad francouzsko-bavorskou armádou vbitvě u Höchstädtu v roce 1704 (v anglofonním světě známá jako bitva u Blenheimu).
Po mnoha důležitých vítězstvích veválce o španělské dědictví se stal John Churchill národním hrdinou. Významnou politickou pozici si v zemi udržoval také prostřednictvím své ženySarah Churchillové, která byla blízkou přítelkyní a důvěrnicíkrálovny Anny. I z tohoto důvodu panovnice darovala roku 1705vévodovi královsképanství Hensington, aby na něm vystavěl své sídlo. Na jeho vybudování přispěl značnou částkou ibritský parlament. V době, kdy Marlborough válčil v Evropě, se na projektování budovy podílela také jeho manželka Sarah, která měla časté konflikty z architektem Johnem Vanbrughem. Jeho cílem bylo vytvořit velkolepý památník anglického národa, zatímco ona usilovala spíše o praktické rodinné sídlo.
Nádvoří blenheimského paláce narytině z 18. století
V roce1710 padla vláda Marlboroughových spojencůwhigů a v té době také ztratila jeho žena vliv na královnu. V důsledku těchto událostí stát zastavil financování stavebního projektu a v roce 1712 byly na něm přerušeny všechny práce. Ke konci roku 1712 dokonce vévoda, který ztratil své pozice na královském dvoře a byl obviněn ze zpronevěry, odjel do dobrovolnéhoexilu na evropský kontinent. Po smrti královny Anny se Marlborough roku 1714 vrátil do vlasti a rozhodl se na vlastní náklady stavbu dokončit. Dokončení prací převzal architektNicholas Hawksmoor, vliv na podobu paláce v závěrečné etapě jeho stavby, zvláště po vévodově smrti v roce 1722, měla opět jeho manželka Sarah Churchillová.
Vévodský rodMarlboroughů nebyl nikdy příliš bohatý, a proto po smrti svého zakladatele Johna Churchilla museli jeho potomci postupně v 19. století rozprodávat ostatní rodinný majetek, aby si Blenheimský palác mohli ponechat. Tísnivou finanční situaci rodu zachránil nakonecCharles Spencer-Churchill, devátý vévoda z Marlborough, který se v roce1896 oženil sConsuelou Vanderbiltovou, bohatou dědičkou amerického železničního magnáta Williama Vanderbilta. Tento sňatek s rozumu odvrátil rodinnýbankrot Marlboroughů a umožnil provést nákladnou opravu paláce.
Ten v současné době stále obývají potomci jeho zakladatele, kteří se rozhodli část jeho prostor i s okolním parkemkomerčně využívat. Návštěvníci tak zde mohou navštívit mimo jinémotýlí dům, kde létají exotičtí motýli, zahradní bludiště, miniaturní železniční dráhu, restauraci a jiné atrakce. V paláci se pořádají například také svatby, konference a hudební představení.
Původní úprava parku byla barokní zahrada ve styluLe Notreho, tu navrhliVanbrugh aWise. Park byl později výrazně upraven nejvlivnějším zahradním architektem ve vývoji anglického parkuLancelotem 'Capability' Brownem v romantizujícím stylu anglické zahrady.[1]