| Bitva u Petrovic | |||
|---|---|---|---|
| konflikt:Napoleonské války | |||
 Séverin Fredro v bitvě u Petrovic (malba polského malíře Julia Kossaka, 1883) | |||
| Trvání | 17. září1813 | ||
| Místo | okolí obcePetrovice,severní Čechy | ||
| Souřadnice | 50°47′13″ s. š.,13°58′43″ v. d. | ||
| Výsledek | vítěžstvípolsko-francouzských jednotek | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||
Bitva u Petrovic se odehrála17. září1813 u obcePetrovice (německyPeterswalde) nedalekoÚstí nad Labem vseverních Čechách jakožto součást německéhonapoleonského tažení. Jednalo se primárně o jezdeckou srážkupolskýchhusarů (na straněFrancouzského císařství) sprusko-slezským husarským plukem v rámci dílčího ústupu koaličních sil. Po krátkém boji Poláci Prusy rozptýlili.
O několik dní dříve využil rakouský generál WittgensteinNapoleonovy nepřítomnosti na frontě, zahájil vNěmecku ofenzívu proti francouzským liniím a porazil maršálaNeye vbitvě u Dennewitz. Napoleon, informovaný o této porážce, se okamžitě vrátil na bojiště a během série vítězných bitev donutilrakouské síly k ústupu. Okamžitě nařídil pronásledování ustupujících Rakušanů, kterého se mj. zúčastnil také 1. polskýkopinický gardový pluk lehké jízdy a francouzský 4. pluk čestné stráže.[1] Oba pluky posléze dne 17. září 1813 dostihly poblíž vesnice Petrovice, tedy již na územíRakouské monarchie, oddíl pruských jezdců a donutily je k boji.
Poláci seřadili 1. a 2.eskadronu pluku pod velením velitele Séverina Fredra,[2] ke kterým byla přiřazena četa 25 jezdců ze 4. pluku čestné stráže.[3] Prusové zde disponovali silou 5 eskadron 1. slezského husarského pluku, kterým velel plukovník Friedrich von Blücher, syn polního maršálaGebharda Leberechta von Blüchera. Jízdu pak podporovalapěchota a dva kusydělostřelectva.[3]
Akce začala polsko-francouzským útokem na jeden z kopců obsazených pruskou jízdou, která útočníky rozhodně odrazila. Velitel jedné z polských eskadron Fredro se následně lstí přiblížil k nepřátelským liniím a poté vedl veškerou kavalérii, polskou i francouzskou, do útoku. Zatímco 1. eskadrona kapitána Jankowského zaútočila na nepřítele zepředu, 2 eskadrona pozice nepřítele objela a provedla útok z druhé strany.[4] Obklíčení Prusové se rozprchli a zraněný plukovník Blücher byl zajat polským brigádním generálem Wojciechowakim.[5]
Střet byl rozhodným polsko-francouským vítězstvím. Poláci zajali asi dvacet Prusů, včetně plukovníka Blüchera.[5]
Akce byla součástí pokusu o opětovný vpád Napoleona do Čech ve dnech 17. a 18. září,[6] opět přes Chlumec, kde byla koncem srpna téhož roku svedena pro Francii neúspěšná bitva. Napoleon se 17. září usídlil v Nakléřově, odkud z věže místníhokostela sv. Josefa pozoroval pokus svých sborů o proniknutí horským průsmykem. Ovšem díky odporu spojeneckých vojsk vedených generálemKarlem Filipem ze Schwarzenbergu, a kvůli rozbláceným horským cestám se mu nepodařilo sejít do údolí a rozvinout vojenské šiky. Proto francouzský císař vydal již 18. září 1813 rozkaz k ústupu.[7] Tento den je tak i posledním, kdy noha slavného císaře spočinula na území Čech.
Boje ve východním Sasku pokračovaly až do poloviny října 1813, kdy byla napoleonská vojska poražena vbitvě u Lipska a byla donucena k ústupu.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuCombat de Peterswalde na francouzské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématubitva u Petrovic na Wikimedia Commons| Bitvy napoleonských válek | |
|---|---|
| 1805 | |
| 1806 | |
| 1807 | |
| 1808 | |
| 1809 | |
| 1810 | |
| 1812 | |
| 1813 | |
| 1814 | |
| 1815 | |
.svg)