| Bitva u Papuda | |||
|---|---|---|---|
| konflikt:První tichomořská válka | |||
 Bitva u Papuda,Thomas Somerscales | |||
| Trvání | 26. listopadu,1865 | ||
| Místo | Tichý oceán nedalekoPapuda,Chile | ||
| Souřadnice | 32°29′56″ j. š.,71°26′48″ z. d. | ||
| Výsledek | chilské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||
Bitva u Papuda byla námořní bitva, která se odehrála26. listopadu1865 jako součástprvní tichomořské války. Postavily se v ní proti soběchilskákorvetaEsmeralda, které velelfregatní kapitánJuan Williams Rebolledo, ašpanělskýškunerVirgen de Covadonga, kterému velel poručík Luis Fery. Boj proběhl necelých 90 kilometrů severně od chilskéhoValparaísa poblíž pobřežního městaPapudo. Toto malé válečné střetnutí mělo značné morální, vojenské a politické dopady, které ovlivnily další vývoj války.
Poté, co vPeru v důsledku podpisu nepopulární mírové smlouvy se Španělskem propuklo všeobecné povstání a7. července 1865 padla vláda prezidentaJuana Antonia Pezeta, vzrostly v několika jihoamerických zemích protišpanělské nálady. V této době připlul španělskýdělový člunVencedora do jednoho z chilských přístavů doplnit zásoby uhlí, ale chilský prezidentJosé Joaquín Pérez kvůli podpoře Peru prohlásil, že uhlí je válečným materiálem, který nelze prodat válčící mocnosti, a zásoby proto nebyly dodány. Španělsko tento krok považovalo za porušení chilské neutrality, a 17. září 1865 zakotvila u ValparaísafregataVilla de Madrid,vlajková loď generálporučíka královského námořnictvaJosé Manuela Pareja.[1] Ten na základě instrukcí obdržených ze Španělska zaslal chilské vláděnótu s charakteremultimáta, adresovanou v den výročí chilské nezávislosti.[1][2]
Chilská vláda okamžitě odmítla španělské požadavky a uvědomila si, že ultimátum znamená válku; aby ochránila svou nepočetnou armádníflotilu, bylo kapitánu Williamsovi nařízeno opustit Valparaíso a s korvetouEsmeralda aparníkemMaipú odplout naChiloé. Obě chilská plavidla opustila přístav o půlnoci18. září a proplula kousek od Parejovy vlajkové lodi, která nepovažovala za důležité lodě zastavit.[2]
Pareja22. září znovu opakoval své požadavky a chilská vláda je opět odmítla.[3] Španělský admirál se proto24. září rozhodl přistoupit kblokádě chilských přístavů[4] a následujícího dne vyhlásilo Chile válku Španělsku.[5]
V říjnu, již uprostřed války, dostal Williams od své vlády nové rozkazy. Se svými loděmi se měl přemístit z Chiloé k peruánským břehům, aby se setkal s peruánskou námořníeskadrou a dohodl se s ní na společném boji proti Španělům.[6]
Chilský kapitán našel peruánskou eskadru vChilce a vyjednával s jejím velitelemLizardem Monterem. Dohoda nebyla uzavřena a Juan Williams Rebolledo se rozhodl vrátit k chilskému pobřeží.[7]
Na konci měsíce se obrněná fregataNumancia, která byla umístěna vCallau, vydala hlídkovat podél peruánského pobřeží, přičemž se dozvěděla o přítomnosti chilských lodí. Kromě této zprávy Španělé nevěděli nic bližšího o tom, na kterém místě se chilskéloďstvo zdržuje.[8]
Chilský kapitán se po krachu jednání odvážil přistoupit k přímé konfrontaci se španělským loďstvem. U městaCaldera uvažoval o útoku na fregatuBerenguela, která podle jeho informací blokovala tamější přístav osamoceně, ale tohoto plánu se vzdal kvůli komplikacím s jeho provedením.[8][9] Poté se rozhodl plout se svou korvetou opatrně podél pobřeží a informovat vládu o výsledcích svého jednání v Peru.Maipú měl odplout do Chiloé aEsmeralda podnikat další útoky.[9]
Španělský admirál mezitím provedl změny ve svém loďstvu, aby zabránil možnému spojení chilských a peruánských sil.[pozn. 1] Byl si vědom, že pokud se Chilané a Peruánci spojí, mohou zaútočit ze severu na jednu z jeho blokádových lodí, od sebe izolovaných na vzdálenost několika mil. Z tohoto důvodu se rozhodl seskupit fregaty do dvojic.[11]
19. listopadu zakotvil Williams vLebu, kde navázal komunikaci s vládou a získal zprávy o pohybu Španělů. Následujícího dne odplul doLoty, kde se dozvěděl o blokádě přístavuCoquimba loděmiVirgen de Covadonga aMatías Cousiño. Chilský kapitán pojal plán zaútočit právě zde, a vyplul 22. listopadu na sever.[12] O dva dny později se dozvěděl, žeVirgen de Covadonga v brzké době zamíří do Valparaísa; změnil tedy kurz plavby s úmyslem počkat si na španělský škuner či jakoukoliv jinou nepřátelskou loď u Papuda.[13]
Zrána26. listopadu Williams v dálce spatřil loď kapitána FeryhoVirgen de Covadonga a nařídil okamžitě vyrazit do boje.Obě lodě se k sobě začaly přibližovat, a jakmile byly vzdáleny několik mil daleko, vztyčily vlajku; korveta vyvěsila britskou vlajku a škuner odpověděl vlajkou španělskou. Chilský kapitán použil tento podvodný trik, aby se mohl ke španělské lodi přiblížit na menší vzdálenost.[14]
Mezi 9. a 10. hodinou, kdy od sebe obě lodě stály jen 200 metrů daleko, začal boj rychlým manévrem korvety směrem k zádi škuneru. Salva z chilských děl zabila a zranila několik španělských námořníků.[15]
Během nastalého bojeEsmeralda předčila svého soupeře, a to především díky lepšímu manévrování. Williams pečlivě sledoval pohyby španělské lodi a dokázal předvídat protivníkovy změny kurzu.[16]Virgen de Covadongu zasáhlo ještě několik střel, zatímco její palba se nesetkala s úspěchem i díky vysokému trupu chilské korvety.[17] Španělská historiografie uvádí, že první salva španělské lodi minula cíl a další dvě zasáhly korvetu do přídě a zlomilyráhno. Chilští historikové potvrzují, že škuner vypálil několik výstřelů z děla, ty ale dle nich nezpůsobily žádné škody.[18][19]
Situace Španělů se ukázala jako beznadějná, a Fery se po půlhodině boje vzdal. Podle Williamse mu svoukapitulaci španělský důstojník sdělil sám hlasitým zvoláním, což mu umožnila malá vzdálenost obou soupeřících plavidel.Navzdory klidu zbraní Španělé pokračovali v nabíjení svých děl, a proto musel chilský kapitán vypálit ještě několik výstřelů, aby jim v tom zabránil.[19]
Před tím než se vzdal, nařídil Fery svůj škuner potopit. Williams, předpokládající tento scénář, proto rychle poslal na palubu lodi nadporučíka Manuela Thomsona Portomariña, kterému se podařilo zabránit zaplavení strojovny, kde v té době již bylo po pás vody.[20]
Na španělské straně zůstali po bitvě 4 mrtví a 18 zraněných vojáků, 121 námořníků bylo zajato.[18] PoškozeníVirgen de Covadongy nebylo vážné, ale spíše povrchové – všechny její čluny byly zničeny šrapnely, kormidlo bylo zlomené a trup prošpikovaný kulkami.[21] Chilané neutrpěli žádné ztráty na životech a nikdo z posádky nebyl zraněn.[19]
Navzdory španělské dominanci na moři dokázalo chilské námořnictvo provést úspěšnou útočnou akci a převzít protivníkovu loď, což mělo velký dopad na bojovou morálku obou válčících stran. Porážka byla pro admirála José Manuela Pareju tak zdrcující, že o několik dní později spáchal sebevraždu.[22]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuCombate de Papudo na španělské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématubitva u Papuda na Wikimedia Commons
