| Bitva u Mühlberka | |||
|---|---|---|---|
| konflikt:Šmalkaldská válka | |||
 Na dřevorytu z roku 1550 | |||
| Trvání | 24. dubna1547 | ||
| Místo | Mühlberg poblížLiebenwerdy v dnešnímBraniborsku | ||
| Souřadnice | 51°25′59″ s. š.,13°13′ v. d. | ||
| Výsledek | Rozhodující vítězství římského císaře a spojenců | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |||
Bitva u Mühlberka byla rozhodující bitvou vybojovanou24. dubna1547 v rámcišmalkaldské války, kdy byl císařemKarlem V. a jeho spojenci definitivně poražen sborprotestantských kurfiřtů ve šmalkaldském spolku. Tato porážka protestantů měla dopad i vzemích Koruny české, protože umožnila českému králi Ferdinandovi potrestatstavy za neposkytnutí vojenské pomoci.
Protestanti disponovali silou čítající sedm až dvanáct tisíc mužů pod vedením saského kurfiřta Jana Fridricha a tábořili u Mühlberka (Mühlberg), severně od Labe. Jan Fridrich se domníval, že má situaci plně pod kontrolou, podcenil nezbytnost stráží a odebral se se svými důstojníky do polní kaple na bohoslužbu.
Mezitím dorazil Karel V. k druhému břehu Labe, které nechal svou armádou přebrodit a přeplavat. Poté, co začal boj, dal Jan Fridrich velet k ústupu, aby se proti přesile dostal do některého z nedalekých opevněných saských měst jako byloTorgau čiWittenberg. To se mu nakonec nepovedlo, byl obklíčen, zraněn a jat. Téměř celá jeho armáda padla.
Nedlouho po porážce se postupně vzdala všechna odbojná města v Německu císaři a šmalkaldský spolek byl rozpuštěn.
V zemích Koruny české se mezitím začali stavové radit na dalším postupu. Na sněmu v Praze hájili stavové zápisu proti výtkám královským, jmenujíce jej "zrcadlem pravým všech těžkostí, které na zem přišly" za vlády Ferdinanda, vložili jej dozemských desk a vyslali nové posly ke králi a k císaři. Český král Ferdinand nechal posly bez odpovědi a táhl do Čech s úmyslem rozpoltit stavovskou opozici, čímž by stavy oslabil. Proto rozeslal zvláštní listy osobám stavu panského a rytířského, aby dostavily se k němu do Litoměřic, odkud 3. června vydal zvláštní mandát, ve kterém sliboval milost těm, kteří by k němu se dostavili a od zápisu upustili. To se mu nakonec povedlo a většině šlechticů odpustil, o to více potom dolehl jeho trest na městský stav.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSchlacht bei Mühlberg na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuBitva u Mühlberka na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
