Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Bitva u Lipska

Souřadnice:51°18′44″ s. š.,12°24′48″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Lipska
konflikt:Napoleonské války
Bitva o Lipsko Vladimir Moškov; 1815
Bitva o LipskoVladimir Moškov; 1815

Trvání16. října19. října1813
MístoLipsko,Sasko
Souřadnice51°18′44″ s. š.,12°24′48″ v. d.
Výsledekvítězství šesté koalice
Strany
Vlajka FrancieFrancie
Velitelé
Síla
225 000 mužů (16.–17. října)
  • Vlajka Francie 160 000
  • Vlajka Saského královstvíVlajka Württemberského království 40 000
  • Vlajka Varšavského vévodství 15 000
  • Vlajka Italského královstvíVlajka Neapolského království 10 000
  • 700 děl

155 000 mužů (18.–19. října)

380 000 mužů (16.–17. října)
  • Ruské impérium 145 000
  • Vlajka Rakouska 115 000
  • Vlajka Pruska 90 000
  • Švédská říše 25 000
  • Vlajka Meklenburska-Zvěřínska 6 000
  • 1 500 děl

430 000 mužů 18.–19. října včetně saských
a württemberých přeběhlíků

Ztráty
75 000 celkem
  • 38 000 mrtvých a zraněných,
  • 30 000 zajatých,
  • 500 dezertérů[1]
54 000 mrtvých, zraněných či nezvěstných

Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Bitva u Lipska (známá též jakoBitva národů) byla rozhodující a největší bitvanapoleonských válek. Odehrála se ve dnech16. října19. října1813 u německéhoLipska. Po porážce NapoleonovyGrande Armée během ruského tažení byly nejlepší Napoleonovy jednotky vyhlazeny a nejpočetnější armáda světa téměř přestala existovat. Napoleonovi spojenciRakousko,Prusko, aŠvédsko přešli na ruskou stranu a následně rozdrtili v té době už podstatně slabší armádu francouzského císařeNapoleona. Ten krátce poté rezignoval a byl umístěn ve vyhnanství na ostrověElba. Části koaličních vojsk (s výjimkou ruských vojsk) velel knížeKarel Filip ze Schwarzenbergu, autorem spojeneckých plánů byl náčelník jehoštábuJosef Václav Radecký z Radče, rakouskému dělostřelectvu velel vrchní velitel rakouského dělostřelectva generálmajorJosef von Smola. CarAlexandr I. si ponechal výlučné velení nad ruskými vojsky. V průběhu bitvy byl plán ovšem modifikován podle návrhů cara Alexandra aknížete Volkonského, protože původní plán by pravděpodobně skončil neúspěchem a porážkou koaličních sil.[2]

Carův úsudek se ukázal jako správný, akce ruských jednotek a jednotekgenerála Blüchera se ukázaly být stěžejní při zastavení masivního francouzského útoku na jihu u Gulden Gossy, na stejném místě, kde car předpovídal hlavní útok Francouzů. Zatímco na počátku bitvy podle původního Schwarzenbergova plánu rakouské jednotky u řeky Pleissy neuspěly. Car Alexandr přesvědčil Schwarzenberga k vypracování nového plánu, díky němuž později společné akce Rusů, Rakušanů a Prusů vedly k obklíčení a zničení většiny napoleonských sil.[3]

Bitva

[editovat |editovat zdroj]
Napoleon aPoniatowski v Lipsku, malbaJanuary Suchodolski
Památník Bitvy národů

Bitva začala16. října útokem 78 000 spojeneckých vojáků z jihu a 54 000 ze severu, Napoleon měl větší množství své armády na jihu. Spojenecký útok nebyl příliš úspěšný a byl přinucen ustoupit, ale ani Napoleonovy oddíly nebyly schopné prolomit přesilu na protivníkově linii. Výsledkem prvního dne bojů byl pat.

Následující den byl v celku klidný, protože obě strany organizovaly svoje posily. Francouzi posílili o 14 000 mužů zatímco spojenci o 145 000.

  • plán začátku bitvy – 16. října 1813
    plán začátku bitvy – 16. října 1813
  • plán 2. fáze bitvy – 18. října 1813
    plán 2. fáze bitvy – 18. října 1813

18. října spojenci zahájili masívní ofenzívu na všech frontách, jejímž výsledkem byla devítihodinová řež a těžké oboustranné ztráty. Když Napoleon viděl, že bitva je ztracená, zahájil v noci z 18. na 19. ústup přes řeku Elster. Vše šlo dobře, až do ranních hodin, kdy kvůli chybě sapérů došlo k předčasnému zničení mostu (jediná volná cesta k úniku). Několik tisíc mužů bylo odříznuto. Někteří se snažili přeplavat přes rozvodněnou řeku a zaplatili za to životem. Mezi nimi byl také maršál (jmenován právě předešlého dne) francouzského císařství, polský knížePoniatowski, bratranec vítězného Karla Schwarzenberga. Zbytek zachránivší se armády ustupoval směrem k Francii.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Chandler, David G. (1966), The Campaigns of Napoleon, New York City: The MacMillan Company,ISBN 978-0-0252-3660-8
  2. CHANDLER, DAVID G.The campaigns of Napoleon. New York: Macmillan xliii, 1172 pages s.Dostupné online.ISBN 0-02-523660-1,ISBN 978-0-02-523660-8.OCLC401930 
  3. ESPOSITO, VINCENT J. (VINCENT JOSEPH), 1900-1965.A military history and atlas of the Napoleonic Wars. [s.l.]: AMS PressDostupné online.ISBN 0-404-16950-3,ISBN 978-0-404-16950-3.OCLC60062646 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Bitvy napoleonských válek
1805
1806
1807
1808
1809
1810
1812
1813
1814
1815
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Novověk
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Lipska&oldid=24255126
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp