Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Bitva o Halič

Souřadnice:49°51′ s. š.,24°1′ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Halič
konflikt:První světová válka,Východní fronta
Mapa východní fronty - srpen 1914
Mapa východní fronty - srpen 1914

Trvání23. srpna -11. září1914
MístoLemberg,Halič (dnesUkrajina)
Souřadnice49°51′ s. š.,24°1′ v. d.
Výsledekruské vítězství
Strany
Ruské impériumRuská říšeRakousko-UherskoRakousko-UherskoRakousko-Uhersko
Velitelé
Ruské impériumNikolaj Ivanov
Ruské impériumBaron Salza
Ruské impériumAlexej Evert
Ruské impériumPavel Pleve
Ruské impériumNikolaj Ruzskij
Ruské impériumAlexej Brusilov
Rakousko-UherskoArcivévoda Bedřich
Rakousko-UherskoConrad von Hötzendorf
Rakousko-UherskoViktor Dankl
Rakousko-UherskoMoritz von Auffenberg
Rakousko-UherskoRudolf von Brudermann
Rakousko-UherskoEduard von Böhm
Rakousko-UherskoHerrmann von Kövess
Síla
1 200 000950 000
Ztráty
225 000324 000[1]

Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Východní fronta

Bitva o Halič byla ofenzíva ruské armády, která proběhla zaprvní světové války ve dnech 23. srpna až 11. září1914 vHaliči.

Související události

[editovat |editovat zdroj]

Když vypukla1. světová válka, spojenciRuska,Anglie aFrancie, neočekávali, že ruská armáda bude tak brzy zmobilizovaná a zahájí svou bojovou činnost. Carská armáda však vyrazila do pole i přesto, že neměla plné stavy a že jí scházela bojová technika. V srpnu1914 došlo na severní straně fronty veVýchodním Prusku kbitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáliRusové protirakousko-uherským jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna proběhlabitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.

Vojenské operace

[editovat |editovat zdroj]

Dne26. srpna došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější bylabitva o Komárow čibitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2.–11. září se uskutečnila bitva uRavy, zvaná též jako bitva oLvov. V ní ruské jednotky porazilyrakousko-uherská vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků. Část rakousko-uherských zajatců z území budoucího Československa se následně přihlásila dočeskoslovenských legií.[zdroj?]

Následky bitvy

[editovat |editovat zdroj]

V bitvě o Halič utrpěla rakousko-uherská vojska velké ztráty, uvádí se 300 tisíc obětí. Ruská vojska zahájila postup doKarpat a odřízlapevnost Przemyśl, která byla obléhána až do března roku následujícího. Všeobecná ofenzíva ruských vojsk pokračovala i na střední části fronty. Do konce měsíce října se odehrávaly boje naVisle, kde ruská vojska porazila německou armádu, a vnikla doSlezska. Ruské jednotky se nacházely severovýchodně od českého území, což vyvolalo v části českých obyvatel nadšení. V listopadu však byly další boje zastaveny a později se ukázalo, že se jednalo o nejzazší postup ruské armády v průběhu1. světové války vůbec.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Conrad von Hötzendorff. Aus meiner Dienstzeit. Band IV. 28. Juni 1914 bis September 1914. Die politischen und militärischen Vorgänge vom Fürstenmord in Sarajevo bis zum Abschluß der ersten und bis zum Beginn der zweiten Offensive gegen Serbien und Rußland, Berlin 1924; page 804

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématubitva o Halič na Wikimedia Commons
První světová válka
Chronologie
Předválečné konflikty
Příčiny války
1914
1915
1916
1917
1918
Poválečné konflikty
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:První světová válka
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_o_Halič&oldid=23558999
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp