Biom představuje dílčí oblastbiosféry, charakterizovanou určitým typembiotických aabiotických podmínek – zejména klimatickými ahydrologickými faktory apůdními ageologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typůmrostlinných aživočišnýchspolečenstev.
Suchozemské biomy jsou definovány podle globálního rozšíření vegetačních typů, které jsou určovány globálním klimatem, půdou a dalšími fyzikálními faktory prostředí. Biom se skládá zklimaxovýchekosystémů a všech přidružených vývojových nebo degradačních stadií ekosystémů včetně ekosystémů pozměněných nebo vytvořených člověkem. Vymezení biomu je tedy založeno na potenciálním vegetačním typu. To umožňuje definování biomů na velkých souvislých oblastech a tím se liší biomy od jiných klasifikačních systémů založených na habitatech (biotopech) v aktuálním stavu.
Historicky existuje několik typů členění biomů, které se v mnoha ohledech liší. Jejich oblíbenost v různých kulturních a zeměpisných oblastech často závisí na místních geografických podmínkách a historii oblasti.
Například ve střední Evropě je populární systém členění biomů dleTischlera, který rozlišuje 9 suchozemských biomů:Hylaea (tropické deštné lesy),Skleraea (tropické a subtropické suché lesy a lesosavany),Silvaea (opadavé a smíšené lesy mírného pásu),tajga (severské a horské jehličnaté lesy),lesotundra (přechodné pásmo mezi biomem tajgy a tundry),tundra,stepi,pouště a polopouště aLitoraea (trvale nebo dočasně zaplavená území). Tento systém je ale zase opomíjen anglosaskými vědci, zjednodušuje totiž velmi členění vodních biomů pouze nabiom volného oceánu abiom šelfových moří, což je sice ve středoevropských podmínkách pochopitelné, ale pro vědce námořních mocností nedostatečné.
V současné době se ve světě postupně prosazuje jednotná klasifikace biomů a biogeografických oblastí vytvořená odborníky zSvětového fondu na ochranu přírody (WWF) a nazvanáGlobal 200.
