Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Bill Clinton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Jefferson Clinton
Bill Clinton v roce 1993
Bill Clinton v roce 1993
42. prezident Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna1993 – 20. ledna2001
ViceprezidentAl Gore
PředchůdceGeorge H. W. Bush
NástupceGeorge W. Bush
40. a 42. guvernérArkansasu
Ve funkci:
9. ledna1979 – 19. ledna1981
NáměstekJoe Purcell
PředchůdceJoe Purcell
NástupceFrank D. White
Ve funkci:
11. ledna1983 – 12. prosince1992
NáměstekWinston Bryant (1983-1991)
Jim Guy Tucker (1991-1992)
PředchůdceFrank D. White
NástupceJim Guy Tucker
50. ministr spravedlnosti Arkansasu
Ve funkci:
3. ledna1977 – 9. ledna1979
GuvernérDavid Pryor
Joe Purcell (úřadující)
PředchůdceJim Guy Tucker
NástupceSteve Clark
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Rodné jménoWilliam Jefferson Blythe III
Narození19. srpna1946 (79 let)
USAHope,Arkansas
ChoťHillary Clintonová
RodičeWilliam Jefferson Blythe aVirginia Clinton Kelley
DětiChelsea Clintonová
PříbuzníRoger Clinton Jr. aLeon Ritzenthaler (sourozenci)
Marc Mezvinsky (zeť)
Charlotte Mezvinsky,Aidan Mezvinsky aJasper Mezvinsky (vnoučata)
SídloPresident William Jefferson Clinton Birthplace Home National Historic Site (1946–1950)
Boyhood Home of Bill Clinton (1951–1953)
Bill Clinton Boyhood Home (1954–1961)
Clinton House (1975–1977)
Chappaqua
Alma materGeorgetownská univerzita
Oxford
Yaleova univerzita
ProfesePrávník
NáboženstvíBaptista
OceněníRhodes Scholarship (1968)
Cena za doublespeak (1997)
Cena Karla Velikého (2000)
NAACP Image Award – President's Award (2001)
Cena svobody (2005)
… více naWikidatech
PodpisWilliam Jefferson Clinton, podpis
Webová stránkawww.clintonlibrary.gov
CommonsBill Clinton
Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

William Jefferson Clinton, zvaný „Bill Clinton“ (rodným jménemWilliam Jefferson Blythe III; * 19. srpna1946Hope,Arkansas), jeamerickýdemokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42. prezidentem Spojených států amerických, historicky druhý, jenž podstoupil procesimpeachmentu, neboli odvolání z funkce. Předtím dvanáct let zastával úřad guvernéraArkansasu.

Život

[editovat |editovat zdroj]

William Jefferson Blythe III (William je běžně nazývánBill) se narodil 19. srpna 1946 v městěHope v unijním státěArkansas. Jeho otec William Jefferson Blythe II (1918–1946) pracoval jako prodavač a zahynul při automobilové nehodě tři měsíce před narozením Billa. Matka Virginie Dell Cassidy (1923–1994) pomáhala svým rodičům v jejich obchodě s potravinami, později byla zdravotní sestra. Krátce po narození Billa odcestovala doNew Orleans vLouisianě studovat ošetřovatelství a nechala jej v Hope u svých rodičů Eldridge a Edith Cassidy. V roce 1950 se Billova matka vrátila ze zdravotnické školy a provdala se za Rogera Clintona (1908–1967), který byl spolu se svým bratrem Earlem majitelem obchodního zastoupení v Hot Springs v Arkansasu. Rodina se přestěhovala do Hot Springs ještě v roce 1950.

Bill Clinton později popsal svého nevlastního otce Rogera jako hazardního hráče a alkoholika, který pravidelně fyzicky napadal jeho matku a jeho nevlastního bratra Rogera Clintona mladšího. Rogeru Clintonovi staršímu dospívající Bill několikrát vyhrožoval násilím, aby svou rodinu chránil. V Hot Springs navštěvoval Clinton katolickou základní školu sv. Jana, základní školu Ramble a střední školu, kde působil jako aktivní studentský vůdce, vášnivý čtenář a hudebník.[zdroj?]

Vzdělání a politická kariéra

[editovat |editovat zdroj]
Clinton jako nový guvernér Arkansasu při setkání s prezidentemJimmy Carterem v roce 1978

Od mládí se zajímal o politiku, jako člen politické mládežnické organizaceChlapecký národ (Boys Nation) se setkal s J. F. Kennedym v Bílém domě a rozhodl se, že chce být voleným politickým funkcionářem.

Po střední škole byl přijat na diplomatická studia naGeorgetownskou univerzitu veWashingtonu, kde byl dvakrát zvolen předsedou ročníku. Spolupracoval na guvernérské kampani demokrata Holta[zdroj?] a během studia si přivydělával jako spolupracovník senátoraFulbrighta v týmu pro zahraniční záležitosti.

V roce 1968 získalRhodesovo stipendium a měl možnost studovat naOxfordu. Dále se angažoval v předvolebních kampaních demokratických kandidátů (Fulbright,R. Kennedy). Po dvouletém studiu na Oxfordu byl přijat na práva naYale, kde se také seznámil se svou budoucí manželkouHillary. Spolupracoval na neúspěšné kampani na úřad prezidentaGeorge McGoverna. Po absolvování přednášel právo naArkansaské univerzitě.

V roce 1974 neúspěšně kandidoval doKongresu. V roce 1976 vyhrál volby a stal se vrchním státním zástupcem vArkansasu. Roku 1978 poprvé vyhrál volby a stal se arkansaskýmguvernérem, po sérii nepopulárních kroků prohrál volby v roce 1980. V roce 1982 byl znovu zvolen do funkce guvernéra Arkansasu, kterou vykonával až do svého zvolení 42. prezidentem USA. Během své funkce se snažil reformovat školství a zdravotnictví, podpořit zaměstnanost a usiloval o vyrovnaný státní rozpočet. Ve svých reformách pokračoval i během svého prezidentského mandátu.[zdroj?]

Prezident USA

[editovat |editovat zdroj]

Byl následovníkemGeorge H. W. Bushe staršího a předchůdcemGeorge W. Bushe mladšího. Je členemDemokratické strany. Za klady jeho úřadování jsou považoványDohoda z Osla coby pokus o mírové řešeníizraelsko-palestinského konfliktu z roku 1993 nebo zmírnění amerického národního dluhu.[1]

První volební období

[editovat |editovat zdroj]

V demokratických primárkách 1992 obdržel celkově 52 % hlasů, za viceprezidenta si proti zvyklostem (sousední stát, podobné názory, nižší věk) vybralAla Gora. V kampani se zaměřil na problémy hospodářství, zdravotnictví a školství, podporu střední třídy a amerického snu. Sám byl podporován menšinami a střední třídou.Volby vyhrál v poměru 43 % hlasů ku 37,4 % svého předchůdce, prezidentaGeorge H. W. Bushe. U volitelů byl poměr 370 ku 168. V zahraniční politice podporovalBorise Jelcina a jeho snahu demokratizovatRusko a osvobozeníHaiti od diktátoraRaoula Cédrase. Snahu plnit předvolební slib, snížení daní střední vrstvě, musel odložit kvůli velmi vysokému deficitu rozpočtu připravovaného Bushem, byl tak nucen přepracovat svoji ekonomickou reformu a zvýšit daně nejbohatším lidem a firmám. Po intervencích Ala Gorea byla zavedena energetická daň. Představil reformu zdravotnictví, díky níž by měli všichni občané povinné zdravotní pojištění, tato však nevstoupila v platnost kvůli nevýhodnosti pro pojišťovny, které se bránily silnou protikampaní v médiích.

Zavedl mnoho reforem – regulace držení zbraní, možnost místo nástupu do armády vykonávat dobrovolnickou službu, posílení policejních sborů, omezení státní byrokracie. Při velkých bojích s Kongresem o rozpočet na rok 1995 situace dospěla až k rozpočtovému provizoriu, ale nakonec se rozpočet podařilo schválit v původním znění.[2]

Jeho vláda revidovalaCommunity Reinvestment Act z roku 1977 a jeho kritéria byla uplatněna při schvalování bankovních fúzí a akvizic. Tento politický zásah ovlivnil posuzování rizikovosti hypoték, a tak se stal jednou z příčinamerické hypoteční krize.[3] Další jeho prezidentský výnos,Telecommunications Act of 1996, zaznamenal nejpodstatnější změny ve sféře telekomunikací a médií v USA od roku 1934.[zdroj?]

Druhé volební období

[editovat |editovat zdroj]
Monika Lewinská – hlavní osoba Clintonova impeachmentu

Vprezidentských volbách 1996 se mu postavil republikánBob Dole. Přes negativní kampaň Clinton vyhrává v poměru 49 % ku 41 % hlasů voličů a 379 ku 159 hlasů volitelů. Ve svém druhém volebním období zlepšil vztahy s republikány, za čtyři roky jeho reformy přispěly k vytvoření 11 milionů nových pracovních míst. Díky iniciativě Billa Clintona se ze skupinyG7 stalaG8 připojením Ruska. Jeho hospodářské reformy vedly k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům. Jeho druhé volební období poznamenala aféra s Monikou Lewinskou, se kterou měl mít devětkrát sex. V roce 1998 mu dokonce hrozilo odvolání z funkce poté, co jako druhýprezident USA podstoupil procesimpeachmentu (obžaloby) kvůli lhaní pod přísahou a obstrukcím justice. Při dalších prezidentských volbách podporoval svého viceprezidentaAla Gora. Jak je zvykem, založil ve svém domovském státě (Little Rock,Arkansas) svou prezidentskou knihovnu a nadaci pomáhající překonat rasové a náboženské rozdíly a podporující distribuci léků a rozvoj školství v rozvojových zemích světa.[4]

Zahraniční politika

[editovat |editovat zdroj]
Zleva:Jicchak Rabin, Bill Clinton aJásir Arafat po podepsáníMírových dohod z Osla na trávníku před Bílým domem veWashingtonu, 13. září 1993

Během prezidentství Billa Clintona došlo k různým vojenským střetnutím. První vojenské střetnutí se odehrálo vsomálskémMogadišu běhemoperace Gothic Serpent, jejímž cílem bylo spáchat atentát naMohameda Farrah Aidida, somálského vojenského velitele, obviněného z válečných zločinů. Během operace došlo k sestřelení dvouamerických vrtulníků a následná záchranná akce se změnila v městský boj, který si na americké straně vyžádal 18 mrtvých, 73 zraněných a jednoho zajatého. Ztráty mezi somálskou milicí a civilisty byly mnohonásobně vyšší. V důsledku těchto událostí byla operace ukončena a Američané se ze Somálska stáhli.

V roce 1995 seamerické letectvo v rámci operaceNATO zúčastnilobombardování srbských pozic, s cílem zastavit útoky nabezpečné zóny OSN a tlačit na uzavření mírové dohody. Po uzavřeníDaytonské mírové dohody vyslala Clintonova administrativa americké vojáky v rámci miseIFOR doBosny a Hercegoviny.

V reakci naútoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, které si vyžádaly desítky obětí, nařídil Clinton raketové útoky proti cílům v Súdánu a Afghánistánu, považovaných za zařízeníAl-Káidy. Cílem střelby se stala i farmaceutická továrna v Súdánu. Tento útok byl mnohostranně kritizován.

Clinton a čínský prezidentŤiang Ce-min v Bílém domě v říjnu 1997

V listopadu stejného roku Clinton podepsal zákon ustanovující politiku „změny režimu“ v Iráku. Krátce nato administrativa prezidenta Clintona autorizovala čtyřdenní bombardovací kampaň pojmenovanouOperaci Pouštní liška. Během zbývajících dvou let bylo americké letectvo terčem protiletadlové palby v bezletových zónách nad Irákem.

V roce 1999 Clintonova administrativa autorizovala použití síly proti bývaléSvazové republice Jugoslávie v rámci operaceNATO nazvanéOperace Spojenecká síla. Cílem této bombardovací kampaně bylo zastavení etnických čistek a genocidy v jugoslávské provinciiKosovo. V důsledku tohoto amerického bombardování (včetně hlavního městaBělehradu) se jugoslávská administrativa podvolila podmínkám rezoluce OSN číslo 1244, která nad Kosovem ustanovila správu Spojených národů a autorizovala jednotkyKFOR.

V roce 2000 Bill Clinton jako první prezident Spojených států odválky ve Vietnamu navštívilVietnam. Clinton se během svého prezidentství pokoušel přispět k řešeníizraelsko-palestinského konfliktu. V roce 1993 bylaJásirem Arafatem aJicchakem Rabinem podepsánamírová dohoda. Dosažení míru však znemožnilaDruhá intifáda.

V roce 2000 pomohl prosadit vstupČíny doSvětové obchodní organizace a uvolnil obchodní bariéry mezi Spojenými státy a Čínou.[5][6][7]

Aféra Chinagate

[editovat |editovat zdroj]

Po prezidentských volbách v roce 1996 vypukla ve Spojených státech aféra "Chinagate".[8] Bylo odhaleno, žeČínská lidová republika se pokoušela ovlivňovat americkou zahraniční politiku zasíláním finančních darů volební kampani Billa Clintona.[9][10] Někteří agentiFBI si stěžovali, že z vyšších míst bylo úmyslně bráněno vyšetřování a aféra nebyla řádně prošetřena.[11][12] FBI neměla ani možnost vyslechnout prezidenta Clintona a jeho viceprezidentaAla Gorea.[13]

Osobní život

[editovat |editovat zdroj]
Hillary Clintonová jako ministryně zahraničí v roce 2009

Clinton je od roku 1975 ženatý, má dceruChelsea Clintonovou, která se narodila 27. února 1980. Jeho ženaHillary Clintonová taktéž působila v politice. V letech 2001–2009 byla členkouSenátu USA. Mezi lety 2009 a 2013 bylaministryní zahraničí Spojených států. V roce 2008 se neúspěšně ucházela o nominaci na prezidentku USA za Demokratickou stranu a v roce 2016neúspěšně kandidovala na prezidentku USA, když byla poraženaDonaldem Trumpem.

Bill Clinton v roce 2008 v průběhu prezidentských primárek Demokratické strany několikrát kritizoval pozdějšího vítěze primárek a prezidenta USABaracka Obamu. V listopadu 2013 od něj obdrželprezidentskou medaili svobody.[14] Bill Clinton trpíischemickou chorobou srdeční – poruchou prokrvení srdce, která je důsledkem zužování tepen. Podstoupil dvě operace, při nichž mu lékaři zavedli čtyřnásobnýbypass (přemostili zúžené srdeční tepny cévním štěpem) a provedli angioplastiku (do zúžené cévy zavedli výztuže). Nyní se stravuje jakovegan.

Clinton byl také spojován se sexuální aférouJeffreyho Epsteina. Z letových záznamů je doloženo, že nejméně 26× cestoval soukromým Boeingem Jeffreyho Epsteina, který získal přezdívku „Lolita express“.[15] V souvislosti s případem byl v roce 2025 výboremSněmovny reprezentantů vyzván k poskytnutí výpovědi.[16]

Vyznamenání

[editovat |editovat zdroj]

Clintonova vláda 1993–2001

[editovat |editovat zdroj]
  • Prezident a viceprezident Al Gore na kolonádě Bílého domu
    Prezident aviceprezidentAl Gore na kolonádě Bílého domu
  • Prezident Bill Clinton a viceprezident Al Gore zavádí internet na střední škole Ygnacio Valley High School v Concordu (Kalifornie, 1996)
    Prezident Bill Clinton a viceprezident Al Gore zavádíinternet na střední škole Ygnacio Valley High School v Concordu (Kalifornie, 1996)
  • Prezident Clinton s britským ministerským předsedou Tonym Blairem v roce 1999
    Prezident Clinton s britským ministerským předsedouTonym Blairem v roce 1999
Vláda Williama J.Clintona
ÚřadOsobaObdobí služby
PrezidentBill Clinton1993–2001
ViceprezidentAl Gore1993–2001
Ministr zahraničíWarren Christopher1993–1997
Madeleine Albrightová1997–2001
Ministr financíLloyd Bentsen1993–1994
Robert Rubin1995–1999
Lawrence Summers1999–2001
Ministr obranyLes Aspin1993–1994
William J. Perry1994–1997
William S. Cohen1997–2001
Ministr spravedlnostiJanet Reno1993–2001
Ministr vnitraBruce Babbitt1993–2001
Ministr zemědělstvíMike Espy1993–1994
Daniel R. Glickman1994–2001
Ministr obchoduRonald H. Brown1993–1996
Mickey Kantor1996–1997
William M. Daley1997–2000
Norman Mineta2000–2001
Ministr práceRobert B. Reich1993–1997
Alexis M. Herman1997–2001
Ministr zdravotnictvíDonna E. Shalala1993–2001
Ministr školstvíRichard Riley1993–2001
Ministr bytové výstavby
a rozvoje měst		Henry G. Cisneros1993–1997
Andrew Cuomo1997–2001
Ministr dopravyFederico Peña1993–1997
Rodney E. Slater1997–2001
Ministr energetikyHazel O'Leary1993–1997
Federico Peña1997–1998
Bill Richardson1998–2001
Ministr pro záležitosti veteránůJesse Brown1993–1997
Togo D. West1998–2000
Hershel W. Gober2000–2001

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie.zfacts.com [online]. [cit. 2007-10-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-06. 
  2. ↑Clinton, Bill: Můj život (My life, česky Ikar, Praha 2004)
  3. ↑Stan Liebowtiz,The Real Scandal – How feds invited the mortgage messArchivováno 16. 12. 2008 naWayback Machine.,New York Post, February 5, 2008
  4. ↑Clinton, Bill: Dárcovství, jak každý z nás může změnit svět (Giving, česky Volvox Globator, Praha 2008)
  5. ↑ Waking the Sleeping Dragon.Slate. 28. září 2016.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ Was Letting China Into the WTO a Mistake?.Foreign Affairs. 2. dubna 2018.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Normalizing Trade Relations With China Was a Mistake.The Atlantic. 8. června 2018.Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ China Was Bill Clinton’s Russia.The Wall Street Journal [online]. 3. března 2017.Dostupné online. 
  9. ↑Woodward, Bob and Duffy, Brian,"Chinese Embassy Role In Contributions Probed",Washington Post, 13. února 1997.
  10. ↑Findings Link Clinton Allies to Chinese Intelligence,The Washington Post, 11. února 1998.
  11. ↑Krauthammer, Charles,"Reno's Humiliation",Washington Post, 10. října 1997
  12. ↑Safire, William,"Those Chinese Agents",New York Times, 7. října 1999
  13. ↑"Justice's Clinton, Gore inquiry criticized",Associated Press, 16. prosince 1999.
  14. ↑ČTK.Bill Clinton převzal v Bílém domě nejvyšší americké vyznamenání [online]. České noviny.cz, 2013-11-20 [cit. 2013-11-21].Dostupné online. 
  15. ↑ZIMMERMAN, Malia. Flight logs show Bill Clinton flew on sex offender's jet much more than previously known.Fox News [online]. 2016-05-13 [cit. 2019-01-05].Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Výbor Sněmovny reprezentantů vyzval k poskytnutí spisů o Epsteinovi - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-08-05 [cit. 2025-08-05].Dostupné online. 
  17. ↑Clinton, William J. (1 January 1995).Public Papers of the Presidents of the United States: William J. Clinton, 1994. Best Books on. s. 1902ISBN 978-1-62376-796-9
  18. ↑ Remarks on Receiving the Mubarak Medal in Kuwait City, Kuwait | The American Presidency Project.www.presidency.ucsb.edu [online]. [cit. 2024-08-23].Dostupné online. 
  19. ↑WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných.Pražský hrad [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné online. 
  20. ↑ National Orders | South African History Online.web.archive.org [online]. 2015-01-18 [cit. 2019-10-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-18. 
  21. ↑HABERLER.COM. Dostluk İlişkilerine Katkının Altın Sembolü: Devlet ve Cumhuriyet Nişanları.Haberler.com [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné online. (turecky) 
  22. ↑ Clinton rüzgarı - tg mobile.m.turkiyegazetesi.com.tr [online]. [cit. 2022-07-09].Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  23. ↑ Clinton off to Lesotho for Aids.News24 [online]. 2005-07-15 [cit. 2019-10-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-01. (anglicky) 
  24. ↑SIR MICHAEL'S STATEMENT WHEN AWARDING FORMER UNITED STATES PRESIDENT, BILL CLINTON WITH A 'LOGOHU MEDAL' UNDER THE PAPUA NEW GUINEA ORDERS OF LOGOHU DURING HIS RECENT VISIT TO PNGDostupné online (anglicky)
  25. ↑ PNG makes Clinton honorary chief.The Sydney Morning Herald [online]. 2006-12-03 [cit. 2019-10-01].Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Vabariigi President.www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné online. 
  27. ↑ Haïti – Social : Bill Clinton reçoit l'Ordre national Honneur et Mérite au grade Grand Croix plaque or – HaitiLibre.com : Toutes les nouvelles d’Haiti 7/7.HaitiLibre.com [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné online. 
  28. ↑AUTHOR, No. President Saakashvili awards Bill Clinton with St. George Order of Victory.GeorgianJournal [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné online. 
  29. ↑FISKE, Gavriel; AHREN, Raphael. Peres honors ‘cherished friend’ Bill Clinton.www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ President Obama Names Presidential Medal of Freedom Recipients.whitehouse.gov [online]. 2013-08-08 [cit. 2019-10-01].Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ŠKODA, Jan. Pavel udělil Clintonovi Řád T. G. Masaryka.ČT24 [online]. [cit. 2024-03-12].Dostupné online. 

Audiovizuální dokumenty

[editovat |editovat zdroj]

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Prezidenti Spojených států amerických

George Washington (bezp., F) •John Adams (F) •Thomas Jefferson (SR) •James Madison (SR) •James Monroe (SR) •John Quincy Adams (SR) •Andrew Jackson (D) •Martin Van Buren (D) •William Henry Harrison † (W) •John Tyler (W, bezp.) •James K. Polk (D) •Zachary Taylor † (W) •Millard Fillmore (W) •Franklin Pierce (D) •James Buchanan (D) •Abraham Lincoln †† (R,U) •Andrew Johnson (U) •Ulysses S. Grant (R) •Rutherford B. Hayes (R) •James A. Garfield †† (R) •Chester A. Arthur (R) •Grover Cleveland (D) •Benjamin Harrison (R) •Grover Cleveland (D) •William McKinley †† (R) •Theodore Roosevelt (R) •William Howard Taft (R) •Woodrow Wilson (D) •Warren G. Harding † (R) •Calvin Coolidge (R) •Herbert Clark Hoover (R) •Franklin Delano Roosevelt † (D) •Harry S. Truman (D) •Dwight D. Eisenhower (R) •John Fitzgerald Kennedy †† (D) •Lyndon B. Johnson (D) •Richard Nixon (R) •Gerald Ford (R) •Jimmy Carter (D) •Ronald Reagan (R) •George H. W. Bush (R) •Bill Clinton (D) •George W. Bush (R) •Barack Obama (D) •Donald Trump (R) •Joe Biden (D) •Donald Trump (R)

Pečeť (znak) prezidenta Spojených států
Legenda: (F) –federalista (SR) –„starorepublikán“ (W) –whig (D) –demokrat (R) –republikán (U) –unionista (bezp.) – bezpartijní † – zemřel v úřad솆 – zavražděn v úřadě
Seznam prezidentů
Osobnosti roku časopisuTime
1927–1950
1951–1975
1976–2000
2001–dosud
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Lidé |Politika |Spojené státy americké
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bill_Clinton&oldid=25259546“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp