 Biarum | |
|---|---|
 KvetoucíBiarum tenuifolium | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
| Čeleď | árónovité (Araceae) |
| Rod | biarum (Biarum) Schott, 1832 |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Biarum[1] (Biarum) je rod rostlin z čelediárónovité. Jsou to nevelkébyliny s podzemníhlízou, z níž vyrůstá toulcovitékvětenství a řapíkatélisty. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen veStředomoří a naBlízkém aStředním východě. V jižní Evropě roste 7 druhů, z nichž většina jsouendemity.
.jpg)
Biara jsou drobnébyliny s podzemní, kulovitou nebo poněkud zploštělouhlízou. Ve středu horní části hlízy je růstový pupen, při bázi zbytky loňské hlízy. U většiny druhů vyrůstá z hlízy nejprvekvětenství a po jeho odkvětu se teprve objevují listy, u části druhů se květenství objevuje společně s listy a výjimečně až po listech.Listy jsou řapíkaté (řapíky jsou někdy ukryté pod povrchem země), s čárkovitou, kopinatou, podlouhle eliptickou nebo lžicovitoučepelí. Čepel je na bázi sbíhavá na řapík, na vrcholu zaokrouhlená až uťatá, s rovným nebo zvlněným okrajem. Květenství je buď přisedlé na hlíze nebo vyrůstá na krátké až dlouhé, podzemní až krátce nadzemní stopce. Je tvořenopalicí obklopenoutoulcem. Toulec je nadzemní nebo částečně, výjimečně i zcela podzemní. Většinou je sytě purpurový až temně zelený a ve spodní části bělavý, případně celý purpurový nebo celý bělavý. Palice může být kratší nebo delší než toulec a je členěna do několika zón. Její vrchol bývá sterilní, pod ním je zóna samčích květů, pak zóna oboupohlavná, ve spodní části pak zóna samičích květů. Samčí květy obsahují 2 tyčinky.Semeník samičích květů obsahuje jediné vajíčko. Plodem jsou bílé až fialové nebo purpurové, kulovitébobule uspořádané do podzemního nebo částečně nadzemního plodenství.[2]
Rod biarum zahrnuje 21 druhů. Je rozšířen v jižníEvropě,severní Africe a naBlízkém aStředním východě. Centrum druhové diverzity je na Blízkém východě. Z jižní Evropy je udáváno celkem 7 druhů.Největší areál má druhB. tenuifolium, rozšířený v severní Africe, jižní Evropě iTurecku, aB. dispar rostoucí veŠpanělsku, severní Africe a naSardinii. V jihozápadním Španělsku rostou endemické druhyB. carratracense aB. mendax, naKrétěB. davisii, vŘeckuB. fraasianum aB. rhopalospadix. Na řecký ostrovSimi zasahuje z jihozápadního Turecka i druhB. marmarisense.[3][4]
Biara se vyskytují v oblastech s výrazně suchým létem. Jejich vegetační sezóna začíná v pozdním létě nebo začátkem podzimu s příchodem dešťů a trvá do časného léta, kdy zatahují. Většina druhů kvete na podzim nebo začátkem zimy.[2]
Květy rostlin rodu biarum buď sladce voní nebo zapáchají a jsou opylovány zejménamouchami abrouky (zejménadrabčíky avrubounovitými).[5]
DruhBiarum tenuifolium popsal jižCarl Linné v roce 1753 jakoArum tenuifolium.[6]RodBiarum je na základě morfologietyčinek a způsobu otevíráníprašníků dělen do 2 podrodů: PodrodBiarum zahrnuje druhyB. tenuifolium aB. rhopalospadix, do podroduIscharum jsou řazeny všechny zbývající druhy.[2]
Některé druhy jsou pěstovány ve specializovaných sbírkách jako skalničky.[2]
