Podle tradičního vysvětlení pochází název Besarábie (rumunsky Basarabia) od jména valašské dynastieBasarabů, o níž se předpokládá, že vládla jižní části tohoto území ve 14. století. Někteří učenci však tuto teorii zpochybňují a tvrdí, že:
tento název byl původně exonymem používaným západními kartografy;
název Besarábie byl v místních pramenech poprvé použit až na konci 17. století Ruskem
pověst, že se týkala moldavských oblastí poblíž Černého moře, rezolutně odmítl moldavský kronikář Myron Kostin, který je zastáncem označení Moldávie (nezaměňovat s moderním Moldavskem)
zmatek mohli způsobit středověcí západní kartografové, kteří si polské zmínky o Valašsku špatně vykládali jako tehdejší Besarábii jako název samostatného pozemku mezi Valašskem a Moldavskem.
Podle Dimitrije Kantemira byl název Besarábie původně aplikován na část území jižně od Horní Trajanské zdi, tedy na zemi o něco větší než moderní Bujak a vlivem kartografů byla označena i východní část Moldávie. To potvrzují i další historické údaje, podle kterých je název Besarábie etnonymem odvozeným od lidu Bessa (valachy), který v této oblasti žil společně s Gety a také sem přivezenými arabskými otroky.
Národní kroj prostého lidu Besarábie byl podobný ukrajinskému. Košile vyšívaná s páskem, (halenky s rozparkovanými rukávy a někdy bez rozparku), široké a úzké kalhoty, holínky, vycházkové boty, šedá čepice.
