| Bert Hellinger | |
|---|---|
Bert Hellinger | |
| Narození | 16. prosince1925 Leimen -Bádensko, Německo |
| Úmrtí | 19. září2019 (ve věku 93 let) Bischofswiesen |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Juliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku |
| Povolání | psychoterapeut |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Web | http://www.hellinger.com/ |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Bert Hellinger (16. prosince1925,Leimen,Bádensko,Německo –19. září2019) bylněmeckýpsychoterapeut a autor. Mnoho let strávil jako vedoucíkatolickémisijní školy vJižní Africe. Proslavil se jako tvůrce originální psychoterapeutické metody nazývanéRodinné konstelace aSystemické konstelace. V posledních letech pracoval i s dalším formátem označovaným jako „Pohyby duše". Hellinger ovlivnil tisíce terapeutů na celém světě, kteří jeho metody uplatňují na širokou škálu osobních, pracovních i společenských problémů.[1] Je autorem a spoluautorem více než 30 knih přeložených do mnoha světových jazyků.
Narodil se jako Anton Hellinger roku 1925 v katolické rodině v Německu. Vyrůstal vKolíně nad Rýnem, kde absolvoval katolickouklášterní školu. Odmítl se nechat naverbovat do místní organizaceHitlerjugend a byl proto označen za „nepřítele lidu".[2]
Na začátku války (1942) byl Hellinger povolán do armády. Zúčastnil se bojů nazápadní frontě. Byl však zajatspojeneckými vojsky (1945) a následně deportován do zajateckého tábora vBelgii, odkud utekl.
Po válce vstoupil do katolického misionářského řádu a dostal církevní jménoSuitbert, zkráceně „Bert". Tato přezdívka mu zůstala i po opuštění řádu v roce 1971. V rámci své kněžské přípravy studoval na univerzitě ve Würzburgufilozofii, katolickouteologii apedagogiku.
V roce1952 byl vysvěcen nakněze. Působil vJižní Africe jako vedoucí katolické misie a misionářské školy až do roku1968. Naučil se plynulejazyk kmeneZulu, podílel se na jejichrituálech a získal respekt k jejich odlišnému chápání světa.
Prvním impulzem k jeho pozdějšímu přechodu od kněžství k psychologii byla sérieekumenických školení zaměřených naskupinovou dynamiku, vedenáanglikánskými duchovními při jeho pobytu vJižní Africe (1960). Tato cvičení vycházela zfenomenologického přístupu. Cvičení byla zaměřena na rozpoznání podstatného v rozmanitosti přítomnosti, bez záměru, beze strachu, bez předsudků, zaměřená jen na to, co se objeví.[3] Hellinger byl hluboce dojat tím, co tyto semináře ukázaly: Možnost smíření protikladů pomocí vzájemného respektu.
Počátek zájmu ofenomenologii byl i počátkem jeho rozchodu s kněžstvím. Hellinger popisuje, jak se jeden z trenérů zeptal skupiny: „Co je pro vás důležitější – vaše ideály, nebo lidé? Co byste obětovali pro to druhé?" Pro Hellingera to nebyla jen filozofická hádanka. Byl na to citlivý, neboť si byl vědom, jak snadnonacistický režim obětoval lidi ve službách ideálů. Hellinger sám říká:„V jistém smyslu mi tato otázka změnila život. Základní orientace zaměřená na lidi formovala celou mou práci."[4]
Poté, co roku 1971 opustil kněžský řád, se setkává s Hertou, svou první ženou, kterou si bere krátce po návratu do Německa. Několik let strávil veVídni v klasickém kurzupsychoanalýzy naWiener Arbeitskreis für Tiefenpsychologie (vídeňská Asociace prohlubinnou psychologii). Ve studiu pokračoval naMünchner Arbeitsgemeinschaft für Psychoanalyse (Mnichovský psychoanalytický vzdělávací institut) a byl přijat jako praktikující člen jejich profesního sdružení.V roce1973 odcestoval doUSA, kde 9 měsíců studoval u psychologa a psychoterapeutaArthura Janova (autor známé knihy Prvotní výkřik).[5][6] Významný vliv na něj měl rovněžEric Berne a jeho teorietransakční analýzy.Bert Hellinger přednáší a pořádá semináře i ve vysokém věku. V roce 2011 vedl v Praze víkendový seminář "Cesta k uzdravení" (navazující na stejnojmennou knihu) a v roce 2013 (v 87 letech) vedl v Bratislavě seminář "Ako sa nám podarí budúcnosť"[7] a poskytl zde televizní interview[8].
Zemřel 19. září 2019.
výběr
| Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |