Berlín leží vrovině, na břehuřekySprévy, která se vlévá doHavoly – pravostrannéhopřítokuLabe, v západní čtvrtiŠpandava. Mezi hlavnítopografické rysy města patří mnohojezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvořílesy,parky,zahrady, řeky,vodní kanály a jezera.[6]
Berlín leží východně od řekyLabe, které tvořilo historickou hraniciFranské říše, kde žili napříkladFrankové čiSasové, a území obývanýmislovanskými kmeny. To je také důvod, proč velká část obcí v severovýchodním Německu nese slovanská jména sponěmčenýmipříponami (-ow, -itz, -vitz, -witz, -itzsch nebo-in). Právě i název Berlína má kořeny v jazycíchzápadních Slovanů, může souviset sestaropolabským kmenem berl-, který označovalbažinu či s praslovanským bьrlogъ neboli doupě.[10]
I pět z dvanácti berlínských obvodů nese částečně slovanský název (Pankow, Steglitz-Zehlendorf, Marzahn-Hellersdorf, Treptow-Köpenick aSpandau – dříve Spandow).
Nejstarší doklady o osídlení dnešního území Berlína jsou zbytky základů domu datovaného do roku 1174 nalezené pří archeologických pracích vBerlin-Mitte.[11] První písemné záznamy pocházejí z konce 12. století.Špandava byla poprvé zmíněna v roce 1197 a Köpenick v roce 1209. Tyto oblasti se však k Berlínu připojily až v roce 1920.Nikolaiviertel, jenž leží v samotném srdci dnešního Berlína, byl zmíněn v listině v roce 1244.[12] Za rok založení se považuje 1237, kdy vznikl Kölln ležící na opačném břehuSprévy. Ve skutečnosti zde původně nebylo jedno město, ale dvě: Kölln (Kolín) a Berlín. Podle kroniky byla postavena askánskými bratry Janem I. a Otou III. Na smlouvě, uzavřené 28. října 1237 biskupem Gernandem z Braniboře a oběma markrabaty, je uveden jako svědek köllnský farář Simeon. Jméno Berlín se objevuje o více než šest let později než Kölln. Původní město je tedy dvojměstím ležícím proti sobě. Kölln, ležící na málem ostrově na řece Sprévě, neměl možnost se zvětšovat. Proto vzniká nové město na pravém břehu Sprévy, Berlín.[13] Obě města si postupem času vybudovala rozsáhlé hospodářské vazby a těžila zpráva skladu, neboť ležela na stezce Via Imperii zeŠtětína doŘíma a stezce spojujícíBruggy aVeliký Novgorod.[7] V roce 1307 uzavřely spojenectví v oblasti vnější politiky. Vnitřní správy byly však stále nezávislé.[14]
V roce 1415 se stalFridrich I. Pruský kurfiřtem braniborského knížectví, kterému vládl až do roku 1440. V průběhu 15. století ustanovili jeho nástupci Berlín-Kölln jako hlavní město. V roce 1443 zahájilFridrich II. Braniborský stavbu městského paláce. Proti stavbě se konaly protesty, které vyvrcholily v roce 1448. Nebyly úspěšné a občané ztratili mnoho politických a ekonomických privilegií.[15] V roce 1451 se stal trvalým sídlembraniborských kurfiřtů z roduHohenzollernů, kteří vládli z Berlína až do vznikuVýmarské republiky v roce 1918. Toto však potvrdil až v roce 1486 Jan Cicero Braniborský.[16] Město se však muselo vzdát svéhohanzovního statusu. V roce 1539 se město oficiálně staloluteránským.[17]
V roce 1700 bylo přibližně 30 procent berlínských obyvatel francouzského původu právě kvůli imigraci hugenotů.[20] Mnoho dalších přistěhovalců přišlo zPolska,Salcburska aČech, jejichž někteří potomci, žijící v tzv.Českém Rixdorfu (Böhmisch-Rixdorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky.[21]
Královský palác v roce 1900 (napravo)
Od roku 1618 byloBraniborské markrabství v personální unii sPruským vévodstvím. V roce 1701 došlo ke sjednocení doPruského království. Hlavním městem nového království se stal Berlín, který nahradilKrálovec. V roce 1709 se Berlín sloučil se čtyřmi městy: Cölln, Friedrichswerder, Friedrichstadt a Dorotheenstadt pod názvem Berlín.[14]
V roce 1740 se k moci dostalFridrich II. Veliký, známý jako Fridrich Veliký (1740–1786). Za jeho vlády se Berlín stal centremosvícenství, ale také byl běhemsedmileté války krátce obsazen ruskou armádou.[22] V roce 1806 po francouzském vítězství ve válce čtvrté koalice vpochodoval do městaNapoleon Bonaparte, ale městu zůstala samospráva. V roce 1815 se město stalo součástí nové pruské provincie Braniborsko.[23]
Běhemprůmyslové revoluce vyrostla ekonomika a populace města se dramaticky zvýšila. Berlín se stal hlavním železničním uzlem a hospodářským centrem Německa. Brzy se rozvinula další předměstí a zvýšila se rozloha i populace Berlína. Mnohá z nich byla pod Berlín začleněna.[24] V roce 1871 se Berlín stal hlavním městem nově založenéNěmecké říše. V roce 1881 došlo k oddělení od Braniborska.[22]
Na počátku 20. století se v Berlíně začalo rozvíjet německéexpresionistické hnutí.[25] Na konciprvní světové války v roce 1918 vyhlásilPhilipp Scheidemann vbudově Reichstagu republiku. V roce 1920 zákon o Velkém Berlíně začlenil desítky předměstských obcí do Berlína. Počet obyvatel se téměř zdvojnásobil na čtyři miliony. BěhemVýmarské republiky Berlín prošel politickými nepokoji kvůli ekonomickým nejistotám. Metropole zažila rozkvět v mnoha vědeckých oborech, napříkladAlbert Einstein se během let působení v Berlíně dostal do povědomí veřejnosti.
V roce 1933 se k moci dostalAdolf Hitler aNSDAP. Národně-socialistický režim začal plánovatmonumentální stavební proměny, aby se mohl Berlín stát hlavním městemVelkogermánské říše.[26] Do roku 1939 opustila Berlín a Německo polovina z původního počtu 160 tisícŽidů. PoKřišťálové noci jich bylo mnoho uvězněno v nedalekémSachsenhausenu. Po roce 1943 bylo mnoho z nich posláno do koncentračních táborů. Během druhé světové války byla velká část města zničena (až 40% obytných ploch). Přibližně 125 000 civilistů bylo zabito. Po vítězství spojenců vbitvě o Berlín bylo město rozděleno dočtyř sektorů (sovětský, francouzský, britský a americký).[27]
V červnu 1948 po měnové reformě ve třech západních sektorech Berlína uvalilSovětský svazblokádu na přístupové cesty doZápadního Berlína, které vedly přes sovětský sektor. Spojenci zareagovali leteckým mostem. V květnu 1949 byla blokáda zrušena.[28] Po vznikuNěmecké demokratické republiky sevýchodní Berlín stal hlavním městem státu. Západní Berlín byl politicky spojen seSpolkovou republikou Německo, ačkoliv oficiálně byl stále okupovaný spojenci. Letecké spojení s městem tedy poskytovaly jen americké, francouzské a britské aerolinky.
Rozdělení Německa na dva samostatné státy eskalovalostudenou válku. Západní Berlín byl obklopen Německou demokratickou republikou. Ta prohlásila východní část, která zahrnovala většinu historického jádra, za své hlavní město, což západní mocnosti neuznávaly. Metropolí Západního Německa se stalBonn. V roce 1961 začala Německá demokratická republika stavětBerlínskou zeď kolem Západního Berlína, která měla zabránit emigraci východních Němců do západního Německa právě přes Berlín. 26. června 1963 pronesl prezident USAJohn Fitzgerald Kennedy slavný projevIch bin ein Berliner.[29] Pro většinu obyvatel Východu byla cesta do Západního Berlína nebo Západního Německa zapovězena. V roce 1971 zaručila dohoda vítězů druhé světové války pozemní přístup do Západního Berlína přes území NDR.[30]
9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď a následně byla z větší části zbořena. 3. října 1990 se obě části Německaznovusjednotily. V červnu 1991 odhlasovalNěmecký spolkový sněm přesun hlavního města zBonnu do Berlína. Tento proces byl dokončen v roce 1999. Prvním starostou sjednoceného města se stal Walter Momper, který do tohoto okamžiku vedl pouze západní část. Ve volbách v prosinci 1990 zvítězil Eberhard Diepgen (CDU) a stal se tak prvním zvoleným v celém městě.
Berlín leží v severovýchodnímNěmecku v rozsáhlé plochéStředoevropské nížině, která se táhne od severníFrancie po západníRusko.Berliner Urstromtal (ledovcové údolí z doby ledové) bylo vytvořeno proudícím roztátým ledem na konci posledního weichselského zalednění. Nyní tímto údolím protékáSpréva. VeŠpandavě se Spréva vléváHavoly, která protéká od severu k jihu západním Berlínem. Tok řeky Havoly připomíná spíše řadu jezer, z nichž největší je Tegeler See. Řada jezer leží i na Sprévě, jako například Großer Müggelsee ve východním Berlíně.
Mapa vodních ploch v Berlíně
Důležité části dnešního Berlína se rozkládají na nízkých plošinách po obou stranách údolí Sprévy. NapříkladPankow či Reinickendorf leží na Barninmské plošině na severu, tak Charlottenburg-Wilmersdorf, Steglitz-Zehlendorf, Tempelhof-Schöneberg a Neukölln leží na Teltowské plošině na jih od řehy.
Nejvyšším bodem je vrch Arkenberge v obvodu Pankow s nadmořskou výškou 122 metrů.[32] Díky návozu stavební suti překonalTeufelsberg (120,1 m), který je tvořen z trosek domů zbořených během druhé světové války. Großer Müggelberge s nadmořskou výškou 114,7 m je nejvyšším přirozeným bodem města. Tím nejnižším je jezero Spektesee ve Špandavě s nadmořskou výškou 28,1 metrů. Průměrná nadmořská výška činí 34 m n. m.
Vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).
Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cestavlakem trvá necelých pět hodin, cestaletadlem kolem 40 minut.
Související informace naleznete také v článku Braniborsko.
Město Berlín s přilehlou oblastí tvoříaglomeraci označovanou jako metropolitní region Berlín-Braniborsko (Metropolregion Berlin-Brandenburg).
Braniborsko (Brandenburg) je jedna ze16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem jePostupim (Potsdam). V současných hranicích existuje od 1992.
Braniborsko je součástí rozsáhléSeveroněmecké nížiny, která je v jeho okrajových částech přerušována pahorkatinami. Moderní Braniborsko se rozkládá mezi řekami Labem na západě, a Odrou a Nisou na východě.
Berlín se dleKöppenovy klasifikace nachází v oblasti mírnéhooceánického podnebí (Cfb), ale ve východní části lze hovořit i o vlhkémkontinentálním podnebí s teplými léty (Dfb).[33] Berlínské klima se vyznačuje mírnými lety a studenými zimami, ale většinou ne příliš tuhými. Vzhledem k přechodnému klimatu jsou v zimě běžné mrazy a mezi ročními obdobími jsou větší teplotní rozdíly, než je typické pro čisté oceánské podnebí. Dle Trewarthova schématu je Berlín klasifikován jako mírné kontinentální klima (Dc).[33]
Léta jsou teplá s průměrnými vysokými teplotami 22–25 °C a minimy 12–14 °C. Zimy jsou chladné s průměrnými teplotami okolo 3 °C a minimy −2 až 0 °C. Jaro a podzim jsou chladné až mírné. Berlínská zástavba vytváří mikroklima s teplem zadržovaným budovami a dlažbou. Teploty mohou být ve městě až o 4 °C vyšší než v okolních oblastech.[34]Průměrné roční srážky jsou 530 milimetrů s mírnými srážkami po celý rok. Oblast Berlína a Braniborska je nejteplejší a nejsušší v Německu.[35]Sněžení se vyskytuje zejména od prosince do března. Nejteplejším měsícem v Berlíně byl červenec 1834 s průměrnou teplotou 23,0 °C a nejchladnějším měsícem byl leden 1709 s průměrnou teplotou −13,2 °C.[36] Měsícem s nejvyšším množstvím srážek byl červenec 1907 s 230 milimetry, zatímco nejsušší byly měsíce říjen 1866, listopad 1902, říjen 1908 a září 1928. Během nich napadlo jen okolo 1 mm.[37]
Na konci roku 2018 měl městský stát Berlín 3,75 milionu registrovaných obyvatel na 891,1 km2.[38]Hustota zalidnění města byla 4 206 obyvatel na km2. Berlín je nejlidnatější město vEvropské unii. Celá metropolitní oblast hlavního města Berlín-Braniborsko má více než 6 milionů obyvatel na ploše 30 546 km2.[39]
V roce 2014 se v Berlíně narodilo 37 368 dětí (+6,6 %), což je rekordní počet od roku 1991. Počet zemřelých byl 32 314, takže město zaznamenalo přirozený populační přírůstek. Ve městě jsou téměř 2 miliony domácností. 54 procent z nich jsou jednočlenné. V Berlíně žije více než 337 000 rodin s dětmi do 18 let.
V roce 2014 zaznamenala německá metropole migrační přebytek přibližně 40 000 lidí.[40]Věková struktura se po sjednocení Berlína normalizovala. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazněsektor služeb.
Národní a mezinárodní migrace do města má dlouhou historii. V roce 1685, po odvoláníNantského ediktu ve Francii, město vydalo edikt Postupimský, který na deset let zaručovalnáboženskou svobodu a osvobození od daní francouzskýmhugenotům. Zákon o Velkém Berlíně v roce 1920 začlenil mnoho okolních měst a vesnic. Po tomto kroku se zvýšil počet obyvatel z 1,9 milionu na 4 miliony.
Aktivní imigrační a azylová politikaZápadního Berlína napomohlaimigraci v 60. a 70. letech. Berlín je nyní domovem nejméně 180 000tureckých a turecko-německých obyvatel, což berlínskou komunitu činí největší mimoTurecko.[42] Již v roce 1989 bydlelo v západní části města 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců). Dnes lze ve městě najít již třetí i čtvrtou generaci přistěhovalců z této země.
V 90. letech 20. století byla umožněna imigrace do Německa některým obyvatelům bývaléhoSovětského svazu, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalostiněmčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou v číslech zachyceni. Etničtí Němci z této země dnes tvoří největší část rusky mluvící komunity.[43]
Během poslední dekády zažilo město příliv imigrantů z různých západních zemí a některýchafrických regionů. Problematické je právě posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti, kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války vLibanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.
V prosinci 2019 bylo 777 345 (21,1%) registrovaných obyvatel cizí státní příslušnosti, kteří pocházeli ze 190 různých států, a dalších 542 975 (14,8%) mělo německé občanství s migračním pozadím, což znamená, že oni nebo alespoň jeden z jejich rodičů se přistěhovali do Německa po roce 1955.[42][44] 48 procent obyvatel mladších 15 let má alespoň jednoho neněmeckého rodiče. V roce 2009 žilo v metropoli navíc 100 000 až 250 000 neregistrovaných obyvatel.[45] Nejvíce osob s migračním rodinným zázemím žije v obvodechMitte, Neukölln a Friedrichshain-Kreuzberg.[46]
Podle sčítání lidu v roce 2011 přibližně 37 procent obyvatel (téměř 1 360 000) uvedlo, že jsou členy právně uznané církve nebo náboženské organizace. Zbytek k takové organizaci buď nepatřil, nebo se o příslušnosti nezmínili.[47]
Nejrozšířenějším náboženským vyznáním zaznamenaným v roce 2010 byl protestantský církevní orgán — Evangelická církev Berlín-Braniborsko-Slezsko-Slezská Horní Lužice (EKBO) — sjednocená církev. EKBO je členemEvangelické církve v Německu (EKD). Členem bylo evangelické církve 18,7% populace, zatímco 9,1% bylo členem církveřímskokatolické. Asi 2,7 % populace se identifikovalo s jinými křesťanskými denominacemi (většinou východní ortodoxní, ale také další odnože protestantů). Jiní čísla poskytuje registr obyvatel Berlína. Podle něj bylo v roce 2018 14,9 procenta členů evangelické církve a 8,5 procenta římskokatolické církve. Vláda vede evidenci členů těchto církví pro daňové účely, protože vybírá církevní daň.[42]
V roce 2009 uvedl statistický úřad, že ve městě žije přibližně 249 000muslimů. V roce 2016 novinyDer Tagesspiegel odhadovaly, žeramadán v Berlíně dodržovalo asi 350 000 muslimů.[48] V roce 2019 také přibližně 437 000 registrovaných obyvatel (11,6 %) uvedlo, že má migrační pozadí z jednoho z členských státůOrganizace islámské spolupráce.[42] Mezi lety 1992 a 2011 se muslimská populace téměř zdvojnásobila.[49] Ve městě stojí přes 80mešit.
Asi 0,9 % Berlíňanů se hlásí k jinému náboženství. Z odhadované populace 30 000–45 000 židovských obyvatel je přibližně 12 000 registrovanými členy náboženské organizace.[50] V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. Předválkou v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust. Ve městě stojí deset synagog.
Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou aholokaustem německými státními příslušníky. V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob[51]; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako „izraelské hlavní město Evropy“.
Němčina je oficiálním a převládajícím mluveným jazykem v Berlíně. Jde ozápadogermánský jazyk, který většinu své slovní zásoby odvozuje z germánské větveindoevropské jazykové rodiny. Němčina je jedním z 24 jazykůEvropské unie a jedním ze tří pracovních jazykůEvropské komise.[52] V rámci EU je němčina také nejrozšířenějším mateřským jazykem se zhruba 100 miliony rodilými mluvčími.[53]
V Berlíně a okolní metropolitní oblasti se používá speciální varianta němčiny zvaná Berlinisch nebo Berlinerisch. Pochází z braniborské varianty. Díky zvýšené imigraci a trendům mezi vzdělanou populací mluvit standardní němčinou v každodenním životě postupně mizí.
Od znovusjednocení dne 3. října 1990 je Berlín jedním ze tří městských států v Německu a jednou ze 16 současných spolkových států Německa. Poslanecká sněmovna funguje jako městský a státní parlament. Během současného volebního období má 147 členů. Výkonným orgánem je Senát Berlína. Senát se skládá z vládnoucího starosty a až deseti senátorů zastávajících ministerské funkce. Celkový roční státní rozpočet Berlína v roce 2015 přesáhl 24,5 miliardy eur, včetně rozpočtového přebytku ve výši 205 milionů eur.[55] Stát disponuje rozsáhlým majetkem, včetně administrativních a vládních budov, realitních společností, ale má i podíly v olympijském stadionu, bazénech, bytových společnostech a dalších společnostech.[56]
Vládnoucí starosta je současně primátorem města Berlín a ministerským premiérem státu Berlín. Kancelář vládnoucího starosty je vČervené radnici (Rotes Rathaus). Od roku 2023 tento úřad zastává Kai Wegner zeKřesťanskodemokratické unie (CDU). Významným primátorem byl takéKlaus Wowereit zeSociálnědemokratické strany Německa (SPD), který jako první německý politik v roce 2001 veřejně přiznal svoji homosexualitu. Primátorem byl mezi lety 2001 a 2014.
Berlín je rozdělen do 12 obvodů (Bezirk). Původně jich bylo 23, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl však jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů. Cílem bylo dosáhnout obvodů s minimálně 200 tisíci obyvateli. Tuto podmínku již splňovaly Neukölln, Špandava a Reinickendorf.
Obvody se dále dělí na menší území (Ortsteile), které odpovídají mnohem starším obcím, které existovaly do vytvoření Velkého Berlína. Ty se později urbanizovaly a začlenily do města. Mnoho obyvatel se silně identifikuje se svými čtvrtěmi, hovorově nazývanýmiKiez, naopak se příliš neidentifikují se svým obvodem.
Znaky městských obvodů
Každý obvod je řízen radou (Bezirksamt) sestávající z pěti členů včetně starosty obvodu (Bezirksbürgermeister). Rada je volena zastupitelstvem městské části (Bezirksverordnetenversammlung). Jednotlivé městské části však nejsou samostatnými obcemi, ale jdou podřízeny městu Berlínu. Míra jejich samosprávy není tudíž srovnatelná sezemskými okresy.
Berlín udržuje oficiální partnerství se 17 městy. Partnerství měst mezi Berlínem a ostatními městy začalo dohodou sLos Angeles v roce 1967. Partnerství navázaná východním Berlínem byla zrušena poznovusjednocení Německa, ale později byla částečně obnovena. Partnerská města Západního Berlína byla dříve omezena na úroveň městských částí. Během studené války tato partnerství odrážela mocenské bloky, přičemž Západní Berlín spolupracoval s hlavními městy západního světa a Východní Berlín většinou s městy zVaršavské smlouvy a dalších socialistických zemí.
Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006[58]);jednotlivé obvody mají další partnerská města.
V roce 2021 Berlín vytvořilHDP ve výši 163 miliard eur, což je nárůst o 3,3 % oproti předchozímu roku.[61] Ve městě existovalo 167 057 průmyslových a živnostenských podniků (roku 2002 jen 111 039). Situace je charakterizována především pozitivními tendencemi.[62] Berlínské ekonomice dominujesektor služeb, přičemž asi 84% všech společností podniká právě v tomto sektoru. V roce 2015 činila celková pracovní síla v Berlíně 1,85 milionu lidí.Míra nezaměstnanosti dosáhla v listopadu 2019 28letého minima 7,8%. Od roku 2012 do roku 2015 zaznamenal Berlín nejvyšší roční růst zaměstnanosti ze všech spolkových zemí. V tomto období bylo vytvořeno kolem 130 000pracovních míst.[63]
Výzkum a vývoj má pro město také ekonomický význam. Několik velkých korporací jakoVolkswagen,Pfizer čiSAP provozuje ve městě inovační laboratoře.[65] Vědecko-podnikatelský park vAdlershofu je dle výnosů největší technologický park v Německu.[66] V rámcieurozóny se Berlín stal centrem pro mezinárodní investice.[67]
Siemens, společnost na seznamechGlobal 500 aDAX, má částečně sídlo v Berlíně. Dalšími společnostmi na indexu DAX se sídlem v Berlíně jsou realitní společnostDeutsche Wohnen a služba rozvozu jídla Delivery Hero. Národní železniční dopravce Deutsche Bahn, největší evropský mediální důmAxel Springer SE, společnostiZalando a HelloFresh mají své hlavní sídlo ve městě. Mezi největší mezinárodní korporace, které mají svou německou či evropskou pobočku v Berlíně, patříBombardier Transportation, Securing Energy for Europe,Coca-Cola,Pfizer,Sony aTotalEnergies.
Od roku 2018 byly třemi největšími bankami se sídlem v Berlíně Deutsche Kreditbank, Landesbank Berlin a Berlin Hyp.[70]
Mercedes-Benz Group v německé metropoli vyrábíautomobily aBMWmotocykly. V roce 2022 otevřel americký výrobce elektromobilůTesla svou první evropskou gigafactory nedaleko za hranicemi města v obci Grünheide (Mark) v Braniborsku. Farmaceutické divize společnostíBayer a Berlin Chemie jsou hlavními farmaceutickými firmami ve městě.
Berlín je domovem mnoha vydavatelů časopisů, novin a knih. Kromě toho asi 20 tiskových agentur, více než 90 regionálních deníků a 22 národních sdělovacích prostředků, jako jeDer Spiegel aDie Zeit, posilují zastoupení ve městě kvůli důležitosti. Ve městě žije a pracuje mnoho mezinárodních novinářů, bloggerů a spisovatelů.
Berlín je centrálním místem několika mezinárodních a regionálních televizních a rozhlasových stanic. Veřejnoprávní vysílací společnost pro Berlín a Braniborsko RBB či komerční vysílací staniceMTV mají sídlo v Berlíně. Německá mezinárodní veřejnoprávní staniceDeutsche Welle má svou pobočku v Berlíně stejně jako většina národních německých vysílatelů včetněZDF aRTL Group.
Berlín ročně navštíví přes 13,0 miliónů turistů (2017), z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy činí 2,2 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. V Berlíně se nachází přes 800 hotelů a pensionů, z toho 30 luxusních hotelů.
Hotel Adlon je hotel na ulici Unter den Linden, hlavním bulváru v centru Berlína, přímo naproti Braniborské bráně. Byla zde navržena budova částečně inspirovaná originálem, a 23. srpna 1997 prezident Spolkové republiky Německo otevřel nový Hotel Adlon, který stál na stejném místě jako původní hotel.
Berlín patří mezi největší veletržní a výstavní centra v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Berlínské veletrhy přes 30 veletrhů a výstav doma. Dle statistik je město také celosvětovou jedničkou dle počtu pořádaných kongresů, v roce 2015 jich hostil celkem 195. Některé akce se konají třeba v Berlínském kongresovém centru (bcc) nebo v CityCubeBerlin.
Berlínské výstaviště Messe Berlin (Berlin ExpoCenter City) je největším pořadatelem rozsáhlých výstav a veletrhů ve městě. Hlavní výstavní plocha přesahuje 160 tisíc metrů čtverečných. Ve městě se konají známé výstavy jako Zelený týden (Grüne Woche – potraviny a přidružené výrobky), Mezinárodní rozhlasová výstava (IFA),InnoTrans,Fruit Logistica, Venus Berlin (erotický veletrh), ILA Berlin či Mezinárodní turistická burza (ITB Berlín). Známou akcí je také Berlínský týden módy (Berliner Modewoche), který se koná dvakrát ročně. Ačkoli byl založen v roce 2007, získal si mezinárodní pozornost díky mladým kreativním návrhářům.[71]
Podle společnostiMercer se Berlín v roce 2019 umístil na 13. místě v žebříčku Quality of living city.[72]
Podle Monocle je Berlín 6. nejlepším městem k životu.[73] Economist Intelligence Unit řadí Berlín na 21. místo ze všech světových měst.[74] Berlín je na 8. místě v Global Power City Index, který řadí města podle vlivu.[75]
V roce 2019 měl Berlín podle HWWI a Berenberg Bank nejlepší vyhlídky do budoucna ze všech měst v Německu.[76] Podle studie Forschungsinstitut Prognos z roku 2019 se Berlín umístil na 92. místě ze všech 401 regionů v Německu. Je však na čtvrtém místě z regionů v bývalém východním Německu poJeně,Drážďanech aPostupimi.
V roce 2013 bylo ve městě registrováno 1,344 milionu motorových vozidel.[77] S 377 auty na 1000 obyvatel (německý průměr činí 570 aut na 1000 obyvatel) má Berlín jeden z nejnižších počtů aut na obyvatele ze západoevropských měst.
Městem prochází celkem 5 422 km silnic, z nichž 77 je klasifikováno jako dálnice.[77] Celkem 979 mostů překonává 1 vodní cestu ve městě.
Karl-Marx-Allee v Berlíně
Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálničníokruh, je značen jako dálnice A10, jeho celková délka činí 196 km. Většina se však nachází mimo území města, v Braniborsku. Vnitřní okruh s označením A100 byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude, plánuje a staví se jen 7,1 km v jihovýchodní části města. Z vnějšího okruhu vychází celkem 6 dálnic, které vedou do různých částí Německa a do sousedních zemí, tedyČeské republiky aPolska:
Dálkové železniční linky spojují Berlín se všemi velkými městy Německa a s mnoha městy v sousedních zemích. Regionální železniční tratě v systému Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg poskytují spojení do okolních regionů Braniborska a k Baltskému moři. Železniční spojení z Prahy a do ní je uspokojivé. Denně dopravu zajišťuje šest párů vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech.
Železniční dopravce Deutsche Bahn provozuje vysokorychlostní vlaky ICE do vnitrostátních destinací, jako je Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem a mnoho dalších měst. Existuje také letištní expresní na letiště Berlin-Brandenburg. Jsou vypravovány i mezinárodní spojení do měst jako je Vídeň, Praha, Curych, Varšava, Budapešť a Amsterdam.
Berlín je centrem systému regionálních vlaků provozovaných Deutsche Bahn, které operují v předměstské oblasti Berlín-Branniborsko dál za území sítě S-Bahn. Existují dva druhy regionálních vlaků, často zastavující Regionalbahn (RB) a rychlejší Regional-Express (RE). Na rozdíl od sítě S-Bahn nemá síť regionálních vlaků vlastní tratě, ale sdílí tratě s dálkovou dopravou. V Berlíně zastavují vlaky RB a RE méně často než spoje S-Bahn.
V minulosti neexistovalo (až do roku 2006) žádné hlavní nádraží. Stálo však mnoho hlavových nádraží jako v Paříží, Londýně nebo Moskvě. Vlaky jezdily například naAnhaltské,Zhořelecké, Postupimské či Slezské nádraží (dnesBerlin Ostbahnhof). Běhemrozdělení města v jistém smyslu roli hlavního nádraží zaujala staniceBerlin Zoologischer Garten v Západním Berlíně aBerlin Ostbahnhof ve Východním Berlíně.
Největšíberlínské nádraží jeBerlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Právě berlínské hlavní nádraží je považováno za největší nádraží Evropy.[78] Další významná nádraží jsouBerlin Ostbahnhof, Berlin-Spandau, Berlin Südkreuz a Berlin Gesundbrunnen.
Berlín má jedno mezinárodní letiště –letiště Berlín-Braniborsko (BER), které se nachází těsně za jihovýchodní hranicí Berlína ve spolkové zemi Braniborsko. Letiště bylo otevřeno v říjnu 2020 po rozsáhlých zpožděních.[79] Nahradiloletiště Berlín-Tegel (TXL) v bývalém západním Berlíně aletiště Berlín-Schönefeld (SXF), jehož modernizací a rozšířením vzniklo. Plánovaná počáteční kapacita činí přibližně 27 milionů cestujících ročně. Postupně se má však dále rozvíjet, aby kapacita terminálů stoupla na přibližně 55 milionů ročně do roku 2040.[80]
Letiště Tegel se nacházelo na území města, zatímco letiště Schönefeld se nacházelo v blízkosti současného letiště. Obě letiště dohromady v roce 2015 odbavila 29,5 milionu cestujících. V roce 2014 obsluhovalo město 67 leteckých společností, které zajišťovaly spojení do 163 destinací v 50 zemích. Na Tegel létala napříkladLufthansa neboEurowings. Sídlila zde také jednotka vojenského letectví Spolkové republikyNěmecko. Schönefeld sloužil pro společnostiGermania,easyJet neboRyanair.
Prvním letištěm v Berlíně bylo Johannisthal, které bylo otevřeno 26. září 1909. Krátce poté následovalo otevření letiště Staaken (1915), známé svými dvěma halami provzducholodě. LetištěTempelhof bylo otevřeno roku 1923 aGatow v roce 1934.Letiště Berlín-Tegel bylo postaveno během berlínské blokády v roce 1948.
Tempelhof bylo prvním letištěm na světě s pravidelnými osobními lety, které byly zahájeny v roce 1926 s lety doKrálovce (nyní Kaliningrad). Letiště se rychle rozrůstalo a ve 30. letech se stalo jedním z největších na světě. Dodnes zde stojí obrovské haly, třebaže jsou nedokončené. Letiště Tempelhof mělo také další prvenství, jednalo se o první letiště, které bylo obsluhováno stanicímetra na dnešní lince U6.
Po druhé světové válce byl Tempelhof používán jako základna amerického letectva, zatímco sovětské letectvo sídlilo na letišti v Schönefeldu u Berlína. Letiště Gatow bylo převzatoRoyal Air Force v červenci 1945. NaPostupimské konferenci byla později dohodnuta výměna pozemků s letišti, neboť právě Gatow a letiště Staaken zasahovaly zároveň doZápadního Berlína, tak i dosovětské okupační zóny Německa.
Od dubna 1948 běhemblokády byl Západní Berlín izolován od okolního sovětského sektoru. Důležité zásoby byly do města dopravovány letecky. Každý den přilétalo do Berlína obrovské množství letadel. Kapacita tehdejších západoberlínských letišť nebyla dostatečná, k uvolnění tlaku na Gatow a Tempelhof bylo ve francouzském sektoru postaveno letiště Tegel.
Tempelhof byl vrácen civilní správě v roce 1951, Schönefeld v roce 1954 a Tegel v roce 1960. Letiště Gatow zůstalo vojenským letištěm, které využívalo RAF až do roku 1994. Tegel, nejnovější letiště, se stalo hlavním civilním letištěm pro Západní Berlín, zatímco Schönefeld sloužil obyvatelům východního Berlína. Letiště Tempelhof bylo uzavřeno roku 2008. V roce 2020 byl uzavřen Tegel o otevřeno novéletiště Berlín-Braniborsko.
Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy. Po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinacimetra,příměstské železnice,tramvajové a autobusové sítě.
Veřejná doprava v Berlíně je organizována dopravním úřadem s názvem Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB), což je společný podnik dvou spolkových zemí, Berlína aBraniborska, okresů a měst ve spolkové zemi Braniborsko. VBB je plánovacím úřadem pro regionální dopravu, přiděluje zakázky a stanovuje tarify. Linky nepřesahující území Berlína zadává město samo. S okolními obcemi a Braniborskem se však musí domluvit v případě regionální železniční a autobusové dopravy a linek S-Bahn.
Mapa metra v Berlíně
Společný tarif Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB). Ten pokrývá město Berlín a oblasti do 15 kilometrů za hranicemi. Areál je rozdělen do tří zón. Zóna A zahrnuje centrální část města, zóna B je vnější části města Berlín. Zóna C pokrývá oblast za hranicemi města.[81]
U-Bahn je z jednou z nejrychlejších možností přepravy po Berlíně. Žádná ze stanic se nenachází mimo území města. Ačkoli většina systému je pod zemí, některé úseky jsou na úrovni ulic či ve výšce. Provozuje jiBerliner Verkehrsbetriebe (BVG), městský provozovatelměstské hromadné dopravy. Používán je tarif společný sBraniborskem spravovaný Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB). Pokud jde o délku systému, berlínský U-Bahn je největší systém metra v Německu a pátý největší vEvropě.
Systém nyní zahrnuje devět linek se 175stanicemi. Celková délka činí 155,4 kilometrů. Vlaky jezdí každé dvě až pět minut vešpičce, každých pět minut po zbytek dne a každých deset minut večer a v neděli. Za rok urazí 132 milionů kilometrů a přepraví 400 milionů cestujících.
Souprava U-Bahn
První linka U-Bahnu byla otevřena v roce 1902 a stavba od té doby pokračovala, přičemž poslední prodloužení (U5 do staniceHauptbahnhof) bylo otevřeno v roce 2020. První čtyři linky byly postaveny s užším rozchodem a s mírně odlišným způsobem elektrifikace od pozdějších tratí. Nejzřetelněji je to vidět na šířce vlaků, která je nižší. Při nedostatku vozového parku na ostatních tratích však byly nasazeny vlaky určené pro linky U1-U4 s deskami na vyplnění mezery mezi nástupištěm a soupravou.
Během rozdělení města byl U-Bahn rozdělen. Ve východní části zůstala jen linka U5 a část linky U2. Zbývající linky byly postaveny uvnitřZápadního Berlína, ale dvě z nich procházely východním Berlínem bez zastavení. Výjimkou byla staniceFriedrichstraße, která sloužila jako přestupní stanice ahraniční přechod. Stanice umístěné ve východním Berlíně, kterými linky Západního Berlína projížděly bez zastavení, se staly známými jakostanice duchů.
Během rozdělení došlo k velkému rozšíření U-Bahnu v západní části, nejen z důvodu dostupností finančních prostředků z úspěšného západního Německa, ale i touhou poskytovat alternativu k S-Bahn provozovanévýchodním Německem. Východoněmecké úřady nechaly prodloužit jen dnešní U5 po hranici města ve čtvrti Hönow. Poznovusjednocení Německa nárůst délky sítě zpomalil.
S-Bahn v Berlíně má znaky rychlého tranzitního systému i provozupříměstské železnice. Historicky se vyvíjel z příměstských služeb poskytovaných provozovateli hlavních tratí. Nyní však jezdí na tratích zcela oddělených od ostatních vlaků, ale často vedou přímo vedle nich. Většina systému je provozována na úrovni země, ale existují i významné úseky nadzemních tratí a tunelů. Má o něco delší průměrnou vzdálenost mezi stanicemi než U-Bahn a obsluhuje také některá předměstí vBraniborsku. Je provozován dceřinou společnostíDeutsche Bahn, národního železničního dopravce, a používá společný tarif veřejné dopravy spravovaný Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB).
S-Bahn nyní zahrnuje 16 tras se 168 stanicemi a celkovou délkou 340 kilometrů. Linky mají mnoho společných úseků, mezi nejdůležitější patří nadzemní východo-západní průtah, většinou podzemní severo-jižní trať a okružní většinou zvýšená linka.
Během érystudené války řídila S-BahnkomunismustickáNěmecká demokratická republika, zpočátku dokonce i vZápadním Berlíně. Jako protest proti stavbě Berlínské zdi byl S-Bahn bojkotován Berlíňany ze západní části města a velká část systému v západním Berlíně byla uzavřena kvůli nedostatku provozu. V roce 1984 převzal BVG provoz západoberlínské části S-Bahnu. Poznovusjednocení Německa byly obě poloviny S-Bahn znovu sjednoceny pod vlastnictvím Deutsche Bahn.[82] Několik úseků S-Bahn se přestalo používat kvůli rozdělení Berlína.
Berlín mátramvajovou síť zahrnující 22 tramvajových linek, které obsluhují 377 tramvajovýchzastávek. Systém měří 293,78 kilometrů. Všechny linky provozujeBerliner Verkehrsbetriebe (BVG) a využívají společný tarif provozovaný úřadem Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB). Berlínský tramvajový systém je jedním z pěti nejrozsáhlejších v Evropě z hlediska délky tratí.
Z 22 tramvajových linek provozovaných BVG je devět označeno jako součást MetroNetz, které poskytují rychlejší službu v oblastech špatně dostupných systémyU-Bahn aS-Bahn. Tyto tramvajové linky jsou rozeznatelné podle písmena M před číslem trasy. Jsou to jediné tramvajové linky, které fungují 24 hodin denně.[83]
Prvníkoněspřežná dráha byla ve městě otevřena roku 1865. SpojovalaBraniborskou bránu aCharlottenburg. V roce 1881 otevřelWerner von Siemens v Groß-Lichterfelde první elektrickou tramvaj na světě. Do roku 1910 byly koňské tramvaje zcela nahrazeny tramvaji elektrickými. Původně byly tramvaje provozovány několika nezávislými společnostmi, které byly na počátku dvacátého století na naléhání berlínského politikaErnsta Reutera pomalu sloučeny a převedeny do veřejného vlastnictví, z čehož vzniklo dnešní BVG.
Před rozdělením Berlína existovaly tramvajové linky po celém městě, ale všechny úseky v bývalémZápadním Berlíně byly do roku 1967 nahrazeny autobusy nebo systémem U-Bahn. Východní Berlín si však své tramvajové linky zachoval. Současná síť je tedy převážně v této oblasti, i když došlo k několika rozšířením přes původní hranici. Existují plány na obnovu sítě v západní části města.[84]
Dva největší poskytovatelé energií pro domácnosti v Berlíně jsou švédská firmaVattenfall a berlínská společnost GASAG. Obě nabízejí dodávku jak elektřiny, takzemního plynu. Část elektrické energie se dováží z nedalekýchelektráren v jižním Braniborsku.[85]
Od roku 2015 je pět největších elektráren měřených podle kapacity patří Reuter West, Lichterfelde, Mitte, Wilmersdorf a Charlottenburg. Všechny tyto elektrárny vyrábějí elektřinu a teplo na dálkové vytápění současně.
V roce 1993 bylo vzhledem k páduBerlínské zdi obnoveno připojení k elektrické síti v regionu hlavního města Berlína a Braniborska. Ve většině čtvrtí Berlína je elektřina vedena podzemní kabely. Pouze vedení s napětím 380 kV a 110 kV, které vede zrozvodny Reuter používá nadzemní vedení.
Od roku 2017 funguje vysílání v Berlíně a celém Německu dle standarduDVB-T2. Tento systém přenáší komprimovaný digitální zvuk, digitální video a další data v přenosovém tokuMPEG.
Berlín od roku 2016 nainstaloval několik stovek bezplatných veřejných bezdrátových sítíLAN po celém městě. Bezdrátové sítě jsou soustředěny převážně ve čtvrtích v centru. Je instalováno 650 hotspotů (325 vnitřních a 325 venkovních přístupových míst).
Sítě UMTS (3G) a LTE (4G) tří hlavních mobilních operátorůVodafone,T-Mobile a O2 umožňují využití mobilních aplikací po celém městě.
Berlín má dlouhou historii objevů v medicíně a inovací v lékařských technologiích. Novodobé dějiny medicíny výrazně ovlivnili vědci z Berlína. NapříkladRudolf Virchow byl zakladatelem buněčné patologie aRobert Koch vyvinul vakcíny protianthraxu,choleře atuberkulóze.
Nemocnice Charité
KomplexCharité (celým názvem Charité – Universitätsmedizin Berlin) je největší univerzitní nemocnicí v Evropě. Počátky sahají až do roku 1710. Více než polovina všech německých nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, včetněEmila von Behringa,Roberta Kocha aPaula Ehrlicha, pracovala v Charité. Charité se rozkládá ve čtyřech samostatných komplexech. Kapacita činí přibližně 3 000 lůžek a více než 60 operačních sálů. Pracovní síla zahrnuje 15 500 zaměstnanců. V nemocnicích také působí 8 000 studentů. Ročníobrat dosahuje dvou miliard eur.[86]
Charité je společná instituceSvobodné univerzity v Berlíně,Humboldtovy univerzity a širokého spektra různých ústavů a specializovaných lékařských center. Patří mezi ně German Heart Center, jedno z nejznámějších transplantačních center, Max-Delbrück-Center for Molecular Medicine a Max-Planck Institute for Molecular Genetics. Nemocnice je dle amerického týdeníkuNewsweek nejlepší nemocnicí v Evropě.[87] Každoročně se v Berlíně koná Světový zdravotnický summit a několik mezinárodních konferencí týkajících se zdraví.
V roce 2014 činil počet berlínských studentů 340 658 ve 13 727 třídách na 878 školách. Dále ve městě působilo 56 787 stážistů.[88] Po absolvovánízákladní školy trvající šest let, pokračují studenti nastřední školu nebogymnázium. Europaschule je speciálníbilingvní studijní program, v němž se studenti učí dle osnov v němčině a vybraném cizím jazyce. Tento plán zahrnuje základní i střední školu.[89]
Francouzské gymnázium v Berlíně, které bylo založeno v roce 1689 kvůli výuce dětíhugenotských uprchlíků z Francie, nabízí německo-francouzskou výuku. ŠkolaJohna F. Kennedyho, bilingvní německo-americká škola v Zehlendorfu, je obzvláště oblíbená u dětí diplomatů a anglicky mluvící komunity.
Oblast hlavního města je jedním z nejdůležitějších center vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v Německu a celé Evropě. 67 nositelů Nobelovy ceny je historicky spjato s berlínskými univerzitami.
Tři největší univerzity dohromady mají přibližně 103 000 studentů. Jedná se oSvobodnou univerzitu Berlín (Freie Universität Berlin) s asi 33 000 studenty,Humboldtovou univerzitu (Humboldt Universität zu Berlin) s 35 000 studenty aTechnickou univerzitu Berlín (Technische Universität Berlin) se 35 000 studenty.Charité má kolem 8 000 studentů. Výše zmíněné univerzity tvoří Alianci berlínských univerzit, která získala finanční prostředky od německé vlády.[90]Universität der Künste v Berlíně (umělecká škola) má asi 4000 studentů a ESMT Berlin je pouze jednou ze čtyř obchodních škol v Německu s akreditací od všech tří nejdůležitějších asociací v oboru (EQUIS, AACSB a AMBA).[91] Hertie School, soukromá škola týkající se politiky se sídlem v obvoduBerlin-Mitte, má více než 900 studentů a doktorandů. Na univerzitě Hochschule für Wirtschaft und Recht studuje asi 11 000 studentů, Hochschule für Technik und Wirtschaft asi 12 000 studentů a Hochschule für Technik und Wirtschaft asi 14 000 studentů.
Město má vysoký počet mezinárodně renomovaných výzkumných institucí, jako jeFraunhoferova společnost, Leibnizova asociace, Helmholtzova asociace čiMezinárodní matematická unie.Společnost Maxe Plancka je asociací německých výzkumných ústavů a institucí. Ty bývají nezávislé na univerzitách nebo jsou s nimi pouze volně spojené. V roce 2012 ve městě pracovalo vevýzkumu a vývoji kolem 65 000 profesionálních vědců.
Jeden z úspěšných evropských výzkumných, obchodních a technologických klastrů sídlí ve Vědeckotechnickém parku WISTA vBerlíně-Adlershofu s více než 1 000 přidruženými firmami, univerzitními katedrami a vědeckými institucemi.[92]
Kromě univerzitních knihoven je hlavní knihovnou Státní knihovna v Berlíně (Staatsbibliothek zu Berlin). Její dvě sídla jsou na Postupimské ulici (Potsdamer Straße) a tříděUnter den Linden. Ve městě funguje také 86veřejných knihoven.[88]ResearchGate, globální sociální síť pro vědce, sídlí v Berlíně.
Berlínská televizní věž na náměstíAlexanderplatz v obvoduBerlin-Mitte patří se svými 368 metry mezi nejvyšší stavby vEvropské unii. Byla postavena v roce 1969. Lze ji spatřit z většiny území centra města. Naopak věž nabízí vyhlídkové patro ve výšce 204 metrů. Na náměstí začínáKarl-Marx-Allee, jedna z nejdůležitějších ulic bývalého východního Berlína. Na této třídě stojí monumentálními obytné budovy, navržené ve stylusocialistického realismu. Nedaleko stojíRotes Rathaus s výraznou architekturou díky červeným cihlám. Před touto budovou je Neptunbrunnen, fontána s mytologickou skupinouTritonů, personifikací čtyř hlavních pruských řek a bohemNeptunem na vrcholu.
Braniborská brána je ikonickou dominantou Berlína a celéhoNěmecka. Je symbolem pohnutýchevropských dějin a jednoty a míru. Nedalekábudova Říšského sněmu je tradičním sídlemněmeckého parlamentu. V 90. letech 20. století byla přestavěna britským architektemNormanem Fosterem. Vznikla tak skleněná kupole nad zasedacím sálem, která umožňuje volný přístup veřejnosti na jednání parlamentu a nádherný výhled na město.
East Side Gallery je open-air výstava umění namalovaného přímo na zbývajících částech Berlínské zdi. Jedná se o největší zbývající důkaz historického rozdělení města.
Gendarmenmarkt,neoklasicistní náměstí v Berlíně, jehož název je odvozen od sídla slavného pluku Gens d’armes, jehož sídlo se zde nacházelo v 18. století. Na náměstí stojí dvě podobné katedrály, Německá a Francouzská, na níž lze navštívit vyhlídkovou plošinu. Mezi oběma katedrálami stojí Konzerthaus (Koncertní síň), kde sídlí Berlínský symfonický orchestr.
Ostrov muzeí na řeceSprévě je sídlem pěti muzeí postavených v letech 1830 až 1930. Je zapsán na seznamusvětového dědictvíUNESCO. V současnosti pokračuje obnovování budov. Rekonstrukce městského zámku již byla dokončena. Nejedná se však o dokonalou kopii, interiéry jsou moderní a původní fasáda existuje pouze ze třech stran. Nedaleko vedle Lustgarten a městského paláce jeBerlínská katedrála, ambiciózní pokus císařeViléma II. vytvořitprotestantský protějšek kbazilice sv. Petra vŘímě. Ve velké kryptě jsou uloženy pozůstatky některých členů pruské královské rodiny.Katedrála svaté Hedviky Slezské v obvodu Berlin-Mitte je berlínská římskokatolická katedrála.
Unter den Linden je stromy lemovaná východo-západní městská třída. Vede odBraniborské brány k městskému zámku. Kdysi byla hlavní městskou promenádou. Ulice lemuje mnoho starých budov včetně částiHumboldtovy univerzity. Friedrichstraße byla legendární berlínská ulicedvacátých let. Snoubí se zde tradiční a moderní architektura dnešního Berlína.
Oblast kolem Hackescher Markt je domovem módy s bezpočtem prodejen oblečení, klubů, barů a galerií. Patří sem Hackesche Höfe, uskupení budov kolem několika dvorů, rekonstruované kolem roku 1996. NedalekáNová synagoga na Oranienburger Straße je centrem židovské kultury.
Rozhlasová věž v Berlíně (Funkturm Berlin) je 150 metrů vysoký bývalývysílač v areálu berlínského výstaviště (Berliner Messe) nedalekoMezinárodního kongresového centra (nternationales Congress Centrum Berlin; ICC). Postaven byl v letech 1924 až 1926.
Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z dobyZápadního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. V 21. století se rozvinula moderní hudební, taneční a umělecká scéna.
Mladí lidé, mezinárodní umělci a podnikatelé se stále usazují ve městě. Postupně se z Berlína stalo oblíbené světové zábavní centrum.[95]
V roce 2005 byl Berlín jmenován organizacíUNESCO jako Město designu a od té doby je součástí sítě Creative Cities Network.[96]
Kromě Muzejního ostrova je ve městě mnoho dalších muzeí.Gemäldegalerie Berlin se zaměřuje na obrazy „starých mistrů“ od 13. do 18. století, zatímcoNová Národní galerie, kterou navrhlLudwig Mies van der Rohe, se specializuje na evropské malířství 20. století. V budově bývalého nádražíHamburger Bahnhof ve čtvrti Moabit lze spatřit výstavu významných děl moderního a současného umění. V budově Zeughaus bylo otevřeno Deutsches Historisches Museum zabývající se přehledem německých dějin.Bauhaus-Archiv je muzeum designu 20. století ze slavné výtvarné školyBauhaus. Muzeum Berggruen vystavuje sbírku významného sběratele Heinze Berggruena. Nabízí mimo jiné rozsáhlou škálu dělPicassa,Matisse,Cézanna iGiacomettiho. Kupferstichkabinett Berlin (Muzeum tisku a kreseb) je největší muzeum grafiky v Německu a zároveň jednou ze čtyř nejvýznamnějších sbírek svého druhu na světě.[98] Sbírka obsahuje například návrh pomníkuBedřicha II. Velikého od Friedricha Gillyho.
Také vDahlemu je několik muzeí světového umění a kultury, jako například Muzeum asijského umění, Etnologické muzeum, Muzeum evropských kultur a také Spojenecké muzeum.Brücke-Museum vlastní jednu z největších sbírek děl umělcůexpresionistického hnutí 20. století. V Lichtenbergu, konkrétně v areálu bývalého východoněmeckého ministerstva státní bezpečnosti, se nacházíStasi Museum.Checkpoint Charlie, jeden z nejznámějších hraničních přechodů mezivýchodním azápadním Berlínem, je stále zachován. Soukromé muzeum vystavuje podrobné plány a strategie lidí, kteří se pokusili uprchnout z východu.
V Berlíně 44 divadel a scén. Deutsches Theater v obvoduBerlin-Mitte bylo postaveno v letech 1849 až 1850. Od té doby funguje téměř nepřetržitě. Volksbühne (Lidové divadlo) na náměstí Rosa-Luxemburg-Platz bylo postaveno v letech 1913–14, ačkoliv samotná společnost byla založena již v roce 1890. Berliner Ensemble, proslulý hraním dělBertolta Brechta, byl založen v roce 1949. Schaubühne byla založena v roce 1962. Instituce se v roce 1981 přestěhovala do budovy bývalého kina Universum na bulváruKurfürstendamm. Friedrichstadt-Palast s kapacitou 1 895 míst a jevištní plochou 2 854 metrů čtverečních je největší divadelní palác vEvropě.
Ve městě působí tři hlavníoperní domy: Deutsche Oper (Německá opera), Berliner Staatsoper (Berlínská státní opera) a Komische Oper (Komická opera). Berlínská státní opera na tříděUnter den Linden byla otevřena v roce 1742 a je nejstarší ze všech tří. Komická opera se tradičně specializuje naoperety a také sídlí na Unter den Linden. Německá opera byla otevřena v roce 1912 vCharlottenburgu.
Hlavním místem konání hudebních divadelních představení ve městě jsou Theater am Potsdamer Platz a Theater des Westens. V aréně Tempodrom se pořádají koncerty a zábavy inspirované cirkusem. I Admiralspalast v centru má bohatý program různých nejen hudebních akcí.
V Berlíně působí sedm symfonických orchestrů.Berlínští filharmonikové jsou jedním z vůbec nejslavnějších na světě.[100] Sídlí v budověBerlínské filharmonie poblížPostupimského náměstí v ulici pojmenované po nejdéle sloužícím dirigentovi Berlínských filharmoniků –Herbertu von Karajanovi.Simon Rattle byl jejich hlavnímdirigentem v letech 1999 až 2018. Nyní tuto pozici zastáváKirill Petrenko. Konzerthausorchester Berlin byl založen v roce 1952 jako orchestrvýchodního Berlína. Jeho hlavním dirigentem je nyní Ivan Fischer. Dům světových kultur (Haus der Kulturen der Welt) pořádá výstavy zabývající se mezikulturními problémy. Kookaburraa Quatsch Comedy Club jsou známé satirickými a komediálními představeními. V roce 2018 označilyThe New York Times Berlín jako „pravděpodobně světové hlavní město undergroundové elektronické hudby.“[101]
Berlínský noční život je označován jako jeden z nejrozmanitějších a nejživějších na světě.[102] KlubSO36 vKreuzbergu byl během70. a80. let centrem punkové hudby a kultury. V průběhu devadesátých let se město stalo evropským centrem nočního života díky dvacátníkům z celého světa, zejména ze západní a střední Evropy. Po páduBerlínské zdi mladísquatteři nelegálně obsadili mnoho historických budov v obvoduBerlin-Mitte, bývalém centru východního Berlína. Tak se staly se úrodnou půdou proundergroundová akontrakulturní shromáždění.[103]
V centru působí mnoho nočních klubů, včetně Watergate, Tresor čiBerghain.KitKatClub a několik dalších podniků je známo večírky otevřenýmipohlavnímu styku. Ovíkendech nemusí zavírat v pevně stanovený čas. Mnoho akcí trvá dlouho do rána nebo dokonce celý víkend. Na střešní terase klubu Weekend Club poblíž náměstíAlexanderplatz se pořádají i noční párty.
Berlín má dlouhou historii gay kultury a je jedním z míst vznikuhnutí za práva LGBT komunity. Bary a kluby pro osoby stejného pohlaví fungovaly již v 80. letech 19. století. Der Eigene, první časopis progaye, vznikl v roce 1896. Dnešní Berlín je známý svým příznivým pohledem nahomosexuály. V metropoli působí obrovské množství queer klubů a koná se zde také mnoho akcí. Nejznámější a největší jsou Berlin Pride, Christopher Street Day, jeden z největších pochodů za právahomosexuálů, a Lesbian and Gay City Festival v Schönebergu.
Berlínský mezinárodní filmový festival (Berlinale) se pořádá každoročně od roku 1951. Navštěvuje ho asi 500 tisíc lidí, díky čemuž je považován za největší filmový festival na světě co do počtu návštěvníků.[104] Jako hlavní cenu porota uděluje „Zlatého medvěda“.
BěhemKarnevalu kultur (Karneval der Kulturen), který trvá asi tři dny, se představí většina národností žijících ve městě. Hlavní částí je průvod metropolí. V roce 2019 zaznamenal asi 1,1 milionu účinkujících a diváků.
Berliner Festspiele je série festivalů a výstav konajících se po celý rok. Součástí je ijazzový festival JazzFest Berlin neboYoung Euro Classic, největší mezinárodní festival mládežnickýchorchestrů. Každý rok se ve městě koná několik technologických a mediálních uměleckých festivalů a konferencí, včetně festivalu umění a digitální kultury Transmediale. Berlín každoročně pořádá jednu z největších silvestrovských oslav na světě. Účastní se jí více než milion lidí. Centrem oslav býváBraniborská brána, ale různé soukromé ohňostroje lze spatřit po celém městě.
V Berlíně lze navštívit různorodou škálu restaurací. K roku 2021 se 23 z nich může pyšnit alespoň jednou hvězdičkou v průvodciMichelin, což město řadí na první místo v počtu restaurací s tímto oceněním vNěmecku.[105] Město disponuje širokou nabídkouvegetariánské aveganské kuchyně a je domovem inovativní kuchařské scény propagující kosmopolitní chutě, místní ingredience, pouliční trhy i food festivaly, jako je Berlin Food Week.
Mnoho místních jídel vychází ze severoněmeckých kulinářských tradic. Často zahrnují i rustikální a vydatná jídla svepřovým, husím či rybím masem,hráškem,fazolemi,okurkami nebobramborami. Mezi typicky berlínské pokrmy patřícurrywurst, který si získal oblibu u stavebních dělníků při poválečné obnově města,karbanátky (Buletten) akoblihy (Berliner Pfannkuchen). Od vysídlenců z území zalinií Odra-Nisa se do východní části Německa dostaly ikrálovecké klopsy.
Rozšířené jsou pekárny nabízející různé druhypečiva. Jeden z největších evropských trhů slahůdkami se nachází v obchodním doměKaufhaus des Westens. Mezi největší světové obchody sčokoládou patří Fassbender & Rausch.[106]
Berlínská kuchyně odráží i přistěhovaleckou historii města. Turečtí a arabští přistěhovalci přinesli do města svá jídla, jako jelahmacun čifalafel, které jsou běžně v nabídce rychlého občerstvení.Döner kebab, který se v současné podobě poprvé objevil v Berlíně v70. letech 20. století, se od té doby stal oblíbeným jídlem v Německu i jinde ve světě.[107] Ve městě lze navštívitasijské,řecké aitalské restaurace stejně jako španělskétapas bary.
Zoologická zahrada Berlín, starší ze dvou ve městě, byla založena v roce 1844. Je to nejnavštěvovanější zoologická zahrada v Evropě a chová největší počet druhů ze všech institucí svého druhu na světě.[108] Známým a populárním se stalo mláděledního medvědaKnut. Další zoologická zahrada ve městě, Tierpark Friedrichsfelde, byla založena v roce 1955.
Botanická zahrada Berlín s rozlohou 43 hektarů a přibližně 22 000 různými druhy rostlin je jednou z největších a nejrozmanitějších botanických sbírek na světě. Mezi další zahrady ve městě patří Britzer Garten a Gärten der Welt (Zahrady světa).
ParkTiergarten v centru, který navrhl Peter Joseph Lenné, je jedním z největších a nejoblíbenějších berlínských parků.[109] Viktoriapark vKreuzbergu nabízí výhled na jižní část Berlína. V parku Treptow stojí památník sovětským vojákům. Volkspark veFriedrichshainu, který byl otevřen v roce 1848, je nejstarším parkem ve městě. Zahrnuje i různé památky, letní venkovní kino a několik sportovních areálů.[110] Největším otevřeným prostranstvím ve městě i na celém světě je Tempelhofer Feld, které nahradilo bývaléletiště Tempelhof.[111]
KaždoročníBerlínský maraton je tratí, která drží velké množství rekordů.[115] Koná se od roku 1974 zpravidla poslední neděli v září. Atletický mítinkISTAF byl v letech 1998–2009 součástí prestižního atletického seriáluZlatá liga. Mellowpark v Köpenicku je jedním z největšíchskateparků a BMX parků v Evropě. Fan Fest uBraniborské brány, který přitahuje diváky, bývá populárním místem sledování a fandění během velkých sportovních událostí. To platí hlavně pro mezinárodních fotbalové soutěže, jako jeMistrovství Evropy ve fotbale.German Open, známý také jako Berlin Ladies Open, je profesionální tenisový turnaj žen hraný v berlínském klubuLTTC Rot-Weiß.
Steffi Graf Stadion
V roce 2013 bylo v jednom z více než 2 300 sportovních a fitness klubů zaregistrováno přes 600 000 Berlíňanů.[116] Město vlastní a provozuje více než 60 krytých a venkovníchbazénů. V Berlíně také trénuje mnoho olympioniků. Působí zde asi 500 vrcholových sportovců, což činí 15 % všech zNěmecka.Letních olympijských her v roce 2012 se zúčastnilo 47 z nich. Jen Berlíňané by získali sedm zlatých, dvanáct stříbrných a tři bronzové medaile.[117]
V Berlíně má sídlo několik profesionálních klubů reprezentujících nejvýznamnější týmové sporty v Německu. Nejstarším a nejpopulárnějším fotbalovým klubemBundesligy se sídlem v Berlíně jeHertha BSC. Byl založen již roku 1896. Tým reprezentoval Berlín už jako zakládající člen Bundesligy v roce 1963. Sídlí naOlympiastadionu. Dalším klubem je1. FC Union Berlín. Ten byl založen v roce 1966.
↑ Germany: Urban Areas - Population Statistics, Charts and Map.citypopulation.de [online]. [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Daten und Fakten zur Hauptstadtregion.www.berlin-brandenburg.de [online]. 2022-01-31 [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Senatsverwaltung für Umwelt, Mobilität, Verbraucher- und Klimaschutz.www.berlin.de [online]. 2023-01-09 [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ab Niederlagsrecht - Die Geschichte Berlins - Verein für die Geschichte Berlins e.V. - gegr. 1865.www.diegeschichteberlins.de [online]. [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Revealed: Cities that rule the world -- and those on the rise - CNN.com.www.cnn.com [online]. [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Hollywood in Berlin – DW – 08/09/2008.dw.com [online]. [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Berliner Unwillen - Die Geschichte Berlins - Verein für die Geschichte Berlins e.V. - gegr. 1865.www.diegeschichteberlins.de [online]. [cit. 2023-01-10].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ The electors’ residence.www.berlin.de [online]. 2018-12-06 [cit. 2023-02-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ADÁMEK, Martin. Berlínská čtvrť Český Rixdorf: po stopách Čechů v Německu.Radynacestu.cz [online]. 19. 2. 2018 [cit. 2021-10-05].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-05.
↑abSTRASSMANN, W. Paul.The Strassmanns : science, politics, and migration in turbulent times, 1793-1993. English-language edition. vyd. New York: Berghahn Books xv, 262 pages, 34 unnumbered pages of plates s.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-30.ISBN978-1-84545-416-6,ISBN1-84545-416-2.OCLC145396526
↑ Ostpolitik:The Quadripartite Agreement. September 3, 1971..usa.usembassy.de [online]. [cit. 2023-02-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Nach Anschlag in Berlin: IS reklamiert Attacke auf Weihnachtsmarkt für sich.FAZ.NET.Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-21.ISSN0174-4909. (německy)
↑ Der höchste Berg von Berlin liegt nun in Pankow-Arkenberge.web.archive.org [online]. 2016-07-22 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-22.
↑ab Berlin, Germany Köppen Climate Classification (Weatherbase).Weatherbase [online]. [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ PR Předpověď počasí a povětrnostní podmínky – Weather Channel | Weather.com.The Weather Channel [online]. [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑BERLIN, Berliner Morgenpost-. Berlin ist das wärmste und trockenste Bundesland.www.morgenpost.de [online]. 2016-03-08 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Temperaturmonatsmittel BERLIN-TEMPELHOF 1701- 1993.web.archive.org [online]. 2019-07-02 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-02.
↑ Niederschlagsmonatssummen BERLIN-DAHLEM 1848- 1990.web.archive.org [online]. 2019-07-07 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-07.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2020-02-23 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-23.
↑Berlin-Brandenburg | IKM [online]. 2020-08-31 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Initiativkreis Europäische Metropolregionen in Deutschland: Berlin-Brandenburg.web.archive.org [online]. 2019-08-17 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-17.
↑abcd Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2020-02-23 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-23.
↑ Berlin is speaking Russians’ language | The Russia Journal.web.archive.org [online]. 2013-04-06 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-06.
↑BERLIN, Berliner Morgenpost-. 457 000 Ausländer aus 190 Staaten in Berlin gemeldet.www.morgenpost.de [online]. 2011-02-05 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Migration: Berlin will illegalen Einwanderern helfen.Der Tagesspiegel Online.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-11.ISSN1865-2263. (německy)
↑Zahl der Ausländer in Berlin steigt auf Rekordhoch [online]. 2016-09-08 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2016-03-03 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03.
↑ Muslime im Fastenmonat: Ramadan in Flüchtlingsheimen und Schulen in Berlin.Der Tagesspiegel Online.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-11.ISSN1865-2263. (německy)
↑ Wird der Islam künftig die stärkste Religion in Berlin sein? - B.Z. – Die Stimme Berlins.www.bz-berlin.de [online]. 2015-05-28 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ROSS, Mike; NOVEMBER 2; 2014. In Germany, a Jewish community now thrives - The Boston Globe.BostonGlobe.com [online]. [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ 33,000 Israelis have taken German citizenship since 2000.www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-05-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-30.
↑European Commission.Official Languages [online]. [cit. 2014-07-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-26.
↑Länderkunde – Deutschland, Österreich, Schweiz und Liechtenstein im Querschnitt. Redakce Marten Thomas. [s.l.]: Inform-Verlag, 2005.ISBN3-9805843-1-3. S. 7. (German)Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑FAHRUN, Joachim. Zwei Millionen Berliner sprechen mindestens zwei Sprachen.www.morgenpost.de [online]. 2010-05-18 [cit. 2023-01-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Berliner Haushalt: Finanzsenator Kollatz-Ahnen bleibt trotz sprudelnder Steuereinnahmen vorsichtig.web.archive.org [online]. 2022-02-18 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-18.
↑ Beteiligungen des Landes Berlin.www.berlin.de [online]. 2022-11-04 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2018 [online]. www.statistik-berlin-brandenburg.de [cit. 2019-05-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-06. (německy)
↑ www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Startseite.www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Germany - Embassies and Consulates.web.archive.org [online]. 2014-03-26 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-26.
↑ Economic Development.www.berlin.de [online]. 2022-12-13 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-12. (anglicky)
↑ Rekord in der Hauptstadt: In Berlin gibt es so viele Beschäftigte wie nie zuvor | Berlin - Berliner Zeitung.web.archive.org [online]. 2016-02-24 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-24.
↑STÜBER, Jürgen. Immer mehr Konzerne suchen den Spirit Berlins.www.morgenpost.de [online]. 2016-11-01 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Facts / Figures - Adlershof in numbers - Science Park Berlin Adlershof Germany.web.archive.org [online]. 2017-01-17 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-17.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2013-11-02 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-02.
↑FROST, Simon. Berlin outranks London in start-up investment.www.euractiv.com [online]. 2015-08-28 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2021-04-27 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-27.
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2021-02-25 [cit. 2023-01-12].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25.
↑ Germany's fashion capital: the improbable rise of Berlin.FashionUnited [online]. 2012-01-17 [cit. 2023-01-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (anglicky)
↑ Quality of Living City Ranking | Mercer.mobilityexchange.mercer.com [online]. [cit. 2023-01-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑BISHOP, Jordan. Munich Named The Most Livable City In The World.Forbes [online]. [cit. 2023-01-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑BUCKLEY, Julia. World's most livable city for 2019, according to the Economist Intelligence Unit.CNN [online]. [cit. 2023-01-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Global Power City Index 2019.The Mori Memorial Foundation [online]. [cit. 2023-01-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ München rutscht ab: Städte-Studie sieht Berlin auf dem Spitzenplatz - Wirtschaft - Stuttgarter Zeitung.web.archive.org [online]. 2019-11-13 [cit. 2023-01-13].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-13.
↑ab Amt für Statistik Berlin Brandenburg - Statistiken.web.archive.org [online]. 2015-04-02 [cit. 2023-04-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02.
↑ Bahnhof Berlin Hbf Daten und Fakten | Berliner-Hbf.de.web.archive.org [online]. 2016-01-15 [cit. 2023-01-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-15.
↑PALLINI, Thomas. Berlin's new $7 billion airport has finally opened after 9 years of delays, corruption allegations, and construction woes— see inside.Business Insider [online]. [cit. 2023-01-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky)
↑SULLIVAN, Paul.BER: A brief history of how not to build an airport | tip Berlin [online]. 2019-04-24 [cit. 2023-01-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Berliner Verkehrsbetriebe: BVG – Weil wir dich lieben | BVG.www.bvg.de [online]. [cit. 2023-01-14].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14.
↑ Berliner Verkehrsbetriebe: BVG – Weil wir dich lieben | BVG.www.bvg.de [online]. [cit. 2023-01-16].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-16.
↑FÜLLING, Thomas. Auf diesen Strecken könnte die Tram durch West-Berlin fahren.www.morgenpost.de [online]. 2018-05-24 [cit. 2023-01-16].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-16. (německy)
↑ Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2018-09-13 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-13.
↑BERLIN, Charité-Universitätsmedizin. Facts & Figures.www.charite.de [online]. [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑NEWSWEEK. World's Best Hospitals 2020 - Top 100 Global.Newsweek [online]. 2020-02-24 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31. (anglicky)
↑ab Wayback Machine.web.archive.org [online]. 2014-07-14 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14.
↑ Jahrgangsstufe Null.web.archive.org [online]. 2008-05-20 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-20.
↑ Excellence Strategy.www.berlin-university-alliance.de [online]. 2018-02-12 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Figures and Facts – Universität der Künste Berlin.web.archive.org [online]. 2020-06-28 [cit. 2023-04-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28.
↑ Facts / Figures - Adlershof in numbers - Science Park Berlin Adlershof Germany.web.archive.org [online]. 2016-10-10 [cit. 2023-01-17].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-10.
↑ Senate Department of Urban Development / Construction and redevelopment since 1990.web.archive.org [online]. 2008-06-10 [cit. 2023-04-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-10.
↑10 Best CBD Companies to Buy From in 2023: Honest Reviews & Guide [online]. 2022-10-29 [cit. 2023-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Berlin City of Design Official Press Release: UNESCO Culture Sector.wayback.archive-it.org [online]. [cit. 2023-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-16.
↑ Kunst-Ausstellungen Berlin.web.archive.org [online]. 2012-04-02 [cit. 2023-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-02.
↑BERLIN, Staatliche Museen zu. Staatliche Museen zu Berlin: Profile.Staatliche Museen zu Berlin [online]. [cit. 2023-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-24. (anglicky)
↑TZORTZIS, Andreas. One Wall Down, Thousands to Paint.The New York Times. 2008-03-02.Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18.ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Doubts over Simon Rattle's future at BPO.the Guardian [online]. 2004-04-29 [cit. 2023-01-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑WILDER, Charly. In the Capital of Electronic Music, Women Rule the Scene.The New York Times. 2018-06-21.Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-24.ISSN0362-4331. (anglicky)
↑WASACZ, Walter. Losing your mind in Berlin.Detroit Metro Times [online]. [cit. 2023-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Art of Now - Berlin’s Nightlife - BBC Sounds.www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2023-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Europe's Largest Filmmaker Community - European Film Academy e.V..European Film Academy [online]. [cit. 2023-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Berlin MICHELIN Restaurants - the MICHELIN Guide Germany.MICHELIN Guide [online]. [cit. 2023-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑DOMBROWSKI, Jennifer.Chocolate Heaven at Fassbender & Rausch [online]. 2013-03-15 [cit. 2023-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ANGELOS, James. There's Nothing More German Than a Big, Fat Juicy Döner Kebab.WSJ [online]. [cit. 2023-01-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ Wettbewerbe und Auswahlverfahren.www.berlin.de [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-01-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Volkspark Friedrichshain.Slow Travel Berlin [online]. [cit. 2023-01-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ ZEIT ONLINE | Lesen Sie zeit.de mit Werbung oder im PUR-Abo. Sie haben die Wahl..www.zeit.de [online]. [cit. 2023-01-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑CENTRE, UNESCO World Heritage. Palaces and Parks of Potsdam and Berlin.UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-01-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ 2006 FIFA World Cup Germany™.www.fifa.com [online]. [cit. 2023-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ :: 12. IAAF Leichtathletik Weltmeisterschaften berlin 2009™ :: | Home.www.berlin2009.org [online]. [cit. 2023-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Halbmarathon ::: SCC | EVENTS.web.archive.org [online]. 2012-04-02 [cit. 2023-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-02.
↑E.V, Landessportbund Berlin. Der LSB Berlin.LSB Berlin [online]. 2022-12-05 [cit. 2023-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
↑ Olympiastützpunkt | Berlin Sportmetropole.web.archive.org [online]. 2016-02-16 [cit. 2023-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-16.
_-_de_-_colored.svg)
.jpg)
_-_geo.hlipp.de_-_38584.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
