| Belmonte | |
|---|---|
Románský kostel Santiago s věží Belmonte v pozadí | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°22′ s. š.,7°21′ z. d. |
| Časové pásmo | UTC±00:00 |
| Stát | Portugalsko |
| distrikt | Castelo Branco |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 6 859 (2011) |
| Správa | |
| Starosta | António Pinto Dias Rocha (PS) |
| Oficiální web | www |
| geral | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Belmonte je portugalské městečko v distriktuCastelo Branco. V minulosti bylo základnou významné rodinyCabralů. Mezi členy klanu se počítá belmontský rodákPedro Álvares Cabral, objevitel Brazílie, po matce potomekportugalských králů.
Roku 1199 obdrželo pohraniční sídlo Belmonte od králeSancha I. důležitou listinu a zároveň se zde začala budovat opevněnátvrz, která měla být opěrným bodem na portugalsko-leonské hranici. Koncem13. století byla tvrz biskupem zCoimbry přebudována na hrad.
Ve městě bývala také početná židovská komunita. Židé byli i v obdobíreconquisty důležitou složkou královského dvora a to až do15. století, kdy na Pyrenejském poloostrově začala fungovat všemocnáinkvizice. Stovky utečenců se tehdy z celého Španělska a Portugalska uchýlily na severovýchod země, kam inkvizice ještě nedosáhla.[1] Po příchodu inkvizitorů byli nuceni i zde přestoupit na křesťanskou víru, volit odchod ze země či smrt. V Belmonte se místním sefardským židům podařilo králův dekret a inkvizici ošidit. V roce 1917 polský inženýr Samuel Schwarz zjistil, že zde žiježidovská komunita, která tajně praktikuje židovské rituály již od dob inkvizice.[2] Přežila díky tomu, že nesmlouvavě udržovala tradici uzavírání manželství pouze mezi svými a tradice se předávala z matky na dceru, a ne po otci, jak bývalo zvykem.[1]