V pobiblické době Beer Ševa získala na významu v 19. století, kde zdeosmanští Turci postavili oblastní policejní stanici. Po roce 1948, kdy bylo dobyto Izraelem, došlo k významnému rozvoji města. Velkou část jeho populace tvoříŽidé, kteří utekli z arabských zemí po roce 1948, a v 90. letech město zaznamenalo velký přílivetiopských Židů a Židů ze zemí bývaléhoSovětského svazu. Město obklopuje množství satelitních městeček (suburbií), včetně převážně židovských, jako jsouOmer,Lehavim aMejtar, abeduínských, jako jsouRahat,Tel as-Sabi aLakija.
jako památka sedmi studen, které vykopal Izák:sedm studní
jako památka na sedm bahnic (ovcí), které svědčily u přísahy mezi Abrahámem a Abímelekem:studna sedmi
Vmidraši, který se obecně negativně vymezuje vůči Filištínům, jsou tyto ovce interpretovány jako sedm potomků Abrahámových, kteří byli zabiti potomky Abímelekovými. V Bibli je Beer Ševa celkově popisována jako důležité svaté místo.
Archeologické naleziště v blízkosti města dokládá prastarou minulost města: tato oblast byla obydlena již 4000 let př. n. l., zdejší sídliště bylo mnohokrát zničeno a znovu vystavěno.
Poslední obyvatelé Beer Ševy byliByzantinci, kteří město opustili v 7. století, po dobytí městaAraby Beer Ševa velice rychle zpustla. V 19. století ji evropští cestovatelé popisovali jako zničenou, pouze s jedinou studnou a několika beduínskými obyvateli žijícími v blízkém okolí. O rozvoj města se začali starat ažosmanští Turci na přelomu 19. a20. století. Kvůli kontroleBeduínů postavili na konci 19. století policejní stanici a později i železniční stanici se spojením doGazy aAškelonu.
Turecká železniční stanice, v pozadí moderní výstavba
Beer Ševa se rychle rozrostla v malé město a běhemprvní světové války se stala strategickým bodem. V průběhubritského mandátu nad Palestinou zůstala malým administrativním centrem. V roce 1947 byla, tehdy jako převážně arabské město, přiřčena, podleplánu OSN na rozdělení Palestiny, arabskému státu. Povyhlášení nezávislosti 14. května 1948 napadly armády sousedních arabských zemí Izrael a Beer Ševa se stala významným strategickým a logistickým bodemegyptské invazní armády. Město bylo dobyto Izraelskými obrannými silami 21. října 1948 veválce za nezávislost přioperaci Jo'av (respektive při její podčásti nazývanéoperace Moše) a od té doby zůstalo v izraelských rukou.
Po dlouhou dobu zde nebyly žádné teroristické útoky,31. srpna2004 bylo však ve dvou autobusech zabito 16 lidí. K útokům se přihlásilo hnutíHamas.28. srpna2005 byli sebevražedným atentátníkem na autobusovém nádraží vážně zraněni dva příslušníci ochranky.
Ze starého města se do dnešních dnů zachovalo jen několik staveb zosmanského období, dnes je snaha co nejvíce tyto památky restaurovat. Pyramidu školských zařízení završuje Ben Gurionova univerzita obyvatel Negevu.
Významnou turistickou atrakcí je každotýdenní beduínský trh. V bývalém domě osmanského guvernéra je umístěno Negevské muzeum, ve starém městě jsou také známé Abrahámovy studny. Ve městě se také nachází mnoho moderních budov – Židovské kulturní centrum, nová koncertní hala, synagoga ve tvaru pyramidy, kulturní centrum etiopských Židů aj. V blízkosti města se nacházípamátník Negevské brigády a archeologické nalezištěTel Be'er Ševa.
Jde o největší městoNegevské pouště v jižním Izraeli. Často označované jako „hlavní město Negevu“.
Nachází se v nadmořské výšce 260 m v severní části Negevu, zhruba 90 km jižně odTel Avivu a 70 km jihozápadně odJeruzaléma. Leží v mírně zvlněné krajině, členěné četnýmivádí, zejménaNachal Be'er Ševa,Nachal Kovšim,Nachal Katef neboNachal Ašan. Na jih od města začíná zcelaaridní oblast centrálního Negevu, na severní a západní straně naopak začíná krajina, která díky intenzivnímu zavlažování a obdělávání ztratila částečně pouštní charakter.
Díky své poloze na severu Negevské pouště má Beer Ševa velmi horké suché podnebí (podle definice leží vpolopouštní oblasti). Dny jsou v zimě mírné, v noci však může teplota klesnout i pod bod mrazu. Roční průměr srážek je cca 220 mm, prší zvláště v zimních měsících. Na jaře se často vyskytujípísečné bouře.
Podle údajů z roku2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 172 900 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 190 800 osob).[2]
Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. Žije zdepřibližně 209 tisíc[1] obyvatel.
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
↑ירון דרוקמן.כ-44% מתושבי ישראל "נדחסים" ב-16 ערים - ומיהם היישובים הגדולים והקטנים [online]. 11.11.19 [cit. 2021-01-19].Dostupné online. (hebrejsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑"על כן שם העיר באר שבע עד היום הזה" [online]. [cit. 2020-11-15].Dostupné online. (hebrejsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ערים תאומות [online]. [cit. 2020-04-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. (hebrejsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑עידן אבני ורמי שני.בין שתי ערים: מי בכלל צריך עיר תאומה? [online]. 09.07.2010 [cit. 2020-04-20].Dostupné online. (hebrejsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑אופיר האוזמן.הזוג המוזר: התאומות של הערים הישראליות [online]. 13.03.2015 [cit. 2020-04-20].Dostupné online. (hebrejsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
