Město je vybudováno kolem přírodních horkých pramenů. První doložená zmínka o městu pochází z doby vládyŘímanů, kdy jsou zmiňovány římské lázně, ačkoli se předpokládá, že bylo založeno dříve. Voda z pramenů byla používána na léčbu různých neduhů. Od alžbětinské do georgiánské doby to bylo výletní místo pro bohaté. Výsledkem této popularity byla výstavba mnohaarchitektonicky zajímavých staveb, z nichž nejznámější jeRoyal Crescent. Město má více než 90 000 obyvatel.
Archeologické nálezy dokazují, že římské lázně byly postaveny na místě, kde se nacházelakeltská svatyně zasvěcená bohyni Sulis. Římané zřejmě obsadili Bath krátce po invazi doBritánie v roce43. Město označovaliAquae Sulis (doslovavoda bohyně Sulis), kterou ztotožnili s bohyníMinervou. V době vlády Římanů uctívání bohyně Sulis pokračovalo a poselství pro ni, vyrytá do kovu, byla objevena při archeologických vykopávkách uSacred Springs. Jde o takzvanétabulky kleteb. Jsou psané vlatině a proklínají lidi, jimž autor textu nepřál. Například pokud byly někomu ukradeny šaty, nechal vyrýt kletbu, kterou si bohyně Sulis měla přečíst, a v textu bylo zmíněno i jméno podezřelého z krádeže.
V době vlády Římanů byly v této oblasti postaveny velké chrámy a lázeňské komplexy, včetně Velkých lázní. Jejich pozůstatky, postupně odhalované od18. století, se staly jednou z největších turistických atrakcí. Asi ve3. století byly okolo města vybudovány obranné hradby. Od4. století vliv Římanů klesal, ale některé horké prameny byly využívány i nadále.
Předpokládá se, že Bath by mohl být místembitvy uMons Badonicus (asi v roce500), kde králArtur porazilsaské vojsko, ale tato informace není potvrzena.
Anglosaská kronika zmiňuje, že Bath byl roku577 pobitvě uDeorhamu obsazen Sasy. Ti ho nazývaliBaðum (doslovau lázní) a odtud pochází dnešní název města. Roku675Osric,král královstvíHwicce, založil v Bathu klášterní dům. Roku781 převzal správu tohotokláštera králMercieOffa a přestavěl ho nakostel zasvěcenýsv. Petru. Bath se stal královským majetkem. Silnice vybudované Římany byly zničeny awessexský králAlfréd Veliký nechal město postavit znova, přičemž jihovýchodní část ponechal ve vlastnictví kláštera.
KrálVilém II. město věnoval královskému lékaři Johnu z Tours, který se roku1088 stalbiskupem veWellsu aopatem Bathu a dostalpapežský souhlas přemístit své biskupské sídlo z Wellsu do Bathu. Biskup John se tak stal prvním bathským biskupem. Naplánoval a započal výstavbu velkého chrámu - katedrály biskupství, u níž měl stát jeho palác. Okolo tří pramenů byly vybudovány nové lázně.
Později biskup upřednostnil Wells. V15. století se katedrála v Bathu nacházela v zuboženém stavu. Roku1500 se Oliver King, biskup bathský a wellský, rozhodl přebudovat ji alespoň do skromnější podoby. Nová katedrála byla dostavěna roku1539, krátce poté, co bylo zrušeno bathsképřevorství.Jindřich VIII. považoval katedrálu za nadbytečnou a nechal ji vyklidit, potom byla využívána jako městský farní kostel. Valžbětinské době město znovu získalo popularitu jako lázeňské středisko, lázeňská zařízení byla obnovována a Bath se stal oblíbeným místem pobytu bohaté šlechty. Status města obdržel roku1590.
V době vládyStuartovců započala v Bathu rozsáhlá výstavba, která vyvrcholila vgeorgiánském období. Nově přestavěna byla i stará část města uvnitř hradeb. To bylo vyvoláno potřebou elegantního ubytování pro velké množství lázeňských hostů, které také lákala dostupnost moře. John Wood starší a jeho syn John Wood mladší vytvořili plány pro výstavbu nových ulic a náměstí. Základem jejich návrhu byly domy s identickým průčelím v působícím dojmem paláců. Smetanově zlatývápenec vtiskl Bathu jeho současný charakter.
Beau Nash, který udával v18. století ráz společenského života Bathu vytvořil kodex společenského chování a zábavy. Nicméně v19. století město jako módní lázeňské středisko postupně ztrácelo svůj význam.
V období mezi večerem25. dubna a ránem27. dubna1942 se stal Bath terčemněmeckého letectva v odvetu za útokRAF naLübeck aRostock. Bylo poškozeno nebo zničeno asi 19 000 budov a zabito asi 400 lidí. Velké škody byly zaznamenány na mnoha historických stavbách mimo jiné naRoyal Crescent,Circus,Pragon, lázeňských domech a v oblastiQueens Square. Všechny historické památky byly později obnoveny.
Bath se nachází v centru údolí řekyAvon, na jižním okrajiCotswolds, hřebenu vápencových pahorků, vyčleněných jako přírodní rezervace. Kopce které obklopují město dosahují maximální výšky 238m. Rozprostírá se na ploše 29km².
Středem města protéká řeka Avon. V minulosti měla řeka při průtoku městem charakter úzkých nesplavných pramenů protékajících bažinami arybníky, což působilo časté záplavy. Pomocí hrází byla řeka regulována do jednoho koryta. Přesto se záplavy až do stavby rozsáhlých protipovodňových zábran v 70. letech 19. století, kterým padly za oběť mnohé domy v nižší části města, opakovaly.
V Bathu se nachází nejteplejší geotermální prameny veVelké Británii. Jsou jedinými prameny v zemi s teplotou nad 40 °C. Tři z nich jsou využívány v termálních lázních.
Podnebí v Bathu je mírné, i když znatelně teplejší než v některých místech nacházejících se na stejné zeměpisné šířce, což je ovlivněno teplýmGolfským proudem. Je zde v průměru sušší a teplejší klima než v severnějších částech Velké Británie. Převládající směr větru je jihozápadní.
V roce2003 byla průměrná teplota 10,3 °C, s výkyvy denního průměru 14,2 °C a 6,5 °C. Délka slunečního svitu byla 1645hodin a úhrn srážek dosáhl hodnoty 957milimetrů. Průměrná teplota, délka slunečního svitu a úhrn srážek je vyšší než průměrné hodnoty ve Velké Británii (9,5 °C, 1587 hodin a 901,5 mm).
Podle výsledků sčítání obyvatel z roku2001 má Bath a jeho bezprostřední okolí 169 040 obyvatel, v průměrném věku 39,9 let (průměr Velké Británie je 38,6 let). Podle stejného pramene je pro tuto oblast charakteristické velké procento bělochů – 97,2%, znatelně více než je národní průměr – 90,9 %. Další etnické skupiny podle procenta zastoupení – multietnické (1%),Asiaté (0,5%) a černoši (0,5%).
Město má velké procentokřesťanů (71%) zatímco další náboženství nepřesahují 0,5%. Tato čísla víceméně odpovídají průměru Velké Británie ačkoli procento obyvatel bez vyznání (19,5%) je výrazně vyšší než národní průměr (14,8%).
V současnosti je, kdysi důležitý, průmyslový sektor spíše méně významný i když zde existují významné softwarové, publikační společnosti a důležité organizace orientované na poskytování služeb a turistiku. Jedním z největších zaměstnavatelů v Bathu jeFuture Publishing. Tato společnost vydává více než 100 časopisů, včetně počítačových. Dalšími významnými zaměstnavateli jeMinisterstvo obrany, ačkoli bylo mnoho jejích kanceláři přemístěno do Bristolu,National Health Service,Helphire Group Plc aAccident Management Company. V Bathu se nachází mnoho malých soukromých obchodů a restaurací, které prosperují díky turistickému ruchu.
Historicky patřil Bath do hrabstvíSomerset. Poté, co bylo roku1974 vytvořenonemetropolitní hrabství Avon byl do něho začleněn i Bath. Poté, co bylo hrabství Avon roku1996 zrušeno stalo se město hlavním centrem samostatné správní jednotky (unitary authority)Bath a North East Somerset (B&NES). Městská rada Bathu byla zrušena roku 1996. Výzvy pro vytvoření obecní rady zůstaly nevyslyšeny i proto, že by se jednalo o obecní radu pro nezvykle velké město (největší město s obecní radou má asi 70 000 obyvatel) a také proto, že se to jevilo jako nepraktické.
Vzhledem k tomu,že se v Bathu nenacházíletiště je využívánoLetiště Bristol International dosažitelné automobilem,autobusem nebotaxi nebo vlakovým spojem přesBristol Temple Meads neboNailsea & Backwell.
Dálková autobusová doprava je realizována společnostíNational Express do mnoha anglických měst. Hustou příměstskou síť autobusové dopravy provozujeFirst Group. Dvě další společnosti zajišťují vyhlídkové turistické vyjížďky autobusydoubledecker s otevřenou střechou.
V18. století bylo město významným kulturním centrem, přitahujícím aristokracii a nižší šlechtu z celé země. To poskytlo městu významné finanční prostředky pro rozvoj kultury. V té době bylo postavenoTheatre Royal a stejně tak i další architektonické dominanty –Lansdown Crescent,Royal Crescent,Circus aPulteney Bridge.
V současnosti se v Bathu nachází čtyři divadla - Theatre Royal,Ustinov Studio,Egg aRondo Theatre, ve kterých vystupují mezinárodně uznávané divadelní soubory a režiséři. Město má také dlouhou tradicimuzikálů. VBathském opatství se nacházejí Klaisovy varhany a je největším koncertním sálem ve městě, kde je pořádáno asi 20 koncertů a 26 varhanních recitálů ročně. Ve městě se také každý rok konáBath International Music Festival aMozartfest. Dalšími festivaly jsouBath Film Festival,Bath Fringe Festival aBath Beer Festival.
V Bathu jsou vydávány dvoje noviny –Bath Chronicle aBath Times. Oba listy jsou vydávány společnostíBath Newspapers s týdenním (společným) nákladem cca 178 000 výtisků.Bath Chronicle je deník, vydávaný od roku1760. Jedná se o bulvární list s nákladem asi 14 600 výtisků a s počtem čtenářů asi 40 200.Bath Times jsou distribuovány zdarma a obsahují souhrn hlavních zpráv za předchozí týden zChronicle a množství inzerátů.Univerzity of Bath vydává své vlastní novinyImpact distribuované zdarma jako večerník. Jeho redaktory jsou studenti univerzity. Náklad tohoto listu představuje asi 3 000 výtisků.
Mezi rozhlasové stanice vysílající ve městě je možno zařaditGWR Bath, lokálně zaměřenéBath FM, univerzitní1449AM URB, vysílající program určený studentům a komerčníClassic Gold 1260.
V Bathu sídlí dvě univerzity –University of Bath aBath Spa University. První z nich byla založena roku1966 a vyrostla do pozice jedné z nejvýznamnějších vysokých škol Velké Británie. Ve vědeckých kruzích je uznávána především pro výzkumy v oborech fyzikálních věd, managementu a technologie. Je také známá svými sportovními aktivitami.Team Bath FC, byl prvním univerzitnímfotbalovým klubem od roku1880, který se v sezóně 2002/2003 probojoval do prvního kolaAnglického poháru. V národním žebříčku nejlepších britských vysokých škol je University of Bath umístěna na pátém místě (Guardian 2017). V roce 2014 byla vyhodnocena jako nejlepší britská kampusová univerzita (The Times, The Sunday Times Good University Guide). V roce 2012 pak obdržela ocenění ‘Univerzita roku 2011/12" (The Sunday Times).
Bath Spa University bylo umožněno jako univerzitní fakultě vydávat potvrzení o absolvování studia od roku1992. Status univerzity obdržela roku2005. Tato univerzita je zaměřena na tyto obory – umění a design, vzdělávaní, angličtina a tvůrčí aktivity, historie a kultura, hudba a sociální obory.
Nejznámějším sportovním klubem jeragbyovýBath Rugby, který v současnosti hraje vGuinness Premiership. Klub, založený roku1865, hraje od konce19. století na hřištiRecreation Ground. V 80. letech 19. století vyrostl v jeden z nejlepších ragbyových klubů země.
Fotbalové klubyBath City FC aTeam Bath FC (přidružený kUniversity of Bath) hrají vSouthern Football League. Roku2002 seTeam Bath stal prvním univerzitním klubem za 120 let, který postoupil z kvalifikace Anglického poháru až do prvního kola. Na rozdíl od ragbyového klubu,Bath City nikdy nedosáhl tak výrazných úspěchů. Univerzitní tým byl založen roku1999, zatímco městský klub existuje od roku1908.
Utkání vkriketu se odehrávají vBath Cricket Clubu, nacházejícím se na východ od řeky poblížPulteney Bridge. Hřiště je místem pořádání pravidelnéhoBath Cricket Festival. V této oblasti také sídlíBath Croquet Club, který byl roku1976 obnoven a je členem Jihozápadní federace croquetových klubů.
Základním zdrojem příjmů města je turistika. Bath je po Londýně nejnavštěvovanějším městem Velké Británie. Ve městě se nalézají známky všech významných etap anglické historie – od Římských lázní (včetně známek původních keltských lázní) po Bathské opatství aRoyal Crescent aThermae Bath Spa založených roku2000.
Význam turistického odvětví se odráží i v počtu asi 300 ubytovacích zařízení, včetně více než 80hotelů a více než 180 zařízeníBed and breakfast, z nichž mnohé se nacházejí v budovách postavených vGeorgiánském slohu. Ve městě se také nachází asi 100 restaurací a barů. Některé společnosti poskytují dokonce i projížďky městem vautobusech s otevřenou střechou.
Ve městě se nachází několik veřejně přístupných parků, z nichž největším jeRoyal Victoria Park, nedaleko od centra města. Byl otevřen roku1830 a jeho rozloha je 150 000m². Každý rok jsou zde pořádány různé akce jako napříkladBath International Music Festival (v roce 2003 byl jeho součástí koncert Tří tenorů) nebo předvádění horkovzdušných balónů. Park obsahuje botanickou zahradu, velké dětské hřiště a několik sportovních zařízení.
Dalšími parky v rámci města jsouAlexandra Park, nacházející se v okolí pahorku, z něhož je nádherný výhled na město;Parade Gardens, rozkládající se podél řeky nedaleko od centra města, založený v18. století;Henrietta Park;Hedgemead Park aAlice Park.
Jednou z dominant města je Bathské opatství. Ačkoli jeho budova vypadá starobyle, je ve srovnání s jinými britskýmiopatstvími akatedrálami relativně nová. Původněnormanský kostel byl rekonstruován vgotickém slohu v první polovině16. století. Použitý styl je také často označován jako pozdně perpendikulární styl. Chrámová a příčná loď má nádhernou vějířovou klenbu, vytvořenou Robertem a Williamem Vertuovými, kteří pracovali i na klenbách vKing's College Chapel vCambridge aWestminsterském opatství. Konečná podoba chrámové lodi vznikla v19. století.
Převažujícím architektonickým stylem ve městě je Georgiánský sloh, který začal být populární počátkem18. století. Mnoho významnýcharchitektů té doby se účastnilo při výstavbě města a tak se Bath pyšní mnoha terasovitě uskupenými domy. Mnoho budov postavených v té době mělo užitkový charakter a bylo postaveno především jako ubytovací zařízení.
Circus je jedním ze skvostů městské výstavby. Tři dlouhé zaoblené terasovité bloky budov, navržené Johnem Woodem starším vytvářejí kruhové prostranství určené pro veřejnost a dětské hry. Vzorem pro tuto výstavbu bylořímskéKoloseum. Podobně jako Koloseum je v jednotlivých patrech použit různý architektonický styl –dórský na úrovni přízemí,iónský na prvním poschodí a hlavní část akorintský na horní část. Wood nikdy nespatřil výsledek svého návrhu, protože zemřel 5 dní poté, co18. května1754 osobně položil základní kámen.
Nejznámější terasovitě uspořádanou stavbou ve svahu jeRoyal Crescent, vybudovaná v období let1767 až1774. Autorem návrhu byl John Wood mladší. Sám navrhl velké obloukovité průčelí, pro asi 30 domů s Iónskými sloupy na přízemí. Každý z vlastníků koupil určitou délku průčelí a pak zaměstnal svého vlastního architekta, který uplatnil svůj vlastní návrh a tak to co se občas jeví jako dva domy je ve skutečnosti jeden. V důsledku tak průčelí má jednotný uniformní vzhled, zadní část budovy je směsicí různých stylů. Tato architektura jednotného průčelí ale rozmanité zadní části je pro Bath typická.
Okolo roku1770 významnýneoklasicistní architekt Robert Adam navrhlPulteney Bridge. Inspirací pro tento most byl mostRialto vBenátkách. Tak se tento most stal nejenom spojnicí břehů, ale také obchodním centrem a je spolu s mostem Rialto jedním z mála mostů, které plní tyto dvě funkce. Byl pojmenován po Frances a Williamu Johnstonovi Pulteneym, vlastníku pozemků pro jejichž spojení s druhým břehem byl vybudován.
