| Baruch Placzek | |
|---|---|
Baruch Jakob Placzek | |
| Rodné jméno | Baruch Jakob Placzek |
| Narození | 1. října1834 (27. elulu 5594) Hranice,Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. září1922 (24. elulu 5682) (ve věku 87 let) Brno,Československo |
| Pseudonym | Benno Planek |
| Povolání | rabín |
| Denominace | judaismus |
| Etnický původ | Aškenázové |
| Stát | Rakouské císařství Rakousko-Uhersko Československo |
| Hlavní působiště | Brno |
| Vzdělání | Vídeňská univerzita |
| Hlavní zaměření | duchovní služba,ornitologie a literární tvorba |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Otec | Abraham Placzek |
| Manželka | Karoline |
| Děti |
|
| Příbuzní | Georg Placzek (vnuk) |
| Pohřben | židovský hřbitov v Brně |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Baruch Jakob Placzek (1. října1834Hranice[1] –17. září1922Brno[2]) byl brněnský rabín. Své spisy publikoval pod pseudonymemBenno Planek.
SynAbrahama Placzka, se narodil 1. října 1834 v Hranicích na Moravě. Vzdělával se na mikulovském a brněnském gymnáziu, a poté nauniverzitě ve Vídni. Krátce studoval i v Lipsku, kde byl 6. listopadu 1856 promován doktorem filosofie. V následujících čtyřech letech vyučoval na židovských školách veFrankfurtu nad Mohanem a v Hamburku.[3]
Jeho mladší sestra Eva (1840–1926) se provdala za rabína a historikaSamuel Baecka (1834–1912).[4] Jejich synLeo (1873–1956) byl vrchním berlínským rabínem a představitelem reformního judaismu.[5]
V roce 1859 byla oficiálně ustavenabrněnská židovská obec a již roku 1860 jej povolali představení obce doBrna na pozici vrchního brněnského rabína, kterou zastával až do roku 1905. Je tedy velmi těsně spjat s historií novodobé brněnské židovské obce od jejího počátku. Atmosféra, do které přišel, byla velmi odlišná od doby, kdy jako rabín začínal jeho otec.
V době Placzkova působení se život Židů velmi výrazně měnil. Jejich počet v Brně se tehdy pohyboval kolem dvou tisíc. Stále více se prosazovali ve společenském i profesním životě; vycházely židovské noviny, byly zakládány různé spolky – kulturní, sportovní či společenské, dokonce vznikala i politická uskupení.
On sám, člověk proslulý svou moudrostí, vzděláním a zájmy renesančního rozsahu, věnoval nemalou péči povznesení brněnské židovské náboženské obce, která za doby jeho působení získala dobré učitele pro vlastní obecnou školu a také pro vyučování náboženství. Zasloužil se rovněž o vybudování druhé brněnskésynagogy na Ponávce. V roce 1884, po smrti otce, mu byl svěřen úřadmoravského zemského rabína, ve kterém setrval až do své smrti v roce 1922. Baruch Placzek, rytířŘádu Františka Josefa, byl spoluzakladatelem Semináře israelitských studií ve Vídni, jehož součástí byla i škola prokantory.
Proslul jako kazatel, ale věnoval se i přírodovědnému bádání, patřil mezi uznávanéornitology své doby. Udržoval odborné písemné kontakty s Charlesem Darwinem. Byl též blízkým přítelemJohanna Gregora Mendela a dle rodinné tradice snad jediným, kdo význam jeho genetických objevů (získaných spíše metodami fyziky) již tehdy rozpoznal. Po Mendelově smrti prý dokonce pokračoval na zahradě v podobných botanických pokusech. Významné místo získal i v literární oblasti, kde publikoval pod pseudonymemBenno Planek.
Oženil se s Karolinou, rozenouLöw-Beerovou (z rodu spjatého s pražskýmMaharalem), se kterou měl sedm dětí: Sáru, Lindu, Idu, Emmu, Alfreda, Oswalda a Irmu.