Účinný (srážkový) průřez vyjadřuje mírupravděpodobnosti, že dojde k interakci mezijádrem nalézajícím se v poli (v terči) o velikosti 1 m2 a kolmo dopadajícímneutronem, který tuto plochu zasáhne, tj. pravděpodobnostjaderné reakce; používá se převážně u urychlovačů částic. Jednotlivé reakce mají rozdílně veliký účinný průřez, ten je pro danou reakci vyjádřen jako efektivní plocha jádra o takové velikosti, že když do ní směřujeme letícíčástici dojde k jaderné reakci. Tyto účinné průřezy nemají nic společného s geometrickými rozměry jádra, jsou důsledkem vnitřních mechanismů konkrétních druhů reakcí.
Nominální jednotkou účinného průřezu je neadekvátně veliký m2, proto jaderní fyzici často používají praktičtější jednotku barn.
Název barn, znamenající česky "stodola", vznikl při vývojiatomové bomby za2. světové války (Projekt Manhattan). Tehdy v počátcích měli vědci problém řízeně zasáhnout neutronem cíl, pokud v nadsázce nebylveliký jako stodola. Původněslangový výraz se v odborné komunitě vžil a následně byl používán jako krycí název mající zastřít studovanou podstatu. Pro svou praktičnost a vtipnost se udržel dodnes, jako např.krása,vůně,půvab u kvarků.