![]() | |
---|---|
![]() Barbourofelis loveorum ve Floridském muzeu přírodní historie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | †Barbourofelidae Schultz,Schultz,Martin, 1970 |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Barbourofelidae je čeleďšelem z podřádukočkotvární, jejíž zástupci žili vSeverní Americe,Eurasii aAfrice v obdobímiocénu asi před 17–9 miliony lety. Byli podobní pravým kočkovitým šelmám (Felidae). Vyznačovali sešavlovitými zuby a vývojově mladší druhy dosti mohutnou stavbou těla. Byli to lovci středně velkých a velkých zvířat.
Barbourofelidae byla dříve považována za podčeleď čelediNimravidae. Nyní se má za to, že taxon je bližší spíšekočkovitým. První zástupci čeledi Barbourofelidae se vyvinuli začátkem miocénu v Africe v podobě roduGinsburgsmilus. Odtud se následně dostali do Evropy a Asie a poté pevninským mostem i do Severní Ameriky. Pro Evropu a Asii jsou typické rodyProsansanosmilus,Sansanosmilus aAlbanosmilus. V Americe žil pouze jeden rod, a toBarbourofelis.
První zástupci čeledi byli vzrůstem poměrně nevelké šelmy. Dorůstali do hmotnosti asi 25 kg a šavlozubost špičáků u nich byla jen náznaková. Postupně ale jednotlivé druhy sílily a mohly dosahovat velikostí podobných současnýmjaguárům. S tím, jak se jim prodlužovaly horní špičáky, zvětšoval se i výběžek dolní čelisti, který u pokročilých forem tvořil velmi výrazný podbradek. Zřejmě poslední žijící druh celé čelediBarbourofelis fricki svou stavbou těla připomínal spíše mohutnouhyenu či menšíhomedvěda. V kohoutku měřil asi 90 cm a vážil přes 100 kg. Jeho špičáky byly již tak velké, že nepředstavovaly jen nástroj k usmrcení kořisti, ale používali je pravděpodobně k předvádění nebo zastrašování ostatních zástupců druhu. Jako potrava sloužili barbourofelidům různí zástupci středně velkých a velkých savců, například mladímastodonti (např. rodyMastodon aAmbelodon) činosorožci (např. rodTeleoceras). Rovněž tak mohli ze zálohy napadat a zabíjet různékopytníky. Nedá se u nich vyloučit i život ve skupinách s tomu uzpůsobenou loveckou taktikou.[1][2]
TaxonBarbourofelidae ve Wikidruzích